Jenom si to představte. Získáte peníze z evropských dotací, postavíte za ně čtrnáctimetrovou rozhlednu se standardní nabídkou občerstvení a suvenýrů a k tomu dokonce úvaziště pro koně. Propagační tiskové materiály jsou už také hotové, ale pak se vám cesta k penězům z Evropy uzavře a program navazujícího operačního destinačního managementu už rozjet nemůžete.
Naprosto totožný scénář se odehrál v projektu rozhledna Velká Buková, kterou postavila obec Rakovník s pomocí financí poskytnutých Regionálním operačním programem Střední Čechy (ROP). Na podzim 2009 už byla rozhledna provozuschopná a místní akční skupina měla připraveny propagační materiály k tisku. Stačilo zažádat o další evropskou dotaci.
Jenže v dubnu následujícího roku Regionální rada vydala výzvu, která delegitimizovala obecně prospěšné společnosti (OPS) z oprávněných žadatelů o evropské peníze v rámci oblasti veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Zkrátka řečeno, jediným žadatelem se stal Středočeský kraj a organizace jím zřízené.
„Vycítili jsme, že nás někdo nechce podporovat,“ komentuje nedokončený projekt Radomír Dvořák, ředitel Rakovnicko, o. p. s. Vyřazení OPS z oprávněných žadatelů znemožnilo společnosti množství projektů. Trend na krajském úřadě ovšem pokračuje i nadále, lednová výzva ze stejné oblasti podpory počítá opět jen se Středočeským krajem jako žadatelem o dotace. Kraj si tak uzurpoval alokované prostředky ve výši 520 milionů korun.
Na ROPu není Rakovnicko závislé, pokračuje tedy ve financování svých projektů z již využívaných zdrojů. Jako u ostatních organizací destinačního managementu (ODM) ve středních Čechách má povahu svépomoci. Společnost vydává propagační tiskoviny, na které přispívají místní podnikatelé. Regionální průvodce Stopy v krajině Rakovnicka – Tajemství smírčích křížů se dokonce umístila na druhém až třetím místě novinářské ceny Asociace novinářů a publicistů píšících o cestovním ruchu. Podle Radomíra Dvořáka by se na cestovní ruch daly využít některé oblasti podpory z programu rozvoje venkova.
Společnost se nejvíce zaměřuje na projekty spolupráce, které probíhají přes místní akční skupiny (MAS). Tištěné výstupy památek akční skupina vydává také na základě internetové databáze mapování kulturního dědictví. Zde se ovšem bez pomoci ROPu obejdou automaticky, dotované publikace nelze prodávat. Většina peněz získaných z uvedených zdrojů putuje na režijní náklady, nejčastěji na mzdy manažerů.
„Kraj přitom ví, že OPSky tady všechno řídí“
Projekty spolupráce navázalo Rakovnicko mimo jiné s Posázavím, o. p. s. V loňském srpnu společnosti skončil asi jednoroční projekt za 4,9 milionu korun, byly to ovšem poslední peníze, které z evropských fondů obdržela. „Na kraji se přitom ví, že OPSky to tady všechno řídí,“ tvrdí ředitelka společnosti Posázaví Bohuslava Zemanová.
Rozhledna Velká Buková vznikla díky přispění ROP, na její propagaci už ale Rakovnicko podporu nezískalo
|
Peníze dnes získávají primárně z programu rozvoje venkova, z Evropského zemědělského fondu, který je v gesci ministerstva zemědělství. Ročně tak společnost strategickým plánem LEADER přerozdělí 14 až 15 milionů korun. Nejaktuálnější žádost MAS Posázaví o dotace bude předložena ministerstvu v druhé polovině dubna a to ve výši 7,4 milionu korun.
Na propagaci ovšem nemá společnost zdroje, snaží se tedy alespoň alokovat prostředky pro spřátelené subjekty např. na opravu náměstí a jiných městských zón. Finance na vlastní projekty získává z vlastní činnosti, z reklamy a od partnerů. V současné době na brožurky Posázaví přispívá asi 30 účastníků.
Se zástupci Středočeského kraje se zástupci MAS Posázaví sešli začátkem února a připomínkovali žádosti o obnovu dotací ROPu. Optimisticky to však Bohuslava Zemanová nevidí. „Fungujeme dál, ale podpora svrchu není taková, jak bychom si představovali,“ říká a dodává, že naději vidí v připravované novele zákona o cestovním ruchu, která vzniká na ministerstvu pro místní rozvoj.
OPS nemusí být jen ke škodě
Kraj nyní podporuje nejvíce města, obce a svazky obcí. Ale ani ty to nemají jednoduché. Výzvou zaměřenou na fyzickou revitalizaci měst umožnila Regionální rada čerpat prostředky z Evropské unie pouze dvěma středočeským statutárním městům – Kladnu a Mladé Boleslavi.
Na rozdíl od výše zmíněných případů kraj mezi oprávněné žadatele OPS a neziskové organizace zařadil. Výzva je zaměřená na fyzickou revitalizaci náměstí, parků, historických jader, městských památkových zón a regeneraci brownfields na veřejné prostory či zeleň. Sdružení obcí Sedlčanska proto na konci loňského roku založilo OPS, aby mohlo rozšířit své možnosti v získávání finančních prostředků. Součástí strategie je také refundace mzdy pracovníků.
Jako sdružení obcí by mohlo Sedlčansko využít také lednovou kontinuální výzvu (č. 57) z oblasti propagace a řízení turistických destinací. Věc má ovšem jeden háček. Ve smlouvě o poskytnutí dotace se musí žadatel zavázat, že v přímé souvislosti s projektem vytvoří pracovní místa. Vzhledem k tomu, že Sedlčansko má za sebou tři projekty, je pro něj podmínka příliš náročná. S dohodami o provedení práce v tomto případě počítat nelze.
