Ve stejný den, kdy celý svět netrpělivě čekal, až vypukne vuvuzelové šílenství v Kapském Městě, převládla v pražském hotelu Best Western Premier Majestic Plaza poněkud klidnější atmosféra, rovněž plná vzrušení a očekávání, zato však kombinující klid a pořádek s notnou dávkou humoru. A není se čemu divit, shromáždili se tu totiž členové středoevropské sekce Mezinárodní asociace kongresové turistiky ICCA (International Congress and Convention Association) ke svému letnímu jednání.
Je jisté, že pro většinu z vás, čtenářů časopisu COT business, nebude nic nového, když připomenu, že ICCA se svými 900 členy v 85 zemích zahrnuje hlavní světové hráče v oblasti kongresové turistiky. Její středoevropská sekce má přibližně ve 23 zemích 158 členů. Přes úmorné vedro, které si na začátku druhé dekády června sedlo přímo na české hlavní město, přilákalo toto pražské letní setkání 58 zástupců členských organizací.
Klidný, přátelský, ale přitom přísný moderátor jednání byl sám předseda středoevropské sekce ICCA Richard Redling, jehož džíny nikterak nenaznačovaly, že jinak zastává pozici generálního ředitele německé společnosti T & M Media, která mimo jiné vydává prestižní časopis Travel.One; je to takový německý bratranec časopisu COT business. Zajímal mě jeho názor na to, jak pokračující ekonomické potíže ve světě dolé-hají na kongresovou turistiku: –„Samozřejmě společnosti mají menší rozpočty, ale to se tolik neprojevuje v počtu kongresových akcí. Když mám menší rozpočet, tak nebudu používat první třídu při dopravě tam a zpět, nebudu mít záplavu kytek jako dekoraci v jednacím sále atd. Mohu taky šetřit u stravování. Ale vše-obecně, když je krize, tak je velmi důležité organizovat setkání, abychom si mohli vyměňovat zkušenosti, diskutovat o tom, jak dále. Jasně, že naše společnosti krizi pocítily. Minulý měsíc jsem však byl na frankfurtském IMEXu, který je jedním z největších veletrhů kongresové a incentivní turistiky vůbec, kde bylo opravdu plno lidí a bylo vidět, že je velký zájem o navázání solidních obchodních vztahů.“
Byla to Jade Sebek z nově založené české asociace kongresové turistiky Czech Convention Bureau, která provedla výkop a poslala tak velice dobře namířený propagační míč přímo do auditoria. Nepotřebovala žádnou vuvuzelu, aby všichni věděli přesně, o co jde. Stručně, jasně, humorně a nahlas představila Česko jako kongresovou destinaci. Její příspěvek byl dost obrazný, že ani nikdo nepostrádal ten obligátní krátký film, který se běžně při prezentaci přehrává. Ano, technika, která selhává, je jen technika, nad kterou profesionálně komunikující člověk vždy vítězí.
Od dermatologie k pivu
Míč pak převzala prof. MUDr. Jana Hercogová, Csc., přední česká odborná lékařka ve sféře dermatologie. Nepřišla, aby snad vyšetřovala pupínky na tvářích některých přítomných, kteří se schovávali v sále před hořícím červnovým sluncem, ale aby předávala poznatky ze svých bohatých zkušeností v organizaci odborných kongresů pro českou i světovou dermatologickou komunitu. Zase dokázala, že lidé zabývající se kongresovou turistikou bývají nejen plní odpovědnosti a angažovanosti ve svém oboru, ale mají také velký smysl pro humor. Důkazem kvality jejího příspěvku bylo to, že přes jeho délku dokázala udržet všechny posluchače nejen v pozoru, ale i s úsměvem na tvářích.
Následovala krátká a opti-mistická rozprava Jurriaena Sleijstera, prvního viceprezidenta a hlavního pokladníka ICCA, ve které zhodnotil ekonomické výsledky organizace. Podle něj byl rok 2009 úspěšný a všechno nasvědčuje tomu, že v roce 2010 tomu nebude -jinak. Mimochodem, pan Sleij-ster, který ztělesňuje kosmopolitní šarm všech zcestovalých Nizozemců, je jedním ze dvou kandidátů na funkci prezidenta ICCA, který bude volen při letošním podzimním kongresu v indickém Hajdarábádu. Sympatické bylo, že mluvil přísně k věci a nebyl ani náznak, že by zneužíval příležitost pro jakoukoliv propagaci své osoby. Bylo však vidět, že přes příjemnou hotelovou klimatizaci pražské vedro udělalo své a skromný Holanďan otevřeně přiznal k vše-obecnému údivu a za souhlasu všech, že je -nejvyšší čas dát si pivo. Žízeň všech ještě zvýšil následují-cí příspěvek Tomáše Rabocha z Plzeňského Prazdroje, jehož pivovar slouží sice jako netradiční, ale vyloženě prestižní místo pro konání kongresů i různých společenských akcí. Tomáš Raboch si získal především německé účastníky, kteří jásali, když slyšeli, že otcem plzeňského ležáku nebyl Čech, jak všichni čeští pivaři jistě vědí, nýbrž Bavor jménem Josef Groll. Jasná jiskra v očích Tomáše Rabocha pak dala najevo, že cesta k obědu a skleničce ležáku je otevřená.
