Rakousko jako země přímo sousedící s Českou republikou představuje pro český incoming jeden z významných trhů. Charakter cestování rakouských turistů se vyznačuje zejména stabilitou a příjezdy relativně rovnoměrně rozloženými v průběhu celého roku. Nicméně i zdánlivě poklidné vody rakouského trhu skrývají jedno překvapení.
V roce 2008 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v ČR na 171 tisíc rakouských turistů, což bylo o 3,3 % méně než v roce předchozím. V dlouhodobém srovnání má počet turistů přijíždějících z Rakouska od roku 2001 mírně klesající trend s výkyvy oběma směry. Tempo poklesu bylo však v posledních osmi letech velmi pomalé – od roku 2001 ubylo českým hotelům na 20 tisíc rakouských turistů, tedy něco přes 10 % (Viz Graf 1).
Graf 1: Příjezdy rakouských turistů do HUZ v ČR
Zdroj: ČSÚ a Mag Consulting
Rakouský trh je charakteristický velmi mírnou sezonalitou. Příjezdy rakouských turistů dosahují nejvyšších hodnot každoročně v měsíci květnu, poté následuje krátké sedlo a hlavní sezona vrcholí v období od srpna do října. Nicméně i mimo sezonu vykazují příjezdy rakouských turistů poměrně slušné hodnoty, které se navíc v jednotlivých letech příliš nemění, a jsou tak pro poskytovatele služeb v cestovním ruchu symbolem stability a jistoty. Nejnižší počet Rakušanů míří do České republiky v lednu a únoru, kdy si naopak čeští turisté vyrážejí užívat sněhových radovánek do rakouských horských středisek.
Pokud jde o podíly jednotlivých krajů na rakouském trhu, v roce 2008 zamířilo 45 % rakouských turistů do hlavního města, 16 % do Jihočeského a 12 % do Jihomoravského kraje, což jsou data, která zřejmě nikoho příliš nepřekvapí. Ostatně i tržní podíly jednotlivých krajů jsou v jednotlivých letech poměrně stabilní. Pomineme-li Prahu coby destinaci svého druhu, navštěvují rakouští turisté prakticky stejné kraje jako čeští rezidenti v rámci domácího cestovního ruchu. Přijíždějí sem nejen za turistickými atraktivitami, ale také (a dost možná že především) kvůli celkové atmosféře a uklidňujícímu rázu jihočeské či jihomoravské krajiny (Viz Graf 2).
Graf 2: Příjezdy rakouských turistů do HUZ v ČR, 2008 – podíly krajů
Zdroj: ČSÚ a Mag Consulting
Mezi hlavní důvody, proč rakouští turisté navštěvují českou republiku, patří návštěva příbuzných či známých, rekreace a zábava či obchodní cesta. Pokud jde o volbu ubytovacího zařízení, neliší se Rakušané příliš od ostatních zahraničních turistů. Přibližně 40 % rakouských turistů volí k ubytování čtyřhvězdičkový hotel, 34 % se spokojí se třemi hvězdami a něco přes 7 % si dopřává pětihvězdičkové ubytování. Necelých 19 % pak dává přednost jiné formě ubytování. Uvedená data se týkají roku 2008 a vývoje na trhu před nástupem hospodářské krize, která v roce 2009 má za následek mimo jiné také pokles poptávky po ubytovacích službách vyšších tříd. Lze tedy předpokládat, že podíly jednotlivých tříd budou v roce 2009 výrazně odlišné, a to v neprospěch především čtyř- a pětihvězdičkových hotelů.
Baťovi Rakušané?
Jestliže celková čísla o počtu příjezdů a přenocování představují klíčová kvantitativní data co do objemu a ekonomického potenciálu trhu, průměrná doba přenocování, ač sama vyjádřená číslem, představuje zajímavé vodítko k dalším informacím kvalitativní povahy. Jak je zřejmé z grafu, v drtivé většině krajů České republiky je průměrná doba přenocování rakouských turistů kratší než průměrná doba přenocování zahraničních turistů ze všech zemí. Nejmenší rozdíly jsou patrné ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. V případě Středočeského kraje hraje klíčovou roli geografická návaznost na Prahu.
Průměrná doba přenocování v ČR vypovídá o cestovních zvyklostech rakouských turistů, pokud jde o počet a délku dovolených. Rakušané si vedle klasické letní dovolené, která trvá čtyři i více dní, rádi dopřávají ještě dvou- až třídenní krátkodobý odpočinek (často mimo hlavní sezonu). Díky krátkodobým pobytům je průměrná doba přenocování u rakouských turistů v ČR i o více než jeden den kratší než u ostatních nerezidentů. Na druhou stranu právě krátkodobé mimosezonní pobyty rakouských turistů jsou faktorem, který celý trh výrazně stabilizuje a přispívá k rovnoměrnějšímu rozložení návštěvnosti v průběhu roku.
