Politika cestovního ruchu pod Pálavskými vrchy

V září tohoto roku proběhlo v jihomoravském Pavlově 2. mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu, které se zaměřilo na výzkum v oblasti cestovního ruchu a především na politiku cestovního ruchu v České republice. Potvrdilo se, že zvolené téma je aktuální a do otevřené diskuse se aktivně zapojila celá řada zástupců veřejného sektoru (krajských úřadů i samotného ministerstva pro místní rozvoj) a také akademických pracovníků.

První blok kolokvia se týkal výzkumu v cestovním ruchu. Radek Chaloupka (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) stručně shrnul projekty základního a aplikovaného výzkumu podpořené v letech 2004–2009 ministerstvem pro místní rozvoj. Jednalo se o programy WA – Výzkum a vývoj pro potřeby státní správy, WB – Výzkum a vývoj pro potřeby regionů a WD – Výzkum a vývoj pro řešení regionálních disparit. Současně naznačil možnosti výzkumné činnosti v cestovním ruchu v rámci programů Omega a Beta Technologické agentury ČR, které zahrnují projekty aplikovaného a experimentálního výzkumu a jsou určeny pro výzkumné organizace a podnikatele (právnické osoby). V rámci programu Beta bylo ministerstvu pro místní rozvoj schváleno téma Výzkum socioekonomických předpokladů cestovního ruchu. Dále zazněla informace o možnosti podávání projektů do Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), který zastřešuje ministerstvo kultury.

Příspěvek Petra Studničky (Vysoká škola hotelová v Praze) zahrnoval historický přehled institucí, které realizovaly výzkumnou činnost se zaměřením na cestovní ruch na území bývalého Československa až do současnosti. Zdůrazněna byla především role ministerstva pro místní rozvoj v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Krátce byly zmíněny také překážky ve výzkumné činnosti (například definice výzkumné organizace) a na závěr byly nadneseny náměty na výzkumnou činnost.

Prostor dostal také ředitel Odboru výzkumů, trendů a inovací agentury CzechTourism Mojmír Mikula, který prezentoval aktivity a činnost svého odboru. Seznámil účastníky s výstupy projektu „Česká republika – bezpečná destinace“. Nastínil využití filmové produkce (multimediálních technologií) jako nástroje marketingu destinace. A dále informoval o on-line zpřístupněné databázi průzkumů a analýz (http://vyzkumy.czechtou­rism.cz) , které si nechala zpracovat agentura CzechTourism od roku 1998 až do současnosti. Další sdělení bylo určeno pro akademické pracovníky, kteří byli seznámeni s vyhlášenou soutěží o nejlepší bakalářskou a diplomovou práci na téma Inovace v cestovním ruchu, jež bude uzavřena v dubnu 2012. Z příspěvku vyplynul zájem o širší spolupráci s vysokými školami.

V otevřené diskusi k výzkumu v cestovním ruchu padla připomínka k používání terminologie, která poukázala na zaměňování pojmů výzkum a průzkum v kontextu marketingu. V této souvislosti byla zdůrazněna pozice vysokých škol při realizaci základního výzkumu, pozice ministerstva pro místní rozvoj coby zadavatele aplikovaného výzkumu a pozice Technologické agentury České republiky, především, v experimentálním výzkumu v cestovním ruchu. Zdůrazněn byl význam identifikace nosných témat výzkumu. V rozpravě zazněl i požadavek na posílení role statistického úřadu v otázkách sběru dat z cestovního ruchu na místo zadávání této činnosti externím firmám.

Druhý blok kolokvia byl zaměřen na státní politiku cestovního ruchu, a to na její koncepční a legislativní činnost. První příspěvek přednesl ředitele Odboru cestovního ruchu MMR ČR Aleš Hozdecký, který referoval o návrhu věcného záměru zákona o cestovním ruchu. Jako klíčový důvod zavedení „zákona o cestovním ruchu“ uvedl nesystematické řízení cestovního ruchu v České republice, které se projevuje nekoordinovanou činností a z ekonomického hlediska má dopad na pokles výkonnosti, resp. na pokles příjmů generovaných cestovním ruchem, na efektivnost vynakládání finančních prostředků a v konečném důsledku na samotnou konkurenceschopnost destinace. V prezentaci tak byl rozebrán návrh prostorové organizační struktury cestovního ruchu v České republice a její financování. Účastníci kolokvia byli dále seznámeni s postupem tvorby návrhu věcného záměru zákona o cestovním ruchu a o jeho postoupení do Podvýboru pro cestovní ruch PS PČR.

Koncepční činnost v rámci státní politiky cestovního ruchu shrnul ve svém příspěvku Jiří Voves (MMR ČR). Prezentovány byly kvantitativní výstupy naplňování jednotlivých priorit Koncepce, tj. počty realizovaných projektů a jejich finanční alokace napříč jednotlivými nástroji podpory. Dominantních výsledků dosáhla prioritní osa 2 – Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb CR, naproti tomu prioritní osa 4 – Vytváření organizační struktury CR měla sotva čtvrtinu. Závěrem zazněla doporučení na zajištění vyvážené implementace všech priorit, vyřešení legislativních překážek rozvoje cestovního ruchu, zpracování střednědobé marketingové koncepce cestovního ruchu a na zkvalitnění a využití statistik v oblasti cestovního ruchu.

V rámci diskuse se účastníci kolokvia vyjadřovali ke státní politice cestovního ruchu zvláště bouřlivě. Z pléna zazněly požadavky na důraznější prosazování kompetencí a posílení koordinační činnosti při naplňování Koncepce. Diskutující se ve svých návrzích většinově shodli na nutnosti efektivnější a účinnější implementace cílů Koncepce. Koncepce jako základní strategický dokument musí být doprovázen krátkodobými akčními plány, které na základě daného finančního rámce jasně stanoví měřitelné cíle, konkrétní nástroje a odpovědnost za jejich plnění.

Třetí blok kolokvia na téma regionální politika cestovního ruchu otevřel svým příspěvkem Jiří Vystoupil (Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity), který důkladně rozebral prostorovou diferenciaci podpory cestovního ruchu v České republice za období 2007–2011.

Vyčerpávající ukázku naplňování regionální politiky cestovního ruchu v České republice prezentoval ve svém příspěvku Ondřej Repík (Krajský úřad Jihomoravského kraje), kdy na příkladu Jihomoravského kraje nejprve charakterizoval význam destinace z hlediska cestovního ruchu a posléze se zaměřil na rozbor klíčových nástrojů regionální politiky cestovního ruchu. Prezentovány byly aktivity klíčových nositelů regionální politiky cestovního ruchu, tj. Jihomoravského kraje (krajského úřadu) a Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava, ve vztahu k jejich rozpočtu.

Diskuse k regionální politice cestovního ruchu se přenesla na regionální operační programy a jejich nastavení. Z velké části se účastníci vraceli ve svých připomínkách a dotazech k problematice státní politiky cestovního ruchu a potažmo ke Koncepci.

Závěrem kolokvia se účastníci shodli, že je třeba řešit příčiny nikoli důsledky a tyto zapracovat do Koncepce. Samotná Koncepce státní politiky cestovního ruchu by měla nabít větší vážnosti a měly by být využity všechny dostupné nástroje na její naplnění.

Pro zájemce o podrobnější informace a výstupy z 2. mezinárodního kolokvia o cestovním ruchu jsou k dispozici stránky www.econ.muni.cz/udalosti/vedeckovyzkumne/2-mezinarodni-kolo­kvium-o-cestovnim-ruchu/.

Text a foto: Ing. Andrea Holešinská, Ph.D.