Překážkový dostih pokračuje

V úterý 22. dubna se v budově České centrály cestovního ruchu potřetí sešli zástupci profesních svazů působících v oblasti cestovního ruchu s politiky, aby se společně pokusili překonat další z 55 nástrah překážkového dostihu vyhlášeného ČCCR, na jehož konci snad čeká vzkvétající průmysl cestovního ruchu. Na programu jednání byla tentokrát témata spojená s regionální správou a s problematikou Ministerstva zahraničí.

S ohledem na zvolená témata byli k jednacímu stolu přizváni mimo jiné místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí JUDr. Cyril Svoboda, předseda Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Senátu PČR Mgr. Jiří Brýdl, předseda Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR Mgr. Radko Martínek, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Ing. Josef Jalůvka a první náměstek ministra pro místní rozvoj Bc. Ivo Hartmann, MBA. Jednání řídil Ing. David Gladiš, ředitel ČCCR, který o den později seznámil novináře na tiskové konferenci s výsledky schůzky.

Úvodní část jednání byla vymezena pro rekapitulaci výsledků předchozích dvou schůzek. Ivo Hartmann informoval o společném záměru zemí Visegrádské čtyřky prezentovat společně region střední Evropy jako atraktivní turistickou destinaci, který na únorovém setkání představitelů České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska vyústil v dohodu o konkrétní participaci jednotlivých zemí na tomto projektu. Ten vychází ze statistických šetření, prokazujících, že mnoho turistů navštěvuje v tomto regionu více zemí najednou při jedné dovolené a při samotném rozhodování zvažuje přitažlivost regionu jako celku. „Levná, ale účinná“ společná prezentace je podle Hartmanna připravena například pro severoamerický, brazilský a čínský trh.

Výrazného pokroku se od minulého jednání podařilo podle slov Davida Gladiše dosáhnout v oblasti kontroly nepoctivých směnárníků označujících své provozovny klamavými údaji. Za měsíc bylo jen na území Prahy provedeno 10 kontrol, 15 v ostatních regionech. V budoucnu by kontrolám měla dodat větší váhu účast úředníků z finančního a daňového odboru magistrátu. Pokud jde o další překážky, zaujala informace například o připravovaném semináři na téma autorských práv, který by měl proběhnout v Parlamentu, či o schůzce se zástupci Českých center a společností Czech Invest a Czech Trade ke koordinaci společného postupu při propagaci v zahraničí.

Třetí multilaterální jednání o odstraňování překážek rozvoje cestovního ruchu u nás se vrátilo ke dvěma tématům rozpracovaným již na první únorové schůzce. Za účasti ministra zahraničních věcí se opět diskutovalo o možnostech zjednodušení administrativních záležitostí pro vstup zahraničních turistů do ČR a o možnosti uzavření klíčových dohod s Čínou. Soustředěný tlak ČCCR a ostatních zúčastněných subjektů z oblasti cestovního ruchu přiměl Cyrila Svobodu ke slibu, že Ministerstvo zahraničních věcí ČR prosadí vstřícný postoj všech svých zahraničních zastoupení ve vztahu k udělování víz pro cizince, jejichž návštěva nepředstavuje pro ČR bezpečnostní nebo jiné riziko. Ministerstvo také maximálně urychlí přípravu internetové prezentace, která poskytne cizincům přesné informace o podmínkách udělování víz a nabídne žádost o vízum ke stažení v elektronické podobě.

