V rámci doprovodného programu na letošním veletrhu Holiday World proběhl seminář na téma „Ruský trh a jeho význam pro ČR z hlediska cestovního ruchu“. Jednalo se o 4. ročník akce CzechTourism Know-How Forum, během něhož zahraniční zástupci agentury předávají své poznatky a zkušenosti ze zdrojových zemí českým incomingovým manažerům. Hlavním přednášejícím letos byla PhDr. Helena Svobodová, ředitelka zastoupení CzechTourism v Moskvě.
Hojně početně navštívený seminář měl díky její osobě opravdu velmi vysokou úroveň a informační hodnotu a nabídl též celou řadu praktických rad, jak si „sáhnout“ na ruské klienty.
Ekonomická situace Ruska a turistický potenciál
Rusko je dnes již stabilizovaná země s fungující ekonomikou bez nějakých vážnějších otřesů, s obdobím začátku 90. let se to nedá srovnávat. Nejbohatší regiony jsou ty, kde se těží nějaké suroviny (ropa, zemní plyn, železné rudy…), což je zejména západní Sibiř, Ural, Chanty-Mansijský autonomní okruh, Jamalo-Něněcký autonomní okruh a další. Zde jsou i největší výdělky (průměrně 1000 euro/měsíc), což je dokonce více než v Moskvě (průměr 600 euro + jsou zde navíc vysoké životní náklady), proto má obyvatelstvo z těchto těžebních oblastí největší turistický potenciál.
Obecně v celém Rusku se i nadále zvětšuje rozdíl mezi bohatými a chudými, ale již se stačila etablovat střední vrstva, která může utrácet za cestování. Ta tvoří 20–22 % obyvatelstva a charakterizuje ji to, že její příslušníci mají většinou minimálně střední vzdělání, nepracují manuálně a mají vyšší příjem, než je celoruský průměr.
| Graf č. 1 – Příjezdový cestovní ruch do České republiky za rok 2005
|
V Rusku také navíc přetrvává praxe sociálních programů (polo)státních podniků, které přispívají na lékařskou péči, relaxaci (šance pro české lázně) či dětskou rekreaci.
V roce 2005 vycestovalo do zahraničí za účelem turistiky zhruba 6,8 mil. Rusů (cca 5 % obyvatelstva). Oproti roku 2004 to činí nárůst 3,5 % (předchozí roky 12,4 %, 15,5 %). Z toho je vidět, že růst klesá, podle některých ruských odborníků se dokonce (skoro) úplně zastaví a bude docházet jen k „přelévání“ návštěvnosti mezi jednotlivými cílovými zeměmi podle jejich momentální popularity. Přednášející Helena Svobodová si toto nemyslí, podle ní má Rusko i nadále potenciál k růstu. Co se týče obliby cílových zemí, Česká republika je (za rok 2005) na 13. místě (vedou Turecko, Čína a Egypt…). V samotné naší republice je nejnavštěvovanější pochopitelně Praha a pak lázně.
Pozitiva pro Českou republiku
Stále přetrvává velmi pozitivní vnímání naší republiky jako celku (přátelský slovanský stát). Rusové mají velmi dobré znalosti českých reálií – zejména střední a starší generace – a to platí po celém Rusku. Velkou roli hrají i osobní vazby na někoho v Česku – buď z dřívějška (70. a 80. léta), kdy k nám spousta Rusů jezdívala pracovně a rádi na to vzpomínají, nebo z dnešních dob, kdy mají vazby na nyní u nás žijící Rusy. Dalším faktorem je velká tradice českého lázeňství – jedná se nejen o tradiční Karlovy Vary a celý západočeský lázeňský trojúhelník, ale Rusové pomalu začínají jezdit i jinam (Luhačovice, Darkov). Česká centrála v Moskvě se podle Svobodové snaží naše lázeňství v Rusku všemožně podporovat a propagovat – například velmi úspěšná byla akce, na které vystoupili ruští lékaři žijící v Česku a referovali o kvalitách a úspěších českého balneoprůmyslu.
Velkou roli v oblíbenosti naší země též hrají nižší ceny služeb ve srovnání s Evropskou unií a nízká jazyková bariéra. Nyní již prý ruské cestovní agentury neradí svým klientům, aby u nás mluvili anglicky (protože Češi nemají Rusy kvůli okupaci v roce 1968 rádi), nýbrž normálně rusky (což je pro ně navíc neskonale výhodnější, neboť anglicky umí v Rusku jen ta nejmladší generace).
