Ruští turisté – požehnání, nebo potenciální problém?

Ruští turisté po propadu v roce 2009 začali cestovat v masovějším měřítku a tento rostoucí trend trvá. Za první pololetí roku 2012 jich podle ruského statistického úřadu vyjelo za účelem turistiky o 6,6 procenta více než v předchozím roce. Zaplnili „díry" vzniklé utahováním opasků v tradičních zdrojových zemích a zdvihají indexy příjezdů. K momentální radosti „incomingářů", kteří se potřebují po předchozích „hubených letech" zahojit. Bude však tato radost trvalá? A je bez mráčků pro ty, kteří vysílají turisty do stejných oblastí?

Ohlédnutí za loňskými výsledky

Jak to tedy vloni s cestováním ruských občanů za turistickými účely vypadalo? Nutno předeslat, že termín: „za turistickými účely" je trochu vágní a výsledky, které ruský statistický úřad zveřejnil, jsou v tomto směru některými cílovými zeměmi napadány (např. Finskem, kam zřejmě jezdí mnohem víc ruských občanů; otázkou zůstává, nakolik je to např. za nákupními apod. účely a nakolik tím, že došlo ke změnám statistického zjišťování na přechodech). Statistka výjezdů z Ruska za rok 2011 udávala 6 milionů turistických cest oproti 43,7 milionu celkových výjezdů. Jistým handicapem je také to, že (nejen ruský) statistický úřad jaktěživo nemá sečtené výsledky v době, kdy by je praxe nejvíc potřebovala, takže dnes nezbývá než vycházet z výsledků za první pololetí 2012. Ty samozřejmě nezahrnují velkou část letních dovolených, ale při konfrontaci s výsledky předchozích období – a celoroku za předchozí léta (viz tabulky) – dávají docela zajímavý pohled. Při nemalé orientaci ruských turistů na země s teplým počasím i v jiné než letní době a s ohledem na to, že silnou motivací jsou i jiné zájezdy než pobyty u moře, jsou tyto údaje dostatečně zajímavé.

Především je zřetelně vidět, že největší potenciál pro turistiku z Ruska se ještě nevzbudil, resp. pro to nejsou potřebné ekonomické faktory. Jestliže v roce 2011 představovaly turistické výjezdy z Ruska přibližně 14,5 milionu, tedy cca trojnásobek toho, co cesty českých občanů, jde o dosti malou intenzitu výjezdů. Ale zároveň jde o 15procentní nárůst oproti předchozímu roku 2010, jehož výsledky vyrovnaly předchozí propady.

Jedničku v pořadí cílových zemí si drží Turecko následované opět Egyptem, který předtím v roce prudkých politických nepokojů přepustil své místo Číně. Přes výrazný nárůst ale Egypt ještě původní výsledky nedohnal. Nicméně Turecko přece jen v předsezoně poněkud oslabilo (v předchozím roce totiž těžilo z poklesu Egypta – a také z mimořádně výhodných hotelových nabídek, které turecká strana v té míře již nezopakovala). S poměrně velkým odstupem následuje Thajsko, Německo a Španělsko. 

Ruští turisté milují zejména Turecko

Pozice Španělska se mimochodem zdůvodňuje mimořádně vstřícnou vízovou politikou (škoda, že si české úřady nevezmou příklad). Systematický nárůst cest do Arabských emirátů pro změnu dokumentuje mj. význam vytvoření dobrého leteckého spojení. Svá místa si, trochu horko těžko, drží Itálie a Řecko. Česká republika se těší zvýšeným počtům, ale na vyšší příčku pomyslného žebříčku to zatím nestačí.

Jací jsou ruští turisté?

