
Jihočeský kraj je častou a populární cílovou destinací cestovního ruchu v České republice. Pomineme-li Prahu, patří Jihočeský kraj spolu s krajem Jihomoravským z hlediska turistické návštěvnosti mezi nejvýznamnější regiony v zemi, a to zejména v rámci domácího cestovního ruchu.
Přestože v roce 2006 začala návštěvnost v kraji mírně klesat, patří jižní Čechy k turisticky nejvytíženějším územním celkům. Hlavními zdrojovými zeměmi jsou Německo, asijské země, Rakousko, Nizozemsko a Slovensko. Jihočeský kraj má díky absenci velkých průmyslových podniků vysokou krajinnou hodnotu – důkazem této skutečnosti může být např. velké množství vyhlášených chráněných území. Základním rysem kraje je velké množství vodních ploch, lesních ekosystémů i rozsáhlých rašelinišť – to vše oživené horským masivem Šumavy a romantickými siluetami historických měst a venkovských kostelů, které se skvěle doplňují s bělostnými blatskými statky.
Graf 1 – Počet hostů v HUZ v Jihočeském kraji (R + TOP 5 ZZ)

Hlavní destinace
- Český Krumlov – historické centrum a zámek (památka UNESCO); turisticky přístupný grafitový důl;
- Holašovice – vesnická památková rezervace, unikátní soubor budov ve stylu tzv. selského baroka ze 70. let 19. století, od roku 1998 památka UNESCO;
- Třeboň – lázeňství, soustava rybníků;
- Lipno – největší vodní nádrž ČR, rekreace, vodní sporty;
- Tábor – historie husitského hnutí, technické památky;
- Šumava – CHKO a národní park, pěší turistika, přírodní atraktivity, zimní sporty;
- Boubínský prales – národní přírodní rezervace, výskyt nejstarších stromů v republice;
- historické objekty – např. zámky Červená Lhota, Hluboká nad Vltavou nebo Jindřichův Hradec, hrady Zvíkov, Choustník, Landštejn apod.
Dopravní infrastruktura
Krajem procházejí důležité mezinárodní silnice, severojižní železniční koridor z Prahy do Rakouska, evropská cyklistická i pěší stezka. Důležitá železnice vede také z Českých Budějovic do Plzně. V kraji je veřejné letiště s mezinárodním provozem, potenciál nabízejí vojenská letiště. Problémem, který značně omezuje rozvoj cestovního ruchu v kraji, je vlastní napojení kraje na evropskou silniční a dálniční síť. Tato skutečnost výrazně nahrává návštěvám rezidentů, kteří si mohou v klidu vychutnat cesty přírodou nezatížené intenzivní dopravou a rozvojem průmyslu. Lodní turistická doprava je v letní sezoně provozována na přehradních nádržích Lipno, Orlík a Hněvkovice a v menší míře na některých velkých rybnících (např. rybník Svět v Třeboni).
Ubytovací zařízení
V roce 2008 byl zaznamenán mírný pokles počtu hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji. Přesto zde bylo v tomto roce evidováno 984 hromadných ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 51 381 lůžek a 13 967 míst pro stany a karavany. Ve srovnání s ostatními kraji má více hromadných ubytovacích zařízení pouze Praha a celorepublikově tento počet představuje 11 % všech hromadných ubytovacích zařízení v České republice. Čisté využití lůžek a využití pokojů od roku 2000 poměrně rychle klesalo a od poloviny roku 2003 se tyto hodnoty pohybují na relativně stálé hladině. Z hlediska délky pobytu výrazně převažují vícedenní pobyty (66 %).
Graf 2 – Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji

Návštěvníci
Do jižních Čech přijíždějí návštěvníci nejčastěji autem (62 %) společně s partnerem, partnerkou, přáteli či známými. Výrazně méně je naopak návštěvníky využívána železniční (14 %) a autobusová doprava (12 %). Více než polovina návštěvníků sem přijíždí strávit dovolenou opakovaně. Z nabídky aktivit, kterou je možné v jižních Čechách provozovat, nejvíce láká poznávací turistika se zaměřením na historické objekty a města, pěší turistika a cykloturistika. Významné postavení zde díky největšímu procentnímu podílu vodních ploch v republice zaujímají vodní sporty, vodní turistika na Vltavě, Otavě a Lužnici a koupání. Mnoho návštěvníků také jako účel návštěvy kraje zmiňuje relaxaci a pobyt na čerstvém vzduchu.
Strategie
Podpora rozvoje cestovního ruchu je jednou z priorit Jihočeského kraje. Koncepčním dokumentem na podporu cestovního ruchu je Strategie rozvoje cestovního ruchu 2009 – 2013. Tento dokument je aktualizací předchozí verze strategie z roku 2002. Cílem dokumentu je analyzovat výchozí pozici cestovního ruchu v Jihočeském kraji a zpracování návrhu aktivit na podporu turismu. Z této analýzy mimo jiné vyplývá, že by kraj měl svůj marketing založit na propagaci mixu přírodního, kulturního a historického bohatství, které vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj domácího cestovního ruchu. Pro zvýšení návštěvnosti v kraji je v dokumentu zdůrazněno využívání moderních technologií a efektivních forem komunikace.
Potenciál
Jihočeský kraj souhrnně disponuje dostatečným potenciálem pro využití území v cestovním ruchu. K výrazným atributům kraje patří příhodná geografická poloha, zachovalé přírodní bohatství, přítomnost historických a kulturních památek, tradice místního folkloru, lidových řemesel a lázeňství. Povaha atraktivit cestovního ruchu v subregionech kraje určuje časovou využitelnost těchto oblastí z hlediska cestovního ruchu v jednotlivých ročních obdobích. Region je vhodný pro sportovní aktivity, aktivní odpočinek, kulturní vyžití a vzdělávací akce. Po Praze a Středočeském kraji je Jihočeský kraj (spolu s Jihomoravským krajem) považován za třetí turisticky nejatraktivnější region České republiky. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou zde oproti jiným regionům České republiky nadstandardní, přesto rozvoj kraje brzdí jak špatná dopravní infrastruktura, tak nedostatečná kvalita lidského kapitálu, nepropracovaný marketing cestovního ruchu a malý důraz na spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.
Připravila společnost Mag Consulting
Foto: CzechTourism
