Pojištění insolvence hrozí konec. Zachrání ho pojišťovny?

Foto: Petr Manuel Ulrych Štěpán Landík Foto: Petr Manuel Ulrych

Pandemie covid-19 převrátila naruby nejen oblast cestovního ruchu, ale také trh se souvisejícími pojistnými produkty. Tedy s cestovním pojištěním i s pojištěním záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. To může ve finále kvůli nezájmu zajistitelů i zcela skončit. O detailech jsme hovořili s ředitelem obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny a zástupcem České asociace pojišťoven Štěpánem Landíkem.

Cestovní kanceláře si v posledních měsících stěžují na podstatnou změnu podmínek pro získání pojištění pro případ úpadku. Opravdu je situace tak vážná?

Podmínky se změnily velmi dramaticky, což vyplývá z toho, že pro pojišťovny je nyní mnohem složitější sehnat zajistné kapacity. Vše začalo úpadkem cestovní kanceláře Thomas Cook na podzim roku 2019, který postihl mnoho subjektů napříč evropskými státy. Náklady s ním spojené se pohybovaly ve stovkách milionů eur. A zaplatit je museli v konečném důsledku zajistitelé, kterých je v rámci Evropy do deseti, přičemž necelá polovina z nich pojišťuje většinu rizik. A aby toho nebylo málo, jen čtyři měsíce po této první velké ráně přišla další v podobě pandemie covid-19, která načas prakticky zastavila standardní činnost cestovních kanceláří. Nastalo období nejistoty a zajistitelé začali být ještě více ostražití. Použiju s dovolením přirovnání – přijde-li pětisetletá povodeň, která vám poničí dům, zdraží se vám následně jeho pojištění. Pokud tedy bude toto riziko ještě vůbec pojistitelné. Ale pojištění se nezdraží jen vám, ale také majitelům domů v okolí, i kdyby stály třeba na kopci. Pojištění je totiž ve své podstatě organizovaná solidarita.

Pojištění pro případ úpadku je navíc specifické tím, že trhy jsou absolutně propojené. To je dáno již zmiňovaným malým počtem zajistitelů. Je tedy naprosto jedno, jestli dojde k problému v Německu, Francii, Británii či jinde v Evropě, ochota zajistitelů vychází z celku. Tím, že se ze dne na den změnila pravidla podnikání, se pojištění záruky pro případ úpadku stalo pro nás a hlavně pro naše zajistitele velmi rizikovým produktem. Nechci šířit poplašné zprávy a ani jakkoliv děsit klienty, ale pravděpodobnost krachu cestovních kanceláří je logicky nyní mnohonásobně vyšší, než byla před rokem. Výsledkem je, že zajistitelé zkrátka tento produkt příliš nechtějí a to se projevuje na podmínkách pojištění pro cestovní kanceláře.

Ještě bych k tomu poznamenal jednu věc. Když budu mluvit za nás, tedy za ERV Evropskou pojišťovnu, musím říct, že se zajistiteli máme dlouhodobě opravdu nadstandardní vztahy. Našimi protějšky jsou lidé, kteří svoji práci dělají patnáct dvacet let a detailně znají trh cestovního ruchu v celé Evropě. Spolupráce s nimi byla vždy výhodná pro všechny strany, tedy pro zajistitele, pro nás a zejména pak pro naše klienty z řad cestovních kanceláří. Mohli jsme si do určité míry ovlivňovat podmínky a pro své klienty domlouvat výhodné individuální ceny pojištění. To je ale bohužel otázka minulosti. Ony dvě rány, které náš obor postihly, měly za následek, že tito odborníci, s kterými jsme spolupracovali, přišli v rámci svých korporací o rozhodovací pravomoci. Převzaly je top managementy, které rozhodují čistě z korporátního úhlu pohledu. Z jejich perspektivy je dnes cestovní ruch absolutně nechtěný. Použiju opět příměr. Představte si, že máte les o rozloze pět hektarů a uprostřed něj pár stromů, které vám dělaly v uplynulých dvaceti letech radost svojí krásou a velikostí a o které jste se vzorně staral. Jenže pak je napadne škůdce. Vy se sice můžete pokusit své oblíbené stromy léčit, ale z vyšších míst dostanete pokyn je pokácet, aby se škůdce nerozmnožil a nenastěhoval i do zbytku lesa. Nutno ještě dodat, že v korporátním světě velkých zajišťoven vrcholní manažeři v podobných situacích umí povětšinou stromy právě pouze kácet. A to je škoda.