Především je třeba konstatovat, že víc než kdekoliv jinde je nelze házet do jednoho pytle, ale přinejmenším do dvou zásadních. Jednak je zde „horních deset tisíc", kteří v měřítku tak velké země představují nemalý potenciál. Mají vysoké nároky na kvalitu a výjimečnost – a mají na to, je uspokojit. Zpravidla necestují skupinově, ovládají jazyky i způsoby, takže je turistické objekty milují a ostatní turisté neodlišují. Početnější a složitější je „masový turista". I on má nárok na kvalitu – vybírá si čtyř až pětihvězdičkové hotely – ale jeho finanční možnosti jsou omezené. I on si chce dovolenou užít a na dovolené se chovat a utrácet jako pán. O co méně je však ochoten utratit při koupi zájezdu, o to větší jsou tlaky na poměr kategorie/cena (s důrazem na co nejpříznivější cenu). Cestují obvykle skupinově – a jsou to přelétaví turisté: slyší na cenové pobídky – a když po zaváděcích cenách přijdou v příštím roce vyšší požadavky, vypraví se za novými zaváděcími cenami hotelů či leteckých spojů (např. místo do Turecka přes Atlantik – do Dominikánské republiky, na Kubu atp.).

Tab. 1 – Výjezdy ruských turistů do zahraničí v prvních pololetích 2008–2012 (v tis. os.)

Zatímco individuální ruské turisty nikdo ani nepostřehne – neliší se od ostatních, skupiny mají někdy specifické chování, které při větší koncentraci může vadit ostatním hostům z tradičních evropských zemí, pokud se sejdou ve stejném objektu. Vyskytnou se pak názory typu: již nikdy více (tlačenice a předbíhání u bufetu, kdo si počká, nenajde již nic k jídlu, protože hotel nabízí jen obvyklé množství pokrmů, nadměrná hlučnost, obsazení lehátek od časného rána, …). Od manažerky nejmenovaného hotelu v České republice jsem slyšela: „Máme ruské turisty, přespí u nás jednu noc a hned ráno jedou. Jsme rádi, že tak brzy vstávají, takže se u snídaně nepotkají s ostatními hosty. Jinak by to při tom, co jsou ochotni zaplatit, dělalo problémy.

O tom, že problémy nastávají, svědčí i recenze hotelů v destinacích a objektech, kde je soustředěnější ruská klientela, a to jak ze strany našich turistů, tak i od jiných tradičních cestovatelů, kteří neplní celé hotelové komplexy (Britů, Holanďanů, Dánů atd.) a postřehy jsou prakticky stejné.

Terčem kritiky bývá chování ruských hostů v hotelových restauracích

Ruští turisté vs. čeští touroperátoři

Jistota vyšší poptávky ruské klientely může také ovlivnit obchodní podmínky pro cestovní kanceláře z menších trhů, jako je Česká republika, pokud se potkají v teritoriích, kam ruská klientela masověji směruje své pobyty, jako jsou Egypt, Turecko, Thajsko, Tunisko, Kypr, Řecko nebo Černá Hora.

Provedli jsme proto menší sondu mezi tuzemskými cestovními kancelářemi a zjišťovali jejich zkušenosti s ruskými turisty či s konkurencí ruských cestovních kanceláří. Šlo tak trochu o citlivé otázky. Přiznat problémy by přece mohl být signál pro klienty: Pozor, něco se děje – tam, nebo ještě hůř: s touhle cestovní kanceláří radši ne! Možná i proto odpovědělo jen pět manažerů, z nichž někteří obsazují „své" hotely, kde se ruská klientela prakticky nevyskytuje (např. Kovotour Plus), takže k přímým střetům nedochází.

Otázka první:

Máte nějaké signály od klientů, resp. delegátů v pobytových místech, že dochází k diskrepancím (resp. že klienti chtějí hotel, kam nejezdí ruské skupiny)? Pokud ano – jde o osobní animozitu klienta, nebo byla skutečně ovlivněna kvalita služeb – a jakých (stravování, pláž, hluk atp.)?

