V září se do Prahy na své pravidelné setkání sjeli ředitelé Českých center z různých koutů světa, aby se vzájemně poinformovali o situaci ve svých destinacích, vyslechli něco novinek z domoviny a vyřídili to, co vyžaduje osobní kontakt. Měli pochopitelně napilno. Nám se však i v tomto kolotoči jednání a schůzek podařilo na pár slov zastavit Mgr. Ing. Miloše Jaro, ředitele Českého centra – Českého domu v Moskvě a radu českého velvyslanectví v Ruské federaci. Povídali jsme si o tom, co může tato ojedinělá instituce nabídnout subjektům, které chtějí vstoupit na ruský trh. Na trh, který je sice velice perspektivní, zároveň ale také dosti specifický. A zamysleli jsme se i nad některými skulinami na trhu, které by mohli čeští podnikatelé s úspěchem zaplnit.
Účastníkům moskevských veletrhů není Český dům neznámý, řada z nich u vás během těchto akcí bydlí. Můžete ale představit své služby těm ostatním?
České centrum – Český dům Moskva je největším areálem České republiky v zahraničí. Jeho úkolem je prezentace v oblasti podpory exportu, kultury, ale i široká podpora českých subjektů při obchodu s Ruskou federací. V roce 2002 jsme založili takzvané Business centrum, v jehož prostorách vedle sebe působí pracovníci Českého centra, agentur CzechTourism a CzechTrade a Komory pro hospodářské styky se SNS. Přes Business centrum je možno se zaregistrovat a získávat aktuální nabídky či poptávky, pracovníci centra jsou připraveni českým podnikům pomoci při organizování prezentací, workshopů, tiskových konferencí a dalších akcí. Řekl bych, že toto působení je velmi intenzivní. O tuto službu je veliký zájem, což dokazuje třeba 143 realizovaných prezentací českých firem za rok 2008. V Českém domě poskytuje zázemí pro představitele českých firem – tzv. reprezentace, kteří mají možnost si pronajmout dlouhodobě jak kanceláře, tak byty. Máme dokonce i vlastní ambulanci. Pro vaši představu, v areálu je asi sto českých firem a institucí, což představuje bezmála sedm stovek lidí.
Chápu dobře, že komplex slouží pouze českým občanům?
Ano, místní veřejnost se do areálu běžně nedostane Díky svému statusu – je nedílnou součástí Zastupitelského úřadu ČR v Moskvě – je tento areál přístupný pouze českým občanům. Ti si ale mohou přivést jakéhokoli hosta, za něhož ručí. A tím se dostáváme k části provozní, která nabízí krátkodobé ubytování hotelového typu, pronájem konferenčních prostor či gastronomické služby od pracovních obědů až po catering na různých akcích. Hotelová část prošla nedávno rekonstrukcí, po které nabízí ubytování v jedno- a dvoulůžkových pokojích a v pěti apartmánech. Celý objekt se nám podařilo zasíťovat a pokrýt signálem, návštěvníci proto mohou využívat připojení na internet a mají k dispozici české zprávy. Samozřejmostí je bezpečnostní zajištění objektu.
Pokud vím, Česká centra se věnují také podpoře kultury…
Ano, kultura je dalším z pilířů naší činnosti. Vycházíme z jednoduché premisy, že byznys nemůže být nekulturní a že kultura se neobejde bez byznysu a jeho finanční podpory. Pro vaši představu, uspořádali jsme přes 400 kulturních akcí. Pořádáme výstavy, divadelní představení, vystupují u nás čeští umělci… Součástí programu bývají i tematické gastronomické dny. Jde o jakousi vizitku České republiky, která zve k návštěvě. Ne všechny akce ale probíhají pouze v Moskvě, vyjíždíme i do regionů. To je samozřejmě nezbytné už s ohledem na velikost země. Prakticky každý měsíc máme nějakou velkou akci, z těch nejbližších zmíním namátkou listopadovou Českou národní výstavu v Uljanovsku či každoroční akci na podporu malého a středního podnikání pořádanou v tomtéž měsíci ve spolupráci s Českým centrem Praha. V listopadu nás také čeká průřezová výstava českých výtvarníků v galerii Heritage na Petrovce, v prosinci pak třeba velká mezinárodní výstava knih, které je letos Česká republika čestným hostem.
Vezměme hypotetickou situaci, že bych se rozhodl založit cestovní kancelář a orientovat se na ruskou klientelu. Proč bych měl ke vstupu na ruský trh využít služeb Českého domu a nepokoušet se o to na vlastní pěst?
V jakékoli zemi se bude malý či střední podnikatel na vlastní pěst a napoprvé jen těžko probírat kontakty a navazovat partnerství. V Rusku to platí možná dvojnásob. Ruský trh je velmi specifický. A to ne proto, že to tvrdím já, ale že je to možné dokázat. Naše výhoda tkví v tom, že známe ruskou mentalitu lépe než třeba Britové nebo Němci. V Rusku máme historicky dobrý zvuk, což se dá obchodně velmi dobře využít. A podstatné je také to, že většina Čechů, snad s výjimkou nejmladší generace, která se teprve bude doučovat, může komunikovat v ruštině. A to Rusové velmi oceňují. Na druhou stranu ale děláme chybu, že je neustále máme tendenci podceňovat. Tendenčně hovoříme o „nových Rusech“, kteří bez rozmyslu utrácejí za značkové zboží, jezdí do Dubaje a v kapse mají dvacet tisíc dolarů v hotovosti. Ta doba už je ale dávno pryč! Dnes už jsou „noví noví Rusové“. Cestují vybaveni kartami, posílají děti do prestižních zahraničních škol a jejich obraz se velmi rychle mění.