Ze Svobodova vyjádření dále vyplynulo, že problematika vztahů s Čínou je komplikovanější, než se na první pohled zdá. ČCCR vidí v čínském trhu silný potenciál pro další rozvoj českého incomingu a začala vyvíjet aktivity k průniku na něj. V červnu bude spuštěna webová prezentace ČCCR v čínštině, v červenci spatří světlo světa čínská mutace propagačních materiálů ČCCR, v září bude centrála vystavovat na veletrhu cestovního ruchu v Šanghaji a spolupracovat na prezentaci českých cestovních kanceláří a hotelů v Šanghaji a Kantonu. Klíčovým krokem by mělo být otevření zastoupení ČCCR vŠanghaji, k němuž je ovšem třeba podpisu smlouvy mezi MMR a National Tourism Administration of China. K jejímu návrhu se čínská strana zatím nevyjádřila a ČCCR se snaží o urychlení odpovědi. Skupinová turistika z Číny do ČR je však podmíněna mezistátní smlouvou, na základě které by ČR dostala statut „schválené destinace“. Podle Cyrila Svobody hodlá MZV ČR problematiku vztahů s Čínou sladit s přístupem EU, která při jednáních vystupuje jako celek. Přislíbil, že pokud hledání společného postoje celé EU vůči Číně nepovede v krátké době ke konkrétním závěrům, podnikne Ministerstvo zahraničních věcí ČR samostatné kroky.

Během dubnového jednání na půdě ČCCR představil David Gladiš rozsáhlý program marketingové podpory domácí turistiky, s jehož realizací by měla centrála začít v polovině roku. Hodlá tak reagovat na aktuální trendy v cestovním ruchu, které hovoří o renesanci domácí turistiky ve většině evropských destinací. Také do českých a moravských ubytovacích zařízení se vrací tuzemská klientela, vše ale funguje samospádem – o výraznější mediální a marketingové podpoře DCR se hovořit nedá. „Smyslem těchto marketingových akcí je vzbudit hlubší zájem o poznání vlastního státu, nabídnout možnosti krátkodobých pobytů v nepříliš vzdálených regionech a v důsledku samozřejmě podpořit růst ekonomického efektu cestovního ruchu,“ řekl na tiskové konferenci Gladiš. Program čítá 16 položek, mezi kterými nechybějí soutěže pro školy, semináře v regionech, výstavy o cestovním ruchu, podpora výroby typických regionálních suvenýrů či několikatýdenní manifestační jízda na kolech po ČR, v které ČCCR počítá se zapojením významných osobností.

Zúčastněné asociace dostaly za úkol informovat o projektu své členy a požádat je o podporu v podobě sponzoringu nebo poskytnutí cen pro vítěze připravovaných soutěží. Josef Jalůvka v souvislosti s marketingovou podporou cestovního ruchu upozornil, že je nezbytné co nejdříve vytvořit satelitní účet cestovního ruchu. Informace o dalších krocích, které vedou k jeho ustavení, přislíbil David Gladiš už na příštím společném jednání o 55 překážkách.

Asi největší diskuzi vzbudil na tiskové konferenci k závěrům jednání bod týkající se jednotného označení oficiálních informačních center. ČCCR při přípravě tohoto projektu vycházela z úvahy, že rozvoji cestovního ruchu mohou sloužit jen informační centra poskytující kvalitně zpracované informace v co nejširším spektru. Turisté však mohou při svých cestách po ČR narazit na instituce, které pod známým označením „i“ často nabízejí prodej suvenýrů a jiné služby. ČCCR proto navrhla projekt podpory oficiálních informačních center. „Naším cílem je, aby turista věděl, že skutečně vchází do informačního centra, a ne do kasina,“ shrnul podstatu projektu David Gladiš. Oficiální infocentra by měla být napříště označena jednotným symbolem – bílým symbolem „i“ v zeleném poli doplněným o ochranný prvek v podobě hologramu bránícího zneužití označení. „Toto označení budou moci získat ta centra, která splní několik základních kritérií, jako je celoroční provoz, otevírací doba v minimálním rozsahu 5 dní v týdnu a bezplatné poskytování verbálních informací v alespoň jednom světovém jazyce,“ dodal Gladiš. Ze společné diskuze v průběhu jednání vzešel požadavek tato základní kritéria ještě rozšířit a určit ve spolupráci s ATIC ČR minimální standard pro oficiální informační centra. Při popularizaci nového jednotného označení infocenter spoléhá ČCCR ve značné míře na spolupráci cestovních kanceláří a dalších partnerů. Gladiš dále řekl, že všechny instituce veřejné správy budou napříště informacemi a propagačními materiály zásobovat přednostně oficiální infocentra. Praktický význam jednotného označení však ukáže až čas. Na dotazy novinářů totiž Gladiš opakovaně zdůraznil, že smyslem projektu není garantovat kvalitu poskytovaných informací, pouze upozornit na fakt, že dané centrum je plně či částečně financováno z veřejných zdrojů.

