Pod taktovkou VŠPJ o podnikání v turismu během pandemie

Foto: Shutterstock.com (montáž: COT group) Druhé online setkání Na slovíčko bylo věnováno podnikání v turismu během pandemie Foto: Shutterstock.com (montáž: COT group)

Včerejší druhé odborné online diskusní setkání ze série „Na slovíčko...", které připravila Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava (VŠPJ), bylo věnováno problematice podnikání v cestovním ruchu v pandemii.

Setkání moderované Stanislavou Pachrovou z VŠPJ odstartoval rektor této školy Václav Báča. Kromě jiného ve svém krátkém proslovu konstatoval, že nám nezbývá než se naučit žít a pracovat s hrozbou pandemie i čehokoli jiného a s novými pravidly a omezeními. Že to jde, svými příspěvky v následující diskuzi nepřímo potvrdili někteří z dalších účastníků.

Destinační management a data

Než se ale rozběhla debata zástupců komerční sféry, dostaly prostor dvě zástupkyně agentury CzechTourism. Veronika Janečková z odboru produktového managementu a regionální spolupráce připomněla aktivity národní turistické centrály na poli destinačního managementu. Vysvětlila, že systém řízení cestovního ruchu se CzechTourism snaží i bez tak často diskutovaného zákona o cestovního ruchu. A že se do něj snaží zapojit i podnikatele – ti tak získávají možnost zviditelnění v marketingových aktivitách agentury. Aktuálně je v Česku certifikováno 69 organizací destinačního managementu (DMO) na všech úrovních „pyramidy“. Krátce také Janečková pohovořila o projektu Kudyznudy.cz a jeho přínosech pro podnikatele v turismu.

Soňa Machová z Institutu turismu agentury CzechTourism následně účastníky seznámila s projektem Tourdata a s možnostmi, které tento datový portál přináší subjektům v cestovním ruchu. Pozornost věnovala Machová zejména novinkám. Zaznělo tak, že systém nově pracuje i s daty na úrovni oblastních DMO a je z nich možno vygenerovat i příslušné reporty. Rozšířeny byly podle Soni Machové modely umožňující predikci vývoje cen či obsazenosti ubytovacích zařízení, systém nově pracuje i s hodnocením ubytovacích zařízení a turistických atraktivit na Booking.com a TripAdvisor. Zajímavou novinkou je sledování spokojenosti rezidentů v trackingu domácího cestovního ruchu.

Co se v oboru změnilo?

Jádrem tohoto online setkání byla již zmiňovaná moderovaná debata zástupců podnikatelské sféry. V její první části se Stanislava Pachrová tázala, jak se v důsledku pandemie a protipandemických opatření změnila činnost subjektů podnikajících v různých segmentech turismu. Ubytovatele v diskuzi zastupovala Barbora Jelínková z Panorama Hotelu Prague, která popsala, jak se hotel dříve z velké části vytěžovaný korporátní a MICE klientelou musel pod tlakem okolností přeorientovat na klientelu individuální a z velké části českou. V podobném duchu hovořil i Gorjan Lazarov, generální ředitel Orea Hotels & Resorts – také tento český hotelový řetězec nyní z velké části živí individuální tuzemští hosté. Korporátní trh podle Lazarova stagnuje, je však znát oživení poptávky menších firem. Obecně se řetězec i jeho klienti již do značné míry naučili s covidem žít, proto se prý leisure segment drží i přes narůstající počty nakažených na slušných hodnotách.

O poznání méně optimistický byl ve svých vyjádřeních výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber, kterému nezbylo než připomenout dramatický pokles organizovaného turismu, zejména pak toho příjezdového. Ten je limitován mj. nejednotností protiepidemických pravidel v rámci Evropy. Příznivější situace byla v cestovním ruchu výjezdovém, zejména pak po zavedení covidových pasů. Některým cestovním kancelářím také pomohl systém státem garantovaných voucherů (tzv. lex voucher), řada problémů ale přetrvávala. Michal Veber mimo jiné uvedl, že cestovní kanceláře by uvítaly revizi příslušné evropské směrnice a zavedení spoluúčasti klienta na nákladech spojených s rušením pobytů z důvodu protiepidemických nařízení.

Gastronomický sektor v diskuzi reprezentoval Adam Eliáš z Českého gastronomického institutu. Ten stručně shrnul, že vývoj byl pro provozovatele restaurací a dalších gastronomických zařízení v uplynulých dvou letech značně turbulentní – museli se rychle naučit reagovat na aktuálně platná opatření. V posledním roce se dle jeho slov situace mírně zlepšila, zejména pak v regionech. Praha je stále problematická. Za aktuálně největší problém gastronomické scény označil Eliáš personál.

Přijde spása s digitalizací?

V další části debaty byla řeč o digitalizaci cestovního ruchu. Obor hotelnictví v tomto směru podle Gorjana Lazarova v minulých letech zaspal a s příchodem pandemie musel rychle dohánět. O tom, jaký potenciál v tomto směru je, svědčí konkrétní příklad Orea Hotels & Resorts – řetězec se v době pandemie více zaměřil na online prodej, díky čemuž dosáhnul v letošním roce prakticky trojnásobných tržeb z webových transakcí oproti roku 2019. Lazarov se také zamýšlel nad tím, jak se automatizace a digitalizace podepíše na zaměstnanosti v oboru. Na příkladu Airbnb se podle Lazarova ukazuje, že jsou a budou zákazníci, kteří nepotřebují servis. Na to řetězec reagoval novou značkou Orea Place. Pod ní například letos v prosinci otevře zcela nový digitalizovaný malý hotel u Karlova mostu. Hotely nicméně podle Lazarova vždy budou o servisu. Automatizace jejich zaměstnancům uvolní více času, který budou moci věnovat individualizovanému servisu pro hosty, věří šéf Orea Hotels & Resorts.

