 |
Bude letošní sezona v incomingu opravdu tak ztrátová, jak se všude říká? Odpověď na tuto otázku hledali na speciální tiskové konferenci při veletrhu MADI Travel Market 2008 zástupci Asociace cestovních kanceláří České republiky se svými hosty.
Situaci v hlavním městě zhodnotila PhDr. Jaroslava Nováková z Pražské informační služby. Na základě dat za první pololetí konstatovala, že v ubytování k žádnému poklesu nedošlo. Mírně však poklesl zájem o vstupy do památek ve správě PIS a o průvodcovské služby. To je podle Novákové dáno mimo jiné tím, že průvodci jsou stále častěji objednáváni přes cestovní kanceláře, nikoli přes PIS. A také tím, že v důsledku neustávajícího posunu k individuální turistice dochází k přerodu průvodcovských služeb. Trendem je též růst zájmu o specifickou turistiku, zaměřenou především na kulturu a nově také na moderní historii. Pokud jde o vstupy do objektů, zaznamenala PIS asi 6% pokles tržeb ze vstupného. A to i přes jeho navýšení. Nebo možná právě proto.
O vybrané oficiální statistiky se s novináři podělil Ing. Pavel Vančura z Českého statistického úřadu. Konkrétně s návštěvností hromadných ubytovacích zařízení v prvním pololetí, za třetí (a z hlediska cestovního ruchu nejsilnější) čtvrtletí ještě neměl jeho úřad k dispozici data. Ani z Vančurovy prezentace nevyplynulo, že by se incoming potýkal s nějakou krizí. Ve sledovaném období se totiž v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 3,1 mil. hostů (nerezidentů), což je meziročně o 3,6 % více. Počet přenocování pak vzrostl o 0,4 % asi na 9,5 mil. Nejčastěji se cizinci ubytovávali ve tří- a čtyřhvězdičkových hotelech – každá z těchto tříd zaregistrovala 1,1 mil. hostů a 3,3 mil. přenocování. Pokud jde o regionální rozdělení, nejvíc lákala Praha (1,9 mil. hostů a 5,1 mil. přenocování), s velkým odstupem druhý byl Karlovarský kraj (234 tis. hostů a 1,6 mil. přenocování). Z hlediska národností mezi cizinci suverénně převažovali Němci následovaní Brity a Rusy. Podrobnější statistiky (nejen o incomingu) lze pravidelně najít na webu Českého statistického úřadu, případně na stránkách našeho časopisu.
 O letošním vývoji v incomingu na MADI diskutovali (zleva) Jan Papež, Rostislav Vondruška, Pavel Vančura a Jaroslava Nováková |
Nad cestovním ruchem ve stínu finanční krize se krátce zamyslel mluvčí ACK ČR Jan Papež. Na příkladu Tanzanie a Brazílie doložil, že cestovní ruch je momentálně na křižovatce. Příliv turistů z USA a dalších západních zemí radikálně zeslábl, mnoho destinací se proto začíná ohlížet po jiných zdrojových trzích.
O tom, zda je to rovněž případ České republiky, měl na konferenci pohovořit ředitel agentury CzechTourism Ing. Rostislav Vondruška. Ten své vystoupení uvedl makroekonomickými souvislostmi. Řeč byla o vývoji kurzu dolaru a eura, ceně ropy a dalších faktorech ovlivňujících incoming. Připomněl rovněž, že počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních roste v posledních letech rychleji než počet turistů přijíždějících do České republiky. Jaký vliv má tato situace na hotelové tržby, je nabíledni. Podrobněji se pak Vondruška věnoval situaci na vybraných zdrojových trzích. Naznačil, že v letošních statistikách českého incomingu budou zhruba polovinu představovat země eurozóny, očekáván je u těchto trhů mírný pokles, v lepším případě stagnace. Zhruba 11% pokles očekávají analytici u příjezdů z Velké Británie – příčinou je zejména přesun tzv. stag parties do východnějších destinací. Navzdory tomu, že finanční krizí je asi nejvíce postižena americká ekonomika, u příjezdů z USA je očekáván pouze 2% pokles. „Vrstvy, které cestují, nejsou krizí postiženy tolik jako ty, které si pravidelné cesty do Evropy dovolit nemohou,“ komentoval tuto paradoxní predikci Vondruška. Rusko pak označil za jeden z nejrychleji rostoucích trhů. Aktuálnímu žebříčku zdrojových destinací vévodí Německo, následují Velká Británie, Rusko, Itálie, Polsko, Slovensko, USA, Francie, Španělsko a Nizozemsko. „Nemyslím, že by byla pravda, že dochází k úplné změně orientace českého incomingu,“ řekl k těmto statistikám ředitel agentury CzechTourism. Mírný růst, v nejhorším případě stagnace, je očekáván jak u počtu příjezdů, tak u devizových příjmů z cestovního ruchu. „Na základě oficiálních čísel nemohu potvrdit třicetiprocentní propady, které hlásí někteří provozovatelé ubytovacích zařízení,“ uzavřel svůj příspěvek Vondruška a odpověděl tak na otázku v úvodu tohoto článku.
Text a foto: -pmu-