říká nový ministr pro místní rozvoj Ing. Jiří Paroubek, který se do své funkce pustil zcela bez otálení a velmi záhy po svém nástupu vyhověl naší žádosti o rozhovor. V následujících odpovědích vám přinášíme jeho pohled na řadu otázek cestovního ruchu.
Pane ministře, ve funkci náměstka primátora hlavního města Prahy jste se věnoval převážně ekonomice, a zejména investiční činnosti na území hlavního města. Do vašeho rezortu teď patří mimo jiné i cestovní ruch. Jaké s ním máte zkušenosti?
Finance města samozřejmě zasahovaly do všech oblastí, mezi jinými i do oblasti daňové výtěžnosti. Z tohoto hlediska jsem sledoval oblast cestovního ruchu nejenom v Praze, ale i v ostatních obcích a krajích, kde dochází k soustředění cestovního ruchu, ať už to je například Český Krumlov, lázeňská města a podobně. Z toho období mám hlavní poznatek, že návaznost rozpočtů těchto destinací na výběr daní od místních podnikatelů v cestovním ruchu není velká. Je v podstatě jen zprostředkovaná na úrovni státního rozpočtu. Bohudík, alespoň jedna malá část lokální daně, poplatky za ubytování, jde přímo do rozpočtu měst. To by chtělo do budoucna promyslet a změnit, ale určitě to přerůstá rámec dvouletého mandátu, které teď Ministerstvo pro místní rozvoj má.
Pokud jde o cestovní ruch, chtěl bych říci, že je to můj mateřský obor, protože jsem vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor cestovní ruch a téma mé diplomní práce bylo v oblasti restauračního stravování. V tomto oboru jsem pracoval až do revoluce a v letech 1992 – 1994 jsem byl předsedou komise cestovního ruchu hlavního města Prahy. Soustavně sleduji trendy.
Praha je z hlediska cestovního ruchu tou nejatraktivnější destinací a myslím, že mám určité představy, jak pomoci rozvoji cestovního ruchu nejen v hlavním městě, ale pokud máme v příštích letech dosáhnout razantních nárůstů příjmů z cestovního ruchu, tak i v regionech, které jsou dnes z hlediska cestovního ruchu málo významné nebo zcela bezvýznamné. K tomu se budeme snažit využít i prostředky z fondů Evropské unie – je to jedinečná možnost, jak regiony do cestovního ruchu zatáhnout.
Jak se tedy díváte na koncepci agentury CzechTourism, která cílí propagaci naopak na místa, která jsou velmi známá a místa neznámá nechává stranou?
To se nevylučuje. Uveďme to na příkladu Normandie, která je známou destinací s obrovským soustředěním cestovního ruchu. V každém hotelu tam najdete letáčky s upozorněním na nějakou atraktivitu v okolí.
V tom spočívá i možnost pro nás. Tady na ministerstvu už připravujeme místnost, v níž bychom dali příležitost i mikroregionům z hlediska cestovního ruchu opomíjeným. Chceme na ně upozornit návštěvníky České republiky. Ale myslím si, že by ve velkých hotelech větších měst takováto nabídka měla být. Mohlo by to přispět k prodloužení doby pobytu návštěvníků.
Proti administrativnímu pojetí České centrály v předcházejících obdobích zaznamenala tato instituce pod vedením pana ředitele Gladiše výrazný zvrat k lepšímu. Ale myslím si, že je potřeba ty věci dotáhnout dál. Podněty od profesních svazů říkají, že by nebylo dobré ustrnout na stávajícím stavu, ale je potřeba využít potenciálu, který v agentuře CzechTourism je.
S panem ředitelem Gladišem jsem se sešel krátce po svém nástupu do funkce a domluvili jsme se, že když má tak schopný kolektiv mladých lidí, že se s nimi rád začátkem září sejdu a uděláme spolu seminář brainstormingového typu. Na tom mi předloží návrhy, jak vymyslet takové nástroje, které by razantním způsobem vedly k navýšení příjmů z cestovního ruchu. Ti mladí lidé tam jsou určitou dobu a teď by to mělo pomalu začít přinášet výrazné výsledky. Na rozdíl od politiků nejsou tito tvůrčí úředníci nutně omezeni volebním obdobím. Jinými slovy, to, co již založili a co se dá rozvinout, může přinést plody především v dalších pěti, šesti letech. Je to v zájmu všech, i agentury CzechTourism a myslím, že to pan ředitel takto vnímal.