Chápu to tedy správně, že vám bylo de facto nařízeno zredukovat počet cestovních kanceláří?

Takto bych to úplně neformuloval. Aktuálně je situace taková, že na letošní rok má většina pojišťoven zajistné rámce předjednané a v daném produktu mohou pokračovat. Byť za nesrovnatelně přísnějších podmínek. Obecně platí, že pojišťovny nemají rozšiřovat svá portfolia, a mají omezené kapacity. Musí si tedy neustále hlídat, jakou mají celkovou expozici rizika. Navíc se stále provádějí zátěžové testy, které mají za cíl zajistit, aby vše fungovalo a klienti dostali v případě úpadku třeba i poloviny portfolia své peníze zpět. Takže letošní rok proběhne. Ale jak přesně, to nikdo netuší. My víme, že dojde k úpadkům cestovních kanceláří, ale nejsme si jisti ke kolika. Prostě někde nahoře u peřejí se valí velká vlna a my dole nevíme, zda nám voda skončí na zahradě, v obývacím pokoji nebo v podkrovní ložnici. Připravujeme se na nejhorší, ale až v průběhu roku se ukáže, jak moc černý scénář byl pro letošek napsán. Zároveň ale musí zaznít, že pojišťovny svým závazkům dostojí a klienti cestovních kanceláře se nemusí bát o své peníze. Jiná otázka je, co nastane potom. V tomto směru budeme mít jasněji na konci léta, kdy budou cestovní kanceláře vracet peníze za nevyčerpané vouchery, které vystavily svým klientům za zájezdy nerealizované v loňském roce. Už kvůli těmto poukazům je vývoj pojistného rizika letos nestandardní a obtížně predikovatelný.

Jak už jste naznačil, podmínky pojištění pro případ úpadku se cestovním kancelářím změnily. Lze tuto meziroční změnu kvantifikovat?

První, co každého napadne, je cena. Sazby byly ale u tohoto produktu vždy individuální, což platí i nadále. Nemělo by se paušalizovat, ale pokud se o to pokusím, tak řeknu, že sazby jsou meziročně v průměru o téměř 100 procent vyšší. Druhá věc je, že zajistitelé nyní požadují vyšší zajištění formou spoluúčasti. Není nic neobvyklého, když spoluúčast přesahuje i 50 procent z pojišťovaného rizika. A troufnu si tvrdit, že například v Německu či dalších zemích mohou být podmínky ještě přísnější. Hlavním problémem je ale fakt, že pojišťovny nemají dostatečné kapacity. Může se tedy stát, že i kdyby daná pojišťovna stokrát chtěla, některé zájemce z důvodu naplněné kapacity bude muset odmítnout. A tato situace je stejná napříč celou Evropou. Jen pro ilustraci – jeden z největších zajistitelů, který měl na loňský rok upsáno 1,2 miliardy eur rizika, má letos jen polovinu. A během příštího roku má tuto expozici snížit jen na 200 milionů eur. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že pojistné částky, které se odvíjejí od plánů jednotlivých cestovních kanceláří, se snižují. Pravda, ne tak dramaticky, protože je třeba počítat s již zmiňovanými vouchery.

 

Připravujeme se na nejhorší, ale až v průběhu roku se ukáže, jak moc černý scénář byl pro letošek napsán. Zároveň ale musí zaznít, že pojišťovny svým závazkům dostojí a klienti cestovních kanceláře se nemusí bát o své peníze.

 

Jak velká část cestovních kanceláří podle vás letos pojištění nakonec nezíská?

To je dobrá otázka, na kterou bych také rád znal odpověď. Stejně jako na tu, ke kolika letos dojde úpadkům. Pokud budu hovořit jen o nás, pak řeknu, že u ERV Evropské pojišťovny má pojištění pro případ úpadku sjednáno asi 100 cestovních kanceláří, což je zhruba šestina současného trhu. Avšak měřeno počtem obsloužených klientů tyto „naše“ cestovní kanceláře reprezentují podle našich odhadů tři čtvrtiny trhu. Pro letošní rok uzavřeme smlouvu s drtivou většinou z nich. Těch, se kterými se budeme muset rozloučit, bude do deseti procent. Za konkurenci hovořit nemohu, přístup a možnosti jednotlivých pojišťoven se samozřejmě liší. Znovu ale říkám, že vůbec nevíme, jak to bude od roku 2022 dál. Stávající model se může kvůli přístupu zajistitelů ukázat jako neudržitelný…

Může se stát, že by dali od cestovního ruchu ruce pryč?

