Prodloužený víkend v Olomouckém kraji

Olomoucko je domovem jedinečných tvarůžků. Ovšem vyplatí se cestovat nejen za jejich originální chutí – v kraji najdeme také třeba sedmery lázně, pět veřejně přístupných jeskyní i barokní památku UNESCO.

Zavítáme do nejvýchodnější části kraje na Hranicko. Zdejší region se zdá být ideálním místem pro prodloužené víkendové putování. I když pouhé tři dny našeho pobytu rozhodně nepostačí k tomu, vidět, projít a zažít vše, co zdejší turistická oblast nabízí.

To nejdůležitější ale přece jen stihneme. Navštívíme staré větrné mlýny a také nejteplejší jeskyně a nejhlubší propast v republice. Ubytujeme se v dvacetitisícovém městě Hranice, odkud budeme na výlety po okolí vyrážet na kole, pěšky nebo autem.

Spaní jako za Rakouska

Nejprve se zastavíme v turistickém informačním centru. „Kdo má rád stylové ubytování, tomu bych doporučila Penzion Franz Josef. Všechny pokoje jsou zařízeny v duchu doby Františka Josefa I., dýchne tu na vás atmosféra konce devatenáctého století," popsala charakter penzionu Lenka Dočkálková z Turistického informačního centra v Hranicích.

Zámecký Hotel Zlatý Orel v Jiráskově ulici býval původně součástí zámeckého komplexu budov. Sloužil hospodářským účelům a dobu svého vzniku, renesanci, připomínají původní zdivo nebo zachovalé klenby a schody. Ačkoliv hotel sídlí v historických prostorech, nabízí moderní pohodlné ubytování včetně relaxace ve wellness centru.

Hosty přivítají i v hotelu Centrum, kde se postarají o motoristy, cyklisty i o motorkáře a jejich stroje. „Rodiny s dětmi najdou příjemné ubytování v soukromí, konkrétně ve zdejším Apartmánu Zahrada, anebo ve dvanáct kilometrů vzdáleném Penzionu U Tomášů v blízkosti Hostýnských vrchů. Klidný rodinný penzion vytvořili majitelé částečně ze staré zemědělské usedlosti," upřesňuje Lenka Dočkálková. Dodává, že nocleh u nich seženou i nenároční turisté. Zvolit mohou třeba posádkovou ubytovnu Struhlovsko a v létě jim dobře poslouží AMK kemp Hranice.

Turistické informační centrum najdeme v přízemí místního zámku. „Zámek nemá žádné prohlídkové trasy, slouží totiž jako sídlo městského úřadu. Turisté se dostanou jen do zastřešené dvorany, do místností, bohužel, ne. V prvním patře severního křídla zámku je galerie, kde si lze v provozní době úřadu prohlédnout výstavy," popisuje možnosti návštěvy zámeckých prostor Dočkálková.

V létě by si návštěvníci města neměli nechat ujít vyhlídku z osmatřiceti metrů vysoké věže Staré radnice. Na ochoz vede 122 strmých schodů, věž je proto nepřístupná dětem do 8 let. „Zájemci se mohou s naším průvodcem vydat poznat zajímavosti naší městské památkové zóny. Nově tu funguje půjčovna kol a koloběžek, prodejna regionálních potravin a internetová kavárna. Přes naše město vede cyklostezka Bečva, která měří 161 kilometrů a propojuje Valašsko a Moravskou bránu. Vede po rovince, takže na ni mohou vyrazit cyklisté všech věkových kategorií," láká k návštěvě Hranicka především příznivce jízdy na kole.

Hranicko je destinací zaslíbenou také cyklistům

Právě kolaři najdou v této turistické lokalitě šest cyklistických okruhů. Hranicko leží na rozhraní mezi Moravskou bránou a Podbeskydskou pahorkatinou. Trasy se pohybují v nadmořské výšce v rozmezí 250 až 500 metrů. Na šesti trasách uvidí několik turistických zajímavostí. Například zatopený kamenolom v Olšovci s průzračnou vodou sloužící v letních měsících jako přírodní koupaliště, Potštátské skalní město, Valšovická jezírka a také vodní a větrné mlýny.

S kolem po starých mlýnech

Právě zdejší dochované staré mlýny se staly námětem při koncepci nabídky služeb cestovního ruchu. „V rámci destinačního managementu jsme vytvářeli zážitkové balíčky a jedním z nich byla i možnost putovat po stopách využívání vodní a větrné energie u nás. A tak nás napadl i Mlynářský cyklovíkend na Hranicku," vzpomíná Michaela Škrobánková, ředitelka Hranické rozvojové agentury.

