Jen pár dní poté, co se řetězec OREA HOTELS rozrostl o čtyři nové hotely v jižních Čechách (informovali jsme v minulém vydání), jsme hovořili s jeho generálním ředitelem Zdeňkem Šafaříkem. Logicky proto přišla řeč na expanzi řetězce, ale také na trendy v poptávce, lázeňství, situaci na hotelovém trhu v Praze či o podpoře domácího cestovního ruchu.
Pane řediteli, není to tak dávno, co jsme přinesli informaci o tom, že váš řetězec prvně nabídl svým klientům možnost ubytování v komfortním apartmánovém komplexu Nový Svět v Třeboni. Z „dobře informovaných zdrojů“ jsme se ale dozvěděli, že v tomto městě stavíte dál. Co je na tom pravdy?
Apartmány Nový Svět jsou opravdu pouze jednou z částí budoucího hotelového komplexu, který bychom v Třeboni chtěli provozovat během následujících tří let. Základem celého komplexu budou dva tří a čtyřhvězdičkové hotely s kapacitou 130 a 140 pokojů. Zájem o apartmány Nový Svět nás přiměl k rozšíření ubytovacích kapacit tohoto typu, takže v jejich bezprostřední blízkosti v současné době provozujeme dalších devět luxusně pojatých jednotek v rámci výstavby apartmánového domu Alžběta. Po dokončení výstavby hotelů, které staví místní developerská firma Indes Invest, v Třeboni poskytneme klientům klasickou lázeňskou léčbu typickou pro toto místo, tedy léčbu založenou na používání bahna. V komplexu hosté najdou také wellness centrum s řadou navazujících relaxačních aktivit. Vycházíme samozřejmě ze znalostí tohoto tržního segmentu, které máme z Mariánských Lázní, kde úspěšně provozujeme šest hotelů. Hlavním důvodem, proč jsme přistoupili na spolupráci na tomto z hlediska developera náročném projektu (jde o zhruba půlmiliardovou investici), byla poptávka našich stávajících partnerů právě po ubytovacích a léčebných kapacitách v Třeboni. Bylo by ovšem troufalé tvrdit, že takto masivní vstup na nový trh je bezrizikový. Rizikovost si samozřejmě uvědomujeme, proto nic neponecháváme náhodě a vyvíjíme obchodní a marketingové aktivity na z našeho pohledu zajímavých trzích – v Německu, ve Spojených arabských emirátech, v Rusku a jinde.
Nikdy jste se netajili tím, že chcete podporovat domácí cestovní ruch. Není ale pozornost, kterou věnujete oblasti wellness a balneologie, krokem poněkud opačným směrem? Tyto aktivity vyhledávají spíš zahraniční klienti, ne?
Není tomu tak. Čeští zákazníci se již ve svých přáních neliší od zahraničních, i oni chtějí využívat co nejširší škálu hotelových služeb a jsou za to ochotni zaplatit. Wellness a balneoprovozy do toho samozřejmě patří. Dá se obecně konstatovat, že dnes i v méně poptávaných lokalitách vznikají solidní hotely s dobrou úrovní služeb, přičemž – jak známo ze statistik – jejich vytížení není ideální. Evidentně nabídka výrazně převyšuje poptávku. Logicky tak na trhu vítězí ty hotely, které nabízí větší rozsah služeb. Naši spolupracovníci na hotelech a naštěstí i naši akcionáři si jasně uvědomují, že dávno pryč je doba, kdy stačilo mít krásný hotel, dobrou kuchyni a vlídný personál. To je dnes již samozřejmostí. Host jezdí za zážitky všeho druhu. Někdo za adrenalinem v krvi, někdo naopak za pohodou a klidem, další chce zhubnout, jiný zas napravit záda a klouby. To samozřejmě nemusí být pouze otázkou šíře služeb vlastního hotelu, ale také spolupráce podnikatelů v rámci dané lokality. Proto se i my snažíme své hotely profilovat co do rozsahu služeb a převažujícího zaměření. Potenciální klienty s takto jasně formulovaným produktem intenzivně oslovujeme prostřednictvím různých distribučních kanálů. Spolupracujeme přitom mj. s ověřenými specializovanými agenturami.
Je pravda, že takový OREA WELLNESS HOTEL HORIZONT v Železné Rudě je díky svému zaměření šumavskou výjimkou a o hosty se asi bát nemusí, že?
Alespoň doufám! Před několika dny jsme tam převzali do užívání nové wellness a balneocentrum, které nemá na české ani německé straně Šumavy obdoby. Díky pětatřicetimilionové investici jsme vybudovali dle mého názoru velmi pěkné zázemí, v jehož wellnessové části na hosty čeká například bazén s protiproudem a dalšími atrakcemi, římské lázně, sauna, vířivka a Kneippovy masáže. Součástí je mj. i místnost se spinningovými koly a posilovna. Wellness a balneocentrum se rozkládá na výměře 1 200 m2. Paradoxně tak vůbec největší balneocentrum máme v hotelu mimo lázeňské oblasti. Balneocentrum v hotelu Horizont sloužilo již dříve, na třetinové ploše, a již tehdy bylo, především v mimosezonách, zdrojem velmi kvalitního zobchodování kapacity hotelu. Užívali jej hlavně zahraniční hosté. Poptávka po službách balneocentra je značná a troufám si tvrdit, že podnikatelský záměr se bezezbytku naplní. Návratnost naší investice bude podle všeho velmi rychlá.
