Po pauze trvající celé jedno volební období začal loni na podzim v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky fungovat Podvýbor pro cestovní ruch. Tedy orgán, po jehož zřízení úpěnlivě volali zástupci profesních svazů z oblasti turismu. Ti postrádali na parlamentní úrovni partnera, s kterým by mohli diskutovat o potřebách oboru. Na následujících řádcích přinášíme mimo jiné profily pěti ze sedmi členů nově zřízeného podvýboru a jejich názory na cestovní ruch jako takový i na to, čemu by se měl podvýbor věnovat.

Když Rostislav Vondruška – k velké radosti mnoha profesionálů napříč všemi sektory cestovního ruchu – usedal do křesla ministra pro místní rozvoj, formuloval sedm priorit v oblasti turismu, kterým se chtěl během svého krátkého mandátu věnovat. Náhoda tomu chtěla a někdejší i současný ředitel agentury CzechTourism strávil v ministerské funkci delší dobu, než mnozí jeho předchůdci, kteří šli do úřadu s ambicí strávit v secesním paláci na Staroměstském náměstí minimálně jedno řádné volební období. A ohlédneme-li se za ministerským působením Rostislava Vondrušky, musíme konstatovat, že minimálně v oblasti cestovního ruchu šlo o působení úspěšné. Ostatně ne nadarmo byl Vondruška v době svého „ministrování“ již podruhé zvolen odbornou veřejností Osobností cestovního ruchu.

Je-li řeč o oněch sedmi prioritách, jen těžko mohl kdo očekávat, že se dané problémy podaří během onoho krátkého mandátu vyřešit. Šlo spíše o to danou problematiku zviditelnit a iniciovat diskusi o možných legislativních změnách, které by mohly přinést kýženou změnu. Jistě, ne vše se podařilo. Fiaskem skončila třeba snaha o přeřazení restauračních služeb do snížené sazby DPH. Jinde se však snaha účinkem neminula. Asi největšího pokroku se podařilo dosáhnout u priority sedmé, kterou bylo zřízení poslaneckého podvýboru pro cestovní ruch. Připomeňme si, co k tomuto úkolu řekl tehdejší ministr Vondruška v loňském lednovém rozhovoru pro COT business: „Mezi zmiňovanými sedmi prioritami bylo také zřízení podvýboru pro cestovní ruch. Ovšem zřizovat jej na půl roku do parlamentních voleb nemá smysl a ani by se to nepovedlo, protože by musel vzniknout místo některého současného podvýboru, což je do května nereálné. Předběžně mám ale ze strany poslanců přislíbeno, že při novém ustanovování výborů a podvýborů bude jeden z podvýborů věnován cestovnímu ruchu. Ať už to bude v rámci výboru hospodářského či výboru pro veřejnou správu, který by nám asi vyhovoval více, protože to je náš ‚domácí‘ výbor, do kterého chodíme s největším počtem témat, a atmosféra v něm je nejen přátelská, ale i velmi dělná.“ Dobrou zprávou je, že poslanci loni v září dostáli svému slibu a podvýbor zřídili. Vznikl v rámci výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Pro osvěžení paměti dodejme, že naposledy fungoval v poslanecké sněmovně takto zaměřený podvýbor ve čtvrtém volebním období, tedy v letech 2002–2006. Byl součástí Hospodářského výboru a nesl zvláštní název Podvýbor pro cestovní ruch a krizové regiony.

Zřízení podvýboru je jistě vítaným krokem, rozhodně ale neznamená, že by nyní mohli představitelé profesních svazů, organizací destinačního managementu a dalších institucí založit ruce a nečinně přihlížet, jak obor utěšeně vzkvétá. Právě naopak – oněch „sedm statečných“ se neobejde bez informací, podnětů, konzultací a aktivního přístupu partnerů z různých sektorů cestovního ruchu. Zatím se zdá, že jsou poslanci takovému dialogu otevřeni. První jednání podvýboru proběhlo 16. prosince loňského roku a poslanci se při něm setkali s ředitelem agentury CzechTourism Rostislavem Vondruškou, ředitelkou Odboru cestovního ruchu MMR Jitkou Fatkovou a zástupci vybraných organizací destinačního managementu. Jednalo se o vybraných aktuálních problémech oboru a zejména o připravovaném zákonu o organizaci a financování cestovního ruchu u nás. S představiteli odborné veřejnosti by se měli členové podvýboru setkat také třeba během veletrhu Holiday World, v rámci jehož doprovodného programu se bude konat zasedání Celostátního kolegia cestovního ruchu.

