Právo a koronavirová krize

Málokterý obor je tak těžce zasažen koronavirovou krizí jako cestovní ruch. Situace v prvních měsících roku 2020 se složitě vyvíjí, takže je dosud (článek byl dokončen 11. dubna) nemožné odhadnout dlouhodobé následky, které budou pro turismus nejspíš drtivé, a to v míře, jakou dosud přinesly zřejmě jen světové války.

Složitá a dosud nejasná situace přináší řadu právních otázek. Těžko ale najít jednoznačné odpovědi. Je důležité si stále uvědomovat, že právo znamená hlavně dlouhodobě se vyvíjející pravidla, kdy například jádrem klíčového občanského zákoníku je (obdobně jako ve většině zemí světa) dvě tisíciletí staré právo Římské říše. Jedním z problémů právní úpravy cestovního ruchu je jeho modernost, kdy se klíčové instituty jako ochrana spotřebitelů u zájezdu a timesharingu prosazují v evropském právu až počátkem devadesátých let a v ČR okolo přelomu tisíciletí, přičemž jejich vývoj nadále pokračuje (viz např. spojené cestovní služby SCS). Nepřekvapí tedy, že krize s koronavirem, jakou svět v mnoha aspektech dosud nezažil, přináší četné právní nejasnosti.

Jádrem právní úpravy mimořádných situací je krátký ústavní zákon o bezpečnosti č. 110/1998 Sb., kde klíčový je čl. 2 odst. 1 o možnosti vyhlásit nouzový stav. Právní normy však do značné míry dotváří praxe s jejich aplikací, a ta je zde samozřejmě minimální. Pro ilustraci si uveďme množství prováděcích předpisů k tomuto ústavnímu zákonu: 5 v srpnu 2002, 4 v dubnu 2006, 1 v lednu 2007, 5 v červnu 2013, od 12. 3. 2020 jen během prvního měsíce krize jich vyšlo celkem 53! První z nich je usnesení vlády č. 194 z 12. 3. (č. 69/2020 Sb.), kterým byl ­vyhlášen nouzový stav, turismu se ­nej­více týkalo usnesení vlády č. 203 (č. 76/2020 Sb.), kterým se zakázal cizincům vstup do ČR a občanům vycestování od 16.3. Ukázat nejasnosti lze na snad vůbec právně nejdiskutabilnějším opatření, kterým je zákaz občanům cestovat za hranice, ke kterému se vyjádřili zkušení právníci – tři z nich považovali takové omezení za problematické nebo protiústavní, bývalý ústavní soudce dr. Balík ho však označil za přijatelné (forum24.cz z 6. 4.).

U cestovních kanceláří byl již počátkem března problém s rušením zájezdů. ČTK se s dotazem obrátila na autora, který upozornil, že zde byly snahy stanovit na evropské nebo národní úrovni orgán s oprávněním autoritativně se vyjádřit, zda do dané destinace cestovat, nebo ne, ale k tomu nedošlo. Převládající názor je, že nestačí doporučení vlády nebo dokonce jen pouhé obavy klienta z možnosti nákazy. Pokud se tedy odmítne účastnit zájezdu, může cestovní kancelář vyžadovat storno poplatek, jenže povinná karanténa po návratu znamenala odlišnou situaci. Vývoj se pak komplikoval v celém světě a zejména otázka vracení záloh hrozila zničit cestovní kanceláře. Byl narychlo připraven návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na odvětví cestovního ruchu, ovšem vzhledem k divokému vývoji je třeba odkázat na stránky MMR. Diskutuje se také zejména o veřejné podpoře cestovního ruchu jako snad nejvíce zasaženého oboru, jenže nepůjde o nijak jednoduchou otázku, a to jak finančně, tak organizačně i právně. 

V Česku naštěstí z hlediska regionálního nenasvědčuje nic spojení intenzivního turismu s nakažeností koronavirem.

Zásadním prvkem pro turismus, který je zatím poněkud přehlížen, je riziko, že cestovní ruch bude obviňován jako původce koronavirové krize. Zasaženy jsou mnohé klíčové destinace. Státem, který je zřejmě nejhůře postižen a současně snad nejvíce závislým na turismu, je San Marino (zatím již zemřelo přes promile obyvatelstva). V složité době ekonomické krize (a zřejmě i přežívající krize zdravotní) se může stát cestovní ruch obětním beránkem. Chyby v řadě destinací tomu napomáhají. Nejvíce se nyní mluví o rakouském Ischglu, kde horské středisko zřejmě tajilo probíhající epidemii. Odtud se nakažení rozjeli do značné části Evropy, přičemž statistiky podílu na rozšíření koronaviru jsou děsivé. Připravují se i žaloby. V Česku naštěstí z hlediska regionálního nenasvědčuje nic spojení intenzivního turismu a nakaženosti koronavirem (dle seznamzpravy.cz z 11. 4.). Praha je specifická jako ekonomické a dopravní centrum státu, ale oblíbené hory i západočeské lázně jsou zasaženy jen průměrně, jižní Čechy snad vůbec nejméně a ani okres Český Krumlov nevybočuje. Možná nejzajímavější je Kutnohorsko, kde jsou největší atraktivity v širokém okolí, ale tento okres je zasažen několikrát méně než všichni jeho sousedé.

Koronavirus nepochybně přináší do turismu kvanta problémů, včetně právních, a celkově vytvořil situaci, jakou nikdo nepamatuje. Dlouhodobé postižení může být drtivé. Ironicky je možné připomenout, že poslední roky se intenzivně diskutovalo o problému overtourismu, na který dnes může mnoho destinací už zapomenout.

Ilustrace: Shutterstock.com
(koláž: COT media)

foto
JUDr. PhDr. René Petráš Ph.D.pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity Jana Amose Komenského
petras@prf.cuni.cz
 

Nejnovější články z rubriky Expert

Foto: Shutterstock.com

Instagram Messenger API nově pro všechny firemní účty!

Dlouho očekávaná novinka je tady. Na poslední červnové F8 Refresh konferenci Facebook informoval, že pro všechny firemní účty bude dostupný Instagram Messenger API.

Číst více
Foto: Letiště Praha

Stále více cestujících na pražském letišti

Na Letišti Václava Havla Praha bylo podle aktuálních statistik letos v červnu odbaveno téměř 289 tisíc cestujících. Jde o nárůst o více než 650 procent oproti loňskému roku, kdy se provoz začínal po první vlně pandemie onemocnění COVID-19...

Číst více

Tržby cestovních kanceláří rostou jen pozvolna

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předpokládá, že cestovní kanceláře (CK) letos dosáhnou tržeb za prodej zájezdů a spojených cestovních služeb nejvýše 20 miliard korun, o deset miliard korun vyšších než loni. Tržby v příštím roce by mohly být...

Číst více