Letošní jaro bylo ve znamení řady pozitivních zpráv z hotelové skupiny Vienna International Hotels & Resorts. V redakční poště se objevovaly zprávy o otevření nových hotelů v zahraničí, byli jsme pozváni na otevření české pobočky cestovní kanceláře Vienna International Travel Management, dozvěděli jsme se také o příchodu Philippa Mahuase do funkce Resident Managera pražského hotelu Diplomat a seznámili se s nedávno rekonstruovaným konferenčním zázemím téhož hotelu. O dalších novinkách jsme se rozhodli pohovořit s osobou nejpovolanější, Romanem R. Straubem. Tedy generálním ředitelem hotelů Diplomat, andel’s hotel Prague, angelo a apartmánového komplexu andel’s Suites, který je zároveň zodpovědný za další rozvoj sítě Vienna International na českém trhu. A přestože jsme jej zastihli těsně před odjezdem do Vídně na degustaci vín, jež by se měla brzy objevit na vinných lístcích hotelů zapojených do této skupiny, a také v době, kdy se připravoval na pražský maratonský běh, řeč nebyla ani o vínech, ani o sportu. Hovořili jsme o aktuálních i připravovaných novinkách, ale třeba i o personálních otázkách či o způsobu, jak se vypořádat s tvrdou konkurencí na pražském trhu.
Kterou z novinek, se kterými se již naši čtenáři mohli seznámit, považujete za nejdůležitější?
Osobně bych zmínil hlavně příchod Philippa Mahuase, z kterého mám velkou radost. Jak často říkám – hotel je pouze hardware, který nemůže fungovat bez kvalitního softwaru. A Philipp je jako softwarová posila k nezaplacení. Za těch pár týdnů, po které je v našem týmu, dokázal některé složky hotelu pěkně rozhýbat. A také nesmím zapomenout na lehkou renovaci naší restaurace, de facto první během osmnáctileté historie hotelu. Trochu jsme se také zamysleli nad jejím fungováním – a provedli jsme určité změny, kterými bychom se rádi ještě více přiblížili potřebám hostů. Ujasnili jsme si například, že v dnešní hektické době, kdy nejčastější větou je „nemám čas“, je anachronismem servírovat v poledne pětichodové menu.
Pokud jde o nové a rekonstruované konferenční prostory, velmi nám uvolnily ruce. Není pro nás nyní problémem pořádat různě velké konferenční akce a oslovit tak širší spektrum jejich zadavatelů. A své uplatnění najdou konferenční místnosti i při různých gastronomických příležitostech. Renovací prošly také naše pokoje, na všech jsou nyní ploché televizory s velmi solidním výběrem programů včetně HBO, dětských kanálů či programů pro dospělé.
Jak tak sleduji aktivity hotelové skupiny, tuším, že další novinky budou brzy následovat…
Přesně tak. Z našich plánů musím zmínit plzeňský angelo Hotel, který by měl být otevřen koncem října. Vyrůstá přímo naproti slavné bráně pivovaru Plzeňský Prazdroj. Plzeň je zajímavým, ale rozhodně ne jednoduchým trhem. Už kvůli rychle rostoucí konkurenci. Nicméně máme poměrně velká očekávání od korporátní klientely – v Plzni a okolí začala působit řada zahraničních firem. Za klíčovou pak považuji velmi úzkou spolupráci s pivovarem na naplnění společného cíle, tedy přilákání více návštěvníků do města. Hodně přitom spoléháme na pověst, kterou si vydobyl koncept angelo. Ten se nám daří úspěšně exportovat z Prahy do dalších měst. Například do Mnichova, kde bude hotel této značky otevřen za tři týdny. (Pozn. red.: rozhovor se odehrál v poslední dekádě dubna.)
Velmi zajímavým projektem pro nás bude Aqua Hotel v areálu akvaparku v Čestlicích. Ten bude mít asi dvě stovky pokojů a cílit bude jednak na rodiny s dětmi, které budou přijíždět do akvaparku, ale také na kongresovou klientelu. Bude totiž disponovat i konferenčním zázemím a navíc se bude nacházet v obchodně zajímavé lokalitě blízko sídel řady společností. Už se nám podařilo dát dohromady i tým zaměstnanců, vše tedy spěje k brzkému otevření. Myslím, že půjde o hotel, o kterém se bude hodně mluvit. A že se stane vyhledávaným i mezi českými zákazníky. V Česku totiž roste ekonomická úroveň a lidé si mohou dovolit více než před pár lety. Je jasné, že asi málokdo z Čechů pojede na týden do Čestlic, ale myslím, že třeba prodloužené víkendy budou populární.
Když jsme spolu hovořili předloni, avizoval jste, že převezmete do užívání nový hotel v centru Prahy. Mělo se tak stát už loni. Z tohoto projektu sešlo?
