Kraj Vysočina je z pohledu mezinárodního cestovního ruchu nejméně navštěvovaným krajem České republiky. Drtivou většinu turistů tvoří rezidenti, ze zdrojových zemí příjezdového cestovního ruchu mají významnější roli Německo a Slovensko. Vývoj návštěvnosti je dlouhodobě stabilní, bez zásadnějších změn.
Návštěvnost
Téměř celé území kraje Vysočina se nachází v geomorfologické podsoustavě Českomoravská vrchovina, a jeho území je tak ve srovnání s ostatními kraji České republiky jedním z nejvíce homogenních krajinných typů, což je pravděpodobně jedna z příčin nízkého zájmu zahraničních turistů. G1
Graf 1 – Počet hostů v HUZ v kraji Vysočina (R+TOP 5 ZZ)
(Zdroj: ČSÚ)
Hlavní destinace
- Telč, Žďár nad Sázavou, Třebíč – památky UNESCO (městská památková rezervace v Telči, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči);
- Pelhřimov – muzeum rekordů a kuriozit;
- Žďárské Vrchy a Železné Hory – chráněné krajinné oblasti, přírodní památky, aktivní turistika;
- venkovská turistika – prakticky rovnoměrně po celém území kraje.
Dopravní infrastruktura
Krajem prochází páteřní dálnice České republiky D1 spojující Čechy s Moravou a dvě mezinárodní silnice (E 59 a E 55). Železniční dopravní infrastruktura není příliš rozvinutá – krajem prochází dálková trať 250 spojující Brno s Prahou (přes Kolín a Havlíčkův Brod), většina tranzitního provozu je však směrována přes I. tranzitní železniční koridor v trase Brno – Česká Třebová – Kolín (– Praha), tedy mimo území kraje.
Ubytovací zařízení
V roce 2008 bylo v kraji Vysočina evidováno 348 hromadných ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 19 053 lůžek a 3 119 míst pro stany a karavany. Čisté využití lůžek a využití pokojů od roku 2001 vykazuje dlouhodobě klesající trend. Vzhledem k relativně stabilní návštěvnosti kraje je klesající využití kapacit indikátorem zkracující se průměrné doby přenocování, u které došlo k výraznému zkrácení zejména v letech 2001 – 2003. Růst počtu lůžkových kapacit není příliš významný. V letech 2000 – 2008 se počet lůžek v kraji Vysočina zvýšil pouze o 4,2 %. G2
Graf 2 – Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech
a podobných ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina (%).
(Zdroj: ČSÚ)
Návštěvníci
Vzhledem k nerovnoměrně rozvinuté dopravní infrastruktuře vykazuje kraj Vysočina nadprůměrný podíl návštěvníků přijíždějících vlastním osobním automobilem1 (68 %). Vlakem přijíždí do kraje na 14 % návštěvníků. Za nejlákavější aktivity označují návštěvníci kraje pěší turistiku, poznávací turistiku, cykloturistiku a horskou turistiku, koupání a vodní sporty.
Strategie
Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti cestovního ruchu při respektování ochrany životního prostředí. Strategickým cílem je využít polohu kraje Vysočina v srdci České republiky a rozvíjet jeho přírodní a kulturní potenciál pro cestovní ruch vybraných cílových skupin s podmínkou dlouhodobé udržitelnosti. Specifickými cíli je udržitelné využití přírodního potenciálu krajiny, zvýšení dostupnosti kulturních památek využívaných pro cestovní ruch, rozvoj šetrných forem cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů.2
Potenciál
Kraj Vysočina disponuje velkým počtem kulturních a historických památek a množstvím přírodních památek. Území kraje patří v rámci České republiky mezi nejvíce homogenní krajinné typy a poskytuje příležitosti zejména pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvu hodnotných kulturně-historických památek. Příznivá geografická poloha kraje a vazba na páteřní českou dálnici zásadním způsobem formuje potenciál cestovního ruchu co do preferovaného způsobu dopravy. Velký důraz by proto měl být kladen na budování motoristické infrastruktury. Kvalitní přírodní prostředí s vysokou estetickou hodnotou krajiny spolu s velkým počtem vodních ploch s možností rekreačního využití a hustou sítí dobře značených turistických cest umožňuje tvorbu kvalitních produktů cestovního ruchu zaměřených na turismus s vazbou na tyto zdroje.
Mezi perspektivní formy cestovního ruchu patří pěší a poznávací turistika, cykloturistika, hipoturistika, agroturistika, rekreace při vodních plochách, ale i incentivní turistika a adrenalinové aktivity. Kraj má dobré předpoklady k tomu, aby se více prosadil na zahraničních trzích, především na trhu německém, rakouském či nizozemském. Přesto však rozhodujícím cílovým segmentem budou i v následujících letech rezidenti střední příjmové skupiny, cestující nejčastěji osobním automobilem.
Připravila společnost Mag Consulting
Foto: CzechTourism
1) Údaje podle výzkumu Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR, dostupného na http://monitoring.czechtourism.cz .
2) Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2007 – 2013.