Přestože bývá cestovní ruch označován jako nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví světové ekonomiky, s výjimkou Ministerstva pro místní rozvoj u našich politiků příliš velkou vážnost nemá – příkladem může být současné velmi problematické vydávání víz na některých našich konzulátech v zahraničí, což je záležitost MZV. Co hodláte udělat pro to, aby cestovní ruch získal u naší vlády takovou prioritu, jaká odpovídá jeho ekonomickému potenciálu?
Cestovní ruch je oblast, ve které dochází zřejmě k nejrychlejší obrátce vloženého kapitálu. Je to oblast, která dokáže absorbovat pracovní síly nejrůznějšího druhu kvalifikace od nekvalifikovaných pracovníků až po vysoce kvalifikovaný management hotelů. Je to oblast, která se může významnější měrou podílet na vytváření pracovních míst – to bude určitě priorita této vlády – a také na tvorbě hrubého domácího produktu. Můžeme posílit trendy, které byly zahájeny v předchozích letech v mnoha směrech. Určitě pokud se týká státní propagace, při které je třeba více komunikovat s profesními sdruženími a samozřejmě v oblasti využití fondů Evropské unie, s jejich pomocí můžeme posílit pozici turisticky méně využívaných regionů, zvýšit zaměstnanost, upevnit prosperitu firem, prosperitu regionu i země jako celku.
Je zřejmé, že Vy máte přesné představy o tom, co cestovní ruch obnáší. Ale v práci, kterou dělám, vidím, že ne všechna ministerstva na cestovní ruch takovým způsobem pohlížejí. Takže jste připraven na boj se svými kolegy ministry – například pokud se týká zlepšení praxe při vydávání víz na našich konzulátech?
Samozřejmě, že jsem připraven, a ten, kdo mě zná, také ví, že jsem svou podstatou bojovník. Oproti svým předchůdcům – při vší úctě k nim – mám navíc tu výhodu, že jsem první, kdo z oblasti cestovního ruchu vyšel. Je to pro mě mateřský obor, a i když mám v rámci tohoto ministerstva ještě další priority, je to obor, který je mi blízký. A samozřejmě podle toho se v obraně zájmů svého oboru budu také chovat.
Sazba DPH pro ubytovací kapacity – podnikatelé by velmi rádi slyšeli, aby od 1. ledna 2005 zůstala na pěti procentech. Jakou podle vás mají šanci?
V konkurenci zemí evropské pětadvacítky není s výjimkou jedné nebo dvou zemí žádná s tak vysokou sazbu DPH z ubytovacích služeb. Znamená to, že země, které jsou turistickými velmocemi – ať je to Rakousko, Německo, Švýcarsko nebo Francie – vytvářejí v oblasti ubytování podnikatelům takové prostředí, aby v mezinárodní konkurenci obstáli. A my se musíme dívat i na země v našem okolí, to jest na Maďarsko a na Slovensko, které mohou být našimi konkurenty a konkurenty jsou.
Z tohoto hlediska si myslím, že pokud nechceme přijít o část klientely, měla by sazba DPH v ubytovacích službách zůstat na úrovni 5 %. Pokud ji zvedneme, posílíme pozice našich konkurentů na západ i na východ od našich hranic. Jinými slovy, bylo by dobré, kdyby tento obor mohl pokračovat v dosavadní snížené sazbě. Zkusím pro to udělat, co budu moci.
Kvůli chybějícím informacím pozastavila Evropská unie České republice výplatu finančních prostředků ve výši 3,7 miliard korun z fondů Phare, takže implementační agentury nemohou vyhlašovat výběrová řízení na nové projekty. Jaký to bude mít dopad na budování infrastruktury v regionech?