Ne, jeho realizace se pouze poněkud oddálila. Pracovně jej nazýváme „Zlatnická“ podle ulice, ve které se bude hotel nacházet. Projekt je komplikovanější tím, že nejde o novostavbu, ale o budovu, která bude adaptována na hotel. Dobrá zpráva je, že v současné době probíhají přípravné práce, vlastní stavba by měla začít letos v létě. A pevně věřím, že se nám podaří hotel otevřít na konci příštího roku. Do té doby ale stihneme otevřít ještě několik dalších hotelů v Evropě. Například andel’s Hotel Berlin, který bude mít šest set pokojů. Do Berlína byl přenesen úspěšný koncept prvního designového hotelu v České republice – andel’s hotelu Prague. Další ubytovací kapacity připravujeme například v St. Petěrburgu či Jekatěrinburgu.
Hodláte svoji pozornost zaměřit i na jiné české či moravské regiony?
To je vždy námět na dlouhou diskusi. Já osobně například jeden z největších potenciálů vidím v Brně, zajímavými jsou z mého pohledu ale také třeba Ostrava či Liberec. Máme tam v záloze určité projekty, ale zatím pouze opravdu jen ve fázi projektů, které mohou, ale také nemusí být realizovány.
A co české hory? Nebyl by pro ně vhodný váš koncept CUBE Hotels?
Pokud jde o CUBE Hotels, tento koncept funguje zatím v Rakousku a ve Švýcarsku a probíhají jednání o jeho rozšíření do zahraničí. Vážně uvažujeme o hotelu ve Vysokých Tatrách, v našem hledáčku je třeba také Ukrajina. Úvahy vedou i trochu jiným směrem, totiž že bychom tento koncept rozšířili z hor i do měst. Co se týká českých hor, zatím se v nich s výstavbou CUBE Hotelu nepočítá. Ne že by šlo o špatné lokality, ale vše je otázkou priorit. Úměrně růstu hotelové skupiny přibývá i nových příležitostí, mezi kterými si musíme vybírat. Abych byl upřímný, rozšíření konceptu CUBE Hotels do českých hor zatím brání stav tamní infrastruktury.
Vraťme se ale zpět do Prahy. Jak se v současné době daří vašim pražským hotelům?
Bohužel, musím konstatovat, že letošní rok není úplně jednoduchý. Řekl bych, že je znát zpomalení v přílivu turistů do Prahy, především z Velké Británie, ale i z dalších zemí. Nejde mi to moc dohromady s tím, co čtu v novinách o rostoucích příjezdech. Vůči těmto zprávám jsem skeptický. Co podle mého názoru potřebujeme, je větší počet mezinárodních letů, zejména směrem z Asie. A ty jsou na obzoru, jak jsem se před pár dny dozvěděl od zástupců letiště. Chtělo by to také získat pro Prahu větší počet kongresů. Ale ptáte-li se, jak se daří našim hotelům, musím říct, že dobře. Je za tím však třeba hledat mnoho práce.
Co přesně děláte pro to, abyste se s touto tržní situací vyrovnali?
Je to zdánlivě jednoduché. Musíme být otevření vůči všem potenciálním partnerům, vystupovat přátelsky a navazovat kontakty s lidmi, u kterých jsme kdysi ani nepředpokládali, že bychom s nimi mohli nějakým způsobem spolupracovat. Samozřejmě to předpokládá i běžnou akviziční činnost na veletrzích a při dalších příležitostech. Ročně se buď sami či prostřednictvím skupiny účastníme asi stovky veletrhů po celém světě. Ale jak říkám – prvotním předpokladem je přátelský přístup a zaměření na zákazníka. Příliš nám ale v této situaci nepomáhají ceny v České republice. Před pár dny jsem se vrátil z veletrhu IMEX ve Frankfurtu nad Mohanem a musím konstatovat, že třeba ceny v restauracích jsou již v řadě případů pod současnou úrovní v České republice. Posilující koruna nám zkrátka přílišnou radost nedělá. Na druhou stranu si myslím, že teprve v takovýchto podmínkách se naplno ukáže, kdo je silný.
Rostoucí konkurence vytváří tlak nejen na ceny, ale také na personál. Jak se vám daří získávat kvalitní zaměstnance pro vaše hotely?
To nebylo lehké nikdy, tedy bez ohledu na konkurenci. Hotelové prostředí je specifické. Ve dvaceti letech, kdy se lidé ucházejí o práci, se mnozí z nich teprve hledají. Naše štěstí je v tom, že máme kvalitní hotelové školy. Ovšem na druhou stranu českému personálu chybí zahraniční zkušenosti, Češi nejsou moc ochotni vyjíždět na zkušenou do zahraničí. Na rozdíl třeba od Polska či Maďarska, kde téměř každý v oboru pracoval v hotelech v Londýně, Dublinu či jiných městech. Naším úkolem je se o zaměstnance postarat, investovat do nich a ukázat jim, že mají před sebou určitou perspektivu. Když se ohlédnete zpátky, zjistíte, že před deseti lety bylo u nás 90 % generálních ředitelů ve velkých mezinárodních hotelech cizí národnosti. Dnes je tento podíl menší než 50 %. A pokud jsou to cizinci, pak mají alespoň českou manželku či jiné vazby na tuto zemi. To je koneckonců i můj případ…
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Vienna International