Jízda králů, unikátní dochované špaletové stodoly, dřevěné kostelíky, různá vesnická muzea plná ukázek lidových řemesel a další poznání života předků nabízí všech dvanáct turistických oblastí zdejšího regionu včetně historické metropole Moravy Olomouce.
Atmosféru největšího města regionu ovlivnily mnohé události i zajímavé osobnosti. „Putování za tradicemi mohou turisté začít třeba ve vlastivědném muzeu, které má od loňského jara nové expozice," popsala první výletní cíl Lenka Návratová z informačního centra v podloubí olomoucké historické radnice. Právě v muzeu na náměstí Republiky se návštěvníci poutavou formou dozvědí zajímavosti z období patnácti století hanácké metropole. Ucelený příběh dějin tvoří sedm hlavních historických témat od 6. století po současnost. O minulosti nevypráví jen vystavené předměty ale i sedm dotykových obrazovek.
Muzeum evropského významu
Lenka Návratová z infocentra radí určitě nevynechat v republice ojedinělé Arcidiecézní muzeum. Rozsáhlé expozice v prostorách bývalého olomouckého hradu přibližují četné umělecké sbírky olomoucké arcidiecéze, například kočár biskupa Troyera.
Nejen příznivce vojenské historie potěší prohlídka olomouckých pevnůstek. „Město původně chránily hradby. V devatenáctém století se opevnění rozrostlo o věnec předsunutých fortových pevností. Tři z jedenácti dochovaných fortů jsou přístupné," dodává Návratová.
Za téměř povinnost při putování zdejším regionem považuje návštěvu Loštic, místa, kde se zrodil ve světě ojedinělý sýr. „U nás v infocentru máme sice automat, kde si lidé mohou olomoucké tvarůžky koupit, ale lepší je zajet přímo tam, kde se tato potravina s označením původu už léta vyrábí," míní Lenka Návratová.
Za tvarůžky do Loštic, za větrem do mlýnů
Tradice výroby tvarůžků, lidově syrečků, je v nedalekých Lošticích silná. Nahlédnout do kuchyně, kde se zrodila gurmánská pochoutka z tvarohu, nabízí Muzeum olomouckých tvarůžků. Sídlí na autentickém místě – přímo v někdejší výrobně. Prohlídka začíná ve sklepě, kde se mlel a lisoval tvaroh. Návštěvníci v muzeu uvidí i autentické formy, tvořítka a různé další nástroje, nezbytné pro výrobu této regionální speciality. Majitelé výletní karty Olomouc Region Card mají vstupné zdarma.
Naopak moukou pomyslně voní větrné mlýny, které se v regionu dochovaly. Stačí zavítat do okolí Hranic na Moravě. Povětrnostní podmínky tu bývaly natolik příznivé, že množství mlýnů dalo podle dochovaných pramenů zdejší lokalitě název Moravské Holandsko.
 V Hanáckém skanzenu si mohou návštěvníci vyzkoušet třeba i sečení trávy postaru |
Na Vítkovské vrchovině stojí u obce Partutovice Maršálkův větrný mlýn. Kulturní památka patří pokračovatelům mlynářského rodu manželům Kandlerovým. „Náš rod ho vlastní od roku 1894. Jedná se o mlýn německého typu. Na rozdíl od holandského je ze dřeva," upřesnil majitel Jan Kandler, který zájemce celodřevěnou památkou z roku 1837 provádí. Stačí se předem telefonicky objednat. „Vyprávím o historii mlýnu a ukážeme si vnitřní zařízení tohoto jednoduchého šrotovníku. Celý mlýn je zcela funkční," dodává Kandler.
Zatímco partutovický mlýn stojí na původním místě, další, Červekův mlýn, se do obce Skalička dostal z Dřevohostic, kde ho tehdejší tesaři a další řemeslníci na začátku 19. století postavili. Přestěhovanou stavbou provádí po předchozí domluvě Antonín Červek, který se o mlýn stejně jako Jan Kandler pečlivě stará.
Zachovaly se špaletové stodoly
Podobně jako mlýny je další hmotnou vzpomínkou na časy našich předků skanzen v Příkazech na trase Olomouc–Mohelnice. Soubor staveb lidové architektury patří v mnohém k unikátům. Ukázku hliněného stavitelství tvoří památkově chráněný hanácký statek, takzvaný Kameníčkův grunt, s obytnou a hospodářskou částí z roku 1875 a také čtyři špaletové stodoly z počátku 19. století. „Objekty nejsou přesunuté na jiné místo jako v některých dalších skanzenech. Budovy stojí na původním místě a navíc se v nich dochoval stavební prvek, který na Hané už zanikl," vysvětlil Vilém Švec z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. „Hanáckou špaletovou stodolu nenajdete ani nikde jinde v republice, protože jde o regionální formu stodoly. Může být sice postavena se stejného materiálu, ale tvar je naprosto specifický," popisuje Švec skanzen, který má svůj oficiální název v hanáckém nářečí. „Hanácké skanzen" přibližuje podle Švece život na statku na přelomu 19. a 20. století. K prohlídkám se skanzen otevírá od května do září.
