Přejde cestovní ruch pod ministerstvo kultury?

Ministerstvo kultury České republiky dokončilo v minulých týdnech dlouho očekávaný návrh nové Státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014. Materiál počítá mimo jiné s tím, že by tento resort převzal agendu cestovního ruchu, která je dnes v gesci ministerstva pro místní rozvoj. U části odborné veřejnosti z oblasti cestovního ruchu vyvolal tento záměr značné rozpaky.

„Schválení materiálu nelze dopředu předjímat, nicméně je skutečností, že oblast cestovního ruchu a propagace je v současné době roztříštěna mezi řadu institucí a zasloužila by si větší koordinaci,“ řekl ČTK mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar. Zajímavé ovšem je, že o záměru převést agendu cestovního ruchu pod kulturu nic nevědělo ministerstvo pro místní rozvoj. Alespoň tak se vyjádřil mluvčí ministerstva Hynek Jordán. Pravdou ovšem je, že úvahy o zrušení MMR a převedení jeho agendy na jiné úřady se v posledních letech několikrát vyskytly.

Důvodem, proč chce kultura získat cestovní ruch, by mělo být zejména to, že velké procento zahraničních návštěvníků jezdí do České republiky za památkami. Ministr kultury Václav Jehlička již dříve s odkazem na potřebu zvýšit příjmy svého resortu mluvil o vytvoření ministerstva kultury a cestovního ruchu. Ministr chce, aby jeho resort mohl více rozhodovat o tom, jak oblast cestovního ruchu financovat. Stát prostřednictvím Národního památkového ústavu (NPÚ) spravuje stovku hradů a zámků, které patří k nejnavštěvovanějším památkám. V souvislosti s nimi se již delší dobu mluví o možnosti vytvoření zvláštní organizace či agentury. Ta by tyto památky ve vlastnictví státu spravovala. Někteří odborníci se ale obávají toho, že vyčlenění hradů a zámků ze správy NPÚ povede k horší kvalitě péče o ně, či dokonce k jejich vyvedení z vlastnictví státu.

Kulturní politika očima odborníků na cestovní ruch

Poté, co na veřejnost pronikly zprávy o tom, že si ministerstvo kultury brousí zuby na oblast cestovního ruchu, nás samozřejmě zajímalo, jak se k této otázce staví někteří odborníci z cestovního ruchu. „Není to poprvé, co se problematika zařazení cestovního ruchu do resortů řeší. Posledním výsledkem byla práce Otty Jelínka. Kromě prohlášení ministerstva kultury v podobě, jak ho uvedla média, nám není nic známo,“ říká například Filip Remenec, tiskový mluvčí agentury CzechTourism. A cituje ředitele této agentury Rostislava Vondrušku, podle kterého tak vážný krok, jakým je změna resortu, vyžaduje mnoho práce, jako analýzu východisek a definování cílového stavu. „Pokud je nám známo, žádný z uvedených kroků nebyl učiněn, seriózní komentář tudíž nemůžeme poskytnout,“ dodává Remenec.

S poukazem na to, že představitelé Asociace českých cestovních kanceláří a agentur nejsou s materiálem ministerstva kultury podrobně seznámeni, se k problematice odmítl vyjádřit tiskový mluvčí AČCKA Tomio Okamura. Naopak předseda Asociace cestovních kanceláří České Republiky Michal Šeba se nechal slyšet v tom smyslu, že cestovní ruch je multioborový fenomén, který více či méně souvisí s celou řadou resortů, z nichž kultura má rozhodně velký význam. Pro incoming jako jedna z významných atraktivit, pro outgoing jako spolutvůrce životního stylu obyvatel. ACK ČR proto podle něj vítá, že v návrhu Státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014 je propojení kultury a cestovního ruchu zvýrazněno.

