Více výsledků...
Jedním z předpokladů pro rozvoj gastroturistiky je znalost produktů, za kterými by měli primárně turisté do regionů přijíždět. Podpůrnou roli by v tomto ohledu měla hrát zejména regionální certifikace. Je tomu tak ale doopravdy? Po tom jsme pátrali jednak u zástupců dvou hlavních certifikačních projektů, na druhé straně ale také u představitelů krajů, měst a organizací destinačního managementu.
Již sedmým rokem funguje ve 13 regionech Česka značka Regionální potravina, za kterou stojí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Podle mluvčí SZIF Kateřiny Ratajové vytváří značka unikátní prostor pro prezentaci všech krajů v rámci jedné platformy, která využívá řadu komunikačních prostředků od katalogu a mapy oceněných výrobků přes sociální média a mobilní aplikace až po tisk, regionální televize a rádia. „K široké veřejnosti se tak rozšíří informace o akcích konaných v okolí i po celé České republice, kterých se účastní výrobci, nebo o možnostech nákupu výrobků nejen v obchodech, ale i přímo od výrobců nebo v rámci tzv. prodeje ze dvora,“ vysvětluje Ratajová. Značka Regionální potravina na celorepublikové rovině propaguje všechny oceněné výrobky ve všech krajích České republiky. „Propagaci určitého regionu umocňují tradiční či speciální výrobky a výrobní odvětví krajů či výrobky s označením lokality či města v názvu. Další zviditelnění je na samotných producentech, z nichž řada se účastní akcí nejen v rámci regionu, ve kterém byl výrobek vyroben a oceněn. Často také oceněné regionální potraviny najdeme mezi dárkovými předměty krajů, zde se samozřejmě jedná především o trvanlivé výrobky,“ říká Ratajová.
Pivo používá pro své marketingové účely nejen Plzeň a Plzeňský kraj,
ale i řada dalších regionů |
Na dotaz, jaké marketingové aktivity ve prospěch oceněných produktů fond vyvíjí, a u kterých vnímá přesah do oblasti podpory cestovního ruchu, pak odpovídá, že SZIF každoročně zajišťuje výrobcům ze všech krajů Česka účast na mezinárodních i domácích veletrzích, dalších akcích celorepublikového charakteru a na velkém množství lokálních kulturních akcí. „Tradiční je účast na veletrhu Regiontour v rámci Regfoodfestu, veletrhu Země živitelka a dalších,“ uvádí Ratajová a dodává, že zázemí vytváří webové stránky, mobilní aplikace, katalog a mapa oceněných výrobků. „Zde lze nalézt informace o produktech i producentech, prodejních místech i termínech konání akcí. Tištěné materiály jsou k dispozici jak u samotných výrobců, tak na všech akcích, kterých se Regionální potravina účastní,“ uzavírá Kateřina Ratajová ze Státního zemědělského intervenčního fondu.
Do jisté míry konkurenční projekt vyvíjí Asociace regionálních značek. Její systém značení s názvem „Regionální produkt“ ovšem vznikl dříve, již v roce 2004, a do dnešního dne se do něj zapojilo již 27 tuzemských regionů. Jak název napovídá, nejde v tomto případě jen o potraviny, ale i o další výrobky, zážitky a dokonce i služby. „V posledních letech velmi rychle roste společenská poptávka po produktech, které mají lokální původ a tradici. Regionální produkty procházejí náročným certifikačním procesem, který dává lidem jistotu, že tento původ opravdu mají. Certifikace navíc garantuje také kvalitu surovin a ekologickou šetrnost výroby,“ vysvětluje princip projektu Josef Petr z Asociace regionálních značek (ARZ). Značky sdružené v této asociaci mají jednotnou vizuální identitu, která návštěvníkům regionů umožňuje certifikované produkty snadno rozpoznat. Značení je podle Josefa Petra pro regiony také užitečným marketingovým nástrojem. „Na rozdíl od jiných forem značení sdružujeme lidi a organizace se zájmem o podporu lokální ekonomiky a rozvoj regionů. Neposkytujeme tak formální certifikaci, která je odtržená od dění v jednotlivých regionech,“ vymezuje se vůči některým konkurenčním projektům Petr.