Turistický balíček „Mlynářský cyklovíkend na Hranicku" provede turisty po stopách využívání vodní a větrné energie

Za víkend absolvují účastníci v dopro­vodu zkušeného cykloprůvodce zhruba osmdesátikilometrovou trasu regionem. Sportovně poznávací balíček nabízí účastníkům prohlídku zdejších zachovalých vodních i větrných mlýnů i možnost popovídat si s některými z jejich majitelů. Večer stráví s Mlynářskou kapelou a kromě účasti v soutěži o hodnotné ceny získají i pasovací list Cechu mly­nářského regionu Hranicko a pamětní plaketu.

Lidé, kteří si balíček objednávají přes internet, mohou zvolit kompletní nabídku, anebo si sestaví víkend podle svých představ. „Dali jsme jim volnost, aby si zkombinovali tento výlet podle svého. Někdo třeba nechce objet všechny mlýny," popisuje možnosti ředitelka.

„Koncentrace mlýnů u nás na Hranicku je veliká. Ne nadarmo se této oblasti říkalo moravské Holandsko. Dochované mlýny jsme vzali jako potenciál pro cestovní ruch. Technické památky jsou navíc u turistů stále oblíbenějšími," vysvětluje volbu Michaela Škrobánková.

Cyklisté během víkendu navštíví ve Stříteži nad Ludinou Humplíkův vodní mlýn. Jedinečným obilním mlýnem se zachovalým vnitřním vybavením provede přímo majitel. Účastníkům cyklovýletu představí v Partutovicích funkční dřevěný větrný mlýn německého typu z roku 1837 jeho majitel Jan Kandler. Také ve Skaličce stojí stejný mlýn jako v Partutovicích a jeho prohlídka je možná po předchozí domluvě.

Nejhlubší propast a nejteplejší jeskyně

Spodní část Hranické propasti s jezírkem

Lenka Dočkalová z Turistického informačního centra v Hranicích přidává tip na další výlet. Doporučuje návštěvu Hranické propasti, která je volně přístupná a leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka. „Hranická propast se podle odborníků řadí k nejhlubším zatopeným jeskyním na světě. Od centra našeho města je vzdálena tak dva a půl kilometru. Dojdete tam pouze pěšky, na kole se do rezervace nesmí," ­upozorňuje.

K propasti, do které lze volně nahlédnout, vede naučná stezka, která má několik zastavení. Trasa je označena značkami Klubu českých turistů. „Propast je hlubší než Macocha v Moravském krasu. Naše propast má kratší svou suchou část. Zbytek je pod vodou," vysvětluje pracovnice infocentra.

Pokud se k propasti vydáme od Hranic, vyjdeme na druhé straně této trasy. Ta končí v lázeňském městě Teplice nad Bečvou. Tam bychom měli určitě ochutnat zdejší minerální prameny, které jsou v letních měsících volně dostupné.

V lázeňském komplexu stojí za návštěvu i Zbrašovské aragonitové jeskyně. Ty jsou rovněž unikátní – jsou nejteplejší v České republice. „Teplota zde celoročně dosahuje v průměru čtrnácti až šestnácti stupňů Celsia," popisuje klima vedoucí tohoto atraktivního výletního cíle Barbora Šimečková ze Správy jeskyní České republiky.

Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou nejteplejšími jeskyněmi u nás

Jen tady mají turisté možnost navštívit jeskyně, které jsou hydrotermálního původu. „Kromě srážkových vod se na vzniku podílela i teplá uhličitá kyselka, která se ve zdejších lázních dosud používá pro balneologické účely, především na vanové koupele. Kyselka jeskyni ohřívá, proto je nejteplejší v republice, což je příjemné hlavně v létě. Návštěvníci nezažijí tak velký teplotní šok," vysvětluje vedoucí jeskyně.

Trasa pro návštěvníky měří 375 metrů, celý jeskynní systém dosahuje 1 435 metrů. Prohlídka s průvodcem trvá zhruba padesát minut. „Lidé uvidí takové typy výzdoby, které v ostatních jeskyních u nás nejsou. Například raftové stalagmity nebo hlavně minerál aragonit. Návštěvu doporučujeme pro děti od tří let," dodává Barbora Šimečková.

Autem se můžeme vydat na výlety v okruhu dvaceti až třiceti kilometrů třeba do Lipníku nad Bečvou a na zříceninu hradu Helfštýn, kde se 24. srpna uskuteční další každoroční velké tvůrčí setkání kovářů Hefaiston.

Hrad Helfštýn láká každoročně mj. na tvůrčí setkání kovářů Hefaiston

„V Přerově najdete nejen zámek a muzeum, ale i Památník lovců mamutů," přidává další tip k výletům po okolí Lenka Dočkálková z Turistického informačního centra v Hranicích. Do Přerova i do Lipníku nad Bečvou lze dojet i na kole právě po cyklotrase Bečva, na které obě města i naše výchozí město Hranice leží.

Text: Stanislava Neradová
Foto: TIC Hranice, Hranická rozvojová agentura, Petr Zajíček, Fext,
Tedmek / Wikimedia Commons