Po stopách filmařů tuzemskými regiony

Umí u nás obce, města a kraje využít potenciál, který cestovnímu ruchu dávají filmy natočené v tamních lokacích? Jak si stojí domácí filmová turistika – tedy navštěvování míst spjatých s natáčením některého z populárních filmů?

Zatím asi nejproslulejší naší filmovou vesnicí jsou Hoštice u Volyně. Režisér Zdeněk Troška situoval právě do svého rodiště divácky úspěšnou trilogii Slunce, seno… Filmy nepotřebovaly žádnou marketinkovou strategii, diváci spontánně začali jihočeskou vísku v Pošumaví navštěvovat zanedlouho po odvysílání filmu. Na výlety za postavami i lokalitami z filmu jezdí podle diskusí na webu Filmová místa vlastně dodnes. Někdy se jim poštěstí potkat přímo i samotného režiséra. Ten často tvrdí, že Hoštice zůstaly jeho domovem a v Praze jen přespává. Minimálně jednou do roka, a sice při prázdninové akci Hoštice dětem, se stává oficiálním průvodcem turistů po své rodné obci.

Ačkoliv turisté o návštěvu Hoštic měli zájem už po natočení filmu, vedení obce velké popularity trilogie zpočátku nijak nevyužilo. Možnost koupit si pohlednice herečky Heleny Růžičkové alias Škopkové při práci v kravínu a další suvenýry si turisté koupili až později.

„V rámci našeho projektu Jižní Čechy pohádkové jsme zakládali různě v regionu pohádkové kanceláře, které v podstatě sloužily jako infocentra. Jedna z nich vznikla i v Hošticích," popisuje začátky propagace Hoštic jako filmové destinace Marcel Goetz z Turistického a mapového centra v Českých Budějovicích.

Jihlavský novinář Radek Laudin projel mnohá filmová místa, nafotil jejich současný stav a poptal se na natáčení i pamětníků. Loni vyšla v nakladatelství Fragment poslední z trojice cestopisů. V trilogii Nejznámější filmová místa, Nejznámější pohádková místa a Nejkrásnější filmová místa popsal celkem devadesát lokalit, kde se natáčelo. Knihy jsou určeny především filmovým fanouškům. Zdroje získával různě, pomohl mu i Národní filmový archív.

Jeho fundovanosti a přehledu v této tematice zatím nikdo nevyužil. Žádná cestovní kancelář ho neoslovila s návrhem, aby například pro její klienty sestavil coby odborný poradce scénář výletu na některé z filmových míst. Přitom sám mnohá místa v republice projel.

Míní, že jeho tři knihy slouží hlavně lidem, kteří místa navštíví po své vlastní linii. Souhlasí, že filmová turistika je jedna z dobrých cest, jak podpořit domácí cestovní ruch. „Podobnou službu jako moje knihy nabízí neorganizovaným turistům portál Filmovamista.cz. Lidé cestují sami a na stránkách si najdou lokality, které pak navštíví," dodává Radek Laudin.

„Filmových míst se v cestovním ruchu příliš nevyužívá. Reprízy pohádky Tři oříšky pro Popelku oživují tento úspěšný film. Škoda, že s ním Plzeňský kraj nepracuje. Zimní scény se natáčely v lesích okolo Železné Rudy. Možná by bylo dobré, kdyby někdo tato místa zmapoval a dal podnět ke vniku třeba nějaké stezky. Především pro německy mluvící turisty by toto bylo zajímavým magnetem. V Německu je Popelka stále populární a velmi sledovaná jako například seriály Pan Tau nebo Nemocnice na kraji města," popisuje jeden z možných námětů k zamyšlení.

Informace na webu města

Některé lokality ale přece jen ožívají. Královské město Žatec se na svých webových stránkách prezentuje coby město filmové. Uvádí, že vzhledem ke své architektonické rozmanitosti se stává často oblíbeným městem domácích i zahraničních filmových štábů. Umí tuto výhodu nějak zúročit? Američané tu v roce 1997 točili Bídníky s Liamem Neesonem v hlavní roli, známým z oscarového snímku Schindlerův seznam. Na starobylý Londýn se některé uličky Žatce změnily v anglickém seriálu Oliver Twist. Čeští filmaři tu natáčeli oblíbený seriál Náměstíčko. Některé lokality ve městě posloužily jako kulisa pro vytvoření atmosféry bombardovaných Drážďan v roce 1944 pro německý snímek Viktor Klemperer.