Jediným krajem, který se tomuto trendu vymyká, je kraj Zlínský, kde průměrná doba přenocování rakouských turistů dosahovala v roce 2008 hodnoty 5,18 přenocování na příjezd, tedy více než dvojnásobku průměrné doby přenocování. A nejedná se o žádný momentální výkyv – podobné hodnoty průměrné doby přenocování vykazuje trh rakouských turistů ve Zlínském kraji dlouhodobě. Nejvyšší hodnota za posledních osm let – 5,79 přenocování na příjezd – byla zaznamenána v roce 2003.
Podobně jako v případě Karlovarského kraje a ruského trhu hraje i zde klíčovou roli lázeňství. Rakušané jsou jednou z nejvýznamnějších skupin lázeňských hostů například v lázních Luhačovice, kam přijíždějí za léčbou poruch pohybového aparátu, oběhového či dýchacího ústrojí či jen za odpočinkem a načerpáním nové energie. Ve Zlínském kraji bylo v roce 2007 evidováno 2 242 lázeňských zařízení, což je sice o 263 zařízení méně než v sousedním kraji Olomouckém, pro rakouské turisty je však Zlínský kraj výhodnější svou polohou. V Olomouckém kraji se totiž nejvýznamnější lázeňská střediska (Jeseník, Lipová Lázně, Karlova Studánka) nacházejí až v severní části kraje, což je pro rakouské turisty zbytečně daleko. Navíc jednou z hlavních nevýhod Jeseníků je problematická dopravní dostupnost (Viz Graf 3).
Graf 3: Přenocování rakouských turistů v HUZ v ČR, 2008 – podíly krajů
Zdroj: ČSÚ a Mag Consulting
Rakouští turisté také velmi rádi navštěvují jihomoravské vinné sklípky a celkově paří mezi příznivce gurmánské a vinařské turistiky. Dalším výrazným segmentem, který má na rakouském trhu velmi dobré postavení, je incentivní a zážitková turistika. Pro tyto účely rakouští turisté rádi vyhledávají služby zejména beskydských horských hotelů, které jim mohou nabídnout jak kvalitní ubytování, tak atraktivní aktivity v klidu a intimitě horské krajiny. K vysoce hodnotným prvkům takového pobytu patří například ukázky tradiční valašské architektury, gastronomie, ale i nabídka možností pro turistiku, cykloturistiku a zimní sporty.
Z poznávacího cestovního ruchu se rakouští turisté ve Zlínském kraji zajímají zejména o fenomén Baťa, který je pro tuto destinaci jedním z nejsilnějších brandů mezinárodního kalibru. Mimo to zejména mladší generace rády navštěvují industriální památky a přírodní zajímavosti. Nezbytná je ovšem kvalitní infrastruktura, především stravovací služby.
Z pohledu českého incomingu je rakouský trh zajímavý několika faktory. Předně rakouští turisté upřednostňují stejné kraje jako čeští rezidenti v rámci domácího cestovního ruchu (Jihočeský, Jihomoravský). Dalším specifickým znakem je důraz na individualitu a osobní přístup. Rakouský turista nehoví příliš masovému mainstreamu. V průběhu hlavní letní dovolené je snad ochoten přistoupit na jistý kompromis, ale krátkodobý pobyt s rodinou, přáteli či v páru si chce užít po svém. Vyhledává tak hlavně diverzifikované formy cestovního ruchu, spíše klidnější, turisty méně zatížené destinace a atraktivity. (Výjimkou jsou ovšem lázeňské pobyty, kde je koncentrace velkého počtu hostů na jednom místě z principu nevyhnutelná.)
Rakouský turista tak představuje pravý opak organizovaných skupin „sběratelů atraktivit“ z asijských zemí. Spíše než o to, navštívit (a nafotit) co nejvíce světově známých (a tedy příslušně vytížených) památek a míst, mu jde o odpočinek, krásnou přírodu a vlídné zacházení. Z pohledu českého incomingu jako celku jsou tak rakouští turisté (spolu s německými a polskými) důležitou cílovou skupinou, která se významným způsobem podílí na cestovním ruchu v mimopražských regionech, celkové diverzifikaci cestovního ruchu jako takového, a tím i na omezování negativních dopadů masové turistiky jednoho místa.
Připravila agentura Mag Consulting