Na dotaz, které z certifikovaných produktů mají potenciál v oblasti podpory cestovního ruchu, Josef Petr odpovídá, že jde zejména o lokální potraviny a nápoje. „Návštěvníci regionů vždy například velmi rádi ochutnají místní pivo nebo víno, protože dokáže podtrhnout zážitek z jejich putování po kraji. Některé regiony se ale právem pyšní také svými řemeslnými produkty, které často charakterizují svébytnost lokální kultury,“ říká Petr a vysvětluje, že příkladem mohou být třeba severočeské regiony, které sice nemají tak dobré podmínky pro zemědělství, zato mají dlouhou tradici zpracování kovů, sklářství nebo textilní výroby.
Také ARZ samozřejmě své členy marketingově podporuje. Největší marketingovou podporou pro lokální výrobce a cestovní ruch je přitom podle Josefa Petra již samotná existence značení, která garantuje kvalitu a regionální původ produktů. „Jednotlivé regionální značky mají jednotnou vizuální identitu, podle které lze naše regionální produkty snadno rozpoznat,“ říká Petr a doplňuje, že velká část marketingové podpory leží na jednotlivých regionálních koordinátorech, kteří certifikaci udělují a regionální značení používají pro propagaci vlastního regionu. „Vykonáváme ovšem také řadu aktivit v rámci zastřešující asociace. Máme bohaté webové stránky, na kterých naleznete všechny certifikované produkty, včetně jejich lokalizace na mapě. Každý rok vydáváme noviny Doma v regionech, pracujeme s příběhy jednotlivých výrobců, se sociálními sítěmi i s mediálním pokrytím tématu. Za důležité považujeme také zprostředkování účasti jednotlivých výrobců na různých trzích. V Praze dokonce pravidelně pořádáme Novoměstský krajáč na Novoměstské radnici. Na ten poslední přijelo přes 50 regionálních výrobců z různých koutů Čech, Moravy i Slezska. Na podobných akcích mají možnost nejen prodávat své produkty, ale zároveň reprezentovat svůj region,“ dává nahlédnout do marketingových aktivit asociace Josef Petr.
Zajímalo nás pochopitelně, zda s fenoménem regionálních výrobků a zejména pak potravin pracují regiony při svých marketingových aktivitách. Představitelům krajských úřadů, v jejichž kompetenci je cestovní ruch, stejně jako zástupcům organizací destinačního managementu a některých měst jsme proto položili následující anketní otázky:
|
1) Používá váš kraj/region pro svoji propagaci v oblasti cestovního ruchu regionální potraviny či další regionální produkty? Které? 2) Je pro vás podstatným kritériem při volbě zmíněných produktů certifikát stvrzující jejich původ, nebo se rozhodujete na základě jiných kritérií? 3) Jak konkrétně s fenoménem regionálních potravin a dalších produktů při propagaci destinace pracujete a s jakým úspěchem? |
1) Seznam regionálních potravin i produktů je uveden na turistickém portálu Královéhradeckého kraje www.hkregion.cz.
2) Certifikát by měl být určitou zárukou kvality a určitou roli hraje. Bohužel ne ve všech územích nebo u všech regionálních výrobků je možné některý z certifikátů získat. Důležitý je také zájem ze strany výrobců regionálních produktů či výrobků spolupracovat, což se vždy neděje. Všichni ale tuto možnost u nás dostávají.
3) V rámci veletrhů a propagačních akcí cestovního ruchu nabízíme v expozici ochutnávku regionálních produktů spojenou s informacemi o produktu, ve druhé polovině t. r. vyjde brožurka zaměřená na gastronomii a výhledově máme zájem vydat mapu s informacemi o regionálních výrobcích a produktech. Jak je uvedeno výše, všichni regionální výrobci mají možnost uveřejnit informaci o svých výrobcích na webovém portálu Královéhradeckého kraje zdarma. V letošním roce jsme se účastnili veletrhu Gastrofair v Praze, kde prostřednictvím Regionální agrární komory Královéhradeckého kraje a destinačních společností byla výrobcům regionálních potravin nabídnuta možnost jejich výrobky prezentovat a nabízet. Bohužel, zájem o tuto formu prezentace byl v porovnání s celkovým počtem výrobců v našem kraji opravdu minimální. V příštím roce 2017 budou našimi hlavními marketingovými tématy Loutkářství a Gastronomie. Zeptejte se nás tedy za rok…
1) Ano, používáme nejen regionální potraviny, ale i další regionální produkty. Z potravin zmíním třeba piva z Rychnovského pivovaru (např. pivo Zilvar), ze Staročeského pivovárku Dobruška (např. pivo Rampušák) a z minipivovarů Kanec Žamberk, Clock Potštejn a Jelen Letohrad. Dále pak stojí za zmínku mošty a přírodní ovocné pálenky z Podorlické sodovkárny, Frolíkova káva z Frolíkovy pražírny kávy v Borohrádku, Potštejnská medovina, produkty z Ovocných sadů Synkov, ryby z Kolowratských rybníků, domácí sirupy, džemy či bylinné preparáty paní Geržové ze Sedloňova nebo Bilerbinu v Lanškrouně, domácí zákusky Ateliéru Renata v Opočně, Deštenský či Ličenský chléb, maso a mléčné výrobky z Ekofarmy z Rampuše aj. Pokud jde o další regionální produkty, pro naše účely používáme třeba známou ručně paličkovanou Vambereckou krajku (například od paní Rejentové), výrobky z Ateliéru zvonaře a hrnčířky v Deštném v Orlických horách, z brašnářství Ladislav Hermlík v Rokytnici v Orlických horách, z Chráněné dílny Kopeček Bartošovice v Orlických horách nebo dřevěné hračky pana Jirsy z Dobrušky.