Obchod s Ruskem nefunguje tak, jak si může představovat jakýsi pan Werner z Mnichova. Tedy že přiletí, v deset má jednání, v půl jedenácté podepíše dohodu o spolupráci a za půl hodiny odjede na letiště a ve dvanáct odletí zpět do Mnichova. Ruský trh je postaven na osobních kontaktech. A tady vidím velkou roli Českého domu. Tyto kontakty my máme, takže s naší pomocí se může vstup na trh významně urychlit. Každému zájemci o vstup na ruský trh doporučíme kroky, které by měl učinit. Rozhodně nemá smysl přiletět do země bez přípravy. Potřebujeme nejdříve znát představy daného subjektu o spolupráci s ruskými partnery a zaregistrujeme jej v našem byznys centru, abychom jej mohli konfrontovat s poptávkami či nabídkami ruských subjektů. A zároveň mu bezplatně poskytneme základní poradenství. Teprve v okamžiku, kdy se takovému zájemci podaří s námi vytipovanými subjekty navázat určitou komunikaci, doporučíme mu osobní schůzky. Samozřejmě pak může naplno využít našich služeb, tedy ubytovat se, pronajmout si prostory pro jednání, zajistíme mu tlumočníka a pomůžeme se vším potřebným. Kdyby toto vše podnikal na vlastní pěst, vyžádalo by si to mnohem větší náklady a výsledek by byl velmi nejistý. Bez znalosti místního trhu a obchodních zvyklostí je jen velmi těžké ideálně načasovat schůzky, zajistit reálnou účast pozvaných a podobně. Velmi úzce spolupracujeme také s obchodně-ekonomickým úsekem ZÚ.
Vypadá to, že s vaší pomocí je byznys v Rusku hračka.
Znáte jakýkoli byznys kdekoli na světě, který je hračka? Jestli ano, dejte mi tip, rád se přidám. Hračka to v žádném případě není, ale ze zpětných reakcí máme pocit, že to je velmi důležitá část služeb v rámci proexportu. Obchodníci naše služby opravdu oceňují a jsme velmi důležitým článkem v proexportní politice. A pokud vím, ostatní zastupitelské úřady v Moskvě Český dům České republice závidí.
Působnost Českého domu je pro celou Ruskou federaci?
Ano, i když je v poslední době tendence otevřít pobočku, například v Novosibirsku, kam létají České aerolinie. Současná doba tomu však není příliš ekonomicky nakloněna, jde o jeden z úkolů do budoucna. V příštích letech by podle mne bylo navíc ku prospěchu věci, kdyby byly navýšeny personální stavy obchodních oddělení zastupitelských úřadů či konzulátů na východních trzích.
S tím trochu souvisí to, nad čím se pozastavují některé české cestovní kanceláře, tedy situace v oblasti vydávání víz. Jak ji vnímáte vy?
Vízová otázka je samozřejmě do určité míry problémem, situaci touroperátorů nebo podnikatelů v hotelovém či lázeňském byznysu velmi dobře chápu. Na druhou stranu je třeba říct, že existují určité dohody a principy, které je třeba dodržovat. Jde o oboustranný problém. Uznávám, že pro obchod a turistiku by bylo ideální, kdyby byla krátkodobá víza udělována třeba na letišti, za současné konstelace to ale bohužel není možné. Už proto, že jako členové Schengenského prostoru nemůžeme takové kroky podnikat samostatně.
I naším zájmem samozřejmě je, aby obchodníků i turistů cestovalo čím dál více. A to oběma směry. Turistika směrem do Ruska má ohromný a zatím nevyužitý potenciál. Myslím, že by se cestovní kanceláře měly seriózně zamyslet nad tím, jak se ruského trhu zhostit. Ruský trh, to totiž zdaleka nejsou jen města coby centra kultury a obchodu, ale také úchvatná příroda Kavkazu, Bajkal a další oblasti. I na rozvoji tohoto druhu podnikání jsme připraveni s cestovními kancelářemi participovat, například pokud jde o eurovíkendové pobyty v Moskvě. Český dům je sice ze dvou třetin orientován na obchodníky, ale není důvod, aby v určitých „hluchých“ obdobích nemohl posloužit i takto.
Vidíte ještě nějakou jinou skulinu trhu, kterou by mohli čeští podnikatelé zaplnit?
Je jich celá řada, ale pro čtenáře vašeho magazínu zmíním speciálně oblast odborného školství. V Rusku se nyní otevírá mnoho nových hotelů, ale nedostává se jim kvalitních odborníků, protože tamní takto zaměřené školy nejsou na tak vysoké úrovni. V České republice je situace jiná, takže si umím představit, že by některá z českých hotelových škol zřídila pobočku v Moskvě či jiném velkém městě. Samozřejmě by se to neobešlo bez poměrně vysokých nákladů, ale úspěch by byl podle mého názoru téměř jistý.
Není důvod se obávat cestování do Ruska. Je to velmi zajímavá a perspektivní země, která stojí za poznávání. V případě potřeby se na nás může samozřejmě kdokoli obrátit. Potřebné kontakty jsou na našich webových stránkách www.czechcentres.cz/ceskydum .
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Česká centra