|
Rumunsko bylo partnerskou zemí letošního veletrhu Holiday World, a jak analytici, tak cestovní kanceláře se shodují v tom, že se čeští turisté do Rumunska vrátí v podobné míře jako přednedávnem do Bulharska. Jenže drobnou taktickou nesrovnalostí bylo loni v létě zrušeno pražské zastoupení Rumunského centra pro turistiku. Na to, jak chce rumunské ministerstvo dopravy, pod které turistika spadá, tuto záležitost řešit, a na strategii propagace této destinace v zahraničí jsem se přímo na veletrhu zeptal ředitele Rumunského centra pro střední Evropu Simiona Giurcy.
Rumunsko v současné době dokončuje novou strategii v propagaci země v zahraničí. Máme samozřejmě zájem o takové země, v nichž žije hodně cestovatelů, jako je například Německo, Itálie, Nizozemsko, Velká Británie nebo Francie, ale samozřejmě je pro nás velmi důležitá i střední a východní Evropa – Rakousko, Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Až bude tato strategie hotová – a to by mělo být do 10. března – budeme už přesně vědět, jak bude vypadat propagační tým a jakým způsobem se budou realizovat naše cíle v praxi.
Je pravděpodobné, že bude obnoveno zastoupení v Praze?
V současné době probíhají diskuse o zahraničních zastoupeních. Je možné, že Rumunsko otevře některá nová. V tomto okamžiku je velmi těžké říci, jestli to bude v České republice, nebo v Polsku, protože naši experti stále ještě sedí nad statistikami a zkoumají trendy, na základě nichž se rozhodnou pro optimální řešení. Ale mohu vás ujistit, že v zemích, o kterých jsem se zmínil, bude Rumunsko vyvíjet mnohem větší propagační aktivitu. Budeme se také snažit přitáhnout turisty ze Spojených států, z Číny a Japonska i z dalších zemí mimo Evropu.
Na jaké produkty se bude Rumunsko při propagačních kampaních zaměřovat?
Nejpreferovanějším rumunským produktem jsou poznávací cesty do různých částí Rumunska – do Maramurese, k malovaným klášterům v Bukovině, na pobřeží Černého moře, do Dunajské delty a její fantastické přírody, do hlavního města Bukurešti, na jih Rumunska, kde se v Oltenii nacházejí další kláštery, jako například klášter v Horezu, který je zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO, a samozřejmě do západní části země, kde se nalézají oblasti Crisana a Banát s městy Oradea, Arad a Timisoara, a konečně do Transylvánie – nejen kvůli Drákulovi, ale hlavně kvůli Karpatům, středověkým městům a tradičním vesnicím.
Samozřejmě nejvíce chceme propagovat pobřeží Černého moře, protože jej navštěvuje největší množství turistů a je to z hlediska rozvoje turistiky v zemi klíčová destinace. Podobné je to s přímořskými hotely. Trochu jsme pozměnili naši filozofii týkající se hotelů a cestovních kanceláří na pobřeží Černého moře a směrujeme ji k tomu, aby se posílilo povědomí o této destinaci na mezinárodních trzích.
V poslední době jsme se zaměřili také na lázně, protože byly zprivatizovány, hodně se do nich investovalo, rekonstruovaly se balneoprovozy a ubytovací kapacity a postavilo se množství nových léčebných zařízení. Naše lázně jsou v současné době plně konkurenceschopné, a proto je chceme na zahraničních trzích podpořit.
Bukurešť v noci |
Kolik procent hotelů už prošlo privatizací?
Privatizovány jsou všechny. Jen v malém počtu ubytovacích zařízení si stát nechal malý podíl, maximálně do deseti procent. Takže stát v těchto hotelech nemá žádné rozhodovací pravomoci. Vlastníci mají na tyto státní podíly letos předkupní právo. V Rumunsku je privatizována celá oblast cestovního ruchu.
Jak vidíte Českou republiku jako zdrojový trh?
Domnívám se, že potenciál České republiky je pro Rumunsko v tomto okamžiku větší, než jsme počítali. Ale stále musíme i tady myslet na propagaci naší země a na dobrou informovanost, zejména o tom, že Rumunsko je bezpečné. Slyšel jsem tu nějaké zvěsti, jak se někteří lidé bojí, že by se jim mohlo něco stát a podobně. Vzhledem k tomu, že vztahy mezi Rumunskem a Českem jsou odedávna velmi dobré, není tu jakákoliv opodstatněná obava, že by snad čeští turisté nebyli v Rumunsku vítáni. Ale není to jen propagace a osvěta, co Rumunsko potřebuje – cítíme, že musíme zvýšit kvalitu služeb a zavést určitou flexibilitu do cenové politiky. To je velmi důležité, protože víte, že rok od roku se mění preference destinací. Příčiny mohou být politické, přírodní i jiné – lidé prostě začnou jezdit jinam. Další věcí je kvalita produktu, na kterou dáváme obzvlášť pozor. Myslím si, že s dobrým produktem, propagací, vytvořením kvalitního povědomí o Rumunsku a s pružnou cenovou politikou můžeme z České republiky získat spoustu zákazníků.