2) Certifikát Orlické hory – originální produkt je pro nás rozhodně garancí kvality a určité výjimečnosti, ale v žádném případě nepodceňujeme ani necertifikované produkty s dobrou referencí. Ty se poté snažíme k certifikaci motivovat.
3) Úspěch je hůře měřitelný, ale lidé regionální produkty vnímají dobře, je to pro nás rozhodně důležitá přidaná hodnota, která posiluje vztah k destinaci. Nejde jen o vyplnění poptávky – někteří si chtějí i cíleně něco originálního či tradičního z regionu odvézt, ale využíváme efektu pozitivních asociací a vzpomínek a spojení se zážitkem v destinaci, celkově dlouhodobější působení, pro posílení celkového dojmu z pobytu v destinaci i motivaci k opakované návštěvě. Sledujeme si také jak se s regionálními produkty a potravinami v regionu pracuje (využití místních produktů na nižších úrovní měst, obcí, využití zdrojů regionů v gastronomii zdejších provozů apod. a marketingově na tom stavíme). Distribuce je zajišťována i přes síť TIC, úzce spolupracujeme s MAS Pohoda, která „spravuje“ certifikaci Orlické hory-originální produkt…
1) Plzeňský kraj využívá k propagaci celou řadu regionálních výrobků (řemeslná výroba, regionální potraviny, tradiční produkty z jednotlivých regionů kraje), kterými propaguje nejen kraj jako takový, ale i jedinečnost a originalitu spojenou s tradicí daného výrobku ve vztahu geografickém či historickém. Zmínila bych například přírodní chmelová mýdla, vyrobená v Amálčině mydlárně, která jsme využívali při prezentaci Plzeňského kraje jako kraje piva. Balení bylo opatřeno nejen jménem výrobce a složením mýdla, ale i básničkou. Využíváme i kolovečskou keramiku, kterou rodina Volfů vyrábí již po sedm generací. Z jejich dílny je i dárkové balení typického chodského nástroje fanfrnochu. Dále zmíním svíčky z včelího vosku ve formě modelu památek z Plzeňského kraje (hrad Kašperk, rotunda), vyhlášené skašovské hračky (tradiční chodské dřevěné postavičky), chodské velikonoční kraslice – tzv. straky, chodské kroje, řezbářské výrobky ze Šumavy, pivní kosmetiku z Chodovaru, bořické koláče, pečené čaje a marmelády z Bučí atd.
2) Často zohledňujeme certifikované značky, které jsou zcela jednoznačně nositelem kvality (sama jsem členem pracovní skupiny Šumava – originální produkt, která certifikace uděluje). Úzce spolupracujeme s výrobci, kteří obdrželi značku Regionální potravina. Ale ne vždy jsou kvalitní výrobky pokryté certifikovanou značkou, a proto spolupracujeme i s řemeslníky, které osobně známe a víme o kvalitě jejich produktů, a můžeme tedy doložit originalitu, jedinečnost či vysokou kvalitu i přes necertifikovaný produkt. Takže ano, certifikace značky je důležitá, ale není vždy rozhodující.
3) Spolupráce probíhá v několika úrovních. Na základní úrovni je důležité znát a chtít poznat regionální výrobky po celém regionu. Proto je důležitá interakce na úrovni poznání a kontaktu s místními řemeslníky, kuchaři či šikovnými lidmi z různých odvětví, kteří mají co nabídnout i když nemusí být známí. Dále je důležité umět kvalitní a jedinečný výrobek propagovat, ukázat, že v Plzeňském kraji jsou jedinečné regionální potraviny a produkty. Propojení na všech úrovních je velice důležité a následně i prospěšné z důvodu zviditelnění jedinečných produktů nejen v rámci kraje, ale i v rámci ČR a případně mimo republiku.
