Pomáhala i íčka

Turistická informační centra jsou spojována s kancelářemi, kde pracovníci podávají nejrůznější informace o ubytování, dopravních spojích, otevíracích dobách a vstupném v památkových objektech apod. Srpnové záplavy však postavily mnohá infocentra v ohrožených oblastech do trochu jiné roviny. Ale nejen v oblastech, které se potýkaly s nebývalým množstvím vody.Bechyně, Boží Dar, České Budějovice, Český Krumlov, Děčín, Horažďovice, Horní Planá, Hřensko, Litoměřice, Mělník, Plzeň, Praha, Prachatice, Strakonice, Tábor, Třeboň, Ústí nad Labem, Veselí nad Lužnicí. Každé z nich působí v místech, které bylo nějakým způsobem povodní postiženo.

Informační centrum v Českých Budějovicích je umístěno v podloubí na náměstí Přemysla Otakara II., které bylo pod vodou. Dle slov majitele Turistického a mapového centra jižních Čech a Šumavy Marcela Goetze se voda dostala jen do sklepních prostor a místnost infocentra se podařilo ochránit bariérami. Informační centrum zabezpečovalo průběžně své povinnosti v plném rozsahu. Pro pojišťovny a humanitární organizace poskytuje mimořádné slevy na české mapy.

Český Krumlov – město věhlasné svými památkami. Všichni jsme mohli na televizních obrazovkách vidět, jak je voda citelně poničila. Turistické infocentrum na náměstí Svornosti mělo štěstí – nebylo zaplaveno. O to více mělo práce se zodpovídáním množství dotazů, telefonátů apod. Stalo se „prodlouženou rukou“ krizového štábu. V Českém Krumlově působí ještě další infocentrum, které je členem asociace – a sice v krumlovském zámku. Zástupci obou infocenter se zúčastnili bezprostředně po ustoupení vody společné porady zástupců všech významných subjektů v cestovním ruchu, kteří začali připravovat postup znovuobnovení turismu v Českém Krumlově. Pro naši asociaci to byla potěšující zpráva, která dokumentuje, že představitelé města si uvědomují nezastupitelnou úlohu turistických infocenter.

Plzeň – povodněmi těžce postižené město. Městské informační středisko na náměstí Republiky nebylo v místech, která se ocitla pod vodou. O to více práce ho však čekalo. Lidé potřebovali informace o dopravním spojení nejen ve městě, ale také o spojích mimo krajské město. Spolupráce s městským krizovým štábem probíhala dobře.

Praha – v hlavním městě působí tři členové asociace – DT – SERVICE Praha, infocentrum Správy Pražského hradu a Pražská informační služba. Pracovnice DT – SERVICE Praha informovaly zejména o zajištění náhradního ubytování, o aktuálním provozu městské hromadné dopravy apod.

Pražský hrad v povodňových dnech pracoval v poněkud omezených podmínkách, což způsobil fakt, že řada pokladních, kustodů apod. se nemohla dostat do zaměstnání. Pokles návštěvníků byl pochopitelně znatelný, ale v areálu Hradu bylo stále relativně plno. Ani pracovníci tohoto infocentra se nevyhnuli četným dotazům na aktuální situaci ve městě.

Těžce postiženo bylo Veselí nad Lužnicí, zejména části města ležící v nižších polohách. Infocentrum mělo opět štěstí – záplavy k němu nedosáhly na rozdíl od rodinného domku jeho pracovnice, který byl z velké části pod vodou. Přesto pracovnice zajišťovala potřebnou informovanost občanů.

Ústí nad Labem – město, které je téměř na konci labské cesty. Infocentrum ležící na náměstí bylo vystěhováno, voda se během záplav dostala do sklepních prostor budovy, kde sídlí. Na rozdíl od ostatních center muselo přestat pracovat v klasických podmínkách. Nicméně vše potřebné se vyřídilo prostřednictvím mobilních telefonů.

V uvedeném výčtu jsme dokumentovali, že část turistických informačních center naší asociace prošla ve dnech záplav velkou zatěžkávací zkouškou. Bylo nutné celou řadu věcí řešit operativně a hlavně rychle. Tato situace se ale netýkala jen infocenter v zatopených oblastech. Turistická sezona v srpnových dnech vrcholila a po celém Česku se pohybovaly statisíce našich i zahraničních turistů. A ti všichni se pochopitelně potřebovali dostat z místa na místo. Nastala nejistota, zda a jak se dostanou tam, kam potřebují. Dopravní situace se neustále měnila, v postižených oblastech často nefungovala elektřina, vypadávalo telefonické spojení. V tomto okamžiku kroky turistů pochopitelně mířily především do infocenter.

Celá situace dostala rychlý spád a sekretariát asociace se stal ústředním místem, kam se sbíhaly informace z infocenter z celé republiky, aby byly předávány dále. Infocentra velmi rychle pochopila důležitost těchto celostátních informací. Tam, kde fungovalo spojení, obdrželi všichni nejdůležitější telefonní čísla krizových štábů, důležitá čísla na informace o dopravním spojení, odkazy na aktuální webové zpravodajství. Pracovníci vyřizovali desítky telefonátů na pevnou i mobilní linku, od časného rána až do pozdních večerních hodin.

Další zajímavostí bylo, že na e-mailovou adresu asociace přišlo také množství dotazů turistů ze zahraničí, že mají objednánu dovolenou v naší republice a zda sem mohou bez obav přijet. Nejednalo se o jednoduchou odpověď – ano ne, vyskytly se i „problémy“ typu, do které Trnávky chtějí přijet, do kterého Bítova, Benátek, Bystřice, Karlovic, Lhoty, Nových Dvorů. Z odpovídání se stávala doslova pátrací akce. Nicméně vše se podařilo vyřešit.

Připravila Naděžda Jahodová

Poděkování redakce: Děkujeme tajemnici Asociace turistických informačních center ČR Naděždě Jahodové za to, že i přes nelehkou pracovní i osobní situaci napsala pro naši redakci článek, abychom si všichni uvědomili, jak jsou informační centra i v těchto těžkých chvílích důležitá.

www.atic.cz