Ne u všech ubytovatelů ale rezonuje digitalizace se stejnou silou. Jak uvedla Barbora Jelínková z hotelu Panorama, u takto staré budovy nelze očekávat přechod do světa jedniček a nul ze dne na den, vše se řeší postupně. Digitalizace je slovy Jelínkové nákladný proces, do kterého nelze v současnosti příliš investovat. Je to spíše plán do několika příštích let.

Jak se rýmuje digitalizace a outgoing? Podle vyjádření Michala Vebera jen částečně. Prodej zájezdů je totiž dle výkonného ředitele ACK ČR do značné míry prodejem iluzí, resp. předcházením deziluzí. Klienti totiž často pro zájezd přicházejí s iluzemi a úkolem pracovníků cestovních kanceláří je tyto mylné představy vyvrátit či opravit. A to lze efektivně učinit pouze během osobní debaty. Jistě, v prodeji zájezdů mají své pevné místo třeba rezervační systémy a nově i během pandemie spuštěné online chaty, osobní konzultace ale svoji důležitost neztrácejí.

Padne-li slovo digitalizace v souvislosti s gastronomickým sektorem, každému se asi hned vybaví roboti proplétající se mezi stoly v restauraci a odvážející použité nádobí. Jenže podle Adama Eliáše je robot provádějící debaras zatím spíše „taková libůstka“. Skutečné přínosy digitalizace je podle něj třeba hledat zejména v oblasti dat a jejich náležité analýzy, správné interpretace a hlavně zohlednění v provozu. Bez toho nelze profesionálně řídit žádný podnik, gastronomický nevyjímaje. Data zkrátka přinášejí přehled o tom, jak podniky fungují, což jež důležité i pro potenciální investory. Obecně pak se pak digitalizace v pohostinství projevuje v masovějším rozšíření karetních a dalších bezhotovostních transakcí, a to stále víc i v regionech.

V čem covid pomohl?

I přes veškeré zmiňované problémy a svízelnou současnou situaci se organizátoři pokusili o pozitivní vyznění diskuze a aktéry přiměli k úvahám o tom, zda měla doba covidová pro podnikání v cestovním ruchu i nějaké přínosy. A opět se potvrdilo, že na všem špatném se dá najít něco dobrého. Podle Gorjana Lazarova se například v Orea Hotels & Resorts ještě více stmelil tým. Ukázalo se také, že lidé chtějí cestovat, což je příslibem do budoucna. A očividně se také vyplatily investice do zviditelnění řetězce na českém trhu. I Barbora Jelínková si všimla pozitivního dopadu pandemie na vztahy napříč kolektivem. Někteří méně průbojní zaměstnanci navíc v daném období dokázali zazářit a ukázat své přednosti. A v neposlední řadě prý došlo k inovativní úpravě produktu a oslovení nových cílových skupin. Adam Eliáš pak poznamenal, že vývoj v gastronomii v posledních dvou letech spojil podnikatele, kteří byli ochotni a schopni se vzájemně domluvit na prioritách gastronomie při jednání s vládou apod. Pozitivně se také události uplynulých měsíců podle Eliáše podepsaly na inovacích v gastronomii či na přístupu k zaměstnancům a přispěly k určitému cenovému narovnání. Michal Veber pak za pozitivní z hlediska cestovních kanceláří označil fakt, že lidé chtějí cestovat a že během kritického období podrželi cestovní kanceláře tím, že akceptovali poukazy místo zrušených zájezdů a vycestovali později. Cestovním kancelářím pomohli i jejich zaměstnanci tím, že oželeli prémie a bonusy. A podnikatelé v cestovním ruchu si prý z posledních dvou let odnesli ponaučení, že nemá cenu ztrácet čas vysvětlováním situace v oboru státní správě…

Autor

Nejnovější články z rubriky Data/Analýzy

Foto: Shutterstock.com

Zimní volno: Češi chtějí hlavně na vzduch!

Strávit zimní dovolenou v České republice plánuje podle listopadového průzkumu agentury CzechTourism 43 % Čechů. Do zahraničí by rádo vycestovalo 27 % respondentů. Ukázalo se rovněž, že většina našinců se chce věnovat aktivnímu pohybu na čerstvém vzduchu.

Číst více
Foto: Shutterstock.com

Hotelům na Slovensku v září přibylo hostů

Ubytovatelé na Slovensku se za letošním zářím mohli ohlížet s mírně spokojeným úsměvem. Oproti loňsku jim v daném období přibyla šestina hostů. Pro úsměv „od ucha k uchu“ ale důvod nebyl – k vyrovnání hodnot z roku 2019 chyběla ještě...

Číst více
Foto: Pixabay (montáž: COT group)

Fórum ukázalo vítěze i poražené covidové pandemie

Po roční covidem zaviněné pauze se včera odehrál další ročník Fóra cestovního ruchu, tedy konference, kterou tradičně pořádá agentura CzechTourism. Desátý ročník byl připraven v hybridním systému – část účastníků sledovala přednášky naživo v prostorech Kongresového centra...

Číst více