Máte vytipované nějaké cílové skupiny, na které se chcete zaměřit?
Chceme soustředit svoje aktivity jak na individuální cestovatele, tak na skupiny. Zjistil jsem, že mnoho Čechů má ve zvyku cestovat nezávisle, poznávat krajinu, zažívat dobrodružství, sbírat zážitky v Karpatech, že rádi putují od vesnice k vesnici, získávají kontakt s venkovem a s lidmi. Proto musíme soustředit naši propagační kampaň nejen na cestovní kanceláře a turistické organizace, ale také na individuály.
Dovedu si představit, že budeme mít každým rokem více než sto tisíc turistů z České republiky. Velmi důležitou roli ale bude hrát dopravní dostupnost.
Pravda, to je problém. Kdysi od nás jezdilo do Rumunska několik vlaků denně…
V současné době mám informace, že by koncem tohoto roku mohlo začít fungovat nízkonákladové spojení mezi Prahou a Bukureští. To bude velice důležitý moment, protože turisté budou mít příležitost nejen letět přímo, ale také za výhodnou cenu. Další velmi početná skupina turistů je zvyklá cestovat vlastními auty, takže je zapotřebí, abychom měli dobré silnice, a zejména hlavní tahy, aby se turisté mohli dostat rychleji z jednoho místa na druhé. Všichni totiž máme stejný problém – nemáme mnoho času a rádi bychom viděli co nejvíce za co nejkratší dobu. To je nový trend v mezinárodní turistice, který musíme akceptovat. Proto je nutné mít velmi dobrou infrastrukturu a umožnit vidět a zažít lidem během jejich krátkého pobytu co nejvíce.
Ale vždycky je přece lepší, když turisté zůstanou déle.
Samozřejmě že nikdo turisty nevyhazuje. Každá země si přeje, aby v ní turisté zůstávali tři neděle nebo měsíc. Ale musíme myslet na rozvoj v obou směrech. Musíme počítat i s těmi, kteří přijedou do Rumunska nakrátko a budou si chtít užít co nejvíce. Podívejte, když někdo stráví někde jen tři dny, může si dovolit utrácet více a vybrat si lepší hotel. Když mají návštěvníci možnost letět s nízkonákladovou společností, mohou utratit více peněz na zemi – najmout si auto, udělat si výlet, chodit do nejlepších restaurací a podobně. Myslím si tudíž, že není až tak důležité, jakým způsobem lidé po zemi cestují, v jakých hotelích bydlí, není ani důležité, jak dlouho zůstanou, protože za normálních okolností lidé vydávají stejnou sumu peněz. Obě dvě kategorie cestovatelů jsou velmi důležité. Musíme vytvořit podmínky pro ty, kteří přijeli na kratší dobu, i pro ty, kteří hodlají zůstat déle. Ti, co někde zůstávají déle, neutrácí denně takové sumy, jako ti, kteří přijedou na pár dní. Ale obě skupiny nám mohou přinést pěkné peníze.
Zmínil jste se také o osvětové kampani…
V neposlední řadě musíme cílit kampaň na mladé lidi. Starší už Rumunsko znají – buď tam byli v mládí, nebo ve středním věku, nebo o něm alespoň slyšeli. Ale mladí o něm mnoho nevědí. Je to způsobeno konkurenčním bojem, propagací jiných zemí, informačním přetlakem, kdy člověk nemá příliš mnoho času nad věcmi přemýšlet. Vím, že mnoho mladých lidí z České republiky přijíždí do Rumunska do hor nebo chce vidět bohaté rumunské kulturní dědictví. Což je dobré, ale to jsou dnešní turisté a my musíme myslet na ty zítřejší.
A je tu ještě jedna důležitá věc. A to sice ta, že cílem turistické propagace země není jenom přitáhnout turisty, ale také šířit dobrou image země. Naše kampaň by měla tudíž rozšířit v České republice povědomí o Rumunsku jako o krásné, přátelské a hřejivé zemi, která je ráda, že může přivítat turisty z České republiky.
Dean Valášek
Foto: Rumunské centrum pro turistikua Dean Valášek