|
Přiznám se, že titulek jsem nevymyslela sama, ale „přihodil“ se mi při návštěvě jedné velké cestovní kanceláře. Referentka zvedla telefon klienta, chvíli poslouchala a pak mu zanotovala na známou melodii: „Seniór, mého srdce šampión!“ Na můj tázavý pohled odpověděla: „Víte, my seniorskou klientelu vítáme, a to bez rozdílu věku,“ a poté mi ukázala nabídku, která její slova jen potvrzovala. Ač mi k zařazení do této kategorie zbývá ještě pár let, docela mě to potěšilo. O zadní kolečka budu mít postaráno, alespoň jako klientka, která si chce na mladší „stará kolena“ ještě světa užít. Patřím totiž k silným ročníkům 70. let a podle prognózy na tom prý budeme mnohem lépe než ti senioři současní. Alespoň pokud jde o zdraví. Stáří tak pro nás zdaleka nemusí být šedivé, ale může zářit barvami moří, palem a slunce. Ovšem pokud na to budeme mít
Na začátku 21. století se stále častěji mluví o nových demografických změnách, a to stárnutí populace. V Severní Americe, Austrálii, Evropě i Japonsku je stále více starších lidí než kdykoliv v minulosti. Celá řada odvětví se začíná specializovat na tuto skupinu populace. Dokonce se začíná používat termín Silver Economy. Kde je poptávka, tam je i nabídka.
Turista-senior umí ocenit dobře připravený program
V televizi běží pořady pro seniory typu Barvy života, reklamy na různorodé farmaceutické produkty pro seniory, vzdělávací instituce organizují studia třetího věku, podniky cestovního ruchu nabízejí slevy pro seniory, ale málokdo již dokáže přesně určit, jakého člověka můžeme za seniora vlastně považovat. Na stáří totiž existují různé pohledy. Gerontologové, specialisté na stárnutí, rozlišují 3 typy stáří: biologické, kalendářní a sociální. Stáří je sice vymezitelné, ale pouze podle kalendáře. V tomto případě za počátek stáří považují 65 let. Od tohoto věku do 74 let je považují za mladé seniory a teprve věkovou skupinu 75–84 let nazývají tím pravým stářím. Nad 85 let je již oslovení senior většinou na místě. Odborníci na etiketu vědí dobře, proč doporučují seniorům na položenou otázku, kolik je vám let, odpovědět příznačně: „Děkuji, cítím se dobře.“ Biologické stáří v tomto případě vyjadřuje spokojenost s výkonností, kondicí a aktivní přístup k životu. Babička ze Starého bělidla cítila, že stáří přichází s uvadajícím stromem, a přitom v dnešní době by nemusela být ještě v důchodu. Dnešní senioři nejen přežívají stromy, které sázeli jejich předci, ale v době jejich uvadání se věnují omlazovacímu průklestu. Nikoliv stromů, ale svého životního stylu, který často v určitém věku radikálně změní. Samozřejmě za předpokladu, že se člověk dokáže vyrovnat s tzv. sociálním stářím, za jehož počátek je považován odchod do starobního důchodu. Ten však není jednotný. Pro většinu zemí je tou hranicí 65 let. Ale například v Norsku je to 67 let, v Koreji a Francii 60 let.
Trh seniorů je bezesporu výzvou pro odvětví cestovního ruchu. Z jakých důvodů?
Je významný z hlediska velikosti a v příštích letech se předpokládá jeho růst díky nástupu nových seniorských generací, které mají jiný životní styl, než měly ty předchozí.
Senioři chtějí využít svůj volný čas. Je rozšířený názor, že ho mají příliš, ale je třeba si uvědomit vzhledem k jejich věku, že je pro ně zároveň drahocenný. Stále více ho touží využít pro splnění svých cestovatelských snů a přání, na která neměli v době svých pracovních aktivit příliš času. Také délka a četnost jejich pobytů může být větší. Příklady této reality již není třeba hledat pouze v zahraničí jako např. v Německu nebo Japonsku.
Očekávaný vývoj počtu obyvatel ČR podle hlavních věkových skupin. ČSÚ předpokládá, že počet obyvatel starších 65 let se oproti současnosti do r. 2050 zdvojnásobí (střední varianta projekce; v mil.).
 |
Cestování dávají nejvyšší prioritu ve srovnání s jinými činnostmi. Mnozí z nich tvrdí, že v životě, ale i při stavbě svých domů či budování chat a chalup se nadřeli již dost, a ačkoli jim to kdysi vyhovovalo, chtějí nyní alespoň částečně, ale o to příjemněji poznat „svět“ a zhodnotit tím i své domácí úspory, které měly připraveny na horší časy a v praxi je nejednou užila po svém až další generace.
Cestovní kanceláře – a stále jich přibývá, které mají zájem, aby se senioři cítili stále lépe, zaznamenávají úspěch. Například na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu v Brně dostala nejvyšší ocenění Grand Prix Regiontour 2008 cestovní kancelář ATIS. Porotcům se líbil její katalog „Dovolená pro zralý věk“ určený pro starší lidi v období mimo školní prázdniny. Spokojeni jsou klienti, cestovní kancelář a také hotely, které na konci turistické sezony nemusí zápolit s problémy obsazenosti v tomto období. Počet cestovních kanceláří věnujících se cílevědomě seniorské klientele je zatím snadno zapamatovatelný. V loňském roce Češi za zájezdy vydali přes 60 miliard Kč. Seniorská klientela se na této útratě podílela již 10 %. Lze proto předpokládat, že postupně seniorská nabídka nebude výjimečná, nadstandardní, ale stane se samozřejmostí prosperující cestovní kanceláře. Navíc je známo, že segment seniorských turistů v rámci outgoingu i incomingu je prakticky bezproblémový a umí ocenit dobře připravené programy.
Zatímco věkové hranice odchodu do důchodu jsou známy, u různých poskytovatelů služeb, například aerolinií, dopravních společností, hotelů, je pohled na to, kdo je senior, nejednotný. U řady hotelových řetězců je to věk již od 50 let, u CK 60–65 let a u dopravních společností většinou až 70 let. Věkové hranice jsou v tomto případě sice rozdílné, ale bude-li klient v 50 letech považován za seniora, jistě se neurazí v případě, že díky tomu získá na poskytovanou službu seniorskou slevu. Ostatně, kdo z nás by je neměl rád, že?
Text: Ing. Jana Valentová, Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze
Foto: © istockphoto.com/LDF a Herman Brinkman