Přes svůj nesporný přínos pro národní ekonomiku se cestovní ruch dosud obecně setkává s nedostatečným politickým i ekonomickým doceněním. Je to způsobeno i tím, že cestovní ruch není ekonomicky a statisticky uzavřené odvětví, o němž existují vypovídací ekonomické ukazatele, ale souhrnem různých činností a aktivit lidí, které zasahují a prostupují v různé míře do mnoha ekonomických odvětví. Statistické informace o povaze, vývoji a důsledcích cestovního ruchu jsou zatím založené hlavně na statistikách o příjezdech návštěvníků, o počtu přenocování a na informacích pro platební bilanci, jako jsou příjmy a výdaje v rámci zahraničního cestovního ruchu.
Měřit komplexní přínosy cestovního ruchu je obtížné právě pro mnohačetnou angažovanost cestovního ruchu do jednotlivých ekonomických odvětví. Metodami měření ekonomických přínosů se různé mezinárodní organizace začaly zabývat již v 80. letech minulého století, výsledný metodický dokument předložily WTO, OECD a statistický orgán Evropské unie – EUROSTAT k projednání Komisi pro statistiku OSN, jež schválila mezinárodní standardy, které jsou obsaženy v satelitním účtu cestovního ruchu dne 1. března 2000. Cestovní ruch se tak stal prvním odvětvím, které má mezinárodní standardy pro měření ekonomických přínosů, schválené Komisí pro statistiku OSN.
Účel a smysl satelitního účtu cestovního ruchu lze stručně naznačit takto:
• poskytuje údaje o cestovním ruchu, které se opírají o systém národního účetnictví a jsou slučitelné s doporučeními WTO a Statistické komise OSN k statistice cestovního ruchu a které tak umožňují vzájemné porovnání s jinými odvětvími ekonomiky i mezi jednotlivými zeměmi;
• umožňuje analyzovat cestovní ruch z ekonomického hlediska, umožňuje hlubší pohled na význam cestovního ruchu a jeho sociálně ekonomické funkce a na jeho přínosy pro ekonomiku;
• poskytuje sestavu porovnatelných mezinárodních údajů, které fungují v rámci národních účetních principů, a umožňuje tak stanovit přidanou hodnotu cestovního ruchu v rámci jednotně definovaného koherentního systému;
• poskytuje informace o zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích, indikuje produktivní funkce odvětví cestovního ruchu a jejich vzájemnou provázanost s ekonomikou;
• poskytuje údaje o rozsahu kapitálových investic do odvětví cestovního ruchu, o základním jmění, kapitálové základně a nástrojích pro analýzu jejich vazeb na turistickou nabídku;
• nabízí vhodný referenční rámec pro tvorbu analytických modelů při změnách ve vstupech nabídky i poptávky v turistických odvětvích.
Metodikou satelitního účtu cestovního ruchu je tedy možno identifikovat a prokázat podíl cestovního ruchu na výkonu jednotlivých odvětví a celkové přínosy cestovního ruchu pro národní ekonomiku. Satelitní účet poskytuje významné argumenty a podpůrné nástroje pro tvorbu hospodářské politiky a ekonomická rozhodnutí, která mohou ovlivňovat vývoj cestovního ruchu. Jeho metodická konstrukce umožňuje modelovat tyto přínosy i do budoucna podle očekávaného vývoje základních ekonomických veličin.
Satelitní účet cestovního ruchu (podle hloubky a rozsahu zpracování – lze jej sestavit i v tzv. zjednodušené podobě) je schopen poskytnout zejména tyto informace o vlivech cestovního ruchu na vývoj některých národohospodářských ukazatelů, např:
Podíl cestovního ruchu (resp. cestovním ruchem vyvolané poptávky) na
• celkových výdajích – spotřebě domácností
• výdajích – spotřebě vládních a veřejných institucí
• hrubé tvorbě kapitálu – investicích v hlavních národohospodářských odvětvích
• na hodnotě vývozu celkem (přímé devizové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu)
• na hodnotě – výdajích na dovozy (devizové výdaje na zahraniční cestovní ruch)
• tvorbě hrubého domácího produktu (resp. přidané hodnotě) celkem a podle jednotlivých odvětví
• vytváření pracovních míst, resp. na zaměstnanosti.
Na podkladě mezinárodně doporučené metodiky mnohé země Evropské unie a další přistoupily k zpracování satelitního účtu, i když využily v prvém kroku zjednodušenou metodiku – obvykle pouze propočet podílu cestovního ruchu na tvorbu přidané hodnoty (resp. hrubého domácího produktu) a odvozeně i podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti.
Pro ukázku uvádíme základní parametry přínosu cestovního ruchu v některých evropských zemích, tak jak byly kvantifikovány v analýzách zajišťovaných mezinárodní organizací WT&TC (World Travel & Tourism Council).