Pravděpodobnost, že by pojištění záruky pro případ úpadku kvůli neochotě zajistitelů zaniklo, vidím nyní tak půl na půl. Velmi snadno se může stát, že zajistitelé splní své závazky a řeknou, že v tomto produktu pokračovat nebudou. Pak by povinné pojištění skončilo. Se stejnou pravděpodobností se ale může stát, že dopady nebudou tak dramatické a že se nám podaří top managementy zajistitelů přesvědčit, aby v tomto businessu pokračovaly. Každopádně je krajně nepravděpodobné, že by současný model přežil v nezměněné podobě. Můžeme se ale bavit o tom, jak je možné ho upravit a jakým způsobem do něj může ve větší míře vstoupit stát, aby byli zajistitelé ochotni pokračovat. A přesně to se právě děje.

Ano, o návrhu, který připravujete, jsem už něco málo zaslechl, přesto vás poprosím alespoň o jeho stručný nástin.

Po dohodě s cestovními kancelářemi připravuje už asi dva měsíce v rámci České asociace pojišťoven pracovní skupina, kterou mám na starosti, návrh koncepčního řešení této problematiky. Není to jen o laboratorním řešení, , ale o hledání kompromisu aby výsledný model byl současně realizovatelný jak pohledu státu, tak i pojistného trhu. Tedy jaké má stát instituce prostřednictvím kterých by mohl do tohoto systému vstupovat, co která z nich může a nemůže dělat, co je politicky prosaditelné, jak zajistit, aby řešení bylo spravedlivé apod. Informováni jsou o tom nejen asociace cestovních kanceláří, ale zejména Ministerstvo pro místní rozvoj, a to včetně paní ministryně.

Když jsme se o tom začínali bavit, museli jsme si ujasnit, co zachraňujeme. Cestovní kanceláře? Nebo cestovní ruch jako takový? Co vlastně? Nakonec padla shoda na tom, že zachraňujeme produkt pojištění cestovních kanceláří pro případ úpadku, čímž na jedné straně pomáháme státu, který má povinnost zajistit v této oblasti odškodňování klientů cestovních kanceláří, ale zároveň pomáháme i cestovním kancelářím, protože nastavujeme řešení, které může být stabilní a udržitelné. Základní myšlenku lze odborně shrnout tak, že stimulujeme nabídkovou stranu pojištění. Chtěli bychom, aby se stát například prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) stal de facto jedním ze zajistitelů a poskytoval by část zajistné kapacity. To by byl prakticky signál pro komerční zajistitele, že v tom nejsou sami a že je stát chce podpořit. Věřím, že by tím jejich zájem o tento produkt vzrostl a kapacity by se v konečném důsledku našly snáze. Bavíme se ale také o tom, jakým způsobem by bylo v této věci možno – samozřejmě po přenastavení jeho pravidel – využít garanční fond cestovních kanceláří.

Je pravděpodobné, že se stát této své podpůrné role ujme?

Chtěl bych věřit, že ano. Už proto, že stát je odpovědný za naplnění litery evropské směrnice a v tomto smyslu určuje pravidla hry. Znovu opakuji – byť by nám to bylo vůči partnerům, s kterými dlouhé roky spolupracujeme, líto, mohlo by se jednoho dne stát, že bychom museli konstatovat, že pojištění nejsme schopni za současných podmínek zajistit. V tu chvíli by na řešení situace zůstal stát, resp. MMR samo. Zároveň musíme ministerstvo ocenit. Spolupráci s ním máme dlouhodobě velmi dobrou. Proto věřím, že v tomto směru nás podpoří a najdeme společně i s cestovními kancelářemi vhodný model pro budoucí fungování.

MPO a MMR v polovině ledna vyhlásily dotační titul COVID Záruka CK, který má zejména menším cestovním kancelářím pomoci pojištění získat. Bude podle vás opravdu fungovat?

Tento program, který spočívá v tom, že by Českomoravská záruční a rozvojová banka de facto hradila za cestovní kanceláře část depozitu, nevnímám jako koncepční řešení. Nemluvě o tom, že má význam jen pro malé, případně menší střední cestovní kanceláře. Problematická je podle mého názoru především krátkodobost tohoto nástroje, protože po roce může být takto podpořená cestovní kancelář bez prodloužené záruky ze strany banky, bez peněz a i bez pojištění… Obecně stojí také za zamyšlení, že tento program sice může krátkodobě pomoci zhruba 85 procentům tuzemských cestovních kanceláří, přitom ale oněch zbylých 15 procent obslouží téměř 90 procent klientů! Já nemám vůbec nic proti malým specializovaným cestovním kancelářím, naopak, nemůžeme mít jen „velké obchodní domy“, ale z hlediska záchrany sektoru považuji toto řešení opravdu za nekoncepční. Jako pozitivní ale vnímám fakt, že tento program má fungovat souběžně s tím, který připravujeme my. 