Sérii dotazů vyvolala také informace o chystaném dopravním značení turistických cílů. Podle informací ČCCR byla ČR dosud jednou z mála evropských zemí, kde nejsou turisté standardním dopravním značením upozorňováni na významné turistické cíle jednotlivých regionů. Snaha centrály o nápravu byla korunována úspěchem a ve Vyhlášce Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb. byly kodifikovány i dopravní značky upozorňující na kulturní nebo turistické cíle. ČCCR na základě konzultací s Ministerstvem kultury ČR, Ministerstvem dopravy a spojů a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR vytipovala seznam památek a dalších turistických objektů v blízkosti hlavních silničních tahů, jejichž majitelé či správci mohou požádat o výrobu hnědých značek a jejich umístění. S prvními značkami se návštěvníci ČR budou moci setkat již v tomto roce – pokud ovšem vlastníci a správci objektů najdou ve svých pokladnách dostatek prostředků. Výrobu, montáž, správu a údržbu značení totiž musí financovat každý žadatel sám. Podle informací Davida Gladiše jsou přitom výrobní náklady na jednu značku umístěnou u dálnice 80–100 tisíc Kč. S financováním značení by podle jeho slov mohly žadatelům pomoci regionální samosprávy či asociace a sdružení v oblasti cestovního ruchu, stejně jako cestovní kanceláře.

Za další překážku rozvoje cestovního ruchu považuje ČCCR špatnou jazykovou vybavenost muzeí, v mnoha expozicích nejsou ani základní informace k dispozici v jiném než českém jazyce. ČCCR se proto rozhodla muzeím, která o to požádala, zajistit překlady jejich textů či popisků do dvou světových jazyků. V první fázi šlo o 15 muzeí, projekt ale bude pokračovat i nadále. Centrála vyzvala všechny partnery účastnící se jednání, aby vyvíjeli tlak na vedení muzeí s cílem zlepšit jazykovou vybavenost muzeí a jejich pracovníků. Průvodci řídící se zásadou „budu–li mluvit pomalu, nahlas a zřetelně, porozumí češtině i Maďar“ by se tak zakrátko měli stát minulostí. K podpoře aktivit v širším záběru by měla sloužit soutěž o nejkreativnější a nejatraktivnější expozici, kterou hodlá ČCCR iniciovat.

Posledním tématem, o kterém se hovořilo na dubnovém setkání, byly možnosti doplnění stereotypních programů cestovních kanceláří o nové destinace. Jen 15 % zahraničních návštěvníků ČR zavítá do mimopražských destinací. Za jednu z příčin označili účastníci schůzky fakt, že i přes viditelný nárůst v kvalitě nabídky zaostává český cestovní ruch v oblasti neobvyklých a nápaditých programů. Právě takové programy by však mohly víc než cokoli jiného přilákat tuzemskou i zahraniční klientelu do regionů. Na webových stránkách ČCCR by proto měla vzniknout burza zajímavých produktů, nejzajímavější by měly být prezentovány ve speciální expozici na veletrhu Regiontour 2004, zahraničním cestovním kancelářím se pak představí během workshopů organizovaných v zemích, kde fungují zahraniční zastoupení ČCCR. Hlavním cílem snahy ČCCR je však prosadit tyto regionální produkty do nabídky českých incomingových cestovních kanceláří. Ty o ně v současné době ale nejeví přílišný zájem, neboť v regionech narážejí na problémy s infrastrukturou. Jeden příklad za všechny – podle slov Davida Gladiše jsou na turisticky atraktivní jižní Moravě kromě Brna pouze dva hotely kapacitně schopné ubytovat autobus turistů.

K řešení problémů nedostatečné regionální infrastruktury a nedostatečné informovanosti o službách se účastníci dubnového jednání nedostali. Tyto dvě překážky byly proto přesunuty do programu květnové schůzky, která bude věnována především tématům týkajícím se cestovního ruchu v Praze.

Petr Manuel Ulrych