Literární toulky Babiččiným údolím, názorná učebnice architektury přímo v plenéru města Hradce Králové, ozvěny bojů v muzeu války i paměť předků uchovaná ve starých roubenkách lákají turisty na Hradecko.
Polabská nížina přeje cyklistům, ovšem příznivci pěší turistiky se v rodném kraji Krakonoše někdy pořádně zapotí. Výzvou pro ně je nejvyšší česká hora Sněžka v nejvyšším tuzemském pohoří, odměnou pak krásné výhledy a nedotčená příroda Krkonošského národního parku s prameništěm Labe.
Mozaiku atraktivních míst královéhradeckého regionu svou jedinečností obohacuje osmnáct národních kulturních památek. Mezi nimi nechybějí třeba zámky, pevnostní systém Dobrošov nebo bývalý zaopatřovací ústav pro vojenské vysloužilce se špitálem a konventem, známý jako Hospital Kuks. Seznam ceněných rozšířila naposledy před dvěma lety i vzácná dřevěnka v Úpici na Trutnovsku.
Rázný otisk Jana Kotěry
„V Hradci máme sice jedinou národní kulturní památku, zato tradice je v ní dostatek," přibližuje třípatrovou budovu Muzea východních Čech Robert Průcha z Destinačního managementu Hradecko. „Vznikla podle návrhu Jana Kotěry," připomíná jméno uznávaného architekta, jednoho ze zakladatelů moderní architektury. Muzeum se dostavělo v roce 1912 a našly tu místo cenné exponáty, které do té doby byly roztroušené na více místech ve městě.
Dnes schraňuje regionální muzeum téměř tři miliony sbírkových předmětů a ročně pořádá deset až patnáct tematických výstav. „Návštěvníky určitě zaujme historický model Hradce Králové jako pevnosti. Vedle pak stojí model současného města, takže lidé mohou srovnávat minulost s dnešní podobou," popsal jednu ze zajímavostí Robert Průcha.
K návštěvě láká i historická dominanta města Bílá věž a především impozantní zvon Augustin, který v ní visí už od roku 1581. Na náklad obce a měšťanů ho ulil hradecký zvonař Ondřej Žáček. Svou velikostí je třetí největší v republice, hned za zvonem Zikmund ze svatovítské katedrály a zvonem sv. Václav v olomoucké katedrále. Být v jeho blízkosti v čase zvonění se poštěstí těm, kteří využijí nabídky vstupu do Bílé věže. Do konce roku už zbývají pouze tři možnosti – v den vzniku samostatného státu 28. října, v den výročí listopadové revoluce a při půlnoční na Štědrý den.
Další národní památku turisté najdou už za Hradcem Králové. Za unikátním Třebechovickým Proboštovým betlémem ale spěchat nemusí. Ceněný vyřezávací skvost zatím čeká v depozitáři, než se postaví nová budova muzea v Třebechovicích pod Orebem.
„Otevření očekáváme v červnu příštího roku," upřesňuje termín Robert Průcha. Mechanický betlém vytvořili ze dřeva lidoví řezbáři Josef Probošt a Josef Kapucián před více než sto lety. Na ploše 7 × 3 × 2 metry umístili téměř dva tisíce vyřezávaných dílů. O mechanismus se postaral povozník a sekerník Josef Friml. Betlém restaurátoři rozebrali a provádějí podrobný průzkum včetně dokumentace.
Cesta do pravěku ve Všestarech
Pravděpodobně už první listopad letošního roku se stane důležitým datem v historii nového archeoparku pravěku, který se v obci Všestary severozápadně od Hradce Králové začal stavět loni v říjnu. „Jde o jedinečnou expozici pravěku. Návštěvníci se rázem ocitnou v časech na prahu našich dějin," přiblížil nabídku atraktivní novinky v regionu Robert Průcha z Destinačního managementu Hradecko.
 Centrum experimentální archeologie funguje ve Všestarech již od roku 1998 |
Iniciátorem projektu nového výletního cíle a garantem jsou odborníci z katedry archeologie Filozofické fakulty hradecké univerzity. Krajskému úřadu se na stavbu podařila získat dotace z evropských fondů ve výši 40 milionů korun.
Všestarský archeoskanzen se od listopadu rozšíří o novou expozici
|
Ve Všestarech nejprve vzniklo v roce 1998 Centrum experimentální archeologie. O dva roky později si především školáci mohli prohlédnout stavby od mladší doby kamenné až do starší doby železné. Podle projektu nového archeoparku se dosavadní pravěká vesnice rozšíří o další stavby. Venku si návštěvníci prohlédnou například neolitický dům anebo stáje domácího zvířectva, které lidé tehdy chovali. Nové expozice pojme hlavně vysoká třípatrová budova. V podzemí vznikl prostor pro modely a rekonstrukce archeologických vykopávek, podzemní stavby, jeskyně s malbami lovců a pohřební komory. Prostřední patro obsadí model pravěké krajiny, který na čtyřiadvaceti metrech čtverečních přiblíží život pravěkých lidí. Návštěvníci krajinu uvidí z ochozu horního patra jakoby z ptačí perspektivy. K archeoparku, který od listopadu názorně přiblíží život, zvyky, řemesla a obyčeje pravěkých lidí poutavou formou, vede nově vybudovaná komunikace. Samozřejmostí je i nové parkoviště. Cyklisté mohou využít novou cyklostezku, která sem vede z Hradce Králové.
Skanzen uchovává cenné stavby
Prožít atmosféru zapomenutého venkova předminulého a minulého století nabízí provozovatelé Podorlického skanzenu lidových staveb v Krňovicích. Provozovateli jsou Ekocentrum Orlice a Dřevozpracující družstvo, které navazuje na republikové truhlářství Josefa Ladýře. Skanzen leží necelé dva kilometry od Třebechovic pod Orebem.
