Bude Prague Convention Bureau začleněno do struktury magistrátu? Nebo přejdou jeho pravomoci na Pražskou informační službu? Kolik peněz bude mít hlavní město Praha na podporu cestovního ruchu v příštím roce? O tom všem a mnohém dalším jsme v polovině října hovořili s předsedou Výboru pro zahraniční vztahy a cestovní ruch Zastupitelstva hlavního města Prahy Janem Kalouskem.
V minulém rozhovoru jste naznačoval, že Praha hodlá vytvořit kongresový balíček, který by měl pomoci přilákat organizátory kongresových a konferenčních akcí. Zmiňoval jste, že součástí bude mj. jízdné zdarma pro účastníky kongresů určité velikosti. Toto je již realitou. Jak se tato „pobídka" podle vás osvědčila v praxi?
Tuto otázku byste měl spíše položit lidem, kteří jsou činní obchodně a jejichž práci má toto opatření ulehčovat. Nicméně od členů mého poradního sboru, v kterém je mimo jiné i ředitelka Prague Convention Bureau, vím, že se tato podpora setkala s jednoznačně velmi pozitivní reakcí. Klienti Prague Convention Bureau potvrdili, že jim kongresové jízdné pomohlo u už tak velmi spokojených klientů. Musím říct, že jsem opravdu rád, že se mi tuto pobídku podařilo prosadit. Nebylo to totiž tak jednoduché, jak by se mohlo zdát – už proto, že byť je toto jízdné zdarma, musela být jeho hodnota vyčíslena kvůli DPH. A tuto daň odvádíme do rozpočtu my, ročně půjde asi o dva miliony korun. Dobré zkušenosti s touto pobídkou nás přiměly k jednáním s pořadateli velkých koncertů a dalších eventů o tom, že by jízdné zdarma mohlo být součástí vstupenek na jimi pořádané akce. Výsledek těchto jednání ale zatím nechci předjímat.
Ale zpět ke kongresovému balíčku. Snažíme se pochopitelně přiblížit konkurenčním metropolím, které ovšem mají v řadě případů komparativní výhodu v podobě daňového systému, který jim umožňuje vybírat místní daně a rozhodovat o jejich použití. My jsme bohužel v situaci, kdy Praha generuje asi 25 procent HDP a zpět získává asi jen 7–8 procent. Nikdo se pak nemůže divit, že Vídeň, která je nám často dávána za vzor, je kongresovou destinací číslo jedna, když její rozpočet je 10 miliard eur. Rozpočet Prahy je asi 48 miliard korun… My se prostě musíme snažit uspět i s málem. Dost nám v tom pomáhá fakt, že žijeme v jednom z nejkrásnějších měst na Zemi.
Mimochodem nevím o městě, které by ze svého hlavního kongresového centra nabízelo výhled na tak úžasné panorama…
Jaké jsou či budou další součásti onoho balíčku?
Čeká mne například jednání s ředitelem Kongresového centra Praha, ředitelkou Prague Convention Bureau a některými dalšími partnery o možnosti zvýhodnění nájmu KCP pro účely kongresů nad stanovený počet účastníků. Tato incentiva by pak mohla být součástí onoho balíčku. Další součástí je také možnost přijetí představitelů kongresu primátorem nebo jiným zástupcem města. Toto má mimochodem větší váhu, než se může na první pohled zdát.
Co bohužel stále nemůžeme dělat, to jsou finanční pobídky, třeba ve formě tzv. cash-back. Je tomu kvůli již zmiňovanému problému s neexistencí místních. Tím ztrácíme ve srovnání s celou řadou konkurenčních destinací, kde se tyto vratky vypočítávají na základě stanoveného matematického vzorce, případně přidělují ad hoc.
Pojďme se podívat na Prague Convention Bureau. Minule jste také hovořil o tom, že se budete snažit o to, aby tato instituce nemusela spoléhat pouze na příspěvky svých členů. Změnilo se od té doby něco?
