RESUSCITATE 2030

Cestovní ruch se výrazně změnil. Zcela jiné je i chování cestovatelů a jejich preference. Pro subjekty cestovního ruchu je nezbytné porozumět „novým“ požadavkům turistů. Vcítit se do jejich pocitů. Způsob, jakým vlády jednotlivých zemí řeší krizi, hraje klíčovou roli při výběru destinace. Efektivní mana­gement a nízký počet infikovaných jsou prioritami v rozhodovacím procesu turistů. Podle nedávného výzkumu Bloom Consulting je klíčovou bariérou letošního cestování strach. Téměř 64 procent respondentů uvádí, že mají obavu dostat se do kontaktu s infikovanými. Fungující konkrétní opatření zabraňující šíření pandemie v destinaci a vytvoření pocitu bezpečí jsou základem pro návrat turistů. Je zcela zřejmé, že dopady současné pandemie budou dlouhodobé. Nabídky musí být šité na míru „novým“ požadavkům turistů. Jen tak může destinace znovu pomýšlet na příjmy z cestovního ruchu. Nezbytná je kvalitní synergie mezi opatřeními vlády, činností DMO a všemi subjekty působícími v cestovním ruchu. Je potřeba vytvořit takovou strategii, která operativně řeší současnou situaci, jednotlivými kroky je již připravena na období po skončení pandemie a předvídá i budoucí problémy. DMO musí monitorovat a měřit dopady jednotlivých opatření vlády i reakci rezidentů a turistů. Strategie by měla vzít v úvahu i nové typy dat (např. počet infikovaných) a schopnost destinace okamžité reagovat na klíčové změny.

Podle již zmíněného výzkumu Bloom Consulting je jen pro 15 procent dotázaných nynějším hlavním kritériem při výběru destinace cena. Prioritami jsou kvalitní zdravotní systém, dostatečná hygienická opatření, absence karantény a minimální zaplněnost destinace. Doba vyžaduje přehodnotit již realizované strategie rozvoje cestovního ruchu destinace, které v nové covidové době jsou již mimo realitu. Vzpomínám si na kolegu z Krakova, který se mi na konci loňského roku pochlubil jejich novou koncepcí rozvoje cestovního ruchu. Letos v létě již pracoval na jejím přepracování, tak aby odpovídala aktuálním podmínkám a výzvám.

Jen chytré destinace, které se operativně přizpůsobí a adaptují novému prostředí, mohou i v budoucnu pomýšlet na příjmy z cestovního ruchu. S tím souvisí i výchova kvalitního personálu. Dlouhou dobu byl v České republice problém najít nové mladé kvalitní pracovníky v oboru. Podle průzkumu Katedry rekreologie FTK UP realizovaného mezi členy Asociace hotelů a restaurací ČR během června se situace mění. Došlo k pročištění trhu, na mnoha místech k propouštění. Lidé si více váží práce. Pro mladé bude možná obtížnější najít odpovídající zaměstnání v oboru. Z tohoto důvodu se Katedra rekreologie FTK UP zapojuje v rámci excelentní vzdělávací aliance TRIANGLE zahrnující více než dvacet vysokých škol po celé Evropě (např. pařížskou Sorbonne University, MODUL University ve Vídni nebo britskou University of Surrey) do unikátního projektu RESUSCITATE 2030.

RESUSCITATE 2030 (Resilience and SUStainability Created by Innovative Travel And Tourism Experiences) je koncipován jako čtyřletý celoevropský projekt podpory. Poskytuje inovativní krátkodobá a střednědobá řešení s dlouhodobou perspektivou posilující odolnost mladých lidí proti krizím. Specifický důraz je zde kladen na oblast udržitelného rozvoje cestovního ruchu a ochranu přírodního dědictví v chráněných oblastech po celé Evropě. RESUSCITATE 2030 navazuje na projekt „Tourism Research Innovation And Next Generation Learning Experience 2016–2019″, který směřoval k plnění stěžejních bodů Agendy udržitelného rozvoje 2030. Projekt si klade za cíl vytvořit strategické partnerství mezi mladými lidmi (současnými studenty, nedávnými absolventy, mladými podnikateli či start-upy) na jedné straně a subjekty cestovního ruchu se zaměřením na dlouhodobý udržitelný rozvoj cestovního ruchu na straně druhé. Nesmírně důležité je, že RESUSCITATE 2030 umožní mladým lidem získat v oblasti udržitelného cestovního ruchu takové schopnosti a znalosti, které budou odpovídat novým podmínkám a zajistí jim okamžité uplatnění na trhu práce i po skončení pandemie koronaviru.