Židovská turistika = zvláštní odnož obecné turistiky. Jedná se o putování po židovských památkách (synagogy, muzea) nebo objektech spojených s židovskou minulostí (koncentrační tábory) v různých částech světa. Židovská turistika se stává stále populárnější, podle všeho se úměrně snižuje s počtem Židů, obývajících danou destinaci. Střední Evropa byla v minulosti významným centrem židovské kultury a dnes představuje znovu objevenou destinaci vhodnou pro židovskou turistiku. Mezi nejvýznamnější destinace patří města s bývalou silnou židovskou komunitou – Praha, Krakov, Budapešť.
Turisté z Izraele jsou pro český příjezdový cestovní ruch velmi lukrativními klienty. V pomyslném žebříčku zaujímají třetí místo v průměrné útratě na osobu za den – více než 130 USD za den (po Japoncích a Rusech v Česku utrácejí nejvíce). Je známým faktem, že Izraelci velmi rádi cestují za hranice své země do míst, která jsou nějakým způsobem spjata s židovskou kulturou nebo židovským etnikem. Ročně vycestuje za hranice Izraele přibližně 3 miliony turistů. Česko dělí s Izraelem poměrně krátká vzdálenost – 4 hodiny cesty letadlem z Prahy do Tel Avivu (přímé letecké spojení). Česko je v Izraeli relativně známou destinací díky historickému centru Prahy a lázeňským místům v Karlovarském kraji (lázeňský trojúhelník).
Co láká židovské turisty do Česka: |
Lázeňští hosté z Izraele navštěvující především Karlovy Vary a Mariánské Lázně vyhledávají vyšší standard poskytovaných služeb. V lázeňských střediscích zůstávají poměrně dlouho (téměř 14 dní) a využívají služeb lázeňských procedur. Jedná se o turisty vyššího věku, kteří disponují dostatečnými finančními prostředky a neváhají v Česku utratit nemalé peníze.
Druhou velkou skupinu tvoří návštěvníci Prahy, jejichž věk je ve srovnání s první skupinou výrazně nižší. Nevyhledávají tak vysoký standard poskytovaných služeb, jedná se o osoby ve věku kolem 30 let (většinou bezdětní nebo s malými dětmi).
Podle statistik ČSÚ sledujících počty cizinců směřujících do naší země lze vypozorovat klesající trend v návštěvnosti Česka izraelskými turisty. Nutné je ovšem zmínit, že velká část právě těchto turistů začala využívat služeb pronájmu soukromých apartmánů a bytů, na něž se statistiky nevztahují. Z grafu č. 1 je patrné, že k největšímu propadu došlo v roce 2002. Tento pokles lze vysvětlit v médiích mylnou avizovanou hrozbou atentátu na izraelské turisty v Praze. Česko se podle některých informací ocitlo v roce 2002 mezi zeměmi, v nichž by mohli být izraelští turisté terčem teroristického útoku. Nejčtenější izraelský deník Jediot Achronot napsal, že teroristické skupiny Hizballáh a Al Kajda připravují atentáty proti Izraelcům v Praze. České bezpečnostní složky ale nebezpečí teroristických útoků na Izraelce v Praze nepotvrdily. V témže roce došlo k důraznějšímu hlídání židovských objektů v Praze.
Graf 1 – Vývoj počtu příjezdů izraelských turistů do Česka a do Prahy (v tis.)
|
Z grafu č. 2 lze vypozorovat, že většina izraelských turistů míří do hlavního města. V porovnání s ostatními kraji se jedná o drtivou převahu. Výjimku tvoří Karlovarský kraj, kam se Izraelci vydávají do lázní. Ostatní kraje pro své minimální počty izraelských turistů nemá smysl porovnávat.
Graf 2 – Vývoj počtu přenocování izraelských turistů v Česku a v Praze (v tis.)
|
I přes poměrně intenzivní propagaci naší země v Izraeli počet turistů z této země v Česku neustále klesá. Jednou měsíčně probíhají dvouhodinové diskuze k představení Česka jako ideální turistické destinace na rozhlasové stanici „Reset Bet“. V denním tisku a v magazínech o cestování je snaha předložit Izraelcům vhodné tipy na dovolenou v Česku.