| Země | Spotřeba domácností | Spotřeba vlády | Investice | Podíl na celkové zam. v %*) |
| Belgie | 12,40 | 4,84 | 7,38 | 13,42 |
| Dánsko | 12,13 | 3,79 | 11,83 | 11,60 |
| Finsko | 12,32 | 4,69 | 13,46 | 11,91 |
| Francie | 12,37 | 4,74 | 8,60 | 13,59 |
| Itálie | 12,29 | 5,54 | 7,31 | 13,15 |
| Maďarsko | 7,98 | 4,72 | 7,64 | 12,35 |
| Německo | 12,33 | 3,31 | 8,41 | 7,24 |
| Nizozemsko | 13,92 | 3,40 | 9,35 | 10,56 |
| Polsko | 11,33 | 2,47 | 7,41 | 8,40 |
| Rakousko | 15,76 | 4,36 | 11,94 | 14,90 |
| Řecko | 8,73 | 4,63 | 29,44 | 19,71 |
| Slovensko | 9,93 | 2,04 | 8,53 | 10,49 |
| Španělsko | 13,49 | 9,47 | 13,56 | 18,48 |
| Švédsko | 11,57 | 3,34 | 6,56 | 10,20 |
| Švýcarsko | 15,11 | 7,20 | 9,71 | 15,31 |
| ČR (odhadMAG Consulting) | 11,50 | 3,00 | 5,00 |
*) celková zaměstnanost v tzv. ekonomice cestovního ruchu, tj. v odvětvích, které zajišťují přímé služby účastníkům cestovního ruchu (průmysl cestovního ruchu) plus podíl zaměstnanosti vyvolané poptávkou cestovního ruchu v odvětvích, které saturují průmysl cestovního ruchu zbožím a službami, vč. stavebnictví a zajišťují infrastrukturu pro cestovní ruch.
Pro ilustraci se pokusíme uvést několik parametrů vlivu cestovního ruchu na ukazatele ČR (je nutno zdůraznit, že jde pouze o hrubý propočet, který však může demonstrovat váhu cestovního ruchu pro rozvoj ekonomiky):
Podíl poptávky cestovního ruchu na některé ukazatele (konstrukce pro ČR):
• Spotřeba domácností (osobní spotřeba) – v průměru 10 – 11 %
• Spotřeba vlády, samosprávných orgánů a veřejných institucí – ve srovnatelných zemích 2,5 – 4 % z výdajů vlády (pro ČR odhadujeme 3,0 %)
• Investice – veřejné (dopravní sítě a další infrastruktura vč. letecké dopravy), soukromé (hotelová, restaurační zařízení, půjčovny aut, prázdninové a víkendové chalupy a chaty atd.) – celkově v podobných zemích – Maďarsko, Polsko kolem 7,5 %, pro ČR minimalistický odhad 5,0 %)
• Devizové příjmy (dle satelitu vývoz – zjednodušeně nákupy zboží a služeb zahraničními návštěvníky) – podíl devizových příjmů z cestovního ruchu kolísá u nás kolem 10 – 7 % z hodnoty vývozu zboží a služeb
• Devizové výdaje (podle satelitu dovoz – hodnota výdajů rezidentů při cestách do zahraničí) – u nás zhruba 5 % z celkového dovozu.
Praktickou představu o těchto číslech lze opět ukázkově demonstrovat na ukazatelích roku 2001 (podíl cestovního ruchu na jednotlivých ukazatelích):
Cestovní ruch ve spotřebě domácností:
• odhad – 11,5 % x 1 131 mld. Kč = 130,0 mld.
Spotřeba vlády (individuální i kolektivní)
• 3,0 % x 421,5 mld. Kč = 2,5 mld.
Investice vyvolané cestovním ruchem
(vládní i soukromé)
• opatrný odhad – 5 % x 602 mld. Kč = 30,0 mld.
Devizové příjmy z cestovního ruchu
• (spotřeba nerezidentů) = 118,1 mld.
Devizové výdaje rezidentů v zahraničí 52,8 mld. = 3,25 % z hodnoty dovozů (jsou již obsaženy ve výdajích domácností) – nezapočítávají se.
Celkem vliv cestovního ruchu na spotřebu – 290,6 mld., což je 13,5 % z celkového HDP
(HDP r. 2001 2 158,7 mld. Kč v běžných cenách).
Pokud jde o zaměstnanost vyvolanou cestovním ruchem, resp. jeho poptávkou, obvykle se v metodice satelitního účtu posuzuje tzv. přímá zaměstnanost (průmysl cestovního ruchu) a celková zaměstnanost (vč. nepřímé, vyvolané v dodavatelských odvětvích, jak bylo uvedeno výše). Podle analýz WT&TC v České republice zaměstnanost v průmyslu cestovního ruchu dosahuje cca 3 %, v ekonomice cestovního ruchu 11 %. Tyto podíly znamenají, že poptávka cestovního ruchu indukuje přímou zaměstnanost v rozsahu cca 140 tisíc pracovních míst a celkovou zaměstnanost až 520 tisíc pracovních míst.
Nejde však jen o rozsah zaměstnanosti vyvolané poptávkou cestovního ruchu, pro politiku zaměstnanosti je důležité, že cestovní ruch nabízí množství pracovních míst, která nevyžadují vysokou kvalifikaci a možnost zaměstnání v oblastech, které jsou méně ekonomicky rozvinuté, event. které jsou postihovány strukturální nezaměstnaností (venkovské, horské oblasti apod.).
Přestože satelitní účet je schopen poskytnout důvěryhodné informace o ekonomickém významu cestovního ruchu a jeho přínosech pro rozvoj ekonomiky a o jeho významu pro zaměstnanost a rozvoj regionů, je pro rozvoj cestovního ruchu a tím i pro ekonomické přínosy v každé zemi rozhodující přístup vládních a regionálních orgánů k otázkám rozvoje a podpory cestovního ruchu jako k ekonomicky významného odvětví, které patří v současnosti mezi nejprogresivněji se rozvíjející odvětví s mimořádnými ekonomickými efekty. Takový přístup si již osvojily mnohé z hlediska cestovního ruchu významné země, kde rozvoj podmínek pro cestovní ruch je objektem zájmu příslušných orgánů od obcí až po orgány vlády.
Připravil Mag Consulting
www.magconsulting.cz