Když jsme u investic, zeptám se také na rekonstrukce vašich kapacit…
V současné době je dokončována rekonstrukce našeho mariánskolázeňského hotelového komplexu Palác – Zvon. Ten vznikl připojením nedávno zakoupeného hotelu Palác k hotelu Zvon, který provozujeme od okamžiku vstupu na tento trh. Rekonstrukce tak řešila nejen samotnou opravu budovy, ale také vybudování spojeného balneoprovozu. Ten jsme situovali do suterénních prostor obou budov. Šlo o investici v hodnotě zhruba 85 mil. korun. Pokud jde o další investiční záměry našeho mateřského koncernu CIMEX, finišuje se s přípravami rekonstrukce hotelu Sklář v Harrachově. Tato harrachovská kapacita bude rekonstruována celkovým nákladem 160 mil. korun. S rekonstrukčními pracemi začneme od počátku června, přičemž díky dispozici hotelu bude rekonstrukce probíhat po částech, takže celkově bude hotel uzavřen pouze na dva měsíce. Po znovuotevření se Sklář stane vůbec prvním čtyřhvězdičkovým hotelem v Harrachově. Nově v něm hosté najdou mimo jiné multifunkční kongresové centrum na špičkové úrovni.
V minulých rozhovorech jste se zmiňoval o úmyslu expandovat i do zahraničí. První a poslední vlaštovkou je však zatím stále pouze hotel Club v Bratislavě. Změnilo se něco na vašich expanzivních plánech?
V žádném případě. Je pravda, že se nám zahraniční expanze nedaří tak rychle jako česká, těchto úmyslů jsme se ovšem nevzdali. Jednání intenzivně pokračují a máme na stole několik projektů. Už se bavíme o konkrétních ubytovacích kapacitách na konkrétních pozemcích. Zbývá pouze strategicky rozhodnout, kam se naše pozornost zaměří. Pevně doufám, že v brzké době budeme někde dále než v Bratislavě.
Vraťme se k českému trhu. Jaká na něm před sebou vidíte rizika a jaké výzvy?
Jako pozitivní hodnotím především fakt, že se Česká republika stává destinací zajímavou pro občany ostatních států Evropské unie, tím myslím těch, kteří před naším vstupem do EU s návštěvou české kotliny vážněji neuvažovali. Hlavním negativním faktorem je pro nás bezesporu posilující kurz české koruny. Jen za loňský rok nám posun kurzu způsobil snížení zisku o 22 mil. korun. V letošním roce jsme přistoupili k zajišťovacím finančním operacím, podobné nepříjemnosti tedy v takovém rozsahu již neočekáváme. Kurzový vývoj má za následek, že se naše služby stávají drahými pro určité segmenty zahraniční klientely a domácí hosté zase za srovnatelné peníze mohou cestovat do některých zahraničních destinací. Toto je realita, tento trend bude nejspíše ještě několik let pokračovat a my samozřejmě musíme patřičně reagovat.
Zmínit musím i nepominutelný vývoj investic do hotelové infrastruktury v Praze. Médii nedávno proběhla zpráva o tom, že během příštích dvou let má v hlavním městě vyrůst zhruba sedmdesát pět hotelů kategorie čtyř a pěti hvězd. Lůžková kapacita se má meziročně zvýšit o osm procent, přibližně o patnáct tisíc lůžek. Obávám se, že poptávka po ubytování v Praze tímto tempem růst nebude. My v metropoli úspěšně provozujeme hotel Pyramida, pro který bude tato situace znamenat na jedné straně výzvu, ale také, obávám se, jistý problém. Nové hotely budou nepochybně na velmi dobré úrovni. Mimoto silný nárůst kapacit v naší kategorii bude znamenat i komplikace s udržením kvalitního personálu. Pro mladé a schopné zaměstnance bude jistě lákavé využít množství výhodných nabídek na zaměstnání často od silných nadnárodních hráčů na našem hotelovém hřišti.
Pokud bych měl být prognostikem, alespoň z pohledu OREA HOTELS, vidím letošní rok pozitivně. Předpokládám, že meziročně se nám zvýší zisk o přibližně tři procenta. Pokud jde o vzdálenější horizont, veškeré prognózy končí nejasností vládní politiky v oblasti podpory podnikání v cestovním ruchu a obchodu obecně, zvláště v daňové oblasti. Uvidíme po volbách. Jak nám tato situace komplikuje současné vyjednávání s partnery o budoucích smlouvách, nemusím snad vysvětlovat.
Alespoň něco pozitivního k této problematice – velmi si vážíme aktivit Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky, který v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu v regionech rozjíždí velmi masivní kampaň a aktivně působí na zastupitelstva krajů, které přesvědčuje o efektivitě a rychlé návratnosti investic do podpory cestovního ruchu.
Petr Manuel Ulrych
