Naděje mnoha profesionálů v kongresovém turismu se v uplynulých letech upíraly k prestižním summitům mezinárodních institucí, které se konaly v hlavním městě. A pochopitelně také k loňskému předsednictví země v Radě EU. Hlavním argumentem příznivců těchto akcí bylo zvýšení prestiže České republiky v zahraničí. Čekalo se, že úspěšně zvládnuté akce obrátí pozornost celého světa k naší zemi a jejímu hlavnímu městu a že po nich bude následovat tsunami dalších kongresových a konferenčních akcí. Podařilo se ale tyto příležitosti adekvátně využít? To byla hlavní otázka, s kterou jsme se obrátili na řadu významných tuzemských hráčů na trhu MICE. Co člověk, to názor, ale celkové vyznění příliš veselé není. To jsme ostatně ani nečekali…
Praha a Česká republika si v oblasti kongresového turismu hodně slibovaly od pražských summitů MMF a Světové banky (2000) či NATO (2002), stejně jako od loňského českého předsednictví v Radě EU. Podařilo se podle vás tyto příležitosti náležitě využít, tedy upozornit na kongresový potenciál země a přilákat zajímavé akce? Pokud ano, můžete dopad zmíněných akcí na svůj business kvantifikovat? Pokud ne, kde se podle vás stala chyba? Co považujete za obecně největší problém rozvoje kongresového cestovního ruchu u nás a kde je podle vás třeba hledat řešení?
Michal Kárník
Kongresové centrum Praha
Summit Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky v roce 2000 a následně zasedání Severoatlantické aliance o dva roky později vnímám jako globální akce s velkým politickým dopadem. Je nesporné, že z pohledu České republiky, potažmo Prahy, měly obě akce nezastupitelný význam. Z pohledu KCP však nebyly dostatečně využity při propagaci hlavního města jako rychle se rozvíjející a vyhledávané kongresové destinace. Marketingové využití těchto akcí v současnosti je již passé. Navíc nám díky dostavbě a rekonstrukci výhradně pro potřeby první akce zůstaly dluhy, které nejsme z vlastního provozu schopni splácet. Za deset let padlo na dluhovou službu 2,2 miliardy korun, dalších 2,1 miliardy bychom měli uhradit do konce roku 2014.
O „dopadech“ předsednictví České republiky v Radě EU se dá v současné chvíli jen spekulovat. Předsednictví bylo dobře naplánováno. Tak, aby co nejlépe naplnilo poselství, které jsme jako předsednická země chtěli světu sdělit – že jsme vyspělá demokratická a bezpečná země schopná zhostit se tohoto nelehkého úkolu na výbornou. Bohužel pád vlády během předsednictví nesmazatelně poškodil Českou republiku v očích zahraniční veřejnosti, nemluvě o znehodnocení celého roku příprav a tím i práce mnoha lidí. Bezprecedentní úbytek účastníků, rušení naplánovaných akcí a doprovodného programu se negativně promítlo do hospodaření Kongresového centra Praha i řady dalších institucí, které po dohodě s organizátory zbytečně blokovaly velkou část svých kapacit. Zatím je pro nás velkou neznámou, zda se klienti, které jsme kvůli akcím spojeným s předsednictvím museli odmítnout vrátí, ani zda díky tomu získáme nové. Díky plánování velkých kongresů s několikaletým předstihem nám až další roky ukážou, zda byl přínos předsednictví jednorázový či zda to byl i významný marketingový tah.
Za největší problém rozvoje kongresového cestovního ruchu považuji fakt, že v Praze neexistuje ucelená koncepce rozvoje tohoto odvětví na několik let dopředu. V poslední době sice proběhla série jednání na toto téma, ale žádný hmatatelný výsledek na obzoru není. Přetrvávající roztříštěnost prostředků, slabá role Prague Convention Bureau, chybějící pobídky pro organizátory kongresů a konferencí a zejména nejasnosti a fámy ohledně dalšího fungování kongresového centra nám rozhodně nepomohou.