1) V soutěži regionální potravina Plzeňského kraje 2015 je několik zajímavých a opravdu typických výrobků. Jedním z nich je zelný salát z Plzně-Křimic, přičemž křimické zelí je na Plzeňsku gastronomický pojem. Křimická zelárna Ing. J. Lobkovicze (mimochodem založená před 94 lety) je sezonní záležitost, jedinou strojovou prací je krouhání, jinak se ale zelí vyrábí podle 150 let starého receptu, včetně šlapání zelí v modřínových kádích. Na podzim se zde konají Slavnosti zelí. Zkoušeli jsme se domluvit s výrobcem na možnosti zapojení zelárny do nějakého turistického programu, ale jde o potravinářskou výrobu a navíc sezonní, takže nelze uvést návštěvníky do provozu, a to prý ani na objednávku.
Nicméně pokud bychom propojili tradici křimického zelí s další regionální specialitou, což je chov černostrakatého přeštického vepře, dospěli bychom k základům nejtypičtějšího českého jídla, tj. vepřo-knedlo-zelo, samozřejmě s nezbytnou sklenicí piva. Chybí už jen ty knedlíky, ale ty jsou opravdu celorepublikovou záležitostí. Plzeňsko bylo a je obilnářskou krajinou, takže hrubá mouka – vajíčko – droždí – voda – cukr a sůl, to jsou ingredience, které nechyběly v žádné domácnosti plzeňského venkova. Bohužel chov černostrakatého vepře z Plzeňska málem zcela vymizel, ale prý dnes už začínají některé restaurace toto maso zase používat, protože je velmi chutné. V Přešticích, cca 15 km od Plzně, se nachází sousoší dvou černostrakatých prasátek, tedy druhu, který byl vyšlechtěný právě tady a město proslavil. Sousoší bylo vyrobeno na konci 50. let 20. století v keramických závodech v Horní Bříze, jeho autorem je sochař Jaroslav Podmol.
Naše příspěvková organizace Plzeň – TURISMUS je zodpovědná za propagaci Plzně, ale právě téma gastronomie je velmi atraktivní a plzeňské knedlo-vepřo-zelo do něj právem patří, takže se do budoucna budeme chtít tomuto tématu věnovat. Umím si představit větší kampaň na dobroty pocházející z Plzeňska právě v roce 2018, v roce 100. výročí založení republiky. Každý ví, že Plzeň proslavily pivo a Škodovka, ale proč ne také křimické zelí a vepřík z Přeštic?
Věčná škoda je jen dnes už zaniklé značky Ex Plzeň, kdysi nejslavnějšího gastronomického festivalu v Československu. Nové aktivity typu Fresh festival, Festival polévky a další tento fenomén nemohou zcela nahradit, nicméně množství gastronomických akcí v Plzni a na Plzeňsku stále vzrůstá.
2) Certifikace je důležitá zejména pro ty, kdo si výrobky kupují, tj. u nás třeba na pravidelných a nesmírně oblíbených farmářských trzích – v Plzni se na centrálním náměstí konají v sezoně každých 14 dní. Jinak my s pojmy certifikovaných výrobků příliš nepracujeme, naším cílem je spíše propagovat tradiční nebo naopak moderní (z tradic vycházející) gastronomii.
Na Plzeňsku jsou to klasické vošouchy, tedy bramboráky, které zná celé Česko. Ale pro zdejší region je typickým pokrmem také kynutá bramborová buchta, která je výborná k pivu. Tyto výrobky se ale nedají zařadit do certifikovaných regionálních potravin, jsou to prostě oblíbená jídla na Plzeňsku, nejlépe, pokud se ještě v domácnostech dělají – třeba plzeňské tříbarevné koláče, velmi podobné těm chodským, klasické české buchty nebo štrůdl. Většinou se v té podobě, která je nejchutnější, nedají běžně koupit.
3) Naše hlavní komunikační témata v uplynulém roce byla Plzeň – Evropské hlavní město kultury a program Adolf Loos Plzeň – prohlídková trasa po bytech s interiéry světoznámého architekta. Při výjimečných příležitostech (kulturních akcích) jsme schopni podávat zákusek místních cukrářů – dortík Adolf Loos, který je připraven pouze na objednávku. V tomto případě rovněž nejde o regionální potravinu, ale využití autorského designu produktu AdolfLoosPlzeň pro specifický cukrářský výrobek. Naší snahou bude spolupracovat s výrobci tak, aby tento výrobek byl k dostání alespoň v některých plzeňských kavárnách a cukrárnách.
