V uplynulých týdnech byly zveřejněny statistiky popisující stav a vývoj incomingové turistiky z jednotlivých zdrojových trhů. Z řady „nezáživných“ grafů a tabulek nás zaujaly především ty, které se týkají příjezdů turistů z Ruska do České republiky a některých jejích regionů. O vysvětlení trendů, které vyplývají z přiložených grafů, jsme požádali ředitelku zahraničního zastoupení agentury CzechTourism v Moskvě PhDr. Helenu Svobodovou.
V grafu popisujícím celkové příjezdy z Ruska musí každého zaujmout strmý propad incomingu v letech 1998 – 2000. Čím byl způsoben?
V prvé řadě to byl hospodářský a finanční kolaps Ruska v srpnu 1998, který měl negativní dopad na životní úroveň mnoha Rusů. Dalším faktorem, který na čas zbrzdil cesty ruských turistů do České republiky, bylo zavedení vízové povinnosti k 1. červnu 2000. Postupný nárůst a návrat ruských turistů do České republiky je důkazem toho, že Rusko je dnes prosperující zemí se stabilní ekonomikou, jehož obyvatelé si mohou dovolit cestovat a vyrovnali se i s fenoménem vízové povinnosti. A Česká republika je jednou z destinací, které se v Rusku a v zemích bývalého Sovětského svazu těší velké popularitě.
Graf č. 1 – Ruští turisté v HÚZ v letech 1992 – 2007
Graf č. 2 – Průměrná doba pobytu ruských turistů v ČR
Graf č. 3 – Průměrné výdaje zahraničních turistů
v ČR na osobu/den
Další skutečností, která stojí za zmínku, je zkrácení průměrné doby pobytu ruských turistů v našich ubytovacích zařízeních. Proč k němu došlo?
Ruští turisté mají stále raději kombinované poznávací zájezdy, velmi populární jsou kombinace Praha – Paříž, Praha – Vídeň, Praha – Mnichov atd. Zkrácení pobytu na území České republiky jsme očekávali až po vstupu do Schengenu. Nicméně mnoho ruských občanů již vlastní schengenské multivízum, takže po získání českého víza si mohou zakoupit kombinovaný zájezd po Evropě. Doba na dovolenou zůstává stejná, ale je třeba ji rozdělit mezi více destinací. A stejný trend můžeme vysledovat i v rámci České republiky. Téměř ve všech regionech ruští turisté přibývají, ale zkracuje se průměrná doba pobytu, což znamená, že ruský turista už není jen v Praze a západočeských lázních, ale cestuje, byť zatím jenom na krátkou dobu, i do ostatních regionů. A to je bezesporu pozitivní.
Připojení České republiky do Schengenského prostoru tento trend ještě zvýrazní. Bude k nám jezdit více turistů, avšak budou zůstávat kratší dobu, neboť budou kombinovat pobyt v České republice s návštěvou další západoevropské země. Netrpělivě očekáváme výsledky za první čtvrtletí roku 2008.
Graf č. 4 – Počet ruských turistů v hl. městě Praha 2000 – 2007
Graf č. 5 – Počet ruských turistů v Jihomoravském
kraji 2000 – 2007
Graf č. 6 – Počet ruských turistů v Královéhradeckém
kraji 2000 – 2007
Dá se fakt, že Rusové začínají po Praze a západočeských lázních objevovat i další regiony, doložit i jinými argumenty?
Jistě. Dalším důkazem, že ruský turista cestuje po českých regionech, je poměr počtu zaregistrovaných ruských občanů v hromadných ubytovacích zařízeních a počet vydaných víz. Za rok 2007 bylo zaregistrováno 320 930 ruských hostů, přičemž na konzulátech České republiky v Ruské federaci bylo zaevidováno pouze 295 000 žádostí o vízum, včetně dlouhodobých a multivíz. V předchozích letech byly počty zaregistrovaných hostů nižší o cca 10 až 15 % nižší než počty přijatých žádostí o víza. Nicméně počty přijatých žádostí o víza jsou pouze za území Ruské federace a my víme, že do České republiky přijíždí mnoho ruských hostů, tedy občanů Ruské federace, kteří mají trvalý pobyt v Německu, Izraeli či jiné zemi.
Graf č. 6 – Počet ruských turistů v Královéhradeckém
kraji 2000 – 2007
Graf č. 7 – Počet ruských turistů v Karlovarském
kraji 2000 – 2007
Graf č. 8 – Počet ruských turistů v Libereckém kraji
v letech 2000 – 2007
Graf č. 9 – Počet ruských turistů v Moravskoslezském
kraji 2000 – 2007
Svým způsobem vám dávají za pravdu grafy vytvořené z dat Českého statistického úřadu. V některých regionech ruských turistů opravdu radikálně přibývá, například v Moravskoslezském, Jihomoravském či Královéhradeckém kraji. Co je těmito nárůsty třeba hledat?