Sdružení také zažádalo o dvě dotace přímo z krajského rozpočtu, které chce využít na dotisk propagačních materiálů včetně kalendářů a tisk čtyř nových. Plánuje se také obnova mobiliáře cyklotras – např. lavic a stojanů pro kola. Na Sedlčansku se nachází asi 120 kilometrů značených cyklostezek.
Organizace zřízené městem to mají lehčí
V podobně jednodušší situaci než středočeské OPS se nachází Průvodcovská služba Kutná Hora, s. r. o., která má na starosti tři památkové objekty – např. Vlašský dvůr. Z evropských dotací služba může stále čerpat a ROP jí počátkem března zatím odsouhlasil dva projekty.
Mezi výstupy propagačního programu patří mapa regionu, image brožury či tematické letáky. Destinace se propaguje účastí na veletrzích cestovního ruchu s důrazem na zahraniční veletrhy. Dalšími aktivitami jsou filmový spot o Kutné Hoře a okolí nebo informační internetová prezentace pro turisty. Realizační fáze tohoto projektu skončila v únoru.
Druhý program za čtyři miliony korun je zaměřen na destinační management s cílem profesionalizovat systém řízení, organizace a koordinace cestovního ruchu. Jeho realizace skončila k poslednímu březnovému dni.
 Chystaný soubor marketingových nástrojů „Destinace Kutná Hora: Jeden den nestačí“ bude cílit na obyvatele Prahy a na Rusy |
 Na Sedlčansku je plánována obnova mobiliáře cyklotras. Jedna z nich vede také kolem zříceniny větrného mlýna v Příčovech |
Jako organizace zřízená městem hodlá zmíněné výzvy 57 také využít. Na období léto 2011 až podzim 2012 se připravuje soubor marketingových nástrojů „Destinace Kutná Hora: Jeden den nestačí“. Cílovou skupinou projektu jsou obyvatelé Prahy a Rusové. „Je to naprostá nutnost cílit na Rusy,“ uvádí ředitelka průvodcovské služby Ivana Vopálková.
Podle ní až osmdesát procent zahraničních turistů v Kutné Hoře jsou právě Rusové. Kromě jiného je to dáno tím, že se ruští turisté při cestě do Prahy nebo Karlových Varů zastavují v Kutné Hoře. Město si oblíbili. Služba má z tohoto důvodu všechny propagační materiály dostupné v ruské mutaci.
V Praze bude cílovou skupinu oslovovat formou reklam v tramvaji a do ulic umístí anglo-česko-ruské citylighty. Propagační tiskoviny jsou již samozřejmostí, ale služba chce v rámci projektu vytvořit také materiály v Braillově písmu. Počítá se s dotací ROPu ve výši čtyři miliony korun, není ovšem zatím jisté, zda bude projekt podpořen. Jeho vyhodnocení by mělo proběhnout nejpozději do konce května.
Zlatý pruh Polabí
„Podpora Středočeského kraje vůči destinacím je téměř nulová. Ano, je tu Kutná Hora jako dědictví UNESCO, to chápu,“ komentuje současný stav Pavel Hlaváč, předseda správní rady Zlatý pruh Polabí, o. p. s. „Peníze sice půjdou na cestovní ruch a já doufám, že budou zhodnoceny,“ dodává. Pavel Hlaváč přitom tvrdí, že jejich ODM by si neposkytnuté dotace naopak zasloužila. Jako argument uvádí, že internetové stránky společnosti zaznamenaly v únoru dvakrát větší návštěvnost oproti loňskému roku.
Společnost Polabí se po odstřižení od evropských fondů rozhodla volit jako ostatní OPS cestu svépomoci. Polabí tedy společně se starosty místních obcí po vzoru Svazu měst a obcí Krkonoš založili Fond cestovního ruchu. Mezi přispěvovatele patří města Kouřim, Čelákovice, Sadská, Milovice a podnikatelé, kteří fond rozšiřují na základě finančního podílu na cestovním ruchu v regionu. Status fondu počítá také s podporou ze Státního programu podpory domácího cestovního ruchu či ze Státního programu regionálního rozvoje.
Hlavním projektem Zlatého pruhu Polabí bývá vodní turistika. V tuto chvíli má největší prioritu „Od pramene Labe až do Hřenska“, tedy až k hranicím s Německem. Zatím je vše ve fázi příprav, jednotlivé kraje, kterými Labe protéká, zpracovávají vyhledávací studie. Pouze Středočeský kraj ji měl v březnu hotovou.
Na Labi bude probíhat také přeshraniční spolupráce, v únoru bylo sepsáno memorandum s německou stranou zastoupenou Siegfriedem Zandrem, šéfem pro turismus a regionální rozvoj Průmyslové a obchodní komory v Magdeburku. Spolupráce bude založena na bázi společného marketingu a přislíben byl rozvoj projektu Bílé flotily – kombinace vodní turistiky a cykloturistiky.
Jiným krokem Polabí byl návrh smlouvy o spolupráci, jíž chce Polabí obnovit vzájemné vztahy s krajem. Návrh teď leží na krajském úřadě a čeká se na vyjádření. Zatím jednotlivé ODM regionu spíše spolupracují mezi sebou než s krajem. Všechny subjekty středních Čech, které již nemají k evropským dotacím přístup, mohou již jen čekat do roku 2013, kdy skončí platnost vládní Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice.
Text: Martin Tajčman
Foto: Radomír Dvořák, Jan Pomykal a CzechTourism