Je zcela logické, že pokud má Prague Convention Bureau představovat Prahu jako kongresovou destinaci, mělo by být podporováno hlavním městem. Požadavkům na podporu PCB od města naprosto rozumím a také nejsem spokojen s tím, že jde nyní o podporu nestálou, závislou na politické vůli, či nevůli představitelů města. Navíc takové partnerství spadá pod režim de minimis, výše podpory je proto limitována částkou asi 5 milionů korun za období tří let. Prague Convention Bureau si přitom představuje sumu kolem 12 milionů korun ročně, což jsou ale peníze, které my z našeho asi 95milionového rozpočtu věnovat nemůžeme. A i kdybychom ji měli k dispozici, nemáme zákonnou možnost, jak ji alokovat. Musíme proto hledat způsob, a politická vůle k tomu jednoznačně je, jak takovou instituci napojit na stávající struktury, aby mohla být financována jak ze soukromých, tak z veřejných zdrojů. Důvodů, proč by se to mělo stát, je přitom více. Osobně jsem třeba přesvědčen, že by to měla být právě instituce typu PCB, kdo rozhoduje o tom, který kongres se dočká jaké podpory města. Proč bych o tom měl rozhodovat já, když zde máme kompetentní orgán, který se tím zabývá? Najít ovšem optimální model fungování nebude jednoduché.
V médiích jsem zaznamenal zprávu o tom, že váš výbor nedoporučil transformaci PIS na akciovou společnost a že naopak doporučil doplnit její zřizovací listinu o podporu kongresového turismu. Znamená to, že se budou podporou kongresového turismu zabývat souběžně dvě instituce?
Je to jedna z variant, ale jak říkám, v tuto chvíli jsme teprve ve stadiu, kdy jsme projevili politickou vůli se situací podpory kongresové turistiky ve městě zabývat. O tom, jakým způsobem to bude ve finále řešeno, se teprve budou vést diskuse a budeme pochopitelně zvažovat pro a proti různých variant.
Jaká je aktuální situace kolem Kongresového centra Praha?
Bohužel stále platí, že se musí potýkat s velkou konkurenční nevýhodou v podobě absence rozsáhlejších výstavních prostor. Za současné situace nemůžeme prakticky lákat kongresy o velikosti nad 5 tisíc delegátů, jejichž pořadatelé obvykle výstavní plochy vyžadují. Jinak ale musím říct, že přestože bylo KCP budováno v 70. letech, je relativně velmi dobře vybavené. Samozřejmě i díky rekonstrukci pro účely summitů NATO a MMF. Jak asi víte, na KCP v současné době visí dluh ve výši 1,9 miliardy korun, v roce 2014 pak bude nutno vyplatit částku asi 1,4 miliardy korun.
V jakém stavu je příprava nové strategie hlavního města v oblasti cestovního ruchu, o které jste hovořil v minulém rozhovoru?
Krátkodobá strategie byla přijata a začíná se s její realizací. Na tu byl vyčleněn rozpočet ve výši asi 30 milionů korun, další dva miliony by měly jít na branding města, na který právě probíhá soutěž. Strategie je rozdělena do pěti segmentů, přičemž na každý je určeno 5,9 milionu korun. Půjde o fam a press tripy, kampaně v tisku zaměřené na leisure segment, na MICE, na spoty „Cizinci v Praze" a „Praha golfová" a v neposlední řadě na bannerovou kampaň na internetových serverech. Představa je taková, že by podobná částka byla věnována na propagaci města každý rok. A pokud jde o dlouhodobou strategii, proběhne výběrové řízení na firmu, která ji navrhne.
Příp. podrobnosti ohledně plánů Prahy v oblasti cestovního ruchu v dalších měsících a rozpočtu výboru pro příští rok…
Z dalších plánů bych zmínil možná fakt, že se budeme snažit v rámci Pražské informační služby zřídit Prague Film Office, tedy oddělení nejspíš o jednom člověku, které by se zabývalo podporou příjezdů filmařů ze světa. Tato služba je velice žádaná, a zatímco ve světě jsou kanceláře tohoto typu běžné, v Praze zatím chyběla. Praha byla svého času mezi zahraničními štáby velmi populární a my se nyní musíme snažit přilákat tyto produkce zpět. Bude to ale těžké, když nemůžeme nabídnout finanční pobídky, ale „jen" krásy města a schopnosti zdejších řemeslníků a lidí z filmové branže.
Říkal jste, že rozpočet Prahy na cestovní ruch je asi 95 milionů. Dá se očekávat, že v příštím roce bude zhruba stejný?
Osobně bych byl nejradši, respektive budu dělat vše pro to, aby náš rozpočet byl roven alespoň příjmům města z poplatků za ubytování. Ten by letos měl dosáhnout asi 140 milionů korun, některé odhady hovoří dokonce až o 170 milionech. Myslím, že bychom si to zasloužili, neboť cestovní ruch je jedním z mála oborů, které městu generují příjmy. Na druhou stranu chápu, že za současného tlaku na rozpočet není tento požadavek asi zcela reálný.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Jakub Ludvík