Kdo jsou a jak to vidí členové
Podvýboru pro cestovní ruch?

Členy podvýboru pro cestovní ruch jsme oslovili s třemi jednoduchými dotazy. Pátrali jsme po tom, jakou důležitost přisuzují tomuto oboru ve své práci a jaké problémy považují v cestovním ruchu za nejpalčivější, resp. kterými by se měl podvýbor ve své činnosti zabývat. Odpovědi se nám podařilo získat od pěti ze sedmi členů podvýboru – poslanci Gabriela Hubáčková (KSČM) a Luděk Jeništa (TOP09) nám ve stanoveném termínu na otázky neodpověděli.

Mgr. Zdeňka Horníková – předsedkyně podvýboru

Volební kraj: Královéhradecký
Poslanecký klub: ODS

Profesní dráha: původně kantorka (obor biologie a chemie), poté podnikatelka, starostka města Náchod, od roku 1996 poslankyně PSP ČR. Od roku 1991 členkou ODS.

Cestovní ruch je nedílnou součástí podnikání. Bohužel v současné době u nás ještě stále nedoceněnou. Cestovní ruch v České republice má všechny předpoklady pro rozvoj a vytváření zajímavých nabídek jak pro české, tak zahraniční turisty. Nebojme se investic, dobré investice se nám vrátí. Aby byly dobré, musí být provedeny na základě analýzy stávajícího stavu a již fungujících projektů. Prostředky musí být investovány smysluplně, účelně a efektivně.

Podvýbor pro cestovní ruch vytvořil chybějící článek pro tvorbu legislativy mezi Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky a Ministerstvem pro místní rozvoj. Nejočekávanější legislativní úpravou je nový zákon o cestovním ruchu. Nad tímto zákonem však očekávám minimálně rok až dva probíhající diskusi. Nový podvýbor se stal partnerem nejen pro ministra pro místní rozvoj, ale především pro profesní asociace, sdružení a další subjekty působící v cestovním ruchu na celostátní i regionální úrovni. Již nyní mě těší velký zájem o spolupráci a doufám, že se dočkáme i výsledků, se kterými budou spokojeny nejenom profesní skupiny, ale především ti, kterým je cestovní ruch určen.

Ing. Lenka Andrýsová

Volební kraj: Olomoucký
Poslanecký klub: Věci veřejné

Profesní dráha: absolventka magisterského studia VŠE v Praze, v současné době doktorandské studium politologie tamtéž. Během studií několik stáží v tuzemsku i v zahraničí, v letech 2009–2010 práce ve vydavatelství Pražan (spolupráce na kampani pro Věci veřejné). V roce 2010 zvolena členkou PSP ČR.

Cestovní ruch je perspektivní oblastí, která může přispět k ekonomickému růstu naší země. Tak jak postupně klesá podíl zemědělství a průmyslu na našem HDP, roste podíl služeb. Cestovní ruch do těchto služeb patří. Tím, že jsem zároveň místopředsedkyní v Zahraničním výboru, mohu tyto oblasti, které spolu souvisí, propojit.

Podpora cestovního ruchu je velmi široká oblast, kam spadá kromě budování dopravní infrastruktury, jazyková vzdělanost obyvatel, budování cyklostezek, také i například rekonstrukce památek či tvorba obrazu České republiky v zahraničí. Mohu tedy říci, že se podporou cestovního ruchu zabývám neustále.

Česká republika musí umět prodávat své přednosti. Tyto přednosti ale musí zároveň rozvíjet a pečovat o ně. Chtěla bych podpořit „depragizaci“ zájmu turistů a rozložení jejich zájmu po celé České republice i mimo naše hlavní město. V turistických lokalitách musíme zlepšovat úroveň služeb, které cizincům a turistům poskytujeme. Myslím, že hlavní přínos našeho Podvýboru pro cestovní ruch spočívá v tom, že se problematika cestovního ruchu otevře a bude diskutovat na parlamentní půdě. Máme možnosti zvát si na podvýbor odborníky a zástupce asociací, kteří v cestovním ruchu pracují a kteří nám pomohou odhalit bariéry rozvoje turismu v České republice.

Ing. Jana Fischerová, CSc.

