Pryč z Egypta, vzhůru do Iráku

Britský turista Keith Mason čeká trpělivě s tuctem dalších cizinců v dlouhé frontě u pokladny ve stínu majestátních pyramid v Gíze. „Vidět pyramidy byl můj sen,“ říká opálený Mason, 43letý inženýr z Brightonu. „Ale kdyby vypukla válka proti Iráku, sedám na nejbližší letadlo a letím domů.“ Německý student Joerg Kraemer, který cestuje po Egyptě se svou přítelkyní, prohlašuje: „Kdyby došlo k válce, nic mě tu neudrží. I když je Egypt od Zálivu hodně daleko, měl bych strach zůstat v tomto regionu. Nikdy nevíte, co se tu může stát – může přijít teroristický útok nebo se zvýšit nepřátelství k cizincům…“

Egyptský cestovní ruch – vedle příjmů z ropného průmyslu a z provozu Suezského kanálu klíčový zdroj zahraniční měny – je vysoce zranitelný vůči vnějším otřesům a jakémukoliv jinému napětí v regionu. Průmysl, který vyprodukuje ročně zhruba 4 miliardy USD, se sotva zotavil z masakru 58 zahraničních turistů v Luxoru v roce 1997, když vypuklo v roce 2000 ozbrojené povstání Palestinců proti izraelské okupaci. Pak přišly útoky z 11. září a jejich dopady a napětí v regionu odstrašilo mnoho milovníků slunce a památek ze zahraničí.

Díky vytrvalému úsilí vlády při propagaci cestovního ruchu, které zahrnuje i zlevněné charterové zájezdy do nových středisek a široký rozsah speciálních nabídek, se Egyptu podařilo získat turisty zpět a vůbec nejlepším měsícem v egyptském cestovním ruchu byl srpen 2002, kdy tuto zemi navštívilo celkem 574 000 lidí.

Zatím zůstává počet turistů na slušné úrovni a podle tiskové agentury MENA v současné době přistává za jediný den v Hurghadě 16 charterových letadel se 3 000 turisty.

Egyptský ministr turistiky Mamdouh el-Beltagi v září minulého roku prohlásil, že vliv války v Iráku nebude velký, protože Egypt je od Iráku daleko a není účastníkem konfliktu.

Ale ti, co cestovnímu ruchu rozumějí, kreslí jiný obrázek.

„Americký útok na Irák by mohl dodatečně destabilizovat jakékoliv úsilí o revitalizaci cestovního ruchu,“ stojí v nedávné zprávě Americké obchodní komory v Egyptě. „Doposud je obsazenost hotelů a bukování zájezdů stabilní nebo stoupá, ale situace se může velmi rychle změnit,“ míní představitel jedné káhirské cestovní kanceláře.

Na nezájem turistů si na druhé straně vůbec nemůže stěžovat Geoff Hann, generální ředitel britské cestovní kanceláře Hinterland, která vozí své klienty do Iráku. Slunce, historické památky a mrazení v zádech, že každým dnem může vypuknout válka – to je to, co mnoho lidí do Iráku v současné době láká. Příští zájezd odlétá do Bagdádu v půlce března a je vyprodán. Nabízí se otázka, zda klienti Hinterlandu nebudou tou dobou už opravdu kličkovat mezi šrapnely.

Bylo by chybné si představovat, že do Iráku jezdí samí dobrodruzi z touhy po zvýšení hladiny adrenalinu. „Existuje celá generace lidí, akademiků, kteří neměli příležitost se tam dostat. A pokud se zajímáte o Islám, není lepší materiál ke studiu, než navštívit města, jako je Karbala, An Najaf nebo Al Kufah s obrovskými mešitami a posvátnými hrobkami,“ ujišťuje Geoff Hann.

Irák, tedy vlastně starověká Mezopotámie, formovala část naší civilizace. V této části světa vznikaly první městské civilizace, nacházejí se tam biblická místa, jako předpokládané zahrady Edenu, Babylon a Ur. 5 tisíc let před Kristem se v Mezopotámii začalo psát, pěstovat astronomie, zemědělství a uplatňovat první zákony.

Cestovní kancelář Hinterland (= Zázemí) vozí své klienty do Iráku od roku 1972. Nejdříve se tam zájezdy zastavovaly jen na 24 hodin na cestě do Indie. „Před irácko-íránskou válkou jsme najednou zjistili, že jsme jediní, kdo v Iráku působí, a byli jsme dost omezováni,“ říká Geoff Hann. Po válce v Zálivu, když přišly sankce proti Iráku, Hinterland ve svém programu Irák vynechal. Zájezdy obnovil až před třemi lety. „Lidé, se kterými jsme se znali z těch prvních let, se nás zkusmo začali ptát – a pročpak k nám nepřijedete?“ vysvětluje Hann důvody come backu do Iráku.

„Teď toho vidíme mnohem více než v těch dřevních letech. Iráčané se dostali více do kontaktu s praktickým světem. Dříve, zejména během irácko-íránské války, byl režim velice tuhý a Západ jej různými způsoby podporoval. Platila tam přísná bezpečnostní opatření a všude byli vojáci. Vůbec nás tam neviděli rádi,“ vzpomíná Geoff Hann. Dnes nocují klienti Hinterlandu v nejlepších hotelech a velmi dobře se stravují.

„Na tom režimu jsou samozřejmě věci, které se nám, lidem ze Západu, nelíbí. Ale pro demokracii, jako je ta naše, je nemorální zaútočit na zemi, pokud si nejsme absolutně jisti, že nás ohrožuje. I když jsem navštívil Irák mnohokrát, nenabyl jsem dojmu, že tomu tak je,“ vyjádřil svůj postoj k nadcházející válce Geoff Hann.

Reuters, Guardian a -dva-