Pozorní čtenáři COT business mohli v minulém vydání zaregistrovat zmínku o tom, že se nejspíš chystá zlom v oblasti provizí za prodej letenek. Naznačili jsme, že prodejci se chystají spojit síly a „vydupat si“ zpětné vyplacení provizí z palivových příplatků k dříve prodaným letenkám. Jenže nyní se ukazuje, že situace nebude tak jednoduchá. Aerolinie se do debaty na toto téma zkrátka nepouštějí.
Stejně jako letecké společnosti hledají různé cesty, jak si dopomoci k dodatečným příjmům, i cestovní kanceláře a agentury si hlídají své zdroje příjmů. Zvlášť poté, co došlo k revoluci v oblasti odměňování prodejců letenek, tedy k téměř absolutnímu zrušení provizí a jejich nahrazení servisními poplatky, případně různými formami incentiv. Snahám prodejců o zpětné vyplacení provize z palivových příplatků k letenkám prodaným v letech 2004 – 2006 se proto nelze vůbec divit.
Na téma provizí z palivových příplatků diskutovali na zářijovém Klubovém dni ACK ČR (zleva) Ing. Jan Štrup a JUDr. Miroslav Bělovský z IATA sekce ACK ČR s Danou Vondruškovou, která odpovídá za agenturní prodej ČSA |
Palivové příplatky jsou jablkem sváru mezi leteckými společnostmi a prodejci letenek. Nejenže je aerolinie obvykle účtují zvlášť a tím nutí prodejce ke stejné praktice, v poslední době tolik pranýřované organizacemi hájícími zájmy zákazníků, ale také se obě strany liší v jejich chápání. Letecké společnosti je nepovažují za součást ceny letenky, a proto z nich prodejcům nevyplácejí provize. Prodejci jsou přirozeně opačného názoru. Své tvrzení opírají mimo jiné o nedávná soudní rozhodnutí ve prospěch agentur ve dvou podobných případech v Evropě.
Jak na zářijovém Klubovém dnu Asociace cestovních kanceláří ČR připomněl předseda její IATA sekce JUDr. Miroslav Bělovský, aktivity směřující k zpětnému vyplacení provizí z palivových příplatků začala ACK ČR naplno vyvíjet letos v létě, kdy oslovila zástupce všech leteckých společností působících na tuzemském trhu dopisem obsahujícím žádost o doplacení provizí prodejcům z palivových příplatků k letenkám prodaným v minulých letech. Druhým požadavkem pak byla možnost zahrnovat servisní poplatek účtovaný prodejcem zákazníkovi do celkové ceny letenky s tím, že by si tento poplatek ponechával prodejce.
Dopis se ovšem podle informací JUDr. Bělovského takřka minul účinkem, odpovědi se odesílatelům dostalo pouze od národního dopravce, a sice odpovědi negativní. Michal Kasal, který v ČSA řídí oddělení obchodu ČR, v odpovědi napsal, že provize se v onom období vyplácely z tarifů, nikoli z palivových tax. Zároveň se v dopise zmínil o tom, že všichni prodejci letenek ČSA se mohou zapojit do incentivního programu aerolinií. V něm jsou prodejcům při dosažení určitého objemu prodeje přiznávány incentivní provize. Na ty ovšem podle JUDr. Bělovského dosáhnou pouze větší firmy.
Dalším krokem v této „kauze“ měl být právě zářijový Klubový den ACK ČR, kam byli pozváni zástupci několika leteckých společností. Leč nabídku přijal opět pouze národní dopravce. Setkání se zúčastnila Dana Vondrušková, která zodpovídá za agenturní prodej ČSA. Mezi účastníky Klubového dne ovšem dorazila pouze v roli posla – jejím úkolem bylo de facto jen tlumočit stanovisko formulované již v červenci ve zmíněné odpovědi na výzvu ACK ČR. K dalšímu jednání neměla mandát. Kromě jiného zopakovala, že ČSA dávají přednost individuálním jednáním s každým jednotlivým prodejcem. A řekla také, že současná praxe ČSA neodporuje zákonu, neboť účast na incentivním programu je prý formou odměny pro prodejce. To však JUDr. Bělovský odmítl s tím, že podle aktuálního znění IATA Passenger Sales Agent Agreement, tedy dohody, která říká, že každý prodejce letenek by měl od letecké společnosti dostat odměnu, je tomu jinak.
Zářijový klubový den ACK ČR tak řešení problému provizí z palivových příplatků nepřinesl. Asociace se ovšem této problematice hodlá i nadále věnovat a iniciovat další jednání se zástupci ČSA a posléze i dalších dopravců. Situaci budeme nadále monitorovat.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych