Rožnovský skanzen vystaví restaurovaný mozaikový Boží hrob

Restaurovaný transparentní mozaikový Boží hrob původem z Nového Hrozenkova bude o Velikonocích vystaven v rožnovském skanzenu. Lidé si jej poprvé po restauraci budou moci prohlédnout v kostele svaté Anny v areálu Dřevěného městečka na Květnou neděli, tedy 29. března. Jde o unikátní mistrovskou práci olomoucké sklenářské dílny rodiny Zbitků z druhé poloviny 19. století, řekla mluvčí Valašského muzea v přírodě Petra Valíčková.

O Velikonocích se v kostelech staví takzvané Boží hroby, tedy scény s motivy ukřižování Ježíše Krista. Mozaikový Boží hrob pochází z dílny mistra sklenáře Eduarda Zbitka. Rodinná dílna se specializovala na výrobu mobilních oltářů, božích hrobů a lurdských jeskyní. „Dílna navazovala pravděpodobně na činnost sklenáře Antonína Zbitka (1786 až 1866), realizátora mnohých vitráží, lustrů, zejména v moravských a slezských chrámových prostorech. Při svých realizacích dílna využívala skleněného materiálu z produkce jabloneckých skláren. Zbitkovy Boží hroby svým charakterem pozoruhodně propojují liturgii a prvky lidové zbožnosti,“ uvedla Petra Valíčková.

Ačkoli se odhaduje, že dílna mezi lety 1846 až 1914 vyprodukovala tisícovku Božích hrobů, které se dostaly do celé katolické Evropy i do zámoří, doposud se jich podařilo identifikovat desítku, zejména na území bývalého Rakouska-Uherska. „V České republice se několik menších dochovalo v českobudějovické diecézi, jeden z rozměrnějších známe z kostela svatého Mořice v Olomouci,“ podotkla mluvčí.

Do sbírek Valašského muzea v přírodě darovala Zbitkův Boží hrob v roce 2005 římskokatolická farnost v Novém Hrozenkově. „Zde se o něm první záznamy objevují v inventáři fary už před rokem 1873, v kostele se využíval až do poloviny 90. let 20. století. Teprve při muzejní dokumentaci se ho kurátorům Valašského muzea v přírodě podařilo ztotožnit s produkcí zmiňované Zbitkovy olomoucké dílny,“ uvedla Valíčková. Následovalo restaurování a konzervace.

Foto: CzechTourism