„Turisté k nám chodí a ptají se, kde se jaký film natáčel. Pošleme je do těch autentických míst," popsala praxi Věra Kawanová z místního infocentra, které sídlí v knihovně. Podle ní nerozhoduje doba vzniku filmu, někteří se ptají i na starší snímky.

Pobytem filmařů se chlubí i město Úštěk u Litoměřic. Tato nejmenší městská památková rezervace v republice si zahrála v oscarovém Koljovi, v muzikálu Rebelové i v televizním seriálu Zdivočelá země. „Máme průvodcovskou službu, a tak zájemce na místa natáčení zavedou průvodci," upřesnila tajemnice městského úřadu Vladislava Šarkadyová. Loni v Úštěku slavili 650 let od povýšení na město a vydali brožuru, ve které je část věnována i filmování.

Filmové procházky po Karlových Varech

Poněkud dál, než jen k ústnímu podání průvodců došli v Karlových Varech. Turisté si mohou v městském infocentru zdarma vzít brožurku Karlovy Vary ve filmu. „Máme ji v několika jazycích, například v němčině, angličtině, ruštině a samozřejmě i v češtině," uvedl pracovník infocentra Jan Sedláček. Tiskovina vznikla loni a obsahuje i mapu města, na které jsou očíslovány lokality, kde se ve městě točilo. Místa jsou pak výstižně popsána, jako v případě slavné honičky falešného číšníka Jiřího Abrháma v komedii Vrchní prchni.

Město vydalo 30 tisíc výtisků v českém jazyce a po deseti tisících německou, ruskou a anglickou verzi. Smyslem počinu je prezentovat Karlovy Vary nejen jako město lázeňské, kongresové a festivalové, ale i filmové.

Brožura má i elektronickou podobu ve formě DVD. Turisté se s brožurkou v ruce mohou vydat na některou ze tří filmových procházek po městě. Autorem textu je letos zesnulý karlovarský kronikář a bývalý ředitel Karlovarského muzea Květoslav Kroča. Mezi 120 filmy, které se v těchto nejznámějších západočeských lázních natáčely, Kroča nemohl zapomenout na bondovku Casino Royal s Danielem Craigem nebo snímek Poslední prázdniny s Gérardem Depardieu v roli kuchaře. Důstojnou kulisu oběma slavným hercům poskytl zdejší luxusní Grandhotel Pupp, který je podle brožurky důležitým zastavením na jedné z doporučených filmových procházek.

Pocta nejslavnějšímu přistěhovalci

Stačila jediná věta, která ve filmu proslavila město Humpolec. V příběhu o studentech večerní průmyslovky Marečku, podejte mi pero! při zapisování docházky do třídní knihy hlásí herec Zdeněk Srstka, že Hliník se odstěhoval do Humpolce.

V roce 2002 neexistující postavě z divácky úspěšného filmu, jehož ani jedna sekunda se v Humpolci netočila, odhalila skupina recesistů svému nejslavnějšímu přistěhovalci pamětní desku. Ta se stala impulsem pro založení unikátního muzea Hliníká­rium, které dodnes sídlí v městském kině.

„Deska od ,vděčných spoluobčanů‘ spustila přímo hliníkománii," vzpomíná ředitelka Městského kulturního a informačního centra v Humpolci Marcela Kubíčková. Lidé z celé republiky začali vozit Hliníkovi různé dárky, u desky hráli scénky a posílali mu pohledy. „Pak se u nás uvolnil prostor, a to už byl jen krok ke zřízení recesistického muzea," říká iniciátorka Hliníkária Marcela Kubíčková. „Na schůzku jsme tehdy pozvali autory filmu pány Svěráka a Smoljaka. Myšlenka se jim zalíbila natolik, že nám přivezli desky se zápisky k filmu a také fotografie. Jen nás prosili, abychom nespojovali Hliníka s Cimrmanem. Turistům se muzeum líbí. Jakmile vidíme návštěvníky s takovým potutelným úsměvem, už víme, že jsou to ti praví příznivci, kteří naši expozici mimo jiné s nezbytnými Hujerovými švestičkami ocení." Lidé si v infocentru mohou koupit například Marečkovo pero, turistickou nálepku, výroční turistickou zámku nebo láhev na hujerovici.