1) Kraj Vysočina jako své dárkové a propagační předměty používá regionální potraviny a regionální produkty. Je jich celá řada, nejvíce využívané jsou regionální pálenky a medovina, sušené ovoce, ručně a podle tradičních receptů vyráběná čokoláda a uzeniny. Jsme si vědomi toho, že pokud chceme něčím zaujmout, je vhodné používat právě takovéto typy upomínkových předmětů. Zároveň tím vhodně propagujeme Kraj Vysočina a v neposlední řadě podporujeme zdejší podnikatele.
2) Podstatným kritériem pro Kraj Vysočina je, aby potraviny byly vyrobeny v našem regionu. Regionální potravinu vybíráme jako vhodný dárek podle ročního období, podle toho, komu je dárek určen, u zahraničních návštěv se snažíme o originalitu a jedinečnost. Pokud má nějaký výrobek značku „Vysočina – regionální produkt“, tak to je výhoda a rádi se tímto pochlubíme, ale rozhodující kritérium to není.
3) Jak již bylo zmíněno, Kraj Vysočina používá regionální potraviny a regionální produkty jako své dárkové či propagační předměty. Vysočina Tourism jakožto krajská destinační společnost využila fenoménu regionálních potravin a produktů při tvorbě produktového tématu Gastronomie na Vysočině, který prezentujeme na webových stránkách (http://produkty.region-vysocina.cz/temata/gastronomie/), s tímto tématem budeme i nadále pracovat. Na prezentačních akcích leckteré výrobky nabízíme (zdarma či za úplatu) – typicky např. při roadshow „Poznejte Vysočinu všemi smysly“ v r. 2015 (prezentace v 7 městech České republiky – Tábor, České Budějovice, Hradec Králové, Pardubice, Znojmo, Brno, Olomouc). Dáváme i prostor samotným producentům k vlastní prezentaci. Pohráváme si také s myšlenou zorganizovat jakýsi vysočinský food festival, kde by byl prostor právě pro prezentaci regionálních potravin, věříme, že v kombinaci s dalším programem by akce návštěvníky oslovila.
1) Středočeský kraj používá regionální produkty nejen na veletrzích, ale také jako propagaci Středočeského kraje v zahraničí. Můžeme jmenovat např. Festival Porýní Falc, kde kraj tyto produkty propaguje. Na domácích veletrzích se jedná zejména o uzeniny, sladké pečivo či mošty.
2) Nejdůležitějším kritériem je to, aby výrobek byl z našeho regionu. Záleží nám rovněž na kvalitě. U zahraniční propagace kraje se snažíme o jedinečnost produktu.
3) Regionální produkty a potraviny používáme jednak jako propagaci na veletrzích. Dále pak jako dárkové předměty za SK. Dáváme prostor i samotným výrobcům regionálních produktů. Mohou se pod hlavičkou SK účastnit veletrhů cestovního ruchu. Pohrávali jsme si s myšlenkou, že by byly regionální produkty vystaveny a nabízeny na jednom místě.
1) V předminulém roce jsme pro rezidenty připravili podzimní kampaň Do Prahy za pivem, která domácím turistům představila Prahu jako destinaci, v níž se skvěle daří malým pivovarům, pivním barům a pivotékám nabízejícím pivo doslova z celého světa, ale i speciální lokální receptury.
Zatímco ještě v minulém století měla Praha čtyři pivovary, dnes jich je dobře přes 30 a neustále přibývají nové. K tomuto tématu jsme zpracovali velmi populárního Pivního průvodce Prahou, který je kromě češtiny a angličtiny k dostání také v ruštině a němčině. Letos jsme v souvislosti s oslavami 700. výročí Karla IV. zvolili zase vinnou gastronomii, která je v metropoli rovněž na vysoké úrovni. Brožura Víno v Praze, vydaná česky, anglicky a francouzsky, dává turistům tipy na padesát nejzajímavějších pražských podniků, kde dbají na skvělou nabídku domácích i zahraničních vín. Čtenář se zároveň dozví o historii pražských vinic, která spadá až do 10. století, a dostane celou řadu doporučení – např. jak správně rozumět vinným etiketám nebo odrůdám.