Lenka Žlebková
Prague Convention Bureau
Ke zviditelnění Prahy a České republiky během obou summitů a předsednictví v Radě EU bezpochyby došlo, ale nedá se říci, že by tyto události byly plně marketingově využity k získání dalších velkých kongresů. Opět se ukázala roztříštěnost a nejednotnost snah v propagaci destinace, což byl hlavní důvod, proč jsme pak nepozorovali žádný významný nárůst větších akcí. Přestože se v Praze každoročně koná několik velkých mezinárodních kongresů, není jejich počet dostačující. Ve srovnání s největším konkurentem v regionu, Vídní, Praha stále zaostává. Přitom z hlediska infrastruktury má Praha podobnou pozici. Vídeň má však mnohem propracovanější image, kterou navíc zlepšuje i fakt, že se dlouhodobě umísťuje na prvním místě v žebříčku světových kongresových destinací. Bohužel na úrovni města Prahy stále neexistuje jednotná koncepce a strategie podpory kongresového trhu. Bez ní nemůžeme očekávat, že se situace v budoucnu výrazně zlepší. Expertní skupina z řad profesionálů v kongresovém průmyslu již připravila návrh této koncepce, který zatím předložila bývalému ministrovi pro místní rozvoj Rostislavu Vondruškovi, a bude se snažit jej také prosadit u nových představitelů hlavního města Prahy. Součástí návrhu je i zlepšení obrazu Prahy v zahraničí. Pouze koordinovanou činností všech zainteresovaných subjektů můžeme docílit zlepšení pozice Prahy na mezinárodním poli kongresového cestovního ruchu.
Martin Randus
Agentura Carolina
Očekávání byla veliká, akce proběhly bez vážnějších průšvihů, Praha byla po dobu jejich konání mediálně zajímavá. S vyřčením závěrečných vřelých slov, s dopitím poslední kávy a odhlášením posledního hosta z hotelu začalo sčítání – příjmů, výdajů, publicity, účastníků. Je nepochybným přínosem pro každé město, nejen pro Prahu, když se stane centrem dění, tedy zejména z hlediska mediálních výstupů. Důležité je, co se na jednáních dohodlo, vyřešilo, prohlásilo a u toho je vždy zmíněno, že to bylo právě v Praze. K tomu pěkná ilustrační fotka, a pokud to nějaký zeměpisem málo dotčený zahraniční novinář nezmotá, tak se Praha a Česko objeví i na schematické mapě Evropy na správném místě. Propagace jistě značná, a kdyby se měla v médiích platit, tak značně drahá.
A co z toho máme dnes? Statistiky počtu akcí v Praze nijak růžové nejsou, Kongresové centrum Praha ve švech nepraská, hoteliéři radostí nevýskají a agentury – ty se otáčejí, co to jde, aby získaly nějaký ten kšeft, NATO neNATO. Zná někdo klienta, který se rozhoduje umístit akci do Prahy primárně podle toho, zda zde byly akce takto zvučných jmen? Klienti se samozřejmě zajímají, zda je město s to kapacitně pojmout několikatisícový kongres a zda jsou zde dodavatelé schopni zajistit všechny potřebné služby. Jinými slovy je zcela jedno, zda zde byl kongres MMF či různých -logů a -iatrů, důležitá je infrastruktura a kapacity. A podpora, zájem hostitelské destinace, nikoliv jen v podobě hlavičkového papíru se záštitou. Vždyť o peníze, jak říká otřepané klišé, jde až na prvním místě a takový několikadenní několikatisícový kongres to už je panečku pěkný obrat. Má Praha zájem? Investuje do podpory rozvoje sektoru MICE, potažmo cestovního ruchu? Zejména před volbami byste marně hledali funkcionáře či politika, který by odpověděl záporně. Realita už tak žhavá není. I když pravda, aspoň že pracují různé poradní orgány, sbory, rady v rámci příslušných orgánů samosprávy nebo státní správy. Výstupy jsou sice nejisté a omezené zpravidla délkou volebního období nebo funkce, ale pořád se něco děje. Dobré myšlenky a kvalitní projekty přežijí. Doufám.
Podnikatelé v branži nečekají (a proč by také měli?), že jim město či stát přinesou byznys na stříbrném podnosu. Stačilo by jim, kdyby zmíněné autority kromě různých vizí, plánů a strategií vytvořily (pochopitelně za úzké spolupráce s komerčními subjekty) jasný program pobídek pro zahraniční či nadnárodní zadavatele kongresů. Proč se neinspirovat u filmu? Že by americká produkce přijela točit čtvrtý díl Mission Impossible do Prahy jen proto, že viděla burcující projev prezidenta Obamy na pozadí zamlžené Malé Strany?
