Plzeň otevře interiér od Loose, je unikátní výškovou dispozicí

V Plzni se od 12. listopadu otevře na pravidelné prohlídky další byt navržený světově uznávaným architektem Adolfem Loosem na Klatovské třídě 110. Po Vídni se v Plzni dochovalo nejvíc jeho bytových realizací, zatím jsou přístupné tři. Ve středu byt někdejšího spolumajitele továrny na drátěné zboží a gramofonové jehly Oskara Semlera představila Západočeská galerie. Byt je unikátní v tom, že jako jediný v Plzni má šestipodlažní dispozici s plynule navazujícími prostorami různých výšek, tak zvaný Raumplan, řekl ČTK architekt Petr Domanický.

Vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu stál zřejmě přední architekt své doby Loos (1870 až 1933) jen u stanovení koncepce bytu z let 1931 až 1934. Realizaci vedl jeho žák Heinrich Kulka. Podle Domanického je ale zároveň byt vrcholem Loosova díla v Plzni, neboť jako jediný nabízí prostorové členění – Raumplan. Oskar Semler totiž jako jediný z plzeňských investorů dovolil Loosovi zasáhnout radikálně do koupeného domu. Mohl tak ubourat některé stropy a vložit do domu zcela jiný prostor, jehož ústředním místem byla dvoupodlažní hala, na kterou plynule navazují další prostory. Stejnou koncepci Raumplanu použil Loos u pražské Müllerovy vily.

Byt měl za války a v dalších desetiletích pohnutý osud. Byl rozdělen do čtyř menších bytů a nebytového prostoru – v hale byla učebna a pak fotoateliér, letní jídelnu pozdější nájemci změnili v kuchyň a koupelnu. Západočeská galerie, jíž objekt patří, nyní za miliony korun provedla první úpravy do značné míry zdevastovaného bytu, opravila střechu a zavedla nové sítě.

„My jsme ten prostor opět propojili do původního stavu a některé zničené prostory jsme se snažili rehabilitovat,“ řekl Petr Domanický. Při prohlídkách lidé uvidí hlavní část bytu kromě posledního soukromého podlaží, kde byly ložnice a dětské pokoje. „Uvidí ale to nejpodstatnější, ten Raumplan – pět výškových úrovní kolem obytné haly,“ uvedl architekt. Dochovalo se prostorové uspořádání a část vybavení – vestavěný nábytek, obklady stěn, dlažby a parkety z drahých materiálů. Stavitel použil různé mramory, travertin, keramiky, vzácná dřeva jako je severská bříza či jedno z vůbec nejdražších dřev z indonéského stromu tomelu, takzvaný makasar. Makasarová podlaha obytné haly je v havarijním stavu, proto se musí skupiny návštěvníků omezit na deset lidí. Metr krychlový tohoto surového dřeva stojí podle Domanického dnes až milion korun.

Protože galerie nemá peníze, aby opravila celý byt najednou, jako tomu bylo u podobných slavných staveb Müllerovy vily v Praze či brněnské vily Tugendhat, postupuje po částech a rozhodla se z toho udělat výhodu. Lidé budou moci sledovat postupné restaurování bytu. Zatím se odstranily nejhorší zásahy z letní jídelny, do původní podoby se vrátil téměř zničený vstupní vestibul s atypickými prvky. Na hraně zániku byly i dřevěné části původní šatny pro hosty. Dodatek redakce: Další osudy tohoto bytu popisuje text Semlerova rezidence od Adolfa Loose projde rekonstrukcí.

Památkově chráněný byt Oskara Semlera je považován za unikát mezi památkami architektury 20. století v ČR. Západočeská galerie v něm v budoucnu plánuje Centrum pro výzkum architektury Plzeňského kraje.

Foto: Západočeská galerie