2) Vybíráme zpravidla taková témata, která mají potenciál oslovit velký okruh lidí. Chceme zároveň vyzdvihnout, že právě pražská gastronomická scéna prošla za uplynulých několik let obrovským vývojem. Turisté tak dnes mají mnoho možností, jak a kde Prahu v tomto duchu objevovat. Při zpracování tématu si vždy bereme k ruce odborníky, kteří nám pomáhají vybrat z aktuální nabídky skutečně jen to nejlepší.
3) Jak jsem již zmínila, pivní a vinná scéna v Praze kvete a na to chceme ve svých kampaních poukázat. Rozhodně nechceme turisty nabádat k tomu, aby se k nám jezdili opíjet. Dáváme jim tipy na to, jak Prahu poznat z různých pohledů, a dobrá gastronomie zajímá snad každého. Myslím si, že pochvalné ohlasy na naše brožury a kampaně svědčí o tom, že jdeme správným směrem a že turisty námi nastolovaná témata zajímají a baví. Ostatně také jedno z našich videí, které Prahu propaguje v rámci naší zahraniční digitální kampaně, zve právě za pivní a vinnou gastronomií.
1) Tradiční regionální produkty, jakými jsou např. bylinný likér Becherovka a lázeňské oplatky a tradiční regionální produkty v podobě porcelánu či skla ze společnosti Moser, používáme v rámci prezentace regionu takřka pravidelně. Co se týká výrobků s označením Regionální potravina, je to podstatně složitější. Dá se říci, že kromě výše jmenovaných nemáme v Karlovarském regionu žádný tradiční výrobek, jako jsou např. Olomoucký tvarůžek nebo Štramberské ucho. Ačkoliv je v regionu momentálně již více než 40 certifikovaných výrobků v podobě sýrů, klobás nebo alkoholických i nealkoholických nápojů a řady dalších produktů, je velmi složité to nějakým způsobem uchopit a používat při propagaci v rámci cestovního ruchu. Jen stěží lze marketingově využívat „Mysliveckou slaninu“ nebo „Farmářský kozí sýr“, když se jedná o produkty sice vysoce kvalitní, ale mnohdy srovnatelné s podobným regionálním výrobkem z jiné části republiky. Více než samotné produkty se proto snažíme propagovat místa a lokality, z nichž tyto výrobky pocházejí. Pokud například prezentujeme oblast Toužimska jako místo ideální pro agroturistiku, nevynecháme informace o biofarmách, které nabízejí vlastní produkty, mnohdy se pyšnící právě značkou Regionální potravina. Podobným způsobem pak pracujeme i v ostatních částech regionu.
2) Certifikát, respektive značka Regionální potravina, jsou samozřejmě vždy výhodou. Za povšimnutí ovšem mnohdy nestojí pouze produkty a potraviny označené touto značkou, ale i mnohé další, které zpravidla pocházejí ze stejné produkce, ze stejné farmy či výrobny. Proto zatím uplatňujeme zmíněný model prezentace samotného území s přidanou hodnotou v podobě regionální, nebo chcete-li, kvalitní potraviny.
3) Jak již bylo řečeno, je to pro nás zatím trochu oříšek. Rádi bychom například umožnili samotným výrobcům prezentovat se společně s námi v rámci různých veletrhů a to i těch zahraničních. Striktní hygienická pravidla však toto většinou nedovolují nebo to výrazně komplikují. Snažíme se tak na jednotlivé výrobky upozorňovat alespoň v rámci standardních kampaní například při plánování press-tripů, kdy se snažíme na tyto výrobce a jejich produkty upozorňovat. Lze však předpokládat, že nově vznikající destinační agentura, která by měl začít v kraji fungovat od ledna 2017, bude chtít toto téma uchopit a více jej zapracovat do svých marketingových aktivit. V takovém případě však bude nutná užší spolupráce nejen se samotnými výrobci, ale také například s Asociací regionálních značek.
1) Ústecký kraj se dlouhodobě snaží podporovat regionální potraviny a dlouhodobě spolupracuje s Agrární komorou, která již několik let pořádá soutěže regionálních potravin, které i my zapojujeme do svých projektů a prezentací. V loňském roce se podpora ještě zvýšila, protože se Destinační agentura Dolní Poohří stala členem Asociace regionálních značek a vzali jsme na sebe úlohu koordinátora značky Poohří – regionální produkt. V tuto chvíli proběhly tři výzvy a ocenili jsme na 13 produktů ve třech kategoriích – regionální výrobek, služba a zážitek. Na podzim letošního roku proběhne další výzva a již nyní se nám hlásí zájemci.
