Praha – historie téměř na každém kroku. Atraktivních turistických cílů nabízí velkoměsto bezpočet. Interaktivní prohlídky muzeí, možnosti nahlédnout do unikátních prostor, ochutnat zdejší speciality, ale i možnost vrátit se zpátky do středověké vesnice. To vše na svém rozlehlém území nabízí hlavní město.
Vzhledem ke své velikosti uspokojí Praha turisty všech věkových kategorií, zájmů i nároků. Vydat se za tradicemi v největším českém městě usnadní velká koncentrace památek a zajímavých míst a hlavně jejich snadná dostupnost.
Hrát si jako Karel Zeman
V letošním roce nabídku turistických možností rozšířila řada novinek, které stojí rozhodně za povšimnutí. „Pokud hovoříme o tom, co Praha může v současné době nabídnout domácím a zahraničním návštěvníkům a přitom zdůrazňovat tradiční věci, určitě by turisté neměli vynechat návštěvu Muzea Karla Zemana," říká ředitelka pro turistický ruch a odborné činnosti Pražské informační služby Jaroslava Nováková.
 Karel Zeman při natáčení snímku Cesta do pravěku |
Muzeum za pomoci nejnovější moderní počítačové technologie vzdává hold slavnému českému filmovému vizionáři. Otevřeno bylo teprve před pár týdny, začátkem října. „Určitě může oslovit turisty od nás i z ciziny. Kromě toho je doslova vhodné pro každého, včetně rodičů a dětí," míní Nováková. Expozice mapuje tvorbu našich prvních animovaných a loutkových filmů, které proslavily českou kinematografii po celém světě a vrací se k nejslavnějším Zemanovým filmům Cesta do pravěku, Vynález zkázy a Baron Prášil.
„Co je na tomto počinu nesmírně krásné a neuvěřitelné, že si tam lidé mohou sami vyzkoušet různé trikové postupy ve filmech, což se jim jinde nestává," poukazuje Nováková na neobvyklou službu. „Zatímco v jiných muzeích najdou turisté cedulky s nápisem Zákaz fotografování nebo si za něj musí připlatit – tak tady je tomu naopak. Fotografování a natáčení je téměř povinné." Návštěvníci si totiž mohou vyzkoušet přímo na vlastních fotoaparátech a videokamerách vybrané trikové postupy, které autor ve svých filmech používal. V rámci expozice stačí jen vstoupit do malých ateliérů s kulisami a natáčet se v akci. Počítačové aplikace umožní vznést se na létajícím stroji nebo ovládat ponorku z filmu Vynález zkázy. Muzeum láká i na dosud nepublikované fotografie nebo originální loutky.
Karel Zeman byl pražský rodák a působil v barrandovských ateliérech. Kde jinde, než právě v Praze pro turisty zajímavou formou přiblížit jeho unikátní umělecké mistrovství. Muzeum, jehož zakladatelkou je Zemanova dcera Ludmila, sídlí v Saském dvoře na Malé Straně, jen pár kroků od Karlova mostu.
Historický dům plný chutí
„V květnu letošního roku své první návštěvníky přivítalo Muzeum gastronomie. Sídlí v Jakubské ulici na Starém Městě pražském kousek od náměstí Republiky u zadního vchodu obchodního domu Kotva," přidává další tip Jaroslava Nováková z Pražské informační služby.
Zakladatelé muzea manželé Provaanovi vytvořili zajímavé expozice především pro vyznavače dobrého jídla a pití, milovníky historie, profesionály i amatéry, mistry kulinářského umění a také pro zvídavé hostitele. Muzeum první svého druhu v republice s celoročním provozem poutavým způsobem přibližuje historii přípravy jídel od pravěku až po konec minulého století.
Návštěvníci nasají také atmosféru rekonstruovaného kupeckého baru, dobového baru a hospody ale i kuchyně babiček. Poučení nabízí sekce stolování, která názorně přináší historii příborů, úpravy jídelní tabule včetně základních pravidel stolování. V síni slávy české gastronomie nechybějí kuchařské knihy významných českých kuchařů, cukrářů a hoteliérů.
