Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje, má problematiku cestovního ruchu hluboko pod kůží. Jeho zkušenosti vycházejí především z období, kdy zastával funkci ministra pro místní rozvoj, a byl tudíž zodpovědný za zdravý rozvoj průmyslu cestovního ruchu v České republice. Zda se jeho názory a vize po usednutí do hejtmanského křesla změnily, můžete posoudit z následujícího rozhovoru.
Pane hejtmane, v polovině minulého roku na tiskové konferenci nově založené Destinační společnosti Východní Čechy byla prezentována pragmatická propagace kraje v oblasti cestovního ruchu. Mezi její atributy patřilo například omezení účasti na drahých veletrzích cestovního ruchu a nákladného tištění propagačních materiálů. Naproti tomu byla akcentována snaha o moderní formy propagace a úzkou spolupráci s médii. Efektivní marketingové aktivity měly být ušité na míru konkrétním skupinám turistů. Otázka je jednoduchá – nakolik se dosud podařilo výše zmíněné realizovat?
Destinační společnost Východní Čechy zahájila realizaci aktivit několika projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU, bylo vybráno nové logo, byl natočen propagační film a reklamní spoty, dále se rozvíjí turistický portál www.vychodnicechy.info atd. Úspěšnost těchto opatření vyhodnotíme. Zároveň probíhají intenzivní práce na zpracování strategie rozvoje cestovního ruchu pro další období včetně marketingových průzkumů a plánů, bez toho není možné kvalitní činnost v oblasti koncepce ani propagace realizovat.
Jsme si vědomi toho, že role veletrhů v oblasti cestovního ruchu se výrazně mění a naše nabídka na veletrzích bude muset do budoucna bezpochyby stále více a více obsahovat konkrétní balíčky k okamžitému zakoupení. Z tohoto důvodu bude dalším nezbytným krokem ve vývoji destinační společnosti navázání velmi úzké a intenzivní spolupráce s konkrétními cestovními kancelářemi. Kromě toho se samozřejmě intenzivně věnujeme přímé komunikaci s médii i zprostředkovateli služeb, mimo jiné formou fam a press tripů, a dalším formám propagace.
Pardubice logicky staví na silné sportovní tradici, která významně ovlivňuje návštěvnost a popularitu města. Jaká je současná situace v této sféře? Chystají se nějaké inovace v oblasti sportovního cestovního ruchu?
Sportovní akce mají pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubicích a v Pardubickém kraji bezpochyby velký potenciál, nejsem si ale jist, je-li v současné době využíván v maximální možné míře. Na akci, která přiláká na omezený časový úsek úzkou skupinu diváků, musí nutně navazovat nabídka doprovodných akcí a produktů, které uspokojí celé rodiny a širší veřejnost, a přispějí tak k prodloužení pobytu a zvýšení přínosů území z konání této akce. Jeden konkrétní příklad: návštěvníkům dostihů můžeme ještě intenzivněji nabízet návštěvu unikátních hřebčínů v Kladrubech nad Labem a ve Slatiňanech nebo možnost zažít kontakt s koněm na vlastní kůži na turistické vyjížďce. Navíc se dnes už nejedná jen o tradiční akce typu hokej, plochá dráha, dostihy. Velkou popularitu získává též například festival her Czech Open nebo Pardubický vinařský půlmaraton, nemůžeme opomenout ani akce probíhající na jiných místech kraje, například na autodromu ve Vysokém Mýtě. V oblasti sportovního cestovního ruchu rozhodně máme ještě volné pole působnosti pro další rozvoj.
 Kunětická hora – symbol Pardubického kraje |
 Socha slona na Králickém Sněžníku
|
Zimní sezona je plném proudu. Jak vypadá stav lyžařských středisek v kraji? Kde bych byl, podle vás, jako aktivní lyžař nejvíce spokojen?
Přestože se zimní střediska v České republice z různých důvodů nemohou rovnat těm alpským, věřím, že i ta na území Pardubického kraje budou nacházet stále více příznivců, a to jak domácích, tak například z Polska. Jedná se především o centra v oblasti Králického Sněžníku a Orlických hor, jako jsou Dolní Morava, Červená Voda nebo Čenkovice, lyžaře ze širšího okolí láká také Hlinsko. V krásné krajině nedaleko od domova lyžaři mohou zažít spoustu kvalitního lyžování bez front. Během několika příštích let navíc za pomoci prostředků evropských fondů a soukromých investorů pravděpodobně dojde k dalšímu intenzivnímu rozvoji některých těchto středisek včetně tzv. aprŹs ski nabídky. Určitě tedy je a bude z čeho vybírat. Nesmíme však zapomenout, že střediska musí lákat klienty i v ostatních obdobích roku, jinak se jejich rentabilita nezajistí.
Obrovský boom zažívá v současné době golf. Patří tento sport a s ním spojená golfová turistika k vašim prioritám v rámci strategie rozvoje cestovního ruchu?
Golfová turistika je bezpochyby fenoménem dneška. Vzhledem k charakteru a klientele je však pro nás spíše komerční záležitostí.
Velké úspěchy zaznamenává rozmach cykloturistické infrastruktury na Orlickoústecku. Máte v plánu pokračovat v nastoleném trendu i v jiných oblastech kraje?
Cykloturistika má pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji velký význam. Souvisí to s různorodým typem krajiny, která uspokojí rodiny s dětmi i náročnější sportovce. Projekt výstavby cyklostezek na Orlickoústecku je co do charakteru i rozsahu vzorem také pro ostatní oblasti. Každopádně budeme nadále rozvoj infrastruktury pro cykloturisty podporovat. Je třeba ovšem vyřešit zajištění a prosperitu doprovodných služeb, bez nichž je efekt vložených investic nedostatečný.
Na straně 54 uvádíme zprávu o nově vzniklé organizaci cestovního ruchu Orlické hory a Podorlicko, která byla ustanovena na základě společné dohody samospráv Pardubického a Královéhradeckého kraje. Jak vy osobně vnímáte zrod této instituce, která boří administrativní hranice v propagaci tak významné destinace?
Vznik sdružení Orlické hory a Podorlicko jednoznačně vítám – návštěvníka Orlických hor pochopitelně nezajímá, že je tato destinace rozdělena administrativními hranicemi. Je jasné, že je jen otázkou komunikace a vůle na obou stranách, podaří-li se do budoucna navázat užší spolupráci také v rámci širšího území obou krajů. Podobným způsobem hodláme spolupracovat i s ostatními kraji.
Jakým způsobem vycházíte vstříc ruským turistům? Zvyšuje se jejich návštěvnost v kraji? Narážím tím samozřejmě na pravidelnou leteckou linku Moskva – Pardubice.
Ruská klientela je velmi specifická, stejně jako požadavky na spolupráci s ruskými cestovními kancelářemi. Jsme si vědomi toho, že má-li tato spolupráce fungovat, musí jí předcházet několikaletá komunikace, představování nabídky a budování důvěry. Z tohoto důvodu se již po několik let účastníme veletrhu v Moskvě a proběhly už dvě velké cesty pro zástupce ruských cestovních kanceláří. Rusům máme rozhodně co nabídnout. Velmi pozitivně reagují například na dostihy nebo na prohlídku pohraničního opevnění. Počet Rusů, kteří v Pardubickém kraji přenocují, dosud každoročně stoupal. Uvidíme, jak se na dalším vývoji odrazí současná ekonomická situace. Ruská klientela je velmi náročná na kvalitu infrastruktury a v té náš kraj doposud pokulhává. Musí se to změnit.
Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Pardubického kraje, Dean Valášek a Jan Pomykal