Muž mezi třicítkou a čtyřicítkou, v jedné ruce kufřík, v druhé z internetu vytisknutou mapku Prahy. Právě vyšel z příletové haly ruzyňského letiště a rozhoduje se, zda pro cestu do města použít taxi nebo autobus. Musí dobře počítat, stejně jako každý z jeho pěti kolegů si na každý z pěti dnů svého pobytu v České republice připravil jen tři bankovky s portrétem jakéhosi Františka Palackého. Ještě že za ně většinu výdajů uhradil jejich zaměstnavatel, který je vyslal na ten lékařský kongres. Aspoň budou moci navštívit Hradčany a večer zajít na pivo. Zhruba takový je obraz typického účastníka kongresu pořádaného v České republice – alespoň podle výzkumu, který v loňském roce realizovaly agentury CzechTourism a GM Consulting 2004.
Cílem projektu bylo vytvořit a popsat profily kongresových návštěvníků České republiky a porovnat je s profily návštěvníků kongresů zahraničních. Z výsledků šetření by nyní měli těžit i jednotliví provozovatelé kongresových kapacit a organizátoři kongresů. „Význam kongresové turistiky si čím dál více uvědomují i mimopražské regiony. Realizace výzkumu vyplynula z naší snahy poskytovat servis investorům a tím podpořit tuto lukrativní oblast,“ řekl při zveřejnění výsledků výzkumu ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška.
S kým máme tu čest?
Cílovou skupinou výzkumu byli zahraniční návštěvníci kongresových akcí u nás, ve Velké Británii, Rakousku, Švýcarsku, Německu, Japonsku, Francii a Nizozemsku. Od dubna do listopadu 2004 bylo formou přímého dotazování či individuálním vyplňováním dotazníků realizováno 2332 interview, z toho 2207 u nás a 125 v zahraničí.
Dvě třetiny respondentů u nás i v zahraničí tvořili muži, nejčastěji ve věku 30-39 let. Většina z dotazovaných (1900 osob) přijela z Evropy, 178 z Asie, 137 z Ameriky, menší počet pak z Ruska, Austrálie a Afriky. V České republice se tazatelé zaměřili v 96 % na účastníky velkých kongresů nad 300 osob, v zahraničí pak dotazování probíhalo spíše během seminářů, menších kongresů a různých jiných meetingů. Co do zaměření šlo v ČR nejčastěji (60 %) o zdravotnické kongresy, menší počty účastníků přijížděly na kongresy chemické, geologické, fyzikální, strojírenské a další, v zahraničí o akce zaměřené na cestovní ruch (32 %), služby, zdravotní péči, politiku a další oblasti.
Jak dlouho zůstává?
Zajímavé je srovnání co do délky akce. Zahraniční kongresy, na kterých byli dotazováni respondenti, byly v průměru dvakrát kratší než akce v České republice.
Graf 1: Délka trvání akce
|
Potěšující je zjištění, že návštěvníci kongresů v ČR plánují o něco delší návštěvu naší země než návštěvníci kongresů v jiných zemích. Zatímco průměrný kongres v ČR trval v loňském roce 4,5 dne, účastníci zůstávali v zemi 5,1 dne, průměrná doba trvání zahraničního kongresu byla 2,7 dne a účastníci v zemi zůstávali 3,7 dne. (viz Graf 2: Délka návštěvy země)
Graf 2: Délka návštěvy země
|
Kolik má v kapse?
Méně příjemná je už pravda o výdajích účastníků. Návštěvníci kongresů u nás denně na svých přímých výdajích utratí v průměru 3 000 Kč, celkové výdaje, zahrnující i účastnický poplatek, ubytování a další položky, se pohybují okolo 6 000 Kč denně. Dle informací CzechTourismu přitom přijíždí v posledních letech do České republiky přes 550 tisíc kongresových turistů ročně. V zahraničí ovšem celkové denní výdaje účastníků dosahují téměř 9 000 Kč. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že průměrný turista utratí v ČR denně pouze 2 500 – 3 000 Kč. (viz Graf 3: Kongresy v ČR – celkové denní výdaje)
Graf 3: Kongresy v ČR – celkové denní výdaje:
|
Co jej zajímá?
Tazatele také zajímalo, čím jsou pro účastníky kongresů jednotlivé země atraktivní pro organizaci podobných akcí. Z výsledků vyplynulo, že atraktivitu České republiky relativně nejvíce podporují historické památky a finanční nenáročnost. Pro jiné země naproti tomu hovoří obchodní kontakty a pozitivní zkušenosti z předchozích návštěv. Je jistě fajn, že máme Karlův most a Konopiště, bylo by přeci jen ale lepší, kdyby pověst České republiky stála na skvělém kongresovém zázemí a perfektních službách.
Graf 4: Důvody atraktivity země konání akce:
|
Kde se o nás dozvěděl?
Respondenti byli také dotazováni, z jakých zdrojů čerpali informace o té které zemi. Nejčastějším zdrojem o ČR se ukázal internet, ke kterému sedlo 71 % dotazovaných, dále pak knihy. Ostatní zdroje jsou využívány mnohem méně. I pro účastníky zahraničních kongresů je nejčastějším zdrojem informací web, ovšem pouze v 47 % případů. Následují poznatky z vlastních předchozích návštěv, propagační materiály z veletrhů, ale také nabídka či rozhodnutí zaměstnavatele. (viz Graf 5: Zdroje informací o zemi)
Graf 5: Zdroje informací o zemi:
|
Také informace o jednotlivých akcích hledají účastníci kongresů v ČR i v zahraničí na internetu. Relativně více informací také pramení z členství ve sdruženích a spolcích, ostatní zdroje zůstávají spíše v pozadí. U zahraničních akcí hrají velkou roli poznatky z vlastních předchozích návštěv a informace od zaměstnavatele. (viz Graf 6: Zdroje informací o akci)
Graf 6: Zdroje informací o akci:
Graf 5: Zdroje informací o zemi:
|
Jak a s kým přijíždí?
Pokud jde o druh dopravy, na tuzemské i zahraniční kongresy cestují účastníci nejčastěji letadlem, méně pak autem a vlakem.
Do České republiky přitom kongresoví turisté přijíždějí nejčastěji ve skupinách, v zahraničí je poměr individuálních účastníků a skupin takřka shodný. Na tomto výsledku se podepsal fakt, že pro mnoho kongresových turistů je ČR novou destinací, raději proto přijíždějí ve skupině. Průměrná velikost skupiny je přitom u zahraničních i tuzemských kongresů prakticky shodná, tedy cca 6,5 osoby.
Co s výsledky?
Již při prezentaci výzkumu na půdě CzechTourismu se ozvali někteří nespokojenci, kteří kritizovali jeho malou praktickou využitelnost a další skutečnosti. Je pravda, že výsledky byly nejspíš mírně zkresleny tím, že v ČR se tazatelé zaměřili hlavně na velké kongresy, zatímco v zahraničí oslovovali účastníky menších akcí. Stejně tak by se slušelo oslovit v zahraničí i v tuzemsku zhruba stejný počet respondentů. Přesto výsledky nejsou nezajímavé a cosi o kongresové turistice u nás napovídají. Například to, že naše aktuální pozice není tak špatná, máme před sebou ale ještě velkou práci při prosazování image ČR jako kongresové destinace. Velkou pozornost musíme věnovat zejména internetovým prezentacím, těžit přitom ještě stále můžeme z komparativní výhody v podobě nižších cen.
Ze zdrojů CzechTourismu Petr Manuel Ulrych