Počátkem února byla naše země prezentována prostřednictvím zahraničního zastoupení CzechTourism v Izraeli na 12. ročníku dvoudenního veletrhu cestovního ruchu IMTM – International Mediterranean Tourism Market v Tel Avivu. Pro Izraelce je Česko stejně lákavou destinací jako středomořské Španělsko. V Izraeli tomu napomáhá i prezentace lázní a středisek pro zimní dovolenou, kterou lze strávit v Česku.
Průměrná délka přenocování izraelských turistů v Česku se v současnosti pohybuje do 4 přenocování a je ovlivněna především lázeňským cestovních ruchem, který se vyznačuje časově delšími pobyty. Pobyty v Praze jsou proto kratší než pobyty ve zbytku republiky (zbytek Česka reprezentuje výhradně Karlovarský kraj – je dominantní). (Viz Graf č. 3)
Graf 3 – Vývoj průměrné délky přenocování izraelských turistů v Česku a v Praze
|
Velmi zajímavá je situace při analýze izraelských turistů v segmentu lázeňství. Z grafu č. 4 a č. 5 je zřejmé, že opadající zájem Izraelců o české lázně je více než výmluvný. Tento segment hostů vyhledává kvalitní 4* hotely s balneo zázemím a procedurami. Zde se nelze spokojit s tvrzením, že by vyhledávali soukromé apartmány, které by nebyly zařazeny do statistik. Na závěr můžeme jen konstatovat, že Izraelci v posledních letech ztratili zájem o české lázeňství a služby s ním spojené.
Graf 4 – Vývoj příjezdů izraelských turistů do lázeňských zařízení (v tis.)
|
Graf 5 – Vývoj počtu přenocování izraelských turistů v lázeňských zařízeních (v tis.)
|
Praha
Praha disponuje poměrně výbornými předpoklady pro fungování kvalitního a pestrého židovského cestovního ruchu. V Praze nalezneme mimo jiné mnoho zachovalých židovských památek – synagogy, hřbitov, muzeum. Její atraktivnost však zvyšuje i existence doplňujících faktorů, jakými je například známý pražský golem a legenda s ním spojená (golem měl ochraňovat židovské ghetto před křesťany). K hlavnímu městu navíc neodmyslitelně patří pražský spisovatel židovského původu Franz Kafka. V Praze je široká nabídka tematických prohlídek židovského města, kterou zprostředkovávají soukromé společnosti. Velmi atraktivní se z pozice Prahy jeví i fakt, že v jejím blízkém okolí leží bývalá pevnost Terezín s koncentračním táborem (přibližně 1 hodina jízdy autem) – vhodná pro jednodenní výlet mimo Prahu. Praha také leží poměrně blízko Budapešti a Krakovu, což je výhodou především pro židovské turisty ze vzdálenějších destinací, kteří chtějí vidět více středoevropských měst najednou. Jistým handicapem může být omezená nabídka košer restaurací (v současné době pouze dvě respektive tři) a neexistence pravého košer hotelu ani košer obchodu s nabídkou tradičních potravin.
Co láká turisty do Prahy:
• židovské město a památky
• židovské muzeum (500 – 600 000 návštěvníků ročně = trvale nejnavštěvovanější muzeum v Česku)
• pražský golem
• Kafka – muzeum Franze Kafky (60 000 návštěvníků ročně)
Nejvýznamnější židovské památky v Praze (Josefově):
• Židovská radnice
• synagogy (6): Klausová, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká synagoga.
• Starý židovský hřbitov
• Židovské muzeum (druhé největší židovské muzeum na světě)
Košer
Pro další kapitoly je třeba vysvětlit často používané židovské označení KOŠER.
Košer = rituálně čistý nebo vhodný. Jedná se o náboženský prvek judaismu, kdy vhodnost pokrmů a tekutin určuje židovská Tóra.
