Rok 2020 bude na Vysočině věnován sklářství

Vysočina Tourism vstoupila v roce 2019 do druhé desetiletky svého fungování. Čím lákala návštěvníky vloni a jakým nápadům dala šanci v letošním roce, jsme se zeptali ředitele krajské organizace cestovního ruchu Tomáše Čiháka.

Vysočina Tourism vstoupila v roce 2019 do druhé desetiletky. Jakými aktivitami?

V sezoně 2019 jsme se na Vysočině zaměřili na film. Tváří Vysočiny filmové se stal populární herec Josef Dvořák, rodák z Horní Cerekve. Odstartovali jsme v dubnu turistickou soutěží Klapka, filmová Vysočina poprvé. Vybrali jsme šestadvacet míst kraje, kde se filmy natáčely, či která jsou spojena s filmovými osobnostmi, a pomocí úkolů jsme zájemce vybídli k jejich návštěvě. Ukázalo se, že to byl dobrý tah. Putování a vyplňování turistického pasu nadchlo hlavně rodiny s dětmi. Soutěžící sbírali informace o místech Vysočiny, kde se narodili herci, režiséři, kde vznikaly známé pohádky, komedie nebo detektivky. Z reakcí soutěžících i pracovníků v turistických cílech mohu soudit, že byli spokojeni. Podařilo se nám připravit žádaný produkt cestovního ruchu, což je pro nás nejdůležitější.

Další premiérou bylo spuštění virtuální Pivovarské stezky Vysočiny…

Příznivce gastroturistiky provedla těmi nejkrásnějšími místy našeho čistého kraje, kde se navíc daří dobrému pivu. Naši výzvu zapojit se přijalo třináct pivovarů, malých i velkých. A na příští rok se nám hlásí další, takže se pivovarská stezka bude rozrůstat, což je skvělá zpráva. Turisté se mohou seznámit s podstatou tradičního řemesla vaření piva, ochutnat výrobky, a stejně jako u Vysočiny filmové sbírat razítka a nakonec i odměny. Mimo upomínkové půllitry s logem stezky získali výherci i poukaz k víkendovému pobytu v Balónovém hotelu či dárková balení piva a pivního skla.

Kraj Vysočina uspořádal spolu s Vysočina Tourism na podzim několik kulatých stolů. Jaké podněty z nich vzešly?

Kulaté stoly proběhly v pěti okresních městech a aktivně se v nich zapojilo 90 pracovníků informačních center, zástupců měst, příspěvkových organizací, provozovatelů turistických cílů i účastníků z řad veřejnosti. Z jejich nejčastěji opakovaných poznatků bych jmenoval velký zájem turistů o regionální produkty a nedostatečnou komunikaci partnerů v regionu. Právě o to se Vysočina Tourism dlouhodobě snaží – spolupracovat se všemi zainteresovanými subjekty v cestovním ruchu, propojovat je a podněcovat je k tomu, aby si návštěvníka mezi sebou předávaly. Z toho pak budou mít užitek všichni. Máme v plánu smysluplné náměty z kulatých stolů zohlednit v naší činnosti. Jinak bychom ztratili důvěru partnerů a popřeli to, co nás k jejich organizaci vedlo.

Jaké jsou vaše plány pro rok 2020?

Věřím, že novinka pro nadcházející sezonu zaujme návštěvníky kraje minimálně stejně jako Vysočina filmová, ba mnohem víc. Rok 2020 bude na Vysočině věnován sklářství. Prastarému řemeslu, které sem patří nejméně čtyři století. Vysočina sklářská tak bude poctou sklářskému řemeslu, mistrům sklářům a jejich dovednostem, díky nimž region a celou Českou republiku proslavují ve světě. Zaslouží si náš obdiv a úctu. Zahajovací akce bude probíhat od 12. 4. do 10. 5. v Cityparku v Jihlavě. Představí se na ní sklárny, sklářští výtvarníci a školy Kraje Vysočina. Přehlídka návštěvníky seznámí s novými technologiemi, sbírkami skla muzeí a galerií. Další významnou událostí bude červnové zahájení stálé expozice Sklářství na Vysočině na hradě Ledeč nad Sázavou. Unikátní sbírku více než 1 000 předmětů historického skla zapůjčeného z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze si budou moci lidí prohlédnout na zámku ve Světlé nad Sázavou. Ukázky živého skláření budou k vidění také v huti Jakub v Tasicích, která je unikátním sklářským skanzenem z konce 18. století. Program Vysočiny sklářské bude ale mnohem bohatší. Všem proto doporučuji, aby sledovali kalendář akcí na turistickém portále www.vysocina.eu.

Je Vysočina certifikovanou organizací destinačního managementu? A podepsal se tento projekt agentury CzechTourism na vzniku nových oblastních a lokálních DMO?

Vysočina Tourism je od roku 2018 certifikovanou krajskou organizací destinačního managementu. Za sebe mohu říct, že projekt Kategorizace DMO podporuji, vnesl systém do nepřehledného prostředí nejrůznějších organizací, které o sobě tvrdí, že jsou organizacemi destinačního managementu. Přinutil politiky a aktéry v cestovním ruchu přemýšlet, co od těchto organizací očekávat, jaká by měla být velikost obsluhovaného území z hlediska turistického potenciálu apod. Bohužel chybí to nejpodstatnější – smysluplné motivační nástroje zejména ze strany státu. Národní program podpory cestovního ruchu v regionech takovýmto nástrojem bohužel rozhodně není. Což se logicky odráží v pasivitě při vzniku nových DMO, respektive stagnaci rozvoje těch existujících. Na Vysočině jsme toho pádným důkazem.

Foto: Jaroslav Loskot, Vysočina Tourism