Průměrná obsazenost pražských hotelů i ceny za pokoj loni vzrostly. Průměrný roční výnos na pokoj se zvýšil o více než 10 procent, což představuje jeden z nejlepších výsledků v rámci Evropy. Vyplývá to alespoň z výsledků každoroční studie „European Cities Hotel Forecast 2013", kterou vydává společnost PricewaterhouseCoopers (PwC). Pro letošní rok předpovídá stagnaci obsazenosti i průměrných cen.
Studie PwC sleduje 19 nejvýznamnějších evropských měst, kde analyzuje výnosy a obsazenost hotelů. Celkem je v těchto 19 centrech kultury, finančnictví a obchodu 652 tis. pokojů, v nichž se ročně ubytuje 86 milionu návštěvníků z celého světa.
Výkonnost evropských hotelů, měřená ukazatelem průměrného ročního výnosu na jeden pokoj (RevPAR), loni vzrostla navzdory stagnaci tamních ekonomik přibližně o 4 procenta. Pozitivní vývoj byl podle Jana Musila, odborníka na hotelnictví ve společnosti PwC Audit, tažen především růstem průměrných cen. Impulsem pro ně byly mimo jiné olympijské hry v Londýně a fotbalové mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině. Obsazenost hotelů však stagnovala, což při současném růstu počtu přenocování znamená, že část hostů vyhledává ubytování mimo hotely, například v penzionech či hostelech.
„Obdobný trend očekáváme i letos. Nemusí však být pro evropské hotely nutně negativní. Roste například cestovní ruch v rámci Evropy na úkor vzdálenějších destinací. Nicméně, celkový meziroční nárůst výkonů bude letos pravděpodobně nižší než v loňském roce, což platí i pro Prahu. Pozitivně k němu přispějí spíše turisté než lidé na služebních cestách. Firmy totiž pod všeobecným tlakem omezují cestování či účast na konferencích," uvedl Jan Musil. Tímto názorem však jde Musil proti odhadům některých jiných odborníků ze světa, které jsme citovali v dubnovém vydání. Jejich odhady hovoří o tom, že cestovat se letos bude více a že také firmy za cestování utratí více než v loňském roce…
O největší počet přenocování v pražských hotelech se letos podle analýzy PwC postarají návštěvníci z Ruska. Ti v roce 2012 vystřídali v čele tohoto žebříčku Němce, u nichž lze ale také očekávat mírný meziroční nárůst. K oživení zájmu dojde také u Američanů a Japonců. Meziroční přírůstky zaznamenáváme u příjezdů z Asie (Čína, Korea) a Jižní Ameriky (Brazílie). V celkových počtech však zatím tvoří relativně malou část návštěvníků. Naopak, méně návštěvníků přicestuje letos z jižní Evropy.
Příjmy evropských hotelů zpomalí
Pro letošní rok studie předpovídá zpomalení růstu RevPAR. Důvodem je přetrvávající ekonomický pokles většiny evropských zemí. Navzdory tomu některá města zaznamenají výrazný růst RevPAR i letos, např. Petrohrad (7,3 %), Moskva (5,2 %), nebo Frankfurt (3,5 %). Alespoň mírný růst pak lze podle studie čekat v Berlíně (3,2 %) či Dublinu (3,1 %). A např. v Praze jen 2,2 %.
V některých městech, zejména Londýně a Madridu, očekáváme dokonce pokles. U poolympijského Londýna jde o očekávaný vývoj, i když jako město si zachovává slušnou ekonomickou úroveň. Naopak Madrid bude muset letos kvůli stagnující španělské ekonomice bojovat o přežití. Celkově se pokles RevPAR dá v letošním roce očekávat v sedmi zkoumaných městech: Londýn (−7,9 %), Madrid (5,8 %), Amsterodam (−3,2 %), Curych (−1,3 %), Brusel (−1,2 %), Řím (−1,1 %) a Ženeva (−0,3 %).
„Jelikož v nejbližší době lze sotva očekávat stabilnější růst evropské ekonomiky, musí se hotelový průmysl adaptovat na tento nový standard, vyznačující se permanentní hospodářskou nejistotou. Naše předpověď pro letošní rok významně závisí na řešení krize v eurozóně. V současnosti sice očekáváme stabilní růst v mnoha městech, ale pokud se krize ještě prohloubí, bude i hotelový průmysl vykazovat slabší výsledky," uvedl Jan Musil.
Nestabilní vývoj ekonomik se podepsal i na výsledcích evropských hotelů v loňském roce. Pesimistický výhled ekonomiky způsobil, že hotelový trh v Amsterdamu nebo Madridu nedosáhl na očekávané výsledky, naopak řada jiných měst, např. Dublin, Moskva či Barcelona, si vedla lépe, než se očekávalo.
Příležitosti a hrozby
Krize eurozóny a celková ekonomická nestabilita dopadá na hotely v podobě nižší spotřebitelské důvěry a rostoucího konkurenčního boje. Další trendy v hotelnictví pro letošní rok jsou:
Měnící se preference spotřebitelů – upřednostňují levnější ubytovací zařízení, cestují do méně vzdálených destinací a na kratší dobu pobytu.
Digitální revoluce – nejde již pouze o vyhledávání nabídek a rezervace hotelů na internetu; lidé se nechávají k cestám inspirovat obsahem zveřejněným ostatními uživateli internetu a následně sdílí své zkušenosti a zážitky ze svého pobytu (často v reálném čase prostřednictvím mobilních zařízení). Obsah a zkušenosti sdílené prostřednictvím sociálních sítí hrají čím dál významnější roli při rozhodování o volbě cílové destinace i konkrétního hotelu.
Vliv internetových rezervačních serverů na nabídku a ceny – Dopad on-line agentů a agregátorů nabídek na distribuční kanály jednotlivých hotelů se liší, nicméně v úhrnu roste.
Na slabě rostoucím trhu je nutné si udržet zákazníky neboť získání nových je obtížné. Důležitou roli hrají klasické věrností programy, ale také schopnost hotelu aktivně využívat nové formy komunikace (sociální sítě, cestovatelské servery atd.).
Boj o zákazníky budoucnosti (z Asie, Jižní Ameriky) je důležitý, nicméně ve střednědobém horizontu je podstatnější udržet klientelu ze zemí, které v absolutní hodnotě plní tuzemské hotely především (Rusko, Německo).
„Hoteliéři letos čelí řadě nástrah i příležitostí. Nejen propadu ekonomiky, ale také pokroku, který udělali zákazníci v používání moderních technologií a sociálních sítí. Zapojení zákazníků bude letos jedním z klíčů k úspěchu. Marketingové aktivity jako věrnostní a bonusové programy mají potenciál oddělit úspěšné hoteliéry od těch průměrných," dodal Jan Musil.
-pwc- a -red-