Svou poetiku turisty bezesporu nadchne z nabídky komentovaných prohlídek ta večerní. Při svitu svíček, petrolejek a baterek návštěvníci nahlédnou do různých prostředí. Zažijí pravěké začátky, potkají kuchaře z kuchyně na dvoře Václava IV. V kupeckém krámu mezi reklamními cedulemi budou podle čichu hádat nad balíčky s kořením.
Sázka na magii a alchymii
Další novinka připomíná velkou tradici Prahy. „Na jaře letošního roku se otevřelo tak zvané Zrcadlo alchymie. Nově zpřístupněná alchymistická dílna na rohu Halštatské a Kozí se snaží vyprávět o magické tradici Prahy v době renesance. Objevena byla při rekonstrukci jednoho z nejstarších domů ve městě v turisticky vyhledávané lokalitě," vysvětluje Jaroslava Nováková.
| Nově zpřístupněná alchymistická dílna |
Muzeum Speculum Alchemiae Prague sídlí ve starobylém domě středověkého původu. První zmínky o zástavbě na tomto místě jsou z roku 900. V čase následujících století měl dům několikrát namále. Naposled v roce 1896 po zařazení do asanačního plánu při bourání pražského židovského ghetta. Dům ale vše přečkal a alchymistická dílna a pracovna alchymisty se nyní snaží hledat kořeny alchymie a nejen v rudolfínské době, dokonce se snaží představit, jak vypadala tehdy pravá alchymistická dílna z druhé poloviny šestnáctého a počátku sedmnáctého století, tedy z doby Rudolfa II.
Návrat varietní zábavy
Turisty hledající v hlavním městě tradice podle Novákové jistě potěší varieté, které k Praze vždy tradičně patřilo. „Metropole kdysi mívala slavné pražské varieté. Tradice se táhne do dvacátých let minulého století, kdy se Praha se chtěla vyrovnat Paříži. Pražské varieté mělo dlouho významné postavení, pak se vytratilo. Nyní je v Praze varieté zpět a sice je jen pár kroků od stanice metra Želivského," popisuje návrat tradiční pražské zábavy Jaroslava Nováková. Varieté na Hagiboru z produkce Československých cirkusů a varieté se snaží navázat na tradici tehdejšího Varieté Praga, které sídlilo ve Vodičkově ulici. Účinkují v něm varietní tanečníci i živý orchestr.
Dalším místem pro nové zážitky je Dům pánů z Kunštátu a Poděbrad. „V jednom z nejstarších pražských domů kousek od Husovy ulice, jen pár kroků od navštěvovaného historického jádra města, najdou turisté originální románský prostor z dvanáctého století, který v takové kráse a originalitě slouží veřejnosti," přidává další tip Jaroslava Nováková. Dodává, že takto unikátní místo je málokde k vidění. Připomíná, že právě z tohoto domu si Jiří z Poděbrad šel na Staroměstskou radnici pro svou královskou volbu. Dnes najdou návštěvníci U Kunštátů v suterénu galerii Kunštát, v přízemí pak kavárnu a vinárnu, kde v jedinečných historických prostorách ožívá gastronomický koncept plný tradičních chutí a vůní.
Nová turistická trasa v Klementinu
zavede návštěvníky i na Astronomickou věž
|
V letošní turistické sezoně, i když s malým zpožděním, byla v areálu Klementina obnovena celá barokní turistická trasa. Vede na téměř sedmdesát metrů vysokou Astronomickou věž s výhledem na historické centrum města i do Zrcadlové kaple, která osazením zrcadel nemá u nás obdoby. „Turisté si prohlédnou i barokní knihovnu s historicky cennými velikými glóby," dodává Jaroslava Nováková, která je pověřena vedením Pražské informační služby. Připomíná, že i tato organizace má v domácím cestovním ruchu určitou tradici. Patří mezi jedny z nejstarších turistických služeb v Evropě. Svými informacemi pomáhá už od roku 1929.