Do Královéhradeckého kraje jezdí ruští turisté především do zimních lyžařských středisek v Krkonoších. Je možné, že mnohé ruské lyžaře odradilo opatření rakouských alpských hoteliérů, kteří stanovili kvótu pro ruské turisty a raději se vydal lyžovat do Čech. Česká republika je pro ruské turisty nejlevnější západoevropská destinace, kde je minimální jazyková bariéra.
Zvýšení počtu ruských turistů v Jihomoravském kraji je přímo spjaté se zavedením přímého leteckého spojení Moskva – Brno. Porovnáme-li 9 000 turistů za rok 2006 s téměř 18 000 za rok 2007, znamená to stoprocentní nárůst. Ale všimněte si, prosím, průměrné doby pobytu ruských turistů v Brně: 1,5 dne. Což znamená, že turista sice přiletí do Brna, ale stráví zde obvykle jednu noc a odjíždí do Prahy, event. jiného regionu. Tedy že na jižní Moravě zatím bohužel nezůstává. Ale cestovní ruch je běh na dlouhou trať a Jihomoravský kraj je na správné cestě.
Radikální čtyřnásobný nárůst turistů v Moravskoslezském kraji je velkým a příjemným překvapením. Nejaktivněji z tohoto regionu na ruském trhu působí Lázně Darkov, ale vzhledem ke krátké průměrné době pobytu, který prudce klesl ze 4,1 na 1,6 dne (tj. stejně jako na jižní Moravě), není příliš pravděpodobné, že se jedná o lázeňské hosty. Já osobně si myslím, že jsou to noclehy a zastávky autobusových zájezdů, které místo přes Náchod jezdí přes severní Moravu. Jeden nocleh a jedou dál…
Graf č. 10 – Počet ruských turistů v Plzeňském
kraji 2000 – 2007
Graf č. 11 – Počet ruských turistů v kraji
Vysočina 2000 – 2007
Graf č. 12 – Počet ruských turistů ve Zlínském
kraji 2000 – 2007
Proč po roce 2002 tak poklesl zájem o Liberecký kraj?
Pokles zájmu o Liberecký kraj je poněkud překvapivý, protože kraj má určitě co nabídnout, minimálně totéž co Královéhradecký, míněno v oblasti lyžování. Liberec má navíc dobrou dopravní dostupnost z Prahy, oba kraje jsou v těsném sousedství s Německem a Polskem, což je po vstupu do Schengenu velká devíza. Liberecko je ideální destinace pro rodiny s dětmi a dětské skupiny (ZOO, aquapark, lanová dráha, Ještěd). Mají velký potenciál, jen ho neumějí správně nabídnout a oslovit správné cílové skupiny. Je třeba udělat něco trochu víc než jednou za rok na veletrhu MITT rozdat prospekty. V Rusku je spousta podniků, které vyčleňují miliony na dětské rekreační nebo novoroční pobyty, jsou cestovní kanceláře, které se specializují pouze na dětské skupiny, dětské tábory. Myslím, že tudy by mohla vést cesta.
Z grafů je patrné, že nejméně mají turisté zájem o Plzeňský kraj, Vysočinu a Zlínský kraj. V čem je problém? Nemají jim tyto regiony co nabídnout? Nebo dělají něco špatně?
Nezájem ruských turistů o Zlínský je kraj je překvapující, všeobecně se očekávalo, že přímé letecké spojení z Moskvy do Brna zvýší příliv ruských hostů zejména do luhačovických lázní. Přírůstek turistů je nepatrný. Potvrzuje se tak domněnka, že cestovní kancelář DVM Tour, která má monopol na linku Moskva – Brno, zatím letecký spoj využívá především jako alternativu k charterovým letům do Pardubic, a nikoliv k podpoře cestovního ruchu na Moravě.
Zlínský kraj společně s Jihomoravským krajem patří k těm subjektům, které se aktivně účastní akcí CzechTourism i pořádají vlastní prezentace, za což je třeba oba kraje pochválit. Věřím, že časem jejich aktivita přinese kýžené ovoce a turisté na brněnském letišti nenasednou do autobusu směr Praha, ale zůstanou na jižní či východní Moravě.
V případě Plzeňského kraje a Vysočiny není příliš velká perspektiva, že by se v dohledné době situace změnila. Oba kraje sice mají turistům co nabídnout, ale jejich potenciál se poněkud míjí se zájmy ruské klientely. Židovské památky, skanzeny nebo středoevropská příroda nejsou totiž tím pravým, za čím by byli Rusové ochotni cestovat do světa.
Petr Manuel Ulrych
Zdroj: CzechTourism, ČSÚ
Poznámka: Pro účely článku byly použity pouze grafy s daty zmiňovanými v textu. Grafy znázorňující ostatní aspekty incomingu z Ruska najdete u elektronické podoby článku na