2) Původ produktu je pro nás stěžejní a je zakotven v certifikačních kritériích, jež jsme převzali od Asociace regionálních značek, která je naší matkou a která kromě nás zastřešuje ještě dalších 26 koordinátorů po celé České republice. Takže původ je jedním z mnoha kritérií, které musejí přihlášení zájemci o certifikát splňovat.
3) Vzhledem k tomu, že se snažíme z certifikace nedělat masovou aktivitu, tak je výhodou, že můžeme zapojovat produkty postupně na různých akcích. Nejbližší veřejnou akcí jsou Oslavy řeky Ohře v zámeckém parku v Klášterci nad Ohří, kde se představí certifikované pivo ZLoun a Chalupník z Perštejna, mošty z Loun nebo Lubenecké vitráže. Zážitky prezentujeme zejména tištěnou formou v katalogu zážitků, který turisté získají v infocentrech nebo na veletrzích. Velký ohlas měly fotografie regionálních výrobků na kapesních kalendářích, což ocenili nejen sběratelé, ale i samotní certifikovaní. S pomocnou rukou přišel i Ústecký kraj, který se snaží o prezentaci v tisku a vydává každým rokem Katalog řemeslné výroby. Propagačních a prezentačních cest je více a domnívám se, že se daří regionální potraviny lidem představovat i nabízet. Výhodou je, že v Dolním Poohří, což je oblast hodně zemědělská jsou lidé na regionální výrobky zvyklí a vyhledávají je.
1) Našim nejvýznamnějším regionálním produktem je určitě víno, které je úzce spojeno s propagací regionu a je konkurenční výhodou regionu oproti ostatním v České republice. Jsou to ale také stále častěji další druhotné výrobky z vinné šťávy či jadérek (želé, olej, kosmetické výrobky apod.). Potraviny a další produkty mohou být také nositeli značek Regionální potravina, Moravský kras – Regionální produkt nebo Tradiční výrobek Slovácka. Národní vinařské centrum pak certifikuje také služby vinařské turistiky.
Výrobce, jejichž potraviny nebo výrobky mají vazbu na jižní Moravu a vycházejí z regionálních tradic, prezentujeme na webové stránce produktymoravy.cz, kam průběžně doplňujeme nové výrobce a producenty.
2) Pokud je produkt nositelem certifikátu, je do nabídky zařazen a prezentován na webové stránce. Pokud produkt certifikát nemá, musí pak splňovat jistá kritéria. Pro potravinářskou produkci je kritériem pro zařazení do seznamu buď historický regionální původ (region Jižní Morava) nebo minimální podíl místních surovin (suroviny pocházející z území jižní Moravy). Minimální podíl místních surovin je 60 procent. Prodejny a restaurace, které budou mít v budoucnu zájem být na webu uvedeny, musejí být schopné prokázat regionální původ prodávaných/využívaných surovin čestným prohlášením.
Pokud jde o nepotravinové výrobky, pro posouzení „míry tradičnosti“ produktu, výrobní technologie nebo výrobce, u kterých „míra tradičnosti“ není na první pohled jednoznačná, navrhujeme spodní hranici pro zařazení do seznamu minimálně 10 let (praxe výrobce nebo historie výrobku nebo výrobního postupu či technologie). Produkt musí být zároveň vyráběn alespoň částečně ručně. Nevylučujeme využití nejrůznějších nástrojů a pomůcek, ale výrobek musí nést osobní otisk – rukopis svého tvůrce. Nesmí se jednat o plně automatizovanou produkci. Jako základní kritérium navrhujeme minimálně 50procentní podíl ruční práce. Výrobky zařazené do seznamu musejí splnit obě kritéria. V případě, že výrobek splňuje pouze jedno z kritérií, bude jeho zařazení do seznamu posouzeno individuálně.
3) Jižní Morava pracuje již řadu let na image regionu jako vinařského a to se díky spolupráci všech zainteresovaných skupin daří, velkou roli také hrají tradiční výrobky spojené s lidovou kulturou. Trošku složitější je situace s regionální gastronomií, ale i zde lze v poslední době pozorovat nárůst nabídky regionálních jídel v restauracích. CCRJM již realizovala a také nyní chystá projekty na podporu regionálních potravin a jejich větší využití v místní gastronomii.