Metrem do středověku
Skanzeny nejsou jen záležitostí venkova. Jedním z nich se může pochlubit i hlavní město. Středověké městečko Řepora zájemci najdou nedaleko stanice metra Stodůlky. „Skanzen vznikl jako replika osady ze 14. století. Před třinácti lety jsme se na území bývalé těžebny cihlářské hlíny rozhodli postavit na území četných černých skládek věrohodné venkovské městečko. V roce 2002 jsme ho zpřístupnili," vzpomíná ředitel akciové společnosti Villa Dreucici Vladimír Ženíšek.
 Středověké městečko Řepora je replikou osady ze 14. století |
Městečko tvoří šest usedlostí s obytnými domy a hospodářskými stavbami. Má svůj vlastní kostelík a tržnici. Řeporu chrání vodní a palisádové opevnění se třemi branami. „Jde o věrné kopie středověkých staveb postavených ze dřeva, hlíny, dřevěných šindelů a slaměných došků podle archeologických záznamů," popsal použitý materiál Ženíšek. Okolo návsi stojí dům rychtáře s krčmou, domek hrnčíře, kovárna, usedlost rolníka a další objekty. „Návštěvníkům ukážeme prostředí, ve kterém žili naši předkové na přelomu 14. a 15. století, v době vlády Karla IV. a jeho syna," upřesnil Ženíšek.
Gastronomické hodování a folklor ve velkoměstě
Ani folklor nepatří jen na venkov. Na přelomu srpna a září se na Ovocném trhu za Stavovským divadlem pravidelně koná mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark s vystoupením našich i zahraničních folklorních souborů, ukázkami řemesel a především s ochutnávkami specialit české, moravské i mezinárodní kuchyně. Každým rokem se účastní festivalu, který se nepřetržitě koná od roku 2004, soubory z většiny kontinentů světa a ze všech národopisných oblastí naší republiky. Ve více než pětihodinovém nonstop programu se během pěti dnů trvání festivalu představí v centru hlavního města několik desítek zahraničních a domácích souborů. Vstup je zdarma.
V Praze lze zažít i vinobraní, zabijačku nebo posvícení. Příležitostí je po celý rok bezpočet. Stačí navštívit Malostranské masopustní veselí v hostinci U Černého vola, Karlínský masopust na Karlínském náměstí nebo zabijačku v Novoměstském pivovaru ve Vodičkově ulici. Tradiční pivovarská zabijačka nechybí ani v Klášterním pivovaru Strahov.
Zavítat lze i na Staročeský velikonoční jarmark v Toulcově dvoře, na Slavnosti českého chřestu na farmářském tržišti na náměstí Jiřího z Poděbrad, na Žižkovské pivobraní v parku Parukářka nebo na posvícení v Botanické zahradě.
 Praha během roku láká i na různé historické slavnosti |
Své kouzlo má i Vinohradské vinobraní na náměstí Jiřího z Poděbrad, Vinobraní v Grébovce, ale i Vinobraní na Pražském hradě. Při letošním, už sedmém ročníku se hroznové víno lisovalo na replice historického lisu a návštěvníci měli jedinečnou příležitost prohlédnout si veřejnosti jinak nepřístupné produkční zahrady s Masarykovým včelínem.
Pražskou gastronomii doplňuje i možnost ochutnat různá piva v celé řadě pražských minipivovarů – například ve Strahovském klášteře, U Medvídků, U Fleků nebo v Richterově pivovaru na Bulovce. Opět se pivo začalo vařit i v Břevnovském klášteře, kde se výroba piva zmiňuje v zápisech už z roku 993.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Pražská informační služba, Muzeum Speculum Alchemiae Prague, archiv Villa Dreucici, Patrick-Emil Zörner / Wikimedia Commons, Jan Sokol / Wikimedia Commons, Muzeum Karla Zemana