Profil Jihočeského kraje

 Vodácká turistika pod hradem Rožmberk

Jihočeský kraj je častou a populární cílovou destinací cestovního ruchu v České republice. Pomineme-li Prahu, patří Jihočeský kraj spolu s krajem Jihomoravským z hlediska turistické návštěvnosti mezi nejvýznamnější regiony v zemi, a to zejména v rámci domácího cestovního ruchu.

Přestože v roce 2006 začala návštěvnost v kraji mírně klesat, patří jižní Čechy k turisticky nejvytíženějším územním celkům. Hlavními zdrojovými zeměmi jsou Německo, asijské země, Rakousko, Nizozemsko a Slovensko. Jihočeský kraj má díky absenci velkých průmyslových podniků vysokou krajinnou hodnotu – důkazem této skutečnosti může být např. velké množství vyhlášených chráněných území. Základním rysem kraje je velké množství vodních ploch, lesních ekosystémů i rozsáhlých rašelinišť – to vše oživené horským masivem Šumavy a romantickými siluetami historických měst a venkovských kostelů, které se skvěle doplňují s bělostnými blatskými statky.


Graf 1 – Počet hostů v HUZ v Jihočeském kraji (R + TOP 5 ZZ)

  Graf 1 – Počet hostů v HUZ v Jihočeském kraji (R + TOP 5 ZZ)

(Zdroj: ČSÚ)

Hlavní destinace

  • Český Krumlov – historické centrum a zámek (památka UNESCO); turisticky přístupný grafitový důl;
  • Holašovice – vesnická památková rezervace, unikátní soubor budov ve stylu tzv. selského baroka ze 70. let 19. století, od roku 1998 památka UNESCO;
  • Třeboň – lázeňství, soustava rybníků;
  • Lipno – největší vodní nádrž ČR, rekreace, vodní sporty;
  • Tábor – historie husitského hnutí, technické památky;
  • Šumava – CHKO a národní park, pěší turistika, přírodní atraktivity, zimní sporty;
  • Boubínský prales – národní přírodní rezervace, výskyt nejstarších stromů v republice;
  • historické objekty – např. zámky Červená Lhota, Hluboká nad Vltavou nebo Jindřichův Hradec, hrady Zvíkov, Choustník, Landštejn apod.

Dopravní infrastruktura

Krajem procházejí důležité mezinárodní silnice, severojižní železniční koridor z Prahy do Rakouska, evropská cyklistická i pěší stezka. Důležitá železnice vede také z Českých Budějovic do Plzně. V kraji je veřejné letiště s mezinárodním provozem, potenciál nabízejí vojenská letiště. Problémem, který značně omezuje rozvoj cestovního ruchu v kraji, je vlastní napojení kraje na evropskou silniční a dálniční síť. Tato skutečnost výrazně nahrává návštěvám rezidentů, kteří si mohou v klidu vychutnat cesty přírodou nezatížené intenzivní dopravou a rozvojem průmyslu. Lodní turistická doprava je v letní sezoně provozována na přehradních nádržích Lipno, Orlík a Hněvkovice a v menší míře na některých velkých rybnících (např. rybník Svět v Třeboni).

Ubytovací zařízení

V roce 2008 byl zaznamenán mírný pokles počtu hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji. Přesto zde bylo v tomto roce evidováno 984 hromadných ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 51 381 lůžek a 13 967 míst pro stany a karavany. Ve srovnání s ostatními kraji má více hromadných ubytovacích zařízení pouze Praha a celorepublikově tento počet představuje 11 % všech hromadných ubytovacích zařízení v České republice. Čisté využití lůžek a využití pokojů od roku 2000 poměrně rychle klesalo a od poloviny roku 2003 se tyto hodnoty pohybují na relativně stálé hladině. Z hlediska délky pobytu výrazně převažují vícedenní pobyty (66 %).


Graf 2 – Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji

  Čisté využití lůžek (ČVL) a využití pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji

(Zdroj: ČSÚ)

Návštěvníci

Do jižních Čech přijíždějí návštěvníci nejčastěji autem (62 %) společně s partnerem, partnerkou, přáteli či známými. Výrazně méně je naopak návštěvníky využívána železniční (14 %) a autobusová doprava (12 %). Více než polovina návštěvníků sem přijíždí strávit dovolenou opakovaně. Z nabídky aktivit, kterou je možné v jižních Čechách provozovat, nejvíce láká poznávací turistika se zaměřením na historické objekty a města, pěší turistika a cykloturistika. Významné postavení zde díky největšímu procentnímu podílu vodních ploch v republice zaujímají vodní sporty, vodní turistika na Vltavě, Otavě a Lužnici a koupání. Mnoho návštěvníků také jako účel návštěvy kraje zmiňuje relaxaci a pobyt na čerstvém vzduchu.

Strategie

Podpora rozvoje cestovního ruchu je jednou z priorit Jihočeského kraje. Koncepčním dokumentem na podporu cestovního ruchu je Strategie rozvoje cestovního ruchu 2009 – 2013. Tento dokument je aktualizací předchozí verze strategie z roku 2002. Cílem dokumentu je analyzovat výchozí pozici cestovního ruchu v Jihočeském kraji a zpracování návrhu aktivit na podporu turismu. Z této analýzy mimo jiné vyplývá, že by kraj měl svůj marketing založit na propagaci mixu přírodního, kulturního a historického bohatství, které vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj domácího cestovního ruchu. Pro zvýšení návštěvnosti v kraji je v dokumentu zdůrazněno využívání moderních technologií a efektivních forem komunikace.

Potenciál

Jihočeský kraj souhrnně disponuje dostatečným potenciálem pro využití území v cestovním ruchu. K výrazným atributům kraje patří příhodná geografická poloha, zachovalé přírodní bohatství, přítomnost historických a kulturních památek, tradice místního folkloru, lidových řemesel a lázeňství. Povaha atraktivit cestovního ruchu v subregionech kraje určuje časovou využitelnost těchto oblastí z hlediska cestovního ruchu v jednotlivých ročních obdobích. Region je vhodný pro sportovní aktivity, aktivní odpočinek, kulturní vyžití a vzdělávací akce. Po Praze a Středočeském kraji je Jihočeský kraj (spolu s Jihomoravským krajem) považován za třetí turisticky nejatraktivnější region České republiky. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou zde oproti jiným ­regi­onům České republiky nadstandardní, přesto rozvoj kraje brzdí jak špatná dopravní infrastruktura, tak nedostatečná kvalita lidského kapitálu, nepropracovaný marketing cestovního ruchu a malý důraz na spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.

Připravila společnost Mag Consulting
Foto: CzechTourism

www.magconsulting.cz