×

Velká cena cestovního ruchu 2021/2022 začíná. Přihlaste svůj projekt.

Profil typického turisty v Královéhradeckém kraji

Foto: Shutterstock.com Pramen Labe, jeden z tradičních cílů turistů v Královéhradeckém kraji Foto: Shutterstock.com

V předposledním dílu letošního seriálu věnovaného analýze demografických charakteristik a spotřebního chování domácích i zahraničních turistů navštěvujících jednotlivé kraje České republiky se vypravíme na Královéhradecko. Zaměříme se na návštěvníky, kteří do kraje přijížděli v letech 2018 a 2019, tedy před příchodem koronavirové pandemie. I tentokrát vycházíme z regionální analýzy Institutu turismu agentury CzechTourism sestavené na základě trackingu domácího a příjezdového cestovního ruchu a z GSM dat.

Hned v úvodu je nutno konstatovat, že charakteristiky návštěvníků Královéhradeckého kraje a jejich chování se v mnohém podobají těm, kterými ve sledovaném období vynikali turisté v sousedním kraji Libereckém. Jejich analýze jsme se věnovali v tomto článku. Však i potenciál obou krajů je v mnohém podobný.

První podobnost můžeme vysledovat hned v první části naší interaktivní infografiky. Zaměříme-li se na průměrné denní výdaje, zjistíme, že domácí turisté utráceli v Královéhradeckém kraji přibližně tolik, kolik činil celorepublikový průměr, ovšem útraty nerezidentů byly – podobně jako na Liberecku – výrazně podprůměrné. Zejména pak ty realizované na místě.

Podobná byla v Královéhradeckém kraji také národnostní skladba přijíždějících zahraničních turistů. I sem v posledních dvou předcovidových letech přijížděli zejména turisté ze sousedních zemí, tedy Polska, Německa, Slovenska a Rakouska. Výjimkou v první pětici zdrojových trhů bylo Nizozemsko.

Věková struktura přijíždějících návštěvníků byla i na Královéhradecku podobná té celorepublikové. Také zde zaujímali největší (zhruba 40procentní) podíl turisté ve věku 30 – 44 let, druhou nejčetnější skupinou byli návštěvníci staří 45 – 59 let.

Pokud jde o organizaci příjezdů, data týkající se domácích hostů mířících do Královéhradeckého kraje jsou prakticky totožná s těmi celorepublikovými. Nepatrně nižší byl pouze podíl cest služebních a těch, které byly organizovány cestovními kancelářemi. Ve skupině zahraničních turistů jednoznačně dominovaly individuální příjezdy, na vlastní pěst sem cizinci přijížděli nadprůměrně často. Nižší než celorepublikový průměr byl naopak podíl cest připravených cestovními kancelářemi, totéž platí i o služebních cestách.

S ohledem na výše řečené by nikoho neměl překvapit pohled na graf znázorňující, jakými dopravními prostředky turisté do Královéhradeckého kraje přicestovali. Našinci i cizozemci přijížděli v drtivé většině osobními vozy či na motocyklech. U cizinců byl podíl těchto dopravních prostředků výrazně nadprůměrný v porovnání s daty za celé Česko. Jen zanedbatelná dvě procenta nerezidentů naopak přicestovala letecky, přitom celorepublikový průměr hovoří o 45% využití letecké dopravy. .

Velké odlišnosti od celostátního průměru nenajdeme v případě Královéhradeckého kraje v datech týkajících se ubytování. Podobně jako v celém Česku i v tomto kraji domácí i zahraniční turisté nocovali především v hotelech, penzionech a dalších hromadných ubytovacích zařízeních. Mezi českými hosty bylo využití těchto komerčních ubytovacích zařízení mírně nadprůměrné, méně často naopak rezidenti pobývali v neplacených individuálních ubytovacích zařízeních.

Jednoznačně nejčastějším důvodem pro cestu na Královéhradecko byla pro české i zahraniční turisty rekreace, až s velkým odstupem skončily na druhém místě návštěvy známých a příbuzných. Žebříčku konkrétních aktivit, kterým se turisté při svých pobytech v kraji věnovali, vévodí pěší turistika. Té se věnovaly dvě třetiny rezidentů a víc jak polovina nerezidentů. Velkým lákadlem byly také přírodní památky, v menší míře (i proti celorepublikovému průměru) pak památky kulturní. Zajímavá situace je u lyžování – ukazuje se, že hory na území kraje přitahovaly ve větší míře domácí klientelu. U českých návštěvníků je tato aktivita zhruba dvakrát častější v porovnání s údaji za celé Česko, u cizinců je naopak podíl lyžování lehce podprůměrný. Nerezidenti tak v posledních dvou předcovidových letech lyžovali spíše v jiných českých zimních střediscích…

Tabulka v závěru infografiky říká, že domácí turisté byli se svými pobyty v Královéhradeckém kraji, resp. s infrastrukturou, službami a péčí o rozvoj cestovního ruchu, v porovnání s celostátním průměrem spokojeni průměrně, resp. lehce nadprůměrně. Cizinci pak vykazovali nižší míru spokojenosti – oproti celostátnímu průměru viděli prostor pro zlepšení zejména v oblasti infrastruktury a péče o rozvoj cestovního ruchu.

Autor

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Jihočeská centrála cestovního ruchu

Jižní Čechy se rozrostou o další modernizovaná karavanová stání

Do dotačního programu Jihočeského kraje, zaměřeného na vznik nových a modernizaci současných karavanových stání, dorazilo k termínu podání celkem 27 žádostí. V tiskové zprávě o tom informovala Jihočeská centrála cestovního ruchu.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Karlovarský kraj podpoří památky a turismus 16 miliony korun

Karlovarský kraj letos vyhlásil dva nové dotační programy na podporu památkové péče a cestovního ruchu. První se zaměří na projektovou přípravu a druhý na podporu památek zapsaných na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Celkem kraj rozdělí...

Číst více
Foto: Petr1888 / Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Úspěšná misie poličského muzea – příklad hodný následování

Dlouhodobým cílem Městského muzea a galerie Polička je přibližovat dětem z mateřských školek, žákům i studentům témata z historie, národopisu či umění.  V době „covidové“, kdy bylo pro školy i školky náročnější vydat se do muzea, obrátili gard. Místo zvaní...

Číst více