Bohužel musím říci, že se jedná o kombinaci obou faktorů. Nejde již jen o antipatii k ruské klientele, která mezi českými klienty víceméně již delší dobu panuje. Máme klienty, kteří se vyhýbají destinacím a hotelům, kde je velké množství ruských klientů a to ze dvou důvodů: Jednak se v takovém hotelu necítí dobře, ruští klienti jsou často velmi hluční a bohužel se velmi často stává, že díky nim je ovlivněna i kvalita hotelových služeb, zejména v hotelech all inclusive.
Lenka Berberi, CK Blue Style

Žádné takové signály nemáme. Nesetkali jsme se s tím.
Jan Osúch, CK Fischer

Tyto signály nemáme.
Jiří Hájek, CK Kovotour Plus

Občas se objeví dotaz na přítomnost ruské klientely v hotelu, který si klient vybírá. Ne, že by byla ovlivněna kvalita služeb hotelu, jde spíše o chování ruských klientů, kteří jsou v porovnání s našimi hlučnější a častěji se i v důsledku nadměrné konzumace alkoholu dle našich měřítek nevhodně chovají v restauracích. Záleží na poměrném zastoupení jednotlivých národů v konkrétním hotelu – neobsazují-li ruští klienti převážnou část kapacity hotelu, problémy nebývají. Toto ale není otázka jen ruské klientely – pokud v některém hotelu převažuje klientela např. německá či italská, i tam se pak někteří naši klienti cítí přehlíženi. Je to často spíše otázka vyváženosti zastoupení jednotlivých národností v konkrétních hotelech.
Pavlína Pešová, CK FIRO-tour

Myslím, že situace se postupně zlepšuje tím, jak má ruská klientela víc a víc zkušeností s cestováním. Hodně také záleží na obchodní politice hotelu, jak velké procento ruské klientely z celkového počtu hostů si nasmlouvá. Minulé roky vznikaly problémy v hotelích, kde tato klientela tvořila významnou nebo dokonce majoritní část hostů. Klienti si potom stěžovali na hluk, kulturu při stravování a chování některých ruských klientů. Ale platí, že postupem času, kdy tato klientela získává zkušenosti s cestováním, se situace zlepšuje.
Stanislav Zíma, CK Exim Tours

Když porovnáme odpovědi cestovních kanceláří s výše citovanými recenzemi, měli klienti většiny dotazovaných cestovních kanceláří buď štěstí na dobrou volbu hotelu – nebo měla štěstí cestovní kancelář, jejíž klienti nepokládali za účelné trávit čas stížnostmi, za něž by stejně žádné odškodné nedostali. V každém případě to je poučení, že při kontraktaci hotelu je vhodné všímat si i toho, s kým se tam můj klient o dovolené potká.

Otázka druhá:

Znamenal pro vaši CK příliv ruských turistů do vámi vypisovaných teritorií v uplynulé letní sezoně nějaká obchodní omezení (např. vyprodání negarantovaných kapacit, které jste předtím používali) – pokud ano, kde?

Cestovní kancelář Blue Style, dříve než uzavře smlouvu s jakýmkoliv hotelem, pečlivě kontroluje každou ubytovací kapacitu a zvažuje faktory, které budou mít vliv na spokojenost českých klientů. Vybíráme si takové hotely, které mají pokud možno převážně mezinárodní klientelu. Pokud dojde k vyprodání negarantovaných kapacit, nemusí to být přímo jen kvůli ruským klientům.
Lenka Berberi, CK Blue Style

Cílem ruských klientů je v posledních letech zejména Turecká riviéra a to z důvodu velmi kvalitních ultra all inclusive služeb. Pravdou je, že vzhledem k vysoké poptávce ze strany ruských turistů byly turecké hotely v minulých letech velmi dobře obsazeny, což samozřejmě ovlivňuje nákupní ceny hotelů i pro ostatní trhy. Na druhé straně turečtí hoteliéři velmi rychle reagují na zvýšenou poptávku stavbou nových kapacit (ročně cca 20 000 nových lůžek) a dále speciálními marketingovými akcemi právě pro ruskou klientelu. Turečtí hoteliéři v hojném počtu navštěvují veškeré ruské veletrhy a existují hotely, které se na ruskou klientelu zaměřují prioritně – například hotel Kremlin atd.
Jan Osúch, CK Fischer

Nikoliv, zejména z důvodu, že naše kontrakty jsou dlouholeté až na 5 let a řadu komplexů máme pronajatu jako celek.
Jiří Hájek, CK Kovotour Plus

Žádná velká omezení jsme nezaznamenali. Některé hotely byly díky přílivu ruských klientů brzy naplněné, ale nesetkali jsme se s případy, že bychom nenašli pro naše klienty vhodnou alternativu. Na druhou stranu, není se co divit těm hotelům, které ruskou klientelu upřednostňují – přináší jim nemalé příjmy, kromě základní ceny utrácí spoustu peněz v místě za doplňkové služby, spa apod. Naši klienti mají poslední dobou spíše tendenci v místě za doplňkové služby utratit co nejméně.
Pavlína Pešová, CK FIRO-tour

V rámci naší skupiny EXIM HOLDING, jsme se s tímto problémem nesetkali. Je to dáno i tím, že máme silnou pozici v destinacích danou tím, že nakupujeme pro 4 trhy naráz (český, slovenský, polský a maďarský). Do budoucna se toho již neobáváme vůbec, protože jsme se stali součástí německé skupiny REWE group, která má v destinacích velmi silné postavení.
Stanislav Zíma, CK Exim Tours

Otázka třetí:

Pocítili jste konkurenci ruských cestovních kanceláří při obchodních jednáních k tvorbě nabídky na rok 2013? Pokud ano, v kterých destinacích?

Blue Style má po 15 letech na trhu a dlouhodobé spolupráci s hoteliéry v jednotlivých destinacích a díky naší transparentnosti a vysoké platební morálce tak dobré jméno, že jsme se s tímto problémem nikde nesetkali.
Lenka Berberi, CK Blue Style

Nikoliv, nabídka v destinacích je dostatečně široká a jak jsem již zmínil, cílem ruské klientely je skutečně zejména Turecko, sekundárně pak Egypt, kde je hotelů dostatek.
Jan Osúch, CK Fischer

Rozhodně ne. Možní právě z důvodu dlouhodobých smluv v zahraničí.
Jiří Hájek, CK Kovotour Plus

V některých ojedinělých případech ano – ruské cestovní kanceláře jsou ochotny odsouhlasit hotelům, o které mají zájem, až nesmyslně navýšené ceny, které pak hoteliéři zkoušejí požadovat i od dalších obchodních partnerů, např. na Turecké riviéře, která je obecně častým cílem jak našich, tak ruských turistů – nicméně nepotkávají se v každém hotelu. Příliv ruské klientely je momentálně znát také např. v některých egyptských hotelech či na Kypru. Zájem ruské klientely se soustředí převážně na čtyř- a pětihvězdičkové velké hotelové komplexy ve velkých destinacích, např. na menších řeckých ostrovech se s jejím větším zastoupením prakticky nesetkáváme.
Pavlína Pešová, CK FIRO-tour

Ano, především v Turecku, Egyptě a Tunisku. Tento rok očekáváme to samé ještě v Řecku. Nicméně nemáme z konkurence ruských touroperátorů obavy, protože jsme nyní ve skupině REWE, jejíž obrat za rok 2011 – ještě bez nás – činil 112 miliard korun.
Stanislav Zíma, CK Exim Tours

V jednotě je síla?

Co k tomu dodat? Rusko je velká země a jejich turistů bude přibývat. Ti zkušenější nejspíš postupně získají návyky, kterými budou méně vybočovat z evropských zvyklostí – ale nebude to hned. A dlouho tu budou ti méně zkušení, od nichž to zprvu čekat nelze. Outgoingové cestovní kanceláře tedy budou muset při nákupu kapacit mít tuto skutečnost na paměti. Stejně jako to, že vliv ruské klientely ovlivní kontraktační jednání. V něm u kapacit, které vyhledává česká i ruská klientela, uspějí jen silní hráči. Menší české cestovní kanceláře se tedy buď budou muset specializovat na jiné služby – nebo se dohodnout na nákupním společenství.

Incomingové firmy by si zase měly hlídat, aby jim specifické vlastnosti, resp. chování skupinové „masové" ruské klientely nevyhnalo jinou, méně problematickou klientelu tak, jak se to stávalo v případě spanilých jízd seveřanů, italské mládeže a Britů. Nejlukrativnějším řešením by byla co největší orientace na oněch „horních deset tisíc" – jenže těm je nutné dodat služby na stříbrném podnose, a ne je nechat čekat na víza.

Text: Božena Horáková
Foto: Thinkstockphotos.com