Volební kraj: Vysočina
Poslanecký klub: ODS

Profesní dráha: původním povoláním samostatná projektantka, poté odborná asistentka na FS ČVUT Praha, učitelka na SPŠ stavební, od roku 1992 OSVČ v oblasti cestovního ruchu. Od 1994 členka zastupitelstva města Havlíčkův Brod, od 2000 členka zastupitelstva kraje Vysočina. 1998–2002 místostarostka, 2006–2010 starostka Havlíčkova Brodu. Od 2010 členka Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Cestovnímu ruchu přisuzuji velký význam, je vlastně jistým druhem průmyslového odvětví, které je třeba podporovat. Jak je známo, z každé stokoruny, kterou turisté v České republice utratí, jde cca 41 Kč do veřejného rozpočtu. Osobně jsem jako OSVČ v cestovním ruchu podnikala, proto vím, jaké jsou v tomto oboru tzv. slabé a silné stránky. Jsem i nyní v kontaktu se zástupci profesních sdružení, která mají představu, kam dále v cestovním ruchu směřovat, co je třeba například i legislativně dořešit. Cestovní ruch je velmi široký pojem, dotýká se jiných rezortů, základem všeho je dobře vybavená infrastruktura a lidi, kteří dotvářejí vše ostatní. Jsem velmi ráda, že nyní nově vznikl sněmovní podvýbor pro cestovní ruch, kde bych chtěla využít svých dřívějších zkušeností.

Napadá mě celá řada věcí, které se ale nedají přímo řešit v rámci doporučení či opatření tohoto výboru. Procestovala jsem celou řadu zemí a všímala jsem si jejich podmínek fungování zařízení cestovního ruchu. Vše je u nás běh na dlouhou trať, ale zmíním alespoň něco konkrétního.

Zaregistrovala jsem u řady cestovních kanceláří požadavek na novelizaci profesního zákona č. 159 /99 Sb. Zástupci Asociace českých cestovních kanceláří a agentur v loňském roce jednali na ministerstvu pro místní rozvoj se záměrem posílení ochrany spotřebitele. Kromě novelizace tohoto zákona se připravuje v Evropském parlamentu na 1. polovinu roku 2011 konečná podoba Směrnice o zájezdech. Jedná se o rozsáhlý legislativní proces, který bude mít za následek transformaci do profesních zákonů všech členských zemí Evropské unie, tedy i České republiky. Na základě setkání a diskusí s podnikateli a jejich profesními sdruženími v oblasti cestovního ruchu, asociacemi cestovních kanceláří, Asociací hotelů a restaurací ČR, případně i dalšími subjekty, je možné, že dojde během dvou let ještě k dalším opatřením. Jedná se například o průvodcovské služby, které jsou zatím v rámci Evropy různě povolovány.

V loňském roce MMR vyhlásilo Národní program podpory cestovního ruchu, zaměřený na podporu podnikatelů v cestovním ruchu, jednali jsme i o těchto možnostech pro letošní rok. Osobně vím, že cestovní ruch potřebuje podporu nejenom „odshora“, ale i ve městech a krajích; chceme tedy využít i této spolupráce s nimi.

Mgr. Jan Smutný

Volební kraj: Středočeský
Poslanecký klub: TOP09-S

Profesní dráha: původním povoláním pedagog na základní škole, v letech 1993–1997 obchodní zástupce, poté pracovník školského úřadu, v letech 1998–2006 ředitel základní školy. V letech 2006–2010 1. náměstek primátora Mladé Boleslavi. Po roce 2002 členem SNK-ED, od 2009 členem TOP09, v roce 2010 zvolen členem PSP ČR.

Význam cestovního ruchu vnímám ve více rovinách. Pokud jde o ekonomiku, z analýzy cestovního ruchu za léta 2006–2008 a jeho dopadů na ekonomiku České republiky vychází, že v cestovním ruchu existuje 370 tisíc pracovních úvazků a že cestovní ruch zaujímá 5,6procentní podíl včetně všech multiplikačních efektů na celkové produkci České republiky. Také je známo, že ze 100 korun výdajů turisty je téměř 41 korun přínosem pro státní rozpočet. Analýza je zveřejněna na stránkách MMR.

Druhou oblastí je úprava legislativy. Tato čísla nejsou zanedbatelná a vzhledem k tomu, že legislativa vychází ze zákona 159/1999 Sb., je nutné nejen v souladu s EU k roku 2013, ale k současným podmínkám, vypracovat nový zákon, novelu nebo revizi zákona o cestovním ruchu.