Košer ubytování v Praze
V historickém jádru Prahy v okolí Židovského města existuje a funguje široká nabídka tzv. košer ubytování (viz příklady ubytování). Izraelští turisté si také v poslední době oblíbili soukromá apartmá ve stejné části města, která však nelze zahrnout do statistických propočtů. Košer hotely a košer apartmá musí splňovat určité parametry vyhovující židovským tradicím a zvyklostem. Ortodoxní židé vyhledávají především takové ubytování, které jim umožní vstup do hotelového pokoje bez nutnosti použití magnetických karet. Hosté proto upřednostňují obyčejný mechanický klíč. Výhodou je také to, že ubytovací zařízení disponuje omezeným počtem elektrických senzorů. Pro individuální apartmány je nezbytné, aby zahrnovaly tradiční košer kuchyň obsahující košer náčiní nutné pro sabat (sabat = každá sobota, přesněji období od pátečního západu slunce do sobotního západu slunce, židé ho slaví jako sedmý den, kdy Bůh odpočíval po své práci.). Košer snídaně jsou v hotelích a apartmánech servírovány obvykle na přání hostů. Ubytování je situováno tak, aby bylo co nejblíže vyhledávaným židovským synagogám, košer restauracím a ústředí pražské židovské komunity. Je třeba zmínit skutečnost, že v Praze chybí pravý košer hotel, který by nabízel služby plně vyhovující ortodoxním Židům navštěvujícím naši metropoli (např. s pokoji s oddělenou kuchyní pro výrobu košer pokrmů). Ve velkých světových metropolích (Londýn, New York) tyto služby fungují.
Příklady hotelů poblíž Židovského města v Praze s možností omezených košer služeb:
• Hotel President (5*) – Praha
• Hotel Hilton (5*) – Praha
• Hotel Intercontinental (5*) – Praha
• Hotel Rokoko (4*) – Praha
• Hotel Casa Marcello (4*) – Praha
• Hotel Bellagio (4*) – Praha
• Hotel Ungelt (3*) – Praha
• Hotel Residence Bologna (3*) – Praha
• Hotel Melantrich (3*) – Praha
• Hotel Hastal (3*) – Praha
Košer stravování v Praze
V Praze v současné době fungují pouze dvě (případně 3) košer restaurace, což je dosti omezený výběr a limitující faktor v oblasti stravování. Příprava košer pokrmů je poměrně striktní a plná tradičních pravidel (viz pravidla přípravy košer pokrmů).
• King Salomon – Široká 8, Praha 1
kapacita: 60 míst
• Shalom – restaurace židovské komunity, Maiselova 18, Praha 1
kapacita: 80 míst
• Shelanu – Kosher Cafe & Deli – košer café, Břehová 8, Praha 1
Košer stravování je v Praze poměrně drahé, navíc zde existují další izraelské restaurace, které však nejsou pravými košer stravovacími zařízeními. Nejhůře se ve srovnání košer restaurací umístila Bratislava (s košer kuchyní v místním židovském centru) a polský Krakov, kde se nachází přibližně 3 košer restaurace. V Budapešti funguje podobný počet košer restaurací (4) jako v Praze. Ve srovnání s Prahou má však výrazně navrch Vídeň, kde v současné době nabízí své služby 10 tradičních košer restaurací.
Základní pravidla přípravy košer pokrmů:
• nikdy se nesmí míchat mléčná a masitá strava
• ryba není maso
• při zpracování (mléčných a masitých) potravin se používají různé sady nádobí, příborů (nejvhodnější je, pokud hotel disponuje dvojí kuchyní)
• časové odstupy po konzumaci masa (6 hodin), mléčných výrobků (1 hodina)
Košer potraviny:
• potraviny rostlinného původy (zelenina, ovoce, houby)
• hovězí maso, skopové maso, drůbež
• ryby s ploutvemi a šupinami (vodní živočichové bez šupin nejsou košer)
Zakázané potraviny:
• pokrmový olej, tuk, sádlo a rybí tuk
• krev
• želatina a glyceridy
• syrovátka
• syřidla
• E čísla (tzv. éčka)
Košer obchody v Praze
V Praze chybí opravdový košer obchod, existuje pouze několik obchodů, které nabízejí určitý sortiment košer výrobků. V obchodech např. nelze zakoupit židovský chleba. Naopak na trhu jsou k dostání košer sladkosti, marmelády, arašídové máslo, zmrzlina, cornflakes.
