|
I když subvencování soukromého sektoru z veřejných peněz není žádnou novinkou, po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 začala platit jiná pravidla a i do republiky nově začalo proudit velké množství prostředků z evropských fondů. Jejich získání je sice na jednu stranu spojené se složitým procesem schvalování, ale na druhou stranu konečným příjemcem může být i soukromý podnik, který zdánlivě nemůže mít na peníze z EU nárok.
Mnohý podnikatel se obává, že případné prostředky EU, které se k němu dostanou a on je použije na své soukromé podnikání, pak bude muset vracet. To však díky pravidlu o tzv. podpoře „de minimis“ není tak úplně pravda. Navíc od letošního roku byl limit této podpory zvýšen na 200 000 euro.
Veřejná podpora je v souladu s čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství definována čtyřmi znaky, které musí být splněny současně, aby se v daném případě jednalo o veřejnou podporu: Podpora musí být poskytována z veřejných prostředků (státu, města, organizace spravující veřejné prostředky apod.), dále musí zvýhodňovat podnikání či odvětví výroby, musí narušovat či hrozit narušením hospodářské soutěže a musí ovlivňovat obchod mezi členskými státy EU. Takovouto podporu musí předem schválit EU.
Poskytovatelem veřejné podpory je ten, kdo rozhoduje o poskytnutí veřejné podpory. Jedná se o subjekty, které nakládají s finančními prostředky pocházejícími ze státních, regionálních, místních zdrojů nebo ze zdrojů EU. Poskytovatelem může být ministerstvo, kraj, obec apod. Příjemcem veřejné podpory může být fyzická nebo právnická osoba, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí veřejné podpory rozhodnuto.
Blokové výjimky
Jedná se o nařízení Evropské komise; pokud jsou splněny podmínky stanovené příslušným nařízením, může být taková podpora bez dalšího poskytnuta, aniž by podléhala schválení ze strany Komise. Poskytovatel však má povinnost zaslat Komisi přehled informací, týkajících se poskytování veřejné podpory na základě blokové výjimky. Blokovými výjimkami jsou nařízení upravující veřejnou podporu určenou malým a středním podnikům, veřejnou podporu na zaměstnanost a veřejnou podporu na vzdělávání.
Šance, která se nebude opakovat V programovacím období 2007—2013 bude mít Česká republika v programech spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU k dispozici více než 773 miliard korun. Na základě definovaných cílů a priorit Národního rozvojového plánu České republiky pro období 2007—2013 a Národního strategického referenčního rámce připravuje Česká republika pro využívání fondů Evropské unie v letech 2007—2013 celkem 24 operačních programů pro nově koncipované 3 Cíle Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Foto: © isifa/Ablestock |
Podpora „de minimis“
Její existence vychází z nařízení Komise č. 69/2001 ze dne 12. 1. 2001, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. V roce 2004 došlo k úpravám pro obory zemědělství a rybolov, pro které byly zpřísněny podmínky podpory, ale to nás nemusí zajímat, netýká se to cestovního ruchu.
Podpora „de minimis“ je podpora malého rozsahu, která nepodléhá oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi. Je určena pro malé a střední podniky. Nárok na ni je obecný, jedno, kdo je zřizovatelem podniku – zda soukromník, či organizace. Jedná se o podporu poskytnutou ve výši maximálně 200 000 eur (od roku 2007) během tříletého období jednomu příjemci. Poskytovatel podpory je povinen informovat příjemce o povaze podpory de minimis a vyžádat od něj úplné údaje o podpoře de minimis, kterou během posledních tří let získal. Do celkového limitu podpor de minimis se nezapočítávají jiné druhy podpor. Poskytovatel je povinen uchovávat záznamy o poskytnuté podpoře de minimis po dobu 10 let od jejího poskytnutí.
Podporu de minimis nelze poskytnout v oblasti dopravy, zemědělství (ve smyslu definice uvedené v Příloze I Smlouvy o založení ES), exportu a podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží. Ve všech ostatních oborech je podpora možná, tedy cestovní ruch nevyjímaje.
Zvýšení limitů od roku 2007
Dne 12. prosince 2006 Evropská komise přijala nové nařízení o podpoře de minimis, podle něhož není podpora do výše 200 000 eur poskytnutá v průběhu tří let považována za veřejnou podporu.
Záruky za půjčky rovněž spadají pod toto nařízení, pokud půjčka nepřekračuje částku 1,5 mil. eur. Z nařízení jsou však vyňaty netransparentní typy podpor, při nichž nelze dopředu spočítat poskytovaný objem podpory, a podporu společnostem v obtížích. Nařízení je výsledkem série veřejných konzultací konaných v průběhu roku 2006 a je zásadním prvkem tzv. Akčního plánu veřejné podpory. Nové nařízení je platné od 1. 1. 2007.
A příklady na závěr
Město má podíl v obchodních společnostech založených dle obchodního zákoníku. Tyto společnosti mají různé předměty podnikání a také podíl města v těchto společnostech je různý (od 10 do 100 %). Pokud takové společnosti poskytne město (na základě rozhodnutí zastupitelstva) finanční dotaci, např. na úhradu provozních nákladů, jedná se o veřejnou podporu?
Čerpá-li obchodní společnost od města dotaci či jinou formu podpory, přičemž město je úplným či částečným vlastníkem této společnosti, nejednalo by se o veřejnou podporu, která podléhá schválení Evropské komise v následujících případech:
• poskytování prostředků městem odpovídá tržnímu chování, tj. takovému chování, které by za stejných podmínek bylo obvyklé u tržně uvažujícího investora;
• prostředky jsou obchodní společnosti vypláceny z titulu zajišťování služby ve veřejném zájmu, přičemž závazek obchodní společnosti vykonávat veřejnou službu musí být jasně definován národní legislativou anebo licencí, předem musí být objektivním a transparentním způsobem stanoveny parametry, na jejichž základě je kalkulována kompenzace, kompenzace nesmí přesahovat výši nutnou k pokrytí části či veškerých nákladů, které vznikly v souvislosti s plněním závazku veřejné služby, přičemž musí být zohledněny relevantní příjmy a v přiměřené výši zisk za plnění tohoto závazku, jestliže podnik, který plní závazek veřejné služby, nebyl vybrán na základě výběrového řízení v souladu s procedurou veřejných zakázek, pak nezbytná výše kompenzace musí být určena na základě analýzy nákladů, které by vznikly zavedenému podniku při plnění závazků veřejné služby, přitom musí být zohledněny relevantní příjmy a v přiměřené výši zisk za plnění těchto závazků;
• obchodní společnost čerpá od města prostředky na činnost, která je nekomerčního charakteru, přičemž musí být pro tyto účely vedeno oddělené účetnictví, aby nemohlo dojít k přelévání takto poskytnutých prostředků do jiných komerčně zaměřených aktivit;
• prostředky jsou poskytovány v souladu s Nařízením Evropské komise č. 69/2001 ze dne 12. 1. 2001 o podpoře de minimis.
Může společnost, která obdržela investiční pobídku, požádat o dotaci z Operačního programu, popř. ze Strukturálních fondů EU?
Společnost, která obdržela investiční pobídku, může požádat o dotaci v jiném programu podpory, tedy i o dotaci z OP. Je nutné rozlišovat, zda se jedná o stejný projekt (stejné vhodné náklady), pak je nutné jednotlivé podpory sčítat a součet podpor nesmí překročit maximální povolenou míru veřejné podpory. Pokud se jedná o různé projekty, může společnost obdržet (vedle investičních pobídek) podporu dle podmínek programu OP.
Jiří G. Souček
Foto: Petr Manuel Ulrych