Pardubický kraj patří mezi kraje s výrazně dominantním postavením rezidentů. Návštěvnost má mírně rostoucí trend, s výraznějším propadem v roce 2002 (důsledek povodní). Ve struktuře hlavních zdrojových zemí je malým překvapením Francie, ovšem s ohledem na minimální podíl nerezidentů a celkovou návštěvnost kraje je třeba statistická data brát s rezervou. V roce 2008 zaznamenal kraj pokles návštěvnosti v důsledku začínající hospodářské recese.
Hlavní destinace
- Pardubice – chov koní a dostihy (Velká pardubická steeplechase), tradice perníkářství, kulturní památky (hrad na Kunětické hoře);
- Litomyšl – renesanční zámek na seznamu UNESCO; horské masivy Orlických hor a Králického Sněžníku (zachovalá příroda, pěší turistika, Králická pevnostní oblast z období druhé sv. války, zimní sporty);
- Lázně Bohdaneč – lázeňství.
Dopravní infrastruktura
Krajem prochází I. a III. tranzitní železniční koridor spojující v trase Praha – Brno – Břeclav, resp. Praha – Olomouc – Ostrava. Přes trať Česká Třebová – Pardubice je směrována většina tranzitní osobní dopravy procházející přes území České republiky v ose východ – západ. Z hlediska cestovního ruchu je nevýhodou, že Pardubice i Česká Třebová jsou pouze nácestnými stanicemi bez nutnosti přestupu, kterými většina cestujících jen projíždí. Silniční síť je velmi málo rozvinutá. Na území kraje zasahuje pouze okrajově dálnice D 11, spojující Prahu a Hradec Králové, a krátký úsek rychlostní komunikace R 35. Prakticky je tak kraj bez napojení na dálniční síť, což pro cestovní ruch představuje významné omezení. Zajímavou příležitost pro cestovní ruch představuje vodní doprava na splavných úsecích Labe. Významným hráčem na poli cestovního ruchu se stalo Letiště Pardubice. Jde o regionální dopravní uzel se statusem veřejného mezinárodního letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Otevřením pardubického vzdušného přístavu pro civilní letový provoz začal dlouhodobý proces, během něhož se existence a přítomnost Letiště Pardubice pomalu dostává do povědomí široké letecké veřejnosti.
Ubytování
V roce 2008 bylo v Pardubickém kraji evidováno 338 hromadných ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 19 607 lůžek a 1 795 míst pro stany a karavany. Počtem zařízení i lůžek je tak Pardubický kraj velmi blízko kraji Vysočina, počet míst pro stany a karavany je však přibližně o třetinu nižší. To vypovídá o nižším zastoupení kempů ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení, které je dáno menším počtem vodních ploch vhodných k rekreaci.
Graf 1 – Počet hostů v HUZ v Pardubickém kraji (R+TOP 5 ZZ)
(Zdroj: ČSÚ)
Čisté využití lůžek a využití pokojů od roku 2001 vykazuje dlouhodobě klesající trend, ovšem pokles je mírnější než v kraji Vysočina; v období 2005 – 2008 jde spíše o stagnaci. Ve srovnání s krajem Vysočina zaznamenal Pardubický kraj také výraznější nárůst lůžkové kapacity, když v letech 2000 – 2008 počet lůžek vzrostl o 25,2 %.
Návštěvníci
Struktura použitých dopravních prostředků je v Pardubickém kraji prakticky shodná s celostátním průměrem.1 Nejvíce návštěvníků používá osobní automobil (60 %), vlak (13 %) a linkový autobus (10 %). Jako nejlákavější aktivity v regionu uvádí návštěvníci pěší turistiku, poznávací turistiku, cykloturistiku, horskou turistiku, koupání a vodní sporty.
 Golf Resort Kunětická hora |
Strategie
Strategie cestovního ruchu je založena na třech pilířích – úzké spolupráci s podnikatelským sektorem a dalšími partnery, marketingu zaměřeném na konkrétní cílové skupiny a využívání moderních metod propagace (např. internet). V naplňování strategických cílů kraje hraje klíčovou roli Destinační společnost Východní Čechy, která byla založena 4. ledna 2008 jako zájmové sdružení právnických osob. Jedním ze zakládajících členů společnosti je i Pardubický kraj.
Potenciál
Pardubický kraj má výhodnou dopravní polohou v rámci republiky, neboť leží na evropském železničním koridoru spojujícím Berlín s Vídní. Významným prvkem dopravní infrastruktury je také mezinárodní letiště v Pardubicích, které je jedním z pěti páteřních letišť České republiky. Tyto skutečnosti umožňují Pardubickému kraji lepší přístup na zahraniční trhy, především v segmentu samostatně cestujících turistů. Rozmanitá a kontrastní krajina stejně jako povaha atraktivit cestovního ruchu v subregionech kraje umožňují rozdílnou časovou využitelnost těchto oblastí z hlediska cestovního ruchu v jednotlivých ročních obdobích. Díky tomu má Pardubický kraj velmi dobré předpoklady k rozvoji široké nabídky produktů cestovního ruchu, která může významně přispět ke kompenzaci sezonality jednotlivých forem cestovního ruchu. Řada atraktivit může být navíc využívána celoročně.
Graf 2 – Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v Pardubickém kraji (%).
(Zdroj: ČSÚ)
Pardubický kraj disponuje krajinou bohatou na přírodní atraktivity, tradicí chovu koní, průmyslovou a podnikatelskou tradicí, lázeňstvím, ale také významnými kulturními, historickými, architektonickými a religiózními atraktivitami. Tyto zdroje umožňují rozvoj širokého spektra forem cestovního ruchu – pěší turistiky, poznávací turistiky, cykloturistiky, zimních a letních sportů, adrenalinových aktivit, rekreace, venkovské turistiky, agroturistiky, hipoturistiky, kongresové a incentivní turistiky či industriální turistiky.
Připravila společnost Mag Consulting
Foto: CzechTourism
1) Údaje podle výzkumu Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR, dostupného na http://monitoring.czechtourism.cz