Sociální média a rozšířená realita
Odpoledne patřilo Němci Stevemu Johnsonovi-Wozowieckému, který má nejen zajímavé mezinárodně znějící jméno, ale taky veliké renomé v oblasti digitální strategie. Ze všech řečníků nejvíce využíval svoje komunikační dovednosti, aby přitáhl auditorium do aktivní diskuse o užitečnosti sociálních médií pro propagaci i realizaci kongresové turistiky. Mezi přítomnými bylo znát, že stále přetrvává značná nedůvěra vůči sociálním médiím. Vždyť pokusy o jejich využití u kongresové turistiky (alespoň v Evropě) jsou na samém začátku. S citlivou diplomacií poslal svůj vyloženě technicky vyspělý míč přímo do branky svých oponentů. Podařilo se mu to tím, že našel mezi posluchači lidi, které nasměroval tak, aby řekli přesně to, co chtěl říci sám. A to vyžaduje psychologickou obratnost hodnou Derrena Browna. Zvláště fascinující byla jeho prezentace rozšířené neboli augmentované reality, která následuje realitu virtuální jako další zbraň internetových, reklamních a mobilních komunikací. Musíme však doufat, že po dlouhé procházce ve virtuální realitě naše cesta do rozšířené reality nebude znamenat, že nakonec skutečnou realitu, která je málokdy tak lákavá, přestaneme vnímat.
Zeptal jsem pana Johnsona-Wozowieckého, co ho nejvíce zlákalo, aby do Prahy mezi členy ICCA přijel. „Pro mě je toto jednání středoevropské sekce ICCA velmi zajímavé, protože získávám přímý pohled do práce kongresových center a profesionálních organizátorů kongresů (PCO). Co mě ohromilo nejvíce – celý tento obor, na rozdíl od mediální oblasti, kde pracuji, je tak daleko od nejposlednější digitální strategie, od nejnovějších vynálezů internetu a mobilních komunikací. Viděl jsem, jak pracují. Například, kongresová centra používají tradiční formy reklamy a zpravidla vůbec nevěří, že sociální média by jim mohla pomoct. Já osobně jsem získal všechny svoje obchodní partnery i byznys právě prostřednictvím sociálních médií. Všichni manažeři v mém oboru ve věku mezi 30 a 40 lety hodně používají sociální média a tam získávají velkou odezvu. Nejdůležitější je, že sociální média poskytují osobně namířený tok informací přímo na potenciálního klienta, a proto mají nesmírnou přidanou hodnotu. Dále bylo pro mě velmi zajímavé vidět, jak členové ICCA blízko interagují. Dříve, než jsem se mezi ně dostal, myslel jsem, že bude mezi jednotlivými členy velmi konkurenční vztah. Ale tak to vůbec není. Oni opravdu velmi těsně spolupracují, a to považuji za fascinující. Těším se na další spolupráci s nimi. Mají celosvěto-vé zkušenosti. Lidé přicházejí do jejich center z celého světa. Oni sami cestují po celém světě, aby se setkali a vyměnili si zkušenosti a poznatky. Už vím, že profesionálové kongresové turistiky tvoří zvlášť zajímavou skupinu.“
V závěru jsem se znovu obrátil na Richarda Redlinga, aby mi řekl, jak hodnotí aktivitu českých členů ICCA: „Jsou velmi aktivní a to je důvod, proč jsme si vybrali pro naše letní setkání Prahu. Chtěli jsme slyšet o jejich práci přímo od nich, protože byznys se vede v každé zemi jinak. Vždy chceme znát individuální problémy našich členů, a pokud umíme, chceme jim pomoct. Mohu jen říci, že toto setkání i doprovodný program zorganizovali na skutečně vysoké úrovni. Za všechny účastníky musím poděkovat Czech Convention Bureau a Agentuře Carolina, které odvedly profesionální práci.“
Text a foto: Fred Rooks