Před rokem v únoru byla založena sekce Památek a významných turistických cílů Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR). Její činnost zažila raketový start a v průběhu roku do ní vstoupilo 30 vesměs nových členů. První svíčku na narozeninovém dortu „sfoukli“ zástupci sekce v pražském Poštovním muzeu v ulici Nové Mlýny.
Poštovní muzeum vzniklo 18. prosince 1918 a bylo symbolické, že ve stejný den byla vydána také první československá známka, známé Hradčany podle návrhu Alfonse Muchy. Sídlo současného Poštovního muzea je umístěno v barokním tzv. Vávrově domě ze 17. století (někdejším obydlí pražských mlynářů), který je součástí pražské památkové rezervace UNESCO. Celková plocha instituce představuje cca 760 m2. Dominantním prostorem je výstavní sál se stálou expozicí známkové tvorby v přízemí objektu. Ve velkých skříních umožňujících prezentaci 600 výstavních ploch jsou veřejnosti představeny reprezentativní soubory poštovních známek a ostatní dokumentace známkové tvorby tak, jak je během existence Poštovního muzea shromáždily čtyři generace odborných pracovníků.
 Předsedkyně sekce Jolana Kopřiva Myslivcová a ředitel Poštovního muzea Jan Galuška zahájili prezentaci zoubkovaných pokladů |
Sbírky Poštovního muzea čítají na milion předmětů. Návštěvník může obdivovat nejen první poštovní známku světa – Black Penny (1840), ale i unikátní Modré Merkury – první novinové poštovní známky světa z roku 1851, které v tehdejším Rakousku sloužily k doručení novin a lepily se přímo na tiskoviny. Merkury jsou součástí velice cenné studijní sbírky klasických rakouských známek. Veřejnost si může samozřejmě prohlédnout kompletní sbírku poštovních známek Československa a České republiky, počínaje prvními československými poštovními známkami, slavnými „Hradčany“ od Alfonse Muchy, známkami československých legií, přetisky rakouských a uherských známek „Pošta československá 1919“ a množství dalších filatelistických zajímavostí. „Naše spolupráce s ACK ČR je příznačná. Étos pošty vždy souvisel s cestováním, s objevováním nových světů. Pošta byla prvním kanálem, který spojoval národy a předával informace z nejrůznějších koutů světa,“ uvedl Jan Galuška, ředitel muzea.
Ve Vávrově domě se od roku 1988 nachází rovněž velmi bohatá knihovna o více než 18 000 knihovních jednotkách. Podstatnou část knihovních fondů tvoří poštovní úřední pomůcky, jízdní řády a přehledy silničních, vlakových a leteckých kursů. Za pozornost stojí cestovní příručky (itineráře) ze 17. a 18. století, poštovní lexikony, telefonní, telegrafní a radiokomunikační příručky. K dispozici jsou také české a zahraniční katalogy poštovních známek. Chloubou budovy muzea je původní měšťanský interiér z poloviny 19. století – čtyři salonky s nástěnnými malbami z roku 1847 od významného českého malíře Josefa Navrátila. Jedná se o neobyčejně vzácný interiér, v němž se snoubí prvky romantismu a tzv. nového rokoka. Součástí Poštovního muzea je jeho pobočka v bývalém opatství cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. V rozsáhlé expozici je představena historie poštovnictví od 16. století po současnost, včetně dějin telegrafu a telefonu. Samostatnou část představuje kočárovna s unikátní sbírkou vozů a kočárů, včetně klasických poštovních dostavníků a saní. Zřizovatelem Poštovního muzea je Česká pošta, státní podnik.
Text: ACK ČR; -japo-
Foto: Jan Pomykal