Příjmy České republiky z kongresové turistiky rok od roku rostou. Tvrdí to odborníci z oboru. Zahraniční účastníci kongresů v zemi utratí ročně více než deset miliard korun. Analytici se ale rozcházejí v odhadech, kolik kongresových turistů do Česka jezdí.
Podle Pražské asociace kongresové turistiky (PAKT) přijelo loni do ČR asi 570 000 až 590 000 kongresových turistů. Meziročně se tak jejich počet zvýšil řádově o deset procent, řekl předseda asociace Michael Hvížďala. Podle analytika Jaromíra Beránka ze společnosti Mag Consulting však byl počet kongresových turistů asi o třetinu nižší. Celkem podle něho přicestovalo do Česka na kongresy asi 340 000 hostů z ciziny.
Na celkovém počtu hostů, kterých ze zahraničí do českých hotelů přijelo 6,1 milionů, se tak loni kongresoví turisté podle Hvížďalova odhadu podíleli skoro deseti procenty. Podle Beránka ale jejich podíl představoval jen pět procent. Letos oba očekávají další nárůst počtů kongresových turistů.
Vzhledem k tomu, že skutečně velké kongresy se plánují řadu let, budou se nyní konat akce, které jejich organizátoři začali připravovat v době po teroristických útocích na USA v roce 2001. „Kongresová turistika je na bezpečnostní problémy citlivá, a tak od té doby směřují kongresy především do zemí, které jsou v mezinárodním měřítku považovány za bezpečné. A mezi takové se Česko řadí,“ potvrdil Hvížďala.
Devizové příjmy od kongresových turistů dosáhly podle Hvížďaly loni 14 miliard korun. Podle Beránka jde ale o částku o čtyři miliardy korun nižší. Nárůst zhruba o dvě miliardy korun očekávají v letošním roce oba experti. Vývoj kongresové turistiky v dalších letech závisí podle Hvížďaly na tom, zda se v hotelech podaří udržet pětiprocentní DPH. Pokud by se daň od ledna 2006 zvýšila na 19 procent, s čímž počítá zákon, růst příjezdů kongresových turistů by se zastavil. Zachování pětiprocentní sazby daně však podporují i někteří politici, včetně premiéra Jiřího Paroubka.
Podle posledních údajů z roku 2003 obsadilo Česko 28. místo v žebříčku pořadatelů kongresů. Celkem bylo v zemi 101 velkých akcí, což je 1,7 procenta ze všech velkých kongresů na světě. Ještě lépe si vedla samotná Praha, kde bylo 86 akcí. Hlavní město si tak proti předchozímu roku polepšilo o tři pozice na 17. příčku. Ze středoevropské konkurence Prahu předstihla jen Vídeň, která je po Paříži druhým nejčastějším místem konání kongresů na celém světě.
-čtk-
Foto: Petr Manuel Ulrych