Řekne-li se „regionální produkt“, jsou olomoucké tvarůžky jednou z prvních asociací
|
1) Moravskoslezský kraj využívá v rámci svých prezentací jak regionální potraviny, tak i další regionální produkty. Příkladem takového produktu jsou kuchařky krajových receptů „Jak šmakuje Moravskoslezsko“, které často představujeme na prezentačních akcích společně s drobnou ochutnávkou regionálních specialit uvařených právě podle receptur z kuchařek. Ve spolupráci s destinačními managementy našich turistických oblastí samozřejmě propagujeme i jejich lokální produkty. Hezkým příkladem je „Pohádkové Poodří“, kdy je nabídka cestovního ruchu prezentována prostřednictvím pohádkových bytostí – skřítků Picmochů a dalších.
2) Původ produktů je pro nás samozřejmě stěžejní, certifikaci však striktně nevyžadujeme. Řada kvalitních produktů totiž žádný certifikát nemá. Navíc na trhu je takové množství značek (Regionální potravina, Regionální značka, KLASA, Czech made atd.), že se v nich často neorientují nejen spotřebitelé, ale ani samotní výrobci. Pro nás je důležité, že produkty logicky a např. i historicky k území našeho kraje patří.
3) Moravskoslezský kraj na vlnu gastroturistiky naskočil již koncem roku 2010, kdy vznikaly základy projektu „Jak šmakuje Moravskoslezsko“. Během 6 let své existence se tento projekt stal velice oblíbeným jak u laické, tak i odborné veřejnosti a to jak u nás, tak i v zahraničí. Propojení našich prezentací obecné nabídky cestovního ruchu s regionálními specialitami, potravinami a produkty se nám tak opravdu daří.
1) Olomoucké tvarůžky, výrobky Tvarůžkové cukrárny, pivo Litovel, Holba a Zubr, minipivovary Chomout, Kolštejn a Svatokopecké pivo, Jesenická bylinná a Absinth z Bělé pod Pradědem, paštiky a džemy Via Delicia, Velkolosinské pralinky, Hanácké koláče, výrobky Levandulové kavárny, Staroměstské máslové trubičky, …
2) Preferujeme původ surovin i konečného výrobku v Olomouckém kraji.
3) Ochutnávky těchto produktů nabízíme při prezentaci Olomouckého kraje. Výborně fungují k zviditelnění expozice. Dále uvádíme tyto produkty i v turistických průvodcích v lokalitě, kde se vyrábí (co a kde může turista ochutnat při návštěvě konkrétní lokality). Nakupujeme od těchto výrobců prezentační dary pro Krajský úřad Olomouckého kraje.
1) Regionální potraviny využíváme např. k prezentaci na veletrzích, při fam a press tripech či prezentacích pro média, touroperátory i veřejnost a při pořádaných konferencích. Zlínský kraj využívá regionální produkty a potraviny také např. jako reklamní předměty. Jedná se o výrobky typické pro turistický region Východní Morava, např. o frgály, vdolky, lázeňské oplatky, mléčné výrobky, víno, slivovici a také řemeslné produkty z produkce místních výrobců.
2) S místními producenty dlouhodobě spolupracujeme. Využíváme také úzké spolupráce s kolegy z turistických oblastí, měst a obcí Zlínského kraje, kteří jsou schopni doporučit adekvátní reprezentativní produkty z dané turistické oblasti. V našem regionu existují certifikované regionální značky (např. Tradiční výrobek Slovácka, Pravé Valašské aj.), jejich přehled máme k dispozici a s ohledem na užití vždy volíme vhodný produkt. Jeho volbu konzultujeme právě také s kolegy z turistických oblastí.
3) Propagaci regionálních produktů/značek zajišťujeme především při veletrzích, výstavách a prezentacích formou ochutnávek, kdy je možné si prezentovaný produkt také zakoupit, případně získat detailnější informace o dalších nabízených regionálních produktech/značkách. Téma regionální gastronomie zahrnujeme také do marketingových kampaní. V rámci spolupráce čtyř moravských krajů (Zlínský, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský) jsme v roce 2015 vydali například tištěnou publikaci prezentující vybrané recepty regionální gastronomie.
Foto: Thinkstockphotos.com, Plzeňský Prazdroj
Ajeto Lindava, Preciosa, Rautis i Lasvit: kam na Liberecku za sklem a šperky, ceny exkurzí a kdy se konají otevřené dny.
EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.
Výpustek 2026: 3 trasy, ceny, rezervace zážitkové trasy i historie krytu. Vše, co potřebujete vědět před návštěvou.