„Hliníkománie“ v Humpolci: nejprve pamětní deska, později recesistické muzeum; Foto: www.infohumpolec.cz

Vznik Hliníkária inspiroval krajskou příspěvkovou organizaci Vysočina Tourism k vytvoření mapy Putování za filmem. „Na naší mapě formátu A1 najdou lidé nejen Hliníkův Humpolec, Kojčice u Pelhřimova a dalších 49 filmových míst kraje. Patrně jde o ojedinělou mapu v republice. Vyšla v nákladu pět tisíc výtisků," upřesnila Jitka Mattya­šovská z agentury Vysočina Tourism.

Zatím pasivní efekt

Ačkoliv některé obce, města a soukromé subjekty dokážou filmová místa celkem zajímavě využít pro cestovní ruch, podle Jakuba Hlaváčka z agentury CzechTourism je naše republika v tomto ohledu v pasivní fázi. „Natáčení filmů u nás má především primární ekonomický efekt. Štáby platí za ubytování, stravování. Z hlediska cestovního ruchu zůstávají tyto pobídky většinou nevyužité," míní vedoucí Oddělení inovací a trendů CzechTourism.

Podle Hlaváčka je důležitý mediální efekt. S tím souhlasí producent divácky úspěšných filmů Bobule a 2 Bobule Tomáš Vican. „Tiskovou konferenci jsme uspořádali u nás na Moravě v Mikulově a novináři psali nejen o filmu ale i o zdejším prostředí, kde se film natáčel. Což pomohlo nejen filmu, ale i cílenější prezentaci zdejší krajiny. Film obecně může přispět k netradiční propagaci turistických destinací. V první řadě je důležitý příběh. Pokud nebude výrazný, lidé o tuto lokalitu nebudou mít zájem. Důležité je mluvit i jazykem cílové skupiny turistů, kterou chceme oslovit. Něco jiného bude očekávat dvanáctiletá dívka a jiné zážitky zase padesátiletý manažer," míní producent Vican, který se o jistou formu filmové turistiky sám pokouší. Je spolumajitelem Adámkova vinařství, které provozuje vinařský penzion Bobule. „Hostům, kteří se chtějí vydat po stopách filmových Bobulí, v penzionu poskytneme informace o všech lokalitách, kde se natáčelo," dodal producent, který v obou filmech propagoval současnou jižní Moravu a poutavou formou komedie přiblížil prostředí vinohradníků a vinařů.

Kniha s DVD pomůže rozvoji filmové turistiky

Rozvoj filmové turistiky by měl podpořit projekt, který právě dokončují pracovníci agentury CzechTourism. Destinační managementy podle Jakuba Hlaváčka nedokážou toto téma pro cestovní ruch zatím příliš zpracovat. „Rozhodli jsme se jim pomoci vydáním knihy, která je vůbec první publikací tohoto druhu v České republice. V ní chceme pracovníkům destinačních managementů poskytnout základní informace o filmu a jeho potenciálu pro jejich marketing. Cestovní ruch a filmová tvorba jsou úzce propojeny. Filmový průmysl, stejně jako cestovní ruch, staví na emočním prožitku lidí, jejich snech a představách. Cílené využití filmu v marketingu destinace cestovního ruchu je ale otázkou několika posledních let. V současné době, kdy marketingoví odborníci stále hledají nové způsoby, jak co nejúčinněji propagovat produkty, se film jeví jako zajímavá alternativa k tradičním marketingovým nástrojům. Hlavním přínosem knihy je, že odpovídá na otázku jak optimálně nastavit marketing zaměřený na filmovou destinaci a jak co nejlépe využít pozitivního efektu filmu na marketing destinace," popsal význam právě dokončované publikace Jakub Hlaváček.

Kniha, jejíž název se ještě rodí, se dostane na trh v první polovině tohoto roku. Součástí knižní publikace bude i DVD s praktickými ukázkami od nás i ze zahraničí. „DVD obsahuje reportáž o rozhodování norské produkce, která si vyhlédla hrad nedaleko Prahy. Přibližuje i informace, jak v rakouském cestovním ruchu pracují se seriálem Doktor z hor, který v místech natáčení v Tyrolsku přispěl k desetiprocentnímu nárůstu turistů," popsal přínos novinky Jakub Hlaváček z agentury CzechTourism.

Text: Stanislava Neradová
Foto: Thinkstockphotos.com