Pojďme se ještě závěrem podívat na problematiku cestovního pojištění. Doznal tento produkt v důsledku pandemie covidu nějakých změn?

Ano, i u tohoto produktu se podmínky změnily. Tedy alespoň u naší pojišťovny určitě. Na úpravě podmínek jsme pracovali hodně dlouho, asi dva měsíce, a využili jsme přitom i zkušeností kolegů napříč naší skupinou v Evropě, abychom jakožto specialisté byli v tomto směru napřed. Výsledek je ten, že jsme cestovní pojištění v oblasti léčebných výloh rozšířili o onemocnění covid-19. To se jednoduše dostalo na stejnou úroveň jako třeba zlomená noha nebo jakákoli jiná nemoc. Druhá rovina byla složitější, minimálně pokud jde o přesvědčování akcionářů, ale nakonec se nám podařilo prosadit, že onemocnění covidem je bráno jako důvod pro zrušení cesty a náklady s tím spojené hradí pojišťovna. A co je důležité, snažili jsme se mimo jiné ve spolupráci s naší asistenční službou vše nastavit tak, abychom uměli lidem pomoci, i když se dostanou do problémů během cesty. Například když někde neprojdou nějakou kontrolou z důvodu, že onemocněli covidem, je jim v zahraničí nařízena karanténa, případně si musejí přebookovat hotel, přerezervovat letenku apod. I to dnes máme ve svém produktu, za což jsem rád. A ukazuje se, že to byl krok správným směrem – četné případy dokládají, že toto pojištění opravdu funguje. Co se také určitě změnilo, je obecně poptávka po cestovním pojištění. A největší radost mám osobně z toho, že se lidé více než dříve zajímají o detaily svého pojištění, zjišťují si, jakým způsobem jsme připraveni jim pomáhat. Nezaměřují se pouze na výši limitů pojištění, které vám kvalitní službu nezajistí. To je velký posun.

Lze říct, jak velká část klientů cestovala do zahraničí bez pojištění a jak se tento podíl změnil v důsledku covidu?

Přesná čísla ještě k dispozici nemáme, už proto, že loňský rok byl atypický. Ještě v roce 2019 se podíl nepojištěných turistů pohyboval kolem deseti procent, teď si myslím, že na Čecha bez cestovního pojištění narazíte už spíše výjimečně.7

A projevil se covid na cenách cestovního pojištění?

U pojištění léčebných výloh se nám podařilo cenu navýšit jen minimálně. Pokud se bavíme o novém komplexním covid balíčku tedy včetně pojištění storna a pokrytí extra nákladů během cesty, začíná jeho cena na 240 Kč dle typu cesty, což představuje přibližně 1,5 % z ceny zájezdu. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela nová rizika, tento produkt důkladně monitorujeme. Je tomu tak proto, abychom mohli průběžně vyhodnocovat veškerá potřebná data a výsledek uměli promítnout do cenotvorby, případně produkt modifikovat. Aktuálně například na základě dosavadních zkušeností usilujeme o to, aby nám hlavní akcionář povolil zařadit mezi důvody ke stornování cesty také individuálně nařízenou karanténu.

Autor

Nejnovější články z rubriky Data/Analýzy

Foto: Shutterstock.com

Evropský cestovní ruch v roce 2020

V roce 2020 se téměř polovina všech přenocování na území Evropské unie uskutečnila v letních měsících - červenci a srpnu. Celoroční počet nocí strávených v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu se ve srovnání s rokem 2019 snížil o 52 %.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Turistů v Praze přibylo, rány ale dál krvácejí

Počet turistů, kteří se v letošním druhém čtvrtletí ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních v metropoli, se po loňském propadu způsobeném covidovou pandemií zvýšil o 90 procent. Služeb ubytovacích zařízení v hlavním městě od dubna do konce června využilo 252 427 lidí,...

Číst více
Foto: Shutterstock.com

CzechTourism: V tuzemských hotelech se v srpnu ubytoval rekordní počet Čechů

Služeb tuzemských hotelů a dalších hromadných ubytovacích zařízení během srpna využil rekordní počet českých turistů - zhruba 848 400. Ve srovnání s loňským druhým prázdninovým měsícem je to nárůst o 8,4 procenta, oproti srpnu 2019 počet domácích turistů v českých...

Číst více