Česká republika o prostředky z Phare nepřichází. Kvůli administrativním pochybením nejen na straně ministerstva financí, ale i na straně bruselských úředníků, kteří nezareagovali pružně, dochází jen k určitému časovému posunu. To znamená, že k čerpání dojde řádově o nějaké tři nebo čtyři měsíce později. V regionech, které o prostředky zažádaly a kde byly projekty připraveny, se nemusí obávat, že by o ty peníze přišli.
Důležitou otázkou pro ČSSD je zaměstnanost. Vy jste se o ní v předchozích odpovědích zmínil, ale přesto se vás na ni zeptám – premiér Gross v programovém prohlášení vlády slíbil 100 000 nových pracovních míst. Jak vidíte vytváření nových pracovních míst v cestovním ruchu?
Domnívám se, že při očekávané prosperitě českého národního hospodářství, růstu hrubého domácího produktu a růstu průměrných mezd lze počítat s tím, že domácí poptávka po cestovním ruchu bude vysoká. I v Evropské unii jsou viditelné procesy hospodářského oživení, především v Německu. Procesy hospodářského růstu se promítají i v těch oblastech služeb, které mají trochu zbytný charakter, tedy jako je tomu v cestovním ruchu. I z tohoto hlediska můžeme očekávat nárůst poptávky. Dalším faktorem, který na poptávku působí, je vstup republiky do Evropské unie. Například v Praze je nárůst počtů zahraničních návštěvníků enormní. Toto vše vede k posilování prosperity firem, které dnes v oblasti cestovního ruchu působí.
Až do vstupu do Evropské unie tady působil státní program na podporu cestovního ruchu, prostřednictvím něhož bylo každým rokem k dispozici přes 150 milionů korun. Krom jiného bylo podmínkou čerpání těchto peněz i vytváření nových pracovních míst. Ministerstvo podporovalo takové turistické projekty, které byly zaměřeny na kulturně poznávací turistiku, lázeňství, kongresovou a incentivní turistiku, venkovskou turistiku včetně agroturistiky. Od vstupu do Unie, tedy od května, máme možnost čerpat prostředky z evropských fondů také na rozvoj turistiky, a to v mnohamiliardové výši. V rámci Evropského sociálního fondu je připraveno 230 milionů korun určených přímo na rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu. Takže náš vstup do Unie určitě přinesl v této problematice další impulzy a po roce 2007, kdy mohou do republiky připlout prostředky v rozsahu až 110 miliard korun ročně, může část těchto prostředků jít právě na podporu projektů v cestovním ruchu. Cestovní ruch je generátor rozvoje národního hospodářství. Je to gravitační pole, v němž noví podnikatelé mohou vytvářet nové pracovní příležitosti.
V roce 2005 se bude v Japonsku konat Světová výstava Expo 2005. Má Ministerstvo pro místní rozvoj v úmyslu podpořit nějak naše regiony, které se tam budou chtít prezentovat?
Zcela určitě. Je to jedna z příležitostí, jak Českou republiku představit. Já sám jsem se s přípravami na Světovou výstavu setkal zatím jen při jednání městské rady, kdy přišel určitý požadavek organizátorů ve vztahu k městu, který nebyl zrovna šťastný. O účasti Ministerstva pro místní rozvoj budu chtít vědět samozřejmě více, protože Světová výstava může být takovou výkladní skříní našeho státu. Bylo by dobré domluvit se s regiony, ale především s těmi, které mají z hlediska cestovního ruchu už dnes mezinárodní věhlas. To znamená v první řadě s Prahou, ale také s Českým Krumlovem, s lázeňskými městy. Měli bychom se pokusit přitáhnout nové okruhy zahraničních návštěvníků.
