Studie Evropského parlamentu o otázkách bezpečnosti při zájezdech a odpovědnosti organizátorů
V souvislosti s přípravou návrhu revize Směrnice č. 314/90 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy – Package Travel Directive (viz únorové vydání COT business) nechal Evropský parlament vypracovat studii o otázkách bezpečnosti při zájezdech a odpovědnosti organizátorů zájezdů. Zpracovaná studie Evropského parlamentu byla zveřejněna v únoru 2008 a zaměřuje se na níže uvedené otázky.
Analýza současné platné legislativy
Studie upozorňuje na skutečnost, že Směrnice č. 314/90 neřeší přímo otázku bezpečnosti spotřebitele. Nepřímo jsou však otázky bezpečnosti řešeny jednak v článku 5 Směrnice (ustanovení o odpovědnosti) a jednak v ustanoveních, která řeší vztahy mezi organizátorem zájezdu a dodavateli služeb.
První část studie je věnována analýze článku 5 Směrnice, analýze judikatury v členských zemích EU (soudní případy při porušení bezpečnosti dodavateli služeb) a analýze bezpečnostních pravidel pro letecké společnosti a hotely. Zároveň byla analyzována i jiná ustanovení Směrnice, jako např. definice zájezdu, skutečnost, že tzv. „dynamické zájezdy“ nejsou zahrnuty do Směrnice, informační povinnost organizátora, odstoupení a zrušení cestovní smlouvy, právo spotřebitele zrušit smlouvu, reklamace, odpovědnost organizátora mimo Směrnici apod.
Statistiky týkající se nehod a zranění během zájezdů
Studie konstatuje, že hlavním důvodem nehod a zranění při zájezdech jsou dopravní nehody na silnicích, nedostatečné hygienické normy, nedostatečné vybavení, nedostatečné označení schodiště, nedostatečné osvětlení a nadměrná konzumace alkoholu. Z nedostatku podrobných údajů je však prakticky nemožné vyhodnotit a určit tendence týkající se nehod a zranění při zájezdech a neexistuje ani žádná statistika, ze které by vyplynulo, zda zájezd je více či méně bezpečný než individuální ces-tování. Jako nezbytné se ukazuje zavést na evropské úrovni standardizovaný systematický sběr údajů o nehodách a zraněních při cestách. Nicméně je jednoznačné, že k nehodám, včetně smrtelných, během zájezdů dochází často, a proto je třeba zavést jasnou právní normu stanovující povinnosti organizátorů z hlediska bezpečnosti cestujících a jejich odpovědnosti v případě tělesné újmy a nehod.
Studie Evropského parlamentu doporučuje, aby v oblasti silniční dopravy byl organizátor zájezdu odpovědný za výlety objednané klienty, pokud se jakýmkoli způsobem podílel na uzavření smlouvy |
Analýza legislativy USA
Studie konstatovala, že v USA neexistuje obdobná legislativa upravující „package travel“ jako evropská směrnice. Oproti Evropě je v USA podíl organizovaných zájezdů na celkových výjezdech obyvatel minimální. Na organizátory se vztahují obecná pravidla a odpovědnými zůstávají obvykle jednotliví dodavatelé služeb.
Problémy a mezery v evropské legislativě
Studie konstatuje, že stávající evropská legislativa má řadu mezer a na základě provedené analýzy navrhuje následující opatření v těchto oblastech:
Silniční doprava
Studie doporučuje zvážit změnu znění článku 5 Směrnice s cílem jasně stanovit, že:
• organizátor je zodpovědný za veškeré jednání svých dodavatelů služeb bez ohledu na to, že je vybíral s náležitou péčí, a bez ohledu, zda tito jednali mimo dosah kontroly organizátora;
• organizátor je odpovědný za výlety objednané klienty, pokud se jakýmkoli způsobem podílel na uzavření smlouvy;
• spotřebitelům je zaručena rozumná doba pro vymáhání svých práv (do doby promlčení).
Bezpečnost v hotelech
Studie doporučuje zvážit zavedení doporučení Rady Evropy z roku 1986 o bezpečnosti v hotelech a přijmout jej v podobě směrnice nebo nařízení. Zároveň doporučuje urychleně provést hlubší výzkum a stanovit nové bezpečnostní normy pro hotely, které by byly přijaty taktéž v podobě směrnice či nařízení.
Bezpečnost v letecké přepravě
Studie konstatuje, že evropská legislativa týkající se bezpečnosti letecké přepravy je komplexní a funguje dobře. Chybí však propojení mezi platnou legislativou a odpovědností organizátora v případě, kdy letecká společnost, poskytující služby organizátorovi, neodpovídá požadavkům této legislativy. Z tohoto důvodu doporučuje, aby do článku 5 Směrnice byl zaveden nový paragraf, který by určil odpovědnost organizátora i za veškerou tělesnou újmu způsobenou spotřebiteli následkem nedodržení evropských bezpečnostních předpisů leteckou společností, která poskytuje služby organizátorovi(!).
Živelné pohromy a terorismus
Studie konstatuje, že není důvod zbavovat organizátora možnosti vyhnout se odpovědnosti v případech živelných pohrom a teroristických činů, neboť se jedná o případy vyšší moci. Přesto však doporučuje:
• vedle informační povinnosti organizátora, která je již ve směrnici zakotvena, by měl mít organizátor povinnost sledovat a monitorovat specifická nebezpečí v nabízené destinaci (přírodní katastrofy, terorismus, veřejné zdraví, veřejný pořádek) a informovat o nich vhodným způsobem cestující před odjezdem;
• v této souvislosti začlenit do směrnice ustanovení umožňující spotřebiteli poté, co byl informován, odstoupit od smlouvy z důvodů vyšší moci, a to bez povinnosti úhrady storno poplatků.
Rozsah působnosti
Studie dospěla k závěru, že do působnosti směrnice je třeba zahrnout i letecké společnosti, pokud na svých stránkách nabízejí zároveň i hotelové kapacity nebo pronájem auta.
Základ odpovědnosti
Vzhledem k tomu, že formulace článku 5 je složitá, studie doporučuje přeformulovat tento článek tak, aby bylo jasné, že organizátor je zodpovědný za dodavatele služeb a důkazní břemeno na zproštění se této odpovědnosti leží na organizátorovi.
Studie Evropského parlamentu jen potvrzuje aktuální tendenci posilování práv spotřebitele a neúměrného zvyšování odpovědnosti organizátorů cest a z tohoto pohledu ji nelze považovat než za znepokojivou. AČCKA a členské asociace ECTAA zavedení takovéto neúměrné odpovědnosti odmítají. ECTAA bude další vývoj revize Směrnice č. 314/90 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy intenzivně sledovat a aktivně do jejího vývoje zasahovat tak, aby k neúměrnému až nesmyslnému zvyšování odpovědnosti organizátora nedocházelo.
Text: Ing. Roman Škrabánek, prezident AČCKA a viceprezident ECTAA
Foto: Chris Cockram