Možnost prolézt si tank, svézt se na oslíku nebo si prohlédnout staré traktory nabízí Zemědělský skanzen „U Havlíčků" v Rapotíně nedaleko Šumperka. Milan Havlíček si v několikahektarovém areálu v podhůří Jeseníků zakládá na různorodosti. „U nás uvidíte různé stroje, předměty a věci všeho druhu a různého provedení. Nechybějí dětské kočárky, kola, motocykly, koňské kočáry, zemědělská technika ale i různé kuriozity, například pohyblivé figuríny v životní velikosti," popsal Havlíček expozici v bývalé horské zemědělské usedlosti z 19. století.
 Skanzen U Havlíčků v Rapotíně vystavuje i staré traktory |
Milan Havlíček spolu s dalšími nadšenci proměnil část okolních pozemků v zoopark, kde mohou návštěvníci pod dohledem průvodce nakrmit opice, lamy, velbloudy, čápy, křepelky, vodní želvy, kajmany a další exotické i domácí druhy zvířat i ptáků. „Koncepce našeho skanzenu, netradičního muzea veteránů, minisafari a dětského zábavního koutku láká především rodiny s dětmi. Mým záměrem od prvopočátku bylo, aby si u nás každý našel to, co ho zajímá," vysvětlil Havlíček, kterému jde především o to, uchovat rukodělnou práci předků.
Unikátní sbírka kočárů velebí um našich předků
Podobná snaha připomenout zručnost a um někdejších řemeslníků vedla před lety Václava Obra zřídit v Čechách pod Kosířem Muzeum historických kočárů. „Chtěl jsem, aby nic z toho, co vyrobily ruce předků, neupadlo v zapomnění a aby světlo kočárových luceren svítilo i dalším generacím," přiblížil záměr ředitel muzea Obr. Z Čech a Moravy se podařilo shromáždit speciální sbírku kočárů, ojedinělou jak v republice, tak i v zahraničí. Další kočáry pocházejí například z území dnešního Švýcarska nebo Francie. Celkem je k vidění přes padesát kočárů a saní, mezi nimi největší smuteční kočár všech dob. Některé vozy Václav Obr s pomocníky citlivě zrestauroval, jiné jsou v původním stavu. V muzeu vedou i databázi jmen výrobců. Mezi sto deseti jmény jsou i velké továrny. Třeba dnešní Tatra Kopřivnice nebo tehdejší Sodomkova firma ve Vysokém Mýtě.
 V Čechách pod Kosířem najdete ojedinělé muzeum kočárů |
„Každý rok pořádáme akci Josefkol, mezinárodní sraz řemeslníků a mistrů řemesla kolářského a kočárnického. Akce podobného rázu se nikde ve světě neděje. Letošní, šestý ročník se uskuteční 20. a 21. července. Řemeslníci s nářadím, které měli kdysi k dispozici, vyráběli obdivuhodné povozy. Návštěvníkům akce Josefkol v zámeckém parku přibližujeme stavbu kočárů a jejich dílů v oněch primitivních podmínkách a na starých strojích." Při prohlídce muzea navštíví lidé i restaurátorskou dílnu. „Sedmnáct let jsem jezdil po republice a sháněl různé vraky kočárů. Buď se prodaly za hranice, nebo byly poničené. Podařilo se nám je zachránit, opravit a vytvořit sbírku. Smuteční kočáry jsou vrcholem stavitelství. Jsme možná jediné muzeum na světě, které v takové míře vystavuje právě je," vysvětluje Obr.
Folklor na každém kroku
Nádherný hanácký kroj naštěstí nezůstává schovaný ve skříních. Oblékají si ho členové četných folklorních souborů, které pokračují v tradicích svých předků. Hned pět skupin tanečníků, zpěváků a muzikantů tvoří folklorní seskupení Haná z Velké Bystřice. Ve městě nedaleko Olomouce připravují řadu tradičních akcí nazvaných Hanácký rok.
 Folklorní soubor Haná |
„Začínáme v únoru tradičním Bystřickým masopustem se zabijačkou, pak vynášíme Smrtku, následuje mrskut neboli velikonoční obchůzka a v květnu je na řadě Sečeni lóke," popsal program Hanáckého roku vedoucí souboru Haná Josef Langer. Dvoudenní folklorní festival Lidový rok v září pak každoročně přivádí do Velké Bystřice řadu vynikajících folklorních skupin z Česka i zahraničí.
Text: Stanislava Neradová
Foto: Zemědělský skanzen U Havlíčků, Folklorní seskupení Haná,
Muzeum historických kočárů