 Podorlický skanzen lidových staveb najdete v Krňovicích |
„První stavby vznikaly od roku 2002. Postupně přibývaly i přestěhované a restaurované objekty, například škola ze Všestar," vzpomíná na počátky skanzenu jeden z jeho realizátorů Václav Záruba. Historická stavba pocházela z roku 1750. Vzhledem k tomu, že není památkově chráněná, jí na původním místě hrozil zánik. „Stavbu jsme ve Všestarech rozebrali, popsali a převezli do skanzenu, kde jsme ji opět postavili. Stala se největší přenesenou stavbou a návštěvníci v ní najdou expozici bydlení na venkově v 19. století a historickou truhlářskou dílnou," popisuje současnou funkci někdejší školy Václav Záruba, který už osm let se svou rodinou stará roubená stavení shromažďuje. Když se objekt nedaří převézt, postaví se ve skanzenu replika.
Provozovatelé pořádají v bývalé škole občas příležitostné ukázky pečení chleba v tradiční peci vytápěné dřevem. „Už od sedmi hodin ráno roztápíme pec, po poledni necháme kynout těsto a okolo druhé hodiny vytahujeme první pecny," přibližuje Záruba atraktivní podívanou pro návštěvníky. Ti si oblíbili i Den řemesel. „Vystavená zemědělská technika je funkční, mohou si vyzkoušet třeba žentour."
 Třebechovický betlém je momentálně v depozitáři |
 V krňovickém skanzenu probíhá i oblíbený Den řemesel |
Nadšenci nyní pracují na obnově interiéru a mlecí technologie roubeného mlýna z Bělče. „Do skanzenu se podařilo získat pouze torzo a několik dochovaných fragmentů, které posloužily jako vzory pro zhotovení autentických kopií," dodává Záruba.
Průběh prací mohou návštěvníci sledovat při prohlídce skanzenu. Ten je přístupný od května do konce října. Při procházení prohlídkové trasy uvidí i repliku starého normanského hostince nebo sušárnu ovoce. Návštěvy pro skupiny turistů lze domluvit i během celého roku.
Muzeum války v nové podobě
Krajina okolo Hradce Králové pamatuje i krvavé boje. V Chlumu se odehrála jedna z největších bitev 19. století v Evropě. Její výsledek ovlivnil nové dělení Evropy. Prusko-rakouskou bitvu na Chlumu roku 1866 připomíná zdejší památník.
 V červenci probíhá rekonstrukce bitvy u Chlumu |
V centrální části bojiště už v roce 1936 vzniklo válečné muzeum. Až do roku 2008 si v něm zájemci mohli prohlédnout expozici výzbroje a výstroje všech zúčastněných armád. Od letošního března se díky dotaci podařilo část původního muzea opravit a vybudovat moderní multifunkční sál se špičkovou technologií a novou expozici.
„V kinosále se návštěvníci zajímavou formou hraného dokumentárního filmového dramatu dozvědí více z průběhu bitvy. Seznámí se s rozdílnými způsoby boje obou stran. Uvidí základní výstroj rakouské a pruské pěchoty, dělostřelectva, jezdectva i dalších jednotek, jejich výzbroj včetně střeliva a dělostřelecké munice," popsala expozici pracovnice památníku Jitka Vecková. Bitvu přibližuje i nové dioráma bojů mezi lesem Holá a Dohalicemi, na které autoři výstavy rozmístili téměř pět set cínových vojáčků.
Památník spravuje Muzeum východních Čech. Muzeum války je otevřeno celoročně, od dubna do října je přístupná i vyhlídková věž, ze které je bojiště vidět jako na dlani. Na počátku července se každoročně koná rekonstrukce bitevní scény. Zhruba pět set příznivců vojenské historie v replikách dobového oblečení a s replikami zbraní přibližuje divákům táborový život i bitvu, ve které tehdy bojovalo téměř půl milionu vojáků.
V areálu historického bojiště je rozmístěno 460 pomníků, pohřebišť i symbolických památníků. „Cyklisté se mohou vydat na čtrnáctikilometrový okruh památkami této bitvy," dodala Jitka Vecková.
Za folklorem do Kostelce
Jestliže se jedny z největších folklorních slavností konají v západních Čechách na Chodsku, vůbec nejstarší festival v republice má své rodiště nedaleko Hradce Králové. Vznikl před 58 lety jako lidová slavnost na Rýzmburku nedaleko Žernova v Babiččině údolí. Zatímco tehdy se uskutečnil v altánu, od roku 1993 nalezl vhodné prostory v nově vytvořeném přírodním areálu u Divadla J. K. Tyla přímo v centru Červeného Kostelce.
Každoročně v druhé polovině srpna nabídne Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec pětidenní koktejl lidových tónů, pestrých krojů a národopisných tradic. Během pěti dnů se v pestrých programových blocích představí publiku více než 500 tanečníků, tanečnic a hudebníků z folklorních souborů z celého světa. Tisíce návštěvníků budou sledovat program v amfiteátru, průvod městem i vystoupení souborů v různých okolních lokalitách.
Obsahově i organizačně náročný několikadenní festival pořádá Městské kulturní středisko v Červeném Kostelci. Organizátoři považují za ocenění zařazení festivalu pod patronát mezinárodní světové organizace lidového umění, která se statusem B patří do organizace UNESCO. Hlavním smyslem festivalu je podle jeho organizátorů udržet folklorní tradice regionu podhůří Krkonoš a Orlických hor, a to se jim daří už od roku 1954.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Destinační management Hradecko