Pokud jde o podvýbor, měl by spolupracovat na vytvoření plánu pro rok 2011. V oblasti legislativy půjde o návrh zákona o cestovním ruchu, přičemž cílem je definovat jednotlivé úrovně cestovního ruchu na území České republiky a rozdělení pravomocí. Návrh věcného návrhu zákona prošel připomínkovým řízením, určitým problémem je stanovisko ministerstva financí. Dále by měly být nastaveny limity při financování ze strukturálních fondů. Zaměřit bychom se měli i na problematiku živnostenského zákona, konkrétně na problémy, které vyplývají z přeřazení průvodcovské činnosti ze živností vázaných do živností volných. Důležitou oblastí je také kvalita služeb cestovního ruchu, respektive jejich certifikace. Je nutné nastavit určitá kritéria, na základě kterých bude certifikace probíhat. Rád bych, aby kritéria nebyla nastavena tak, aby na ně mohl dosáhnout každý, kdo podmínky splní a to bez zbytečných bariér v legislativě a dalších překážek ze strany státní správy.

Uvedené plány bychom měli využít v zájmu rozvoje cestovního ruchu v České republice tak, aby podmínky již nastavené kolegiem cestovního ruchu a přijatou legislativou měly navazující kvalitu, která neodradí ty, kteří chtějí k rozvoji cestovního ruchu přispět.

Cestovní ruch potřebuje nejen úpravy v legislativě, ale i ve státní podpoře v podobě mandatorního výdaje. Domnívám se, že výše uvedená ekonomická data dávají záruky, že by rozpočtované finance měly jistou návratnost a s tím i záruky v kvalitě služeb v cestovním ruchu.

Jsem přesvědčen, že Česká republika má v cestovním ruchu co nabídnout a naše iniciativa v podobě Podvýboru pro cestovní ruch má jedinečnou možnost tuto příležitost využít!

Ing. Jiří Krátký

Volební kraj: Olomoucký
Poslanecký klub: ČSSD

Profesní dráha: po technických a ekonomických studiích prošel Jiří Krátký různými řídicími funkcemi. Po roce 1990 vstoupil do podnikání, později se zapojil do politiky. V roce 1998 byl zvolen starostou města Jeseník. Jedno volební období byl také členem zastupitelstva Olomouckého kraje. V letech 2006 a 2010 byl zvolen poslancem. Zaměřuje se na regionalistiku a oblast životního prostředí. „Snažím se prosazovat pilíře Udržitelného rozvoje a jsem přesvědčen, že je to pro příští období jediná pro nás dobrá cesta,“ říká.

Jsem z oblasti, která se po ztrátě prakticky veškerého tradičního průmyslu a peněz z veřejných rozpočtů musela ještě více soustředit na cestovní ruch a lázeňství. Podíl, včetně podílu šedé ekonomiky, se z původních zhruba deseti procent zvýšil na asi třicet procent na regionálním hrubém domácím produktu a stal se tak v naší „periferní“ oblasti velmi významným zdrojem zaměstnanosti a regionálního příjmu a „brzdou“ ještě většího hospodářského propadu, než který naše oblast již dvacet let zažívá.

Krátce řečeno, uvědomuji si důležitost a význam cestovního ruchu nejen pro naše metropole a destinace naší zahraniční turistiky, ale pro mnoho nemetropolních oblastí, které nejsou v zájmu různých strategických plánů rozvoje a konkrétní podpory se jim nakonec pod různými záminkami velkým obloukem vyhnou. Podle mého názoru a statistických údajů se nám politika soudržnosti moc nedaří.

Problémy, které bude muset Podvýbor pro cestovní ruch řešit, byly prezentovány na společném jednání dne 10. února 2010, které svolalo MMR a které řídil tehdejší ministr Vondruška. Tohoto jednání se kromě pracovníků Odboru cestovního ruchu a zástupců organizací cestovního ruchu zúčastnili též dva členové tehdejšího Výboru pro regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Kompletní problematikou cestovního ruchu se zabývalo jednání Celostátního kolegia cestovního ruchu 8. října loňského roku v Karlových Varech. Cílem tohoto jednání bylo představit Návrh věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu. Věřím, že po jeho projednání a schválení bude tento zákon dobrým základem pro vyjasnění kompetencí, odpovědnosti, spolupráce a podpory tohoto odvětví národního hospodářství.

Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: archivy jednotlivých poslanců