A posledním velmi důležitým činitelem hovořícím pro je snadná dopravní dostupnost – silniční, ale zejména železniční (Rusové jsou zvyklí jezdit dlouhé štreky vlakem) a letecká. Roste počet pravidelných i charterových letů – a to nejen z Moskvy či Petrohradu, ale i dalších míst Ruska (Jekatěrinburk, Samara, Voroněž, Nalčik…). A zájemci o provozování leteckého spojení i nadále přibývají, ale situaci komplikuje postoj ruského Aeroflotu, který má podle ruských pravidel něco jako monopol na nové cílové destinace a linku (destinaci) nepřepustí jinému zájemci, byť sám spoj neprovozuje. Kde se to povedlo vyřešit, je například Krasnojarsk, odkud bude nově létat společnost KrasAir do Karlových Varů.
Negativa pro Českou republiku
Největší a nejstěžejnější problém v růstu návštěvnosti z Ruska do ČR je vízová povinnost ruských občanů při cestě k nám a problémy s ní spojené. My si ani prý neumíme představit, jak velké omezení cestovního ruchu do Česka to znamená. A možná prý bude ještě hůř. Zatímco dnes je možné vyřídit víza prostřednictvím kurýra či cestovní kanceláře, se kterou případný turista chce k nám vycestovat, údajně se v Rusku připravuje nový zákon/nařízení, podle kterého bude možno žádost o vízum podat pouze osobně a stejně tak jen osobně si ho vyzvednout. To by znamenalo další obrovské omezení, protože by každý zájemce musel jet několik dní vlakem žádost podat a pak zase znova si ji dojet vyzvednout. Zda to bude pravda, či ne, se prý teprve uvidí. (Ostatně cestovní ruch v Rusku čekají v blízké budoucnosti jiné velké změny, o kterých informujeme na jiném místě tohoto čísla.)
Dalšími negativními faktory je silná konkurence ze strany jiných evropských destinací (Německo, Francie) a v případě lázeňství ze strany Maďarska. No a v neposlední řadě je to pocit jakési diskriminace Rusů z naší strany, že se k nim chováme „divně“, rozhodně jinak než prý například k Němcům. Ale i to se prý postupně mění, naše nechuť k Rusům postupně klesá.
Statistické údaje
Za období leden–září 2006 bylo zaregistrováno v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR 176 510 návštěvníků z Ruské federace. Toto číslo vyjadřuje zhruba 80 % všech návštěvníků z Ruska, protože těch odhadovaných zbylých 20 % se ubytovalo v soukromí (u známých, priváty).
| Graf č. 2 – Průměrná doba pobytů zahraničních návštěvníků v roce 2005
|
Za rok 2006 bylo podáno na konzulárních odděleních České republiky v Ruské federaci 266 000 žádostí o vízum. Z toho 195 000 v Moskvě (z toho prostřednictvím akreditovaných cestovních kanceláří a touroperátorů 147 000), v Petrohradu 54 000 a v Jekatěrinburgu 17 000. Zejména kapacita konzulátu v Moskvě není na takovýto počet žádostí dimenzována a čeští úředníci tento nápor zvládají jen s vypětím všech sil. Poměr zamítnutých žádostí o vízum činil 0,5 %. Evropské unii se tak vysoké číslo udělených víz nelíbí, prý k nám přijíždí příliš mnoho Rusů a chce počet omezovat. Podle Svobodové je za tím závist, jak vysoké oblibě se ČR u ruských turistů těší, a chtějí tak umělými byrokratickými bariérami dosáhnout zvýšení podílu bohatých ruských návštěvníků v západoevropských zemích (obdobnou závist je prý cítit i u Visegrádské čtyřky, kde Poláci a Maďaři přišli s nápadem, že bychom se o ruské turisty dělili, že bychom si je navzájem posílali. ČR je jednoznačně proti).
Graf č. 3 – Výdaje zahraničních návštěvníků v USD / osobu / den
|
Ze statistik příjezdů a tržního chování ruských turistů u nás vyplývá, že jejich počet je sice relativně malý (zejména oproti německým návštěvníkům, kterých je zhruba 1/4 všech zahraničních turistů), ale Rusové u nás zůstávají nejdéle ze všech příchozích – v průměru 6 dní. Ale hlavně hodně utrácejí – jsou druzí po Japoncích a v průměru u nás každý z nich nechá lehce přes 140 dolarů denně. To je hlavní důvod, proč má každý zájem ruským turistům nabízet své služby.
dokončení příště…
Text a foto: Jiří G. Souček