„Léta voláme po tom, aby organizátoři kulturních akcí, jakož i památkové objekty při plánování svých aktivit měli na zřeteli, že v cestovním ruchu je třeba pracovat s výrazným časovým předstihem – jinak se návštěvnost omezí na pasanty, kteří již byli o cestě rozhodnuti. K získání renomé a přilákání návštěvníků z odpovídajících kruhů je obvyklé vyhlašovat akce nejméně rok, ale spíše dva předem. U nás jsou bohužel případy, kdy jsou to ne dva roky, ale měsíce nebo týdny,“ konstatuje Šeba. Z jeho vyjádření vyplývá, že se s návrhem kulturní politiky, který je od 18. září vyvěšen na webu ministerstva kultury, seznámil vcelku podrobně. S poukazem na text návrh předseda ACK ČR říká: „Pokud jde o cíl 1, konkrétně ‚opatření směřující k efektivnějšímu využití památek, muzejních a galerijních sbírek či urbanistických a krajinných celků v cestovním ruchu a navazujících činnostech‘ ACK se ráda ministerstvu kultury hlásí ke spolupráci.“ Ve výčtu úkolů k realizaci tohoto cíle je i začlenění řízení cestovního ruchu do působnosti ministerstva kultury, což je podle Šeby motivováno chvályhodnou snahou kulturu a cestovní ruch co nejvíce propojit. „Obáváme se však, že autoři nejsou dostatečně seznámeni se všemi aspekty cestovního ruchu a podmínek nutných k tomu, aby přinášel ty efekty, o které jim jde. Cestovní ruch se v moderním světě profiluje jako průmysl cestovního ruchu a neviditelný export s rostoucím významem MICE akcí. Pokud cestovní ruch nemá vlastní resort, může se mu dobře dařit jen tam, kde jde o podnikání a proexportní politiku, o silný resort, schopný prosazovat základní předpoklady rozvoje, jako jsou doprava, místní infrastruktura a kvalitní služby,“ uvádí Šeba a dodává: „V případě rušení ministerstva pro místní rozvoj by jím byl resort obchodu, kde koneckonců cestovní ruch vždy začleněn byl. Pak přinese zlaté ovoce i kultuře a památkám, pokud budou spolupracovat. Spojovat kulturu s byznysem na řídící rovině by mohlo uškodit oběma stranám.“

Nadšení nevzbudil návrh ministerstva kultury ani ve vedení Asociace hotelů a restaurací České republiky. Její generální sekretář Václav Stárek uvádí: „AHR ČR dlouhodobě zastává názor, že se cestovní ruch v naší republice dynamicky rozvíjí a je významným oborem z hlediska zaměstnanosti. Problematika cestovního ruchu je navíc velmi široká a souvisí s mnoha dalšími obory, které její rozvoj přímo ovlivňují. Z těchto důvodů se domníváme, že by měl cestovní ruch mít vlastní ministerstvo. Za situace, kdy tomu tak není, se nám jako nejméně vhodné zdá být právě navrhované zastřešení cestovního ruchu ministerstvem kultury.“ Tento záměr je podle jeho názoru zjevně podporován myšlenkou, že kulturní památky jsou jednou z oblastí, které cestovní ruch ovlivňují. To však považuje za velmi zjednodušený pohled. „Není asi třeba vysvětlovat, že cestovní ruch dnes není zdaleka jen o návštěvě kulturních památek. Oblasti jako kongresová turistika, turistika golfová a další nabývají na stále větším významu nejen u nás, ale celosvětově. Kultura coby často nezisková sféra vyžaduje zcela odlišné přístupy než cestovní ruch, který je oblastí ryze ziskovou a obchodní,“ říká Stárek. A podobně jako Michal Šeba dodává, že pokud by mělo dojít k zastřešení problematiky cestovního ruchu jiným resortem než MMR, jako logičtější by se jevilo ministerstvo průmyslu a obchodu, které zcela evidentně více reprezentuje ziskový sektor a oblast obchodu jako takovou.

O tom, zda cestovní ruch skutečně skončí pod ministerstvem kultury, bude rozhodovat vláda, které byl návrh odeslán v polovině října. Výsledek rozhodování je v tuto chvíli prakticky nemožné předjímat.

Petr Manuel Ulrych