Pražská paroplavba opět pluje do Mělníka a na Slapy

Pražská paroplavební společnost, která provozuje především výletní plavby na Vltavě v hlavním městě a okolí, zahájila v květnu svoji 147. sezonu. V té nabízí mimo jiné obnovené plavby z Prahy pod Slapskou přehradu. Tato pravidelná víkendová linka se do nabídky vrátila po roční přestávce způsobené opravou přehrady ve Vraném. Méně pozitivní zprávy však přicházejí od jiných dopravců, někteří dokonce zvažují zeštíhlování svých flotil.

Podle Ilony Petřinové z Pražské paroplavební společnosti bude kromě linky ke Slapské přehradě letos opět v provozu také plavba do Mělníka. Firma na začátku sezony posílila nejvytíženější linku, která jezdí z Rašínova nábřeží do zoologické zahrady. Plné jízdné do zoo vyjde stejně jako loni na 150 korun, jízdenka na Slapy stojí o 60 korun více a za výlet do Mělníka zaplatí cestující 490 korun. Nově společnost nabízí tříhodinové večerní vyjížďky luxusní lodí Lužnice, jejichž součástí je večeře a živá hudba. Vstupenky na tento program nazvaný Sladká Praha jsou k dostání od 1 690 korun.

Obecně pak lze konstatovat, že byť mají výletní a vyhlídkové plavby v Čechách a na Moravě dlouhou tradici, nemají jejich provozovatelé na růžích ustláno. Mnozí dokonce uvažují o zeštíhlování flotil. Ještě nedávno přitom pořizovali nové výletní lodě jak z domácích loděnic, tak dovozem ze zahraničí. Většina loďařů v Česku letos investuje jen do stávajících plavidel, aby splňovaly přísné technické předpisy, případně byly pohodlnější pro cestující, řekl ČTK po jednání v Purkarci předseda Sdružení provozovatelů osobní lodní dopravy (SPOLD) a provozovatel vyhlídkových plaveb v lednickém zámeckém parku Jaroslav Martinek.

„Vyhlídkové lodní plavby jsou fenomén srovnatelný s návštěvností hradů a zámků. Největší expanze veřejné lodní dopravy byla v letech 2008 až 2010. I když například na Brněnské přehradě loni přepravili 220 000 turistů či v Punkevních jeskyních jen o 20 000 méně, čelí lodní dopravci velkým ekonomickým problémům," uvedl Martinek.

Osobní plavba netrpí nedostatečnou splavností českých řek jako plavba nákladní, protože se splavným úsekům přizpůsobuje, i tak je prý na rozcestí. Ukazuje se, že až na lukrativní místa fungují hlavně osobní lodní dopravy, které podporují municipality – městské a krajské úřady. Ti, kteří nemohou spoléhat na dotační tituly, jsou podle Martinka na hranici přežití. „Na vině je zejména zvýšení daně z přidané hodnoty, růst cen pohonných hmot, legislativní překážky a někdy až nesmyslné technické normy, jejichž naplnění stojí velké investice," vysvětlil.

Jedinou větší akvizicí byl letos nákup výletní lodě na Lipenskou přehradu, firma má ale rakouské majitele. Brněnská přehrada letos sice získala poslední dvě nové lodě, ty se ale začaly vyrábět ještě před ekonomickou krizí. Většina ostatních loďařů v Česku podle SPOLD letos investuje jen do obnovy stávajících plavidel.

„Fenomén vyhlídkových plaveb nikdy nezanikne, fungovaly i za obou světových válek, bez poklesu cestujících fungují i v řadě okolních zemí. Každý nemá na to, aby si koupil třeba jachtu," míní místopředseda sdružení Štěpán Machart, jenž provozuje lodní dopravu na Vltavě.

Sdružení provozovatelů osobní lodní dopravy, o. s., vzniklo v roce 2007 a má na dvě desítky členů. Sdružuje majitele a organizátory výletní lodní dopravy, převozníky i zástupce marin a půjčoven hausbótů z různých míst Česka mimo Prahy. Podílí se na provozu webu Lodnidoprava.unas.cz a v létě 2009 vydalo za pomoci agentury CzechTourism Mapu osobní lodní dopravy a turistických přívozů v ČR, která je k sehnání ve většině infocenter v zemi.

Text: -čtk- a -red-; Foto: -pmu-