Mikve
= židovská rituální lázeň. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a být dost hluboká, aby umožnila dospělému úplné ponoření. V mikvi se mimo jiné košerují některé druhy nádobí vyrobené v nežidovském prostředí, před použitím v židovské kuchyni. Muži chodí do mikve zpravidla za účelem duchovní přípravy a očisty před významnými židovskými svátky. K ženské sekci současné mikve je často připojen kosmetický salon nebo kadeřnictví.
V krakovské židovské čtvrti na rozdíl od Prahy funguje hotel, jehož součástí je i tradiční mikve. Tuto nabídku služeb neposkytuje žádný z hotelů na území Česka.
Ostatní turistické cíle a cesty
Třebíč – židovská čtvrť
Od roku 2003 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Čtvrť je také jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, která je zapsána na seznamu UNESCO. Do dnešních dnů se zachovalo přes 120 domů v různých stavebních slozích, dvě synagogy a židovský hřbitov. Nyní se v Třebíči klade důraz na renovaci a rekonstrukci starých domů, na zpřístupnění památek turistům, na vybudování turistické infrastruktury a další důležité prvky. Jsou zde stavěny nové kavárny, vinárny a hostely.
Terezín
Terezín je nejvýznamnější lokalitou, kterou navštěvují židovští turisté ve Středočeském kraji. Návštěvnost Malé pevnosti je téměř 250 000 (r. 2005) a návštěvnost muzea ghetta přibližně 170 000 (r. 2005).
Cyklo-židovské cesty:
Praha – Český Krumlov – Hluboká nad Vltavou – České Budějovice
Židé mohou při svých cestách využít lákavé nabídky a strávit cyklisticko-poznávací zájezd v Praze a jižních Čechách. Obvykle turisté tráví první 3 dny v Praze návštěvou historického centra a prohlídkou židovského města – synagogy, židovský hřbitov a jednodenním výletem do Terezína. Turisté při svých cestách vyhledávají především kvalitní ubytování ve 4* hotelech. Během cyklo-výletů po jižních Čechách navštěvují Český Krumlov, České Budějovice, Hlubokou nad Vltavou a Šumavu. Ve zmíněných lokalitách se setkávají se zástupci drobných židovských komunit a výlety obohacují o prohlídky synagog. Jedná se o novou oblíbenou formu židovských turistických cest na našem území.
Židovské cesty
Sdružení měst a obcí v Plzeňském kraji podporuje projekt „Židovské cesty v Čechách a na Moravě“. Sdružení také vydalo publikaci, která mapuje turistické trasy po židovských památkách v Praze, Plzni, Litoměřicích, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Brně, Třebíči, Olomouci a Ostravě.
Seznam židovských obcí v Česku (10)
Brno, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín
Letecké spojení
Praha
spojení: Praha – Tel Aviv (od roku 1991)
– spojení každý den, jednou až pětkrát denně, zajišťuje ČSA, El Al Israel Airlines
– přímé spojení trvá 4 hodiny letu
sezonní spojení: charterové lety Tel Aviv – Karlovy Vary – Praha – Tel Aviv.
– společnost Travel Service
Zdroje
• Rádio Praha http://www.radio.cz/cz/clanek/35344/ 31.7.2007
• http://www.stalose.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=6895&Itemid=235/ 31.7.2007
• Wikipediahttp://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDid%C3%A9_v_%C4%8Cesku/ 1.8.2007
• Wikipedia http://cs.wikipedia.org/wiki/Ko%C5%A1er/ 1.8.2007
• Federace židovských obcí ČR, http://www.fzo.cz/akt./ do 1.8.2007
• http://www.historical-cycling.com/czech.html/ 2.8.2007
• Muzeum Franze Kafky http://www.kafkamuseum.cz/ShowPage.aspx?tabindex=0&tabid=/1 2.8.2007
• Chabad –Lubavitch Prague http://www.chabadprague.cz/ 2.8.2007
• Grafy: ČSÚ
Připravila agentura Mag Consulting