Ivo Miksa
GUARANT International
Celkově považujeme možnost, která se Praze se zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky nebo později v souvislosti s předsednictvím Evropské unii otevřela, za nevyužitou ze strany města a země. Nám jako společnosti se však tento potenciál podařilo využít, dokonce již v době před samotným konáním summitu MMF. V letech 1997 až 2001 se nám podařilo kontrahovat některé z nejzajímavějších kongresů v Praze vůbec: UEGW s 9 800 účastníky, ISH s 4 500 účastníky, EADV se skoro 6 000 účastníky a další. Informace o MMF/SB nám sloužily jako jednoznačný splněný kvalifikační bod.
Za největší problém rozvoje kongresů u nás považuji nesourodé nebo neexistující specifické podmínky pro podporu kandidatur kongresů a způsob stanovení cen v Kongresovém centru Praha. Zejména hlavní město Praha se v tomto směru může hodně zlepšit. Doufám, že se do budoucna podaří sjednotit koncepčně prezentace a podpory jak agentury CzechTourism, tak města s pomocí Prague Convention Bureau. Kromě podpory je samozřejmě nutné propagovat kongresovou Prahu efektivnějším způsobem, než jsou bilboardy. Při cestách na kongresy do zahraničí často mohu srovnávat i úroveň osobní prezentace oficiálních zástupců měst a státních orgánů na kongresech, při zahajování jednání – tento bod pro Českou republiku a Prahu zatím stále vyznívá většinou nepříznivě.
Miroslav Bělovský
OK-TOURS
Summitů ani předsednictví v Radě EU se nepodařilo náležitě využít pro propagaci kongresového potenciálu ani v Praze, tedy už vůbec tyto akce nemohly upozornit na kongresový potenciál mimo Prahu. Oba summity se konaly pouze v Praze a minimum akcí v rámci předsednictví se konalo mimo Prahu.
Naše cestovní kancelář se podílela částečně na zajištění některých akcí v rámci českého předsednictví v Radě EU a snažila se nabízet místa konání akcí i mimo Prahu, většinou však neúspěšně z důvodu obtížného zajištění logistiky (dopravy) účastníků na tyto akce. Většina účastníků na akce v rámci předsednictví přijížděla většinou pouze na dobu jednání (nebo jejich část), bez doprovázejících osob a nabídky doprovodných programů nevyužívala.
Akce v rámci předsednictví byly v tomto ohledu specifické, účastnili se jich především zástupci státních institucí, v řadě případů i opakovaně. Chyběli zástupci z oblasti „businessu“ (firem nebo organizací), zastupujících potenciální objednavatele kongresů a konferencí v budoucnu.
Žádný výrazný pozitivní dopad summitů na náš kongresový business jsme nezaznamenali. Pokud se jedná o české předsednictví v Radě Evropy, naše cestovní kancelář se podílela na komplexním či částečném zajištění 21 akcí pro různé instituce. Vzhledem ke specifičnosti těchto akcí nemáme evidenci o pozitivním dopadu a celou záležitost vnímáme jako neopakovatelnou.
Chybou je určitě nedostatečná propagace, informovanost potenciální kongresové klientely o tom, že tyto významné akce se v České republice konaly a země je úspěšně zvládla.
I přes nízké ceny služeb v současné době, pokud jde o běžný turistický segment cestovního ruchu, ceny služeb pro kongresový cestovní ruch nejsou v řadě případů konkurenceschopné s jinými významnými destinacemi (Rakousko, Malta, Řecko). Snaha dodavatelských subjektů, především hotelů, vydělat na všech službách co nejvíce, vyhání ceny nahoru a vše se platí v mnohem vyšších cenách než za leisure. Chybí incentivy pro organizátory, a zejména chybí spolupráce jednotlivých subjektů v této oblasti za účelem sledování společného cíle, získat konání akce v Praze, resp. v České republice. Dále chybí zapojení (zájem) veřejného sektoru – zástupců měst o podporu této formy cestovního ruchu (např. překážky v oblasti dopravy, poskytnutí záštity, zpřístupnění některých objektů mimo běžnou otvírací dobu apod.).
