V 1. – 3. čtvrtletí 2005 přijelo do České republiky celkem 195 277 slovenských turistů. Jejich počet v České republice se od roku 2002 postupně zvyšoval, ale míra růstu příjezdů slovenských turistů do České republiky se v průběhu let snižovala. To je dáno zejména aktuální ekonomickou situací na Slovensku. Pozvolna sice posilují optimistická očekávání budoucího rozvoje ekonomiky ze strany slovenských občanů, ale hrozba vysoké míry nezaměstnanosti na Slovensku převyšující 18 % nutí slovenské občany spíše odložit své plánované výdaje na cestování a uspořit větší část svých disponibilních příjmů.
Na základě výsledků empirického sociologického výzkumu nebylo v průběhu roku 2004 na dovolené rekreačního charakteru 55,5 % slovenské populace. Mezi důvody proč necestovat stojí na prvním místě právě nedostatek finančních prostředků. Cestování tak ustoupilo nezbytnému zajištění další existence průměrné slovenské domácnosti, resp. domácnosti s nízkými a nejnižšími příjmy. Mezi další uváděné důvody proč necestovat patří zdravotní, pracovní, rodinné důvody, nedostatek času a nechuť cestovat.
Nedostatek času jako důvod pro neúčast na cestovním ruchu je zajímavé sledovat i podle demografické struktury respondentů tohoto empirického výzkumu. Podle profesního zaměření cestují nadprůměrně ve srovnání se zbytkem slovenské populace řídící pracovníci, odborní zaměstnanci a podnikatelé. Tedy lidé, kteří mají i nadprůměrné příjmy, ale určitě nedisponují velkým množstvím volného času. Nicméně svou účast na cestovním ruchu považují za velmi důležitou právě z hlediska rekreačního charakteru dovolenkových cest. Relaxace a odpočinek jsou pro ně významným faktorem zapojení do dalších pracovních aktivit. Nadprůměrně rovněž cestují lidé s vysokoškolským vzděláním, obyvatelé středně velkých a velkých měst a věková skupina obyvatel Slovenska 18 – 44 let.
Věkové rozložení účastníků cestovního ruchu v rámci slovenské populace zůstává relativně stejné jako na konci 90. let. Pokud se podíváme na věkovou segmentaci z bližšího pohledu, skutečně nejvíce cestuje věková skupina 30 – 44 let. Tento fakt plně koresponduje s výše uvedeným, kdy nadprůměrně cestují domácnosti s vyššími příjmy a řídící pracovníci či podnikatelé, kteří zapadají do tohoto schématu. Naopak nejméně cestují lidé starší 60 let, lidé se základním vzděláním, ženy v domácnosti, rodiny s nízkými příjmy a obyvatelé malých obcí.
Výše příjmu tedy zůstala nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím účast na cestovním ruchu a tato skutečnost nedoznala v posledních letech výraznějších změn. Příjem domácností tak ovlivňuje i volbu destinace cestovního ruchu. Na Slovensku zůstávají zejména lidé se základním vzděláním, dělníci, domácnosti s nižšími příjmy a obyvatelé malých měst a obcí. Tyto demografické skupiny slovenské populace cestují méně často, než je průměr, a v případě, že se rozhodnou k účasti na cestovním ruchu, zůstávají spíše doma na Slovensku a nevyjíždějí tak do zahraničí.
Slovenští turisté a Česká republika
Hlavním motivem slovenských turistů k návštěvě České republiky je návštěva příbuzných a známých. Z dalších motivů jsou ještě významné městská turistika, kombinované pobyty a letní pobyty na horách. Lázeňský cestovní ruch a venkovská turistika nejsou při zahraničních cestách příliš oblíbené, neboť dostatek možností k těmto formám cestovního ruchu mají turisté doma na Slovensku.
Česká republika je druhou nejoblíbenější zahraniční destinací slovenských turistů. Tou nejoblíbenější je Chorvatsko stejně jako v případě českých turistů. Rostoucí oblibě se těší Bulharsko, Maďarsko, Egypt a Tunisko.
Slovenští turisté vyjíždějí do České republiky nejvíce v průběhu letních měsíců, jako dopravní prostředek využívají zejména vlastní automobil či vlak, ubytovávají se u příbuzných a známých a v České republice tráví v průměru 7,3 dne. Přibližně 93 % dovolenkových pobytů v České republice si slovenští turisté organizují individuálně. Velký potenciál pro individuální organizaci pobytů představuje internet. Na Slovensku ovšem nejsou tyto služby dostatečně rozvinuté, neboť pouze 2,6 % zahraničních dovolených slovenských turistů bylo organizováno tímto způsobem.
Dovolenou v České republice tráví nejčastěji celá slovenská rodina. Samotný slovenský turista na cestě do České republiky není také ničím výjimečným a jeho motivem k uskutečnění takové cesty může být návštěva příbuzných a známých. Naopak nejméně zastoupeny jsou při cestách do České republiky cesty manželských párů či přátel.
Výše uvedený faktor nedostatku finančních prostředků jako největší překážka k účasti na cestovním ruchu platí i pro cesty do České republiky. Přesto není Česká republika vnímána v očích slovenské veřejnosti jako drahá destinace, což dokazuje i fakt, že pokud vyloučíme cesty slovenských turistů do České republiky z celkového počtu cest, průměrné náklady na zahraniční dovolenou a osobu vzrostou. Při své dovolené v České republice utratí slovenský turista v průměru 5 490 Sk. Mezi příjmy a výdaji existuje přímá závislost. Čím vyšší je disponibilní důchod slovenského turisty, tím vyšší částku je ochoten zaplatit. Nejvíce vydávají na své dovolené podnikatelé a řídící pracovníci. Nejméně senioři, starší lidé a studenti.
Ing. Martin Košatka, analytik CzechTourism
e-mail: kosatka@czechtourism.cz
Zdroj informací: Ústav turizmu, Bratislava