Světová výstava v Aichi se pořádá v oblasti, která je pro Českou republiku a pro celou střední Evropu z hlediska cestovního ruchu nesmírně perspektivní. Je to oblast, kde poptávka po cestovním ruchu nekončí. Je to otázka čínského, tchajwanského a japonského trhu, které mají obrovskou kupní sílu. Z těchto oblastí přicházejí velmi bonitní návštěvníci, kteří jsou ochotni utrácet. Každá koruna, kterou do českého pavilonu investujeme, se může valorizovat vyšší návštěvností střední Evropy, České republiky a našich destinací. A myslím si, že v našich nejexponovanějších destinacích jsme schopni poskytnout jim nejen kvalitní turistické služby, ale také kulturu a další návazné služby na úrovni, která je obvyklá v západní Evropě. Někdy i na lepší.
Doba vašeho působení na ministerstvu je o polovinu kratší, než je v kraji zvykem. Jaké si na ty dva roky kladete cíle?
Samozřejmě založím společně s agenturou CzechTourism některé dlouhodobé procesy, které budou mít přesah do dalších volebních období. Měli bychom prohloubit koncepci propagace České republiky, ale nechat ji otevřenou, protože konkurence se v mezinárodním měřítku bude zvyšovat. Koncepce cestovního ruchu nebude uzavřená ani po těch dvou letech, protože další ministr bude chtít přijít s něčím novým. Proto je potřeba opírat se o mladé, ambiciózní a přemýšlivé lidi. A samozřejmě spolupracovat více se soukromým sektorem, reflektovat jeho situaci, naslouchat mu.
Další oblastí jsou fondy Evropské unie. Do země je možné přivést řádově stamiliony korun ve smysluplných projektech, které se dají využít nejen ke zvýšení kapacitních možností, ale k podpoře cestovního ruchu v regionech a k posílení nadstavby kulturních a společenských vztahů. Protože, málo platné, když jsem ubytován v nějakém městě, kde není možnost kulturního nebo sportovního vyžití, normálního kontaktu s okolím, tak z něho velmi rychle uteču. Je třeba podporovat všechny druhy kulturní činnosti, které dávají smysl – od folklorních záležitostí přes sportovní možnosti a podobně. Měli bychom také ukázat, jaký obrovský skok udělal náš průmysl cestovního ruchu za posledních patnáct let například v gastronomické oblasti.
Třetím okruhem jsou legislativní záležitosti. Povinností státu je vytvářet příznivé podnikatelské podmínky. Týká se to nejen zákona 159/99 Sb., ale i ponechání ubytovacích služeb v pětiprocentní sazbě DPH, což se povést může, ale také nemusí.
I ministr je člověk.
Oblíbený autor nebo kniha?
(Odmlka). Já se přiznám, že jsem v posledních šesti letech četl hlavně odborné knihy, a to by asi nikoho nezajímalo. Ale k mým oblíbencům patří Remarque, v posledních letech jsem se často vracel k Churchillovi, k dějinám Velké Británie, na stole mám Kennedyho Profily odvahy, to je také kniha, ke které se vracím, z českých autorů mám rád Čapka, Hrabala.
Koníčky?
Určitě česká historie, světová historie, dějiny Francie, Velké Británie, Spojených států. Pak je to chalupaření. Takže pokud mi to čas dovolí, oháním se v sobotu a neděli na zahradě. Zahradnické práce jsem musel trochu zredukovat, když jsem přišel do funkce náměstka primátora pro finance. Jsem rád v přírodě, na zahrádce, chodím do lesa na houby. Rád plavu, a když se dostanu na návštěvu do nějakého cizího města, snažím se hodně fotografovat a hodně vidět. Chodím na fotbalové zápasy, snažím se pořádat dětské dny, fotbalové turnaje a turnaje v dalších sportech.
Oblíbené jídlo nebo kuchyně?
Těch kuchyní je celá škála. Mezi mé oblíbené patří například italská a francouzská kuchyně. Ale jinak mi chutnají jídla vesměs nezdravá, jako např. kachna se zelím a s knedlíkem nebo vepřové či svíčková. Jsou to skvělá jídla, ale s ohledem na zdravou výživu je mívám tak jednou za půl roku.
Životní krédo?
Vždycky jsem bral politiku jako službu veřejnosti, takže to je i moje životní krédo.
Ptala se Eva Frindtová