Eliška Jehličková
Panorama Hotel Prague
Pokud se ptáte na osobní názor, musím konstatovat, že jsme takzvaně usnuli na vavřínech. Vezmeme-li v potaz, že jsme se zviditelnili ve světě díky MMF, NATO či předsednictví v Evropské unii, tedy celkem významným akcím, já osobně jsem nepocítila z naší strany žádný „follow up“. Pravdou je, že jsme měli být více proaktivní. Jak se ale říká, pozdě bycha honit. Já bych přestala řešit otázku proč a kdo, spíš by bylo nasnadě začít přemýšlet, jak to napravit a dostat Prahu na přední místo TOP MICE destinací. Tím se naskýtá další otázka: „Proč si zvolit Prahu jako MICE destinaci?“.
Hlavní město Praha je bezesporu nejlákavější turistickou destinací v České republice. Stověžaté město na březích řeky Vltavy je pro ni naprosto výstižný název a je známé prakticky po celém světě. Praha se svou slavnou minulostí je považována za evropské epicentrum krásné architektury a umění. Z pražského letiště Ruzyně létá 51 leteckých společností do 105 destinací ve 46 zemích světa. Hromadnou dopravou se odtud dostanete do centra za pouhých 30 minut. Díky tomu je Praha snadno dostupná pro návštěvníky ze všech koutů světa. Město žije uměním. Dále je Praha proslulá svými pamětihodnostmi a nabízí mnoho různých typů konferenčních prostor.
Praha také disponuje obrovským množstvím hotelů a ubytovacích zařízení umístěných v samotném centru města nebo v jeho blízkosti, stejně jako těch, které se nacházejí v sousedství Kongresového centra Praha – třeba čtyřhvězdičkový Panorama hotel Prague či pětihvězdičkový Corinthia hotelPrague. Dalším atributem je doprava v Praze. Cestování po Praze je velmi snadné a pohodlné – od jednoduchého systému metra po využití služeb nemalého množství taxispolečností. Praha je vhodným místem pro konání všech druhů akcí – od kongresů po semináře, od uvedení nových produktů po incentivní pobyty, od firemních konferencí po zasedání. Díkyzkušenostem profesionálů nejen v hotelové branži bude vždy akce organizovaná v Praze naprostou prioritou. Jsem si naprosto jistá, že jakýkoli účastník světového kongresu či konference bude zcela unesen nejen kouzlem naší „zlaté stověžaté matičky Prahy“, ale i skvělou a profesionální úrovní služeb a servisu s touto záležitostí spojených.
Radek Dohnal
TOP Hotel Praha
Většina zemí, které jsem mohl navštívit, ať v Evropě, tak i jinde ve světě, se snaží sama sebe propagovat s cílem posílit cestovní ruch. Česká republika ale předvádí, jak je jí cestovní ruch – a hlavně kongresový – lhostejný. Svědčí o tom i fakt, že se Praha v roce 2009 umístila v žebříčku nejžádanějších měst světa k organizaci kongresů, až na patnáctém místě z dvaceti. Praha nevyužila ani zasedání MMF a S3 ani NATO. O českém předsednictví nemá cenu mluvit, jelikož to byl „výbuch“.
Za největší problém kongresového cestovního ruchu považuji skutečnost, že Praha nemá jasnou koncepci propagace a CzechTourism se o tento zajímavý obor nezajímá. To, co se snaží zachránit jednotliví provozovatelé zařízení, je velice málo.
Proto jsem se 14. října účastnil Evropského parlamentu podniků 2010 v Bruselu, kde jsem měl možnost vyjádřit se k aktuálním legislativním návrhům projednávaným na úrovni Evropské unie, přímo ovlivňujícím podnikatelské prostředí.
Pavla Hubáčková
Best Western Premier Hotel Majestic Plaza
Myslím si, že do jisté míry se nám podařilo v rámci loňského předsednictví získat několik zajímavých kongresů pro Prahu jako destinaci, ale bohužel jich stále není dostatek v porovnání s vedoucími destinacemi jako je Vídeň nebo Paříž, kde se pořádá více než 160 kongresů ročně, a u nás v Praze je to sotva polovina. O Prahu jako místo konání mezinárodních kongresů je stále velký zájem, ale bohužel proti hrají velkou roli hlavně nevyhovující kongresové prostory Kongresového centra Praha.
Anketu